Nedávno jsem byl zase svědkem toho, jak moc porno kurví mozek.
Nějak jsem seděl u počítače a do místnosti vešla nahá přítelkyně, šla si pro oblečení do skříně. Každopádně ten pohled se mi samozřejmě líbil a první co mě napadlo bylo “Já bych si vyhonil…”
Zní vám to absurdně ? Je to absurdní. Měl jsem úplně v pohodě příležitost mít sex s někým, koho miluju. Stačilo se zvednout a udělat první tah. Dát jí pusu, říct jí, že je sexy, začít ji líbat…ani jedna z těch činností není nijak náročná, ani nepříjemná.
Tak proč ta posraná hlava přemýšlí tím způsobem jakým přemýšlí.
Přítelkyně je smutná (a občas i dost naštvaná) z toho, že spolu moc nespíme. Nepřijde si žádaná, nepřijde si sexy, asi tak, jako si každá bytost přeje aby se svýmu sexuálnímu partnerovi líbila, aby ho přitahovala. Je to normální, jakkoliv jí to nevyčítám.
Je mi spíš líto že to z mý strany takhle sabotuju a občas tyhle věci a myšlenky vysvětlit svý partnerce je strašně těžký. Protože na první pohled prostě nedávají smysl. Závislost tak moc pokřivila způsob myšlení a chápání světa kolem mě, že už jen vysvětlit některý postoje a myšlenky se zdá strašlivě náročný.