Pozdravy z Bullerbynu

Deníky
1

Srdečně všechny zdravím! :star_struck:

Tak i já jsem se nakonec dostal do bodu, kdy jsem se rozhodl založit si tu deník.
Moje situace je tu z určitého hlediska nejspíš dost ojedinělá, pokusím se nějak přibližně nastínit, jak vůbec vedla moje cesta k závislosti a co pro mě vlastně znamená.

Nejdříve musím zmínit věc, o které jsem se zmiňoval, že bude na tomto fóru pravděpodobně dost ojedinělá. Závislost na P pro mě vždy znamenala jen a čistě závislost na gay P. Od samého začátku. Bude to znít divně, ale všechno to započalo na YouTube, kde jsem sledoval poměrně obyčejná videa, která mě ale nesmírně vzrušovala. Byli to třeba jen svázaní muži. Mě to ale v té době nesmírně vzrušovalo, a to mi mohlo být tak 12 let. Netrvalo dlouho a přesunul jsem se k opravdovému gay P, navíc tvrdému. Od začátku až do teď to tedy vždy bylo jen tvrdé homosexuální P. Párkrát jsem zkoušel heterosexuální, ale takřka vůbec mě to nevzrušovalo. Popravdě mi připadalo spíš nechutné, což se může zdát absurdní.

Teď mi bude za chvíli 17 a nic moc se nezměnilo, tedy až na to, že jsem se posunul k mnohem drastičtějšímu obsahu, který konzumuji. Zároveň se pomalu, ale jistě srovnávám také s tím, že jsem s největší pravděpodobností gay a musím to nějakým způsobem přijmout, ač je to těžké. Není to ale jen o P, to, že jsem “jiný”, se projevuje a projevovalo i v mnoha jiných oblastech života, jako s kým si jak rozumím, jak vnímám některé věci kolem sebe, to, že mě holky nikdy vzhledem nezajímaly a že se vždy dívám jen po jedincích stejného pohlaví…

Vedu tak boje na dvou frontách současně - bojuji se srovnáváním se s homosexualitou a také s pornem. Vzhledem ke svému přesvědčení ale vím, že zůstanu celý život v celibátu. Teda vědět to nemůžu, ale pevně v to doufám. Ale ani s tím není lehké se smířit. Člověk tak ztrácí i jednu z možných motivací, kterou mají ostatní - vím totiž, že se nikdy nebudu snažit s P skoncovat kvůli tomu, abych nepodváděl svoji přítelkyni nebo ženu. Žádná totiž zkrátka nebude.

Ale proč to všechno zmiňuji? Tato skutečnost je totiž v mém procesu odvykání poměrně zásadní. Je to totiž důvod, proč nejsem schopný komukoliv se se svým problémem s P svěřit. Tedy jeden z důvodů. Nutno dodat, že dost zásadní, protože nechci někomu říkat o závislosti na pornu a zároveň mu neříct o tom, na jaké porno se dívám. Připadá mi to neúplné. Vysílal bych nepravdivé signály, a to já nechci. Nechci, aby si ostatní mysleli, jak rád se dívám na ženský. Prostě bych si připadal neupřímně, nebyla by to pravda. Ovšem svěřit se někomu se svou orientací zatím nejsem schopen, smiřuji se s tím sám dost pomalu. :expressionless:

A právě proto jsem také neskutečně vděčný za projekt NePornu. Za to, že můžu mít svého e-kouče. Že můžu psát o svých problémech ostatním. Snažil jsem se s P už několikrát skončit, končím a začínám už asi 3 roky, ale vždy zase uklouznu. Věřím ale, že i přesto se nemá cenu vzdávat. Stále cítím motivaci a začínám vždy znovu. Dnes je to 9. den bez PMO a také 9. den na kurzu 30 dní bez porna.

Přál bych i vám všem, abyste neztráceli motivaci a abyste dokázali svou závislost překonat.
Moc bych to přál taky sobě. :innocent:

Posílám pozdravy z Bullerbynu :wave:

3 Likes
2

Vítej, těším se na tvůj deník :slight_smile:

1 Like
3

Ahoj Pavle,
vítej tady na fóru! :slight_smile:

Možná mám otázku, co tedy vnímáš jako svou hlavní motivaci s pornem přestat?

A to se otázky homosexuality týče, tak se chci zeptat, jestli máš možnost tohle s někým taky řešit (nejen s koučem nebo na online fóru, ale s někým osobně)? Tohle je taky oblast, na kterou je dobré “nebýt sám” :slight_smile:

1 Like
4

Díky, BlackFishi :wink:
Tvůj deník je hodně zajímavý a tvá postupná cesta ještě víc, líbí se mi způsob, jak přemýšlíš, a taky to, jak neustále neztrácíš motivaci, což bych si moc přál i pro sebe :pray:

5

Ahoj Pete,

hlavní motivací skončit s pornem je asi vliv porna na moje psychické a emocionální rozpoložení - jsem pak neskutečně otravný a mrzutý, což nepříjemně odnáší mí blízcí :frowning: Taky je to obrovský žrout času. No a nakonec je to také můj vztah k Bohu, kdy cítím, že porno rozhodně není naplněním mého poslání, ale že mě naopak oddaluje od Boha, od blízkých a nakonec i ode mě samotného.

Co se týče homosexuality, tu jsem zatím s nikým neřešil. Ovšem určité osoby, kterých bych se svěřit mohl, tu jsou. Popravdě se mi ale do toho moc nechce, aspoň ne zatím :confused:
Stále jakoby někde uvnitř doufám, že se to časem třeba změní, že budu “normální”, ale začínám v to doufat čím dál míň… Ale přece jen, co když je to celé způsobeno pornem? A časem to odezní?
Na druhou stranu si moc dobře uvědomuji, že na 90 % neodezní :neutral_face: Muži se mi zkrátka líbili v pornu a reálném životě takřka odjakživa. Jsem stále na cestě smiřování se se sebou samým. Dlouhé roky jsem si říkal, že je to jen přechodné období v dospívání, že mám jen “nežádoucí homosexuální sklony”, ale teprve před asi měsícem jsem si byl schopen říct to, co jsem si odmítal dlouho přiznat: něco je zkrátka jinak. Byl jsem schopen si připustit svou homosexualitu, byl jsem schopen promluvit si o tom s Bohem.
Ale jak říkáš, je dobré na to nebýt sám, takže časem budu muset aspoň někoho z potencionálních důvěrníků oslovit…
Ale už teď vím, že ať to řeknu komukoli, bude z toho úplně mimo, moje osobnost totiž po všech směrech vyčnívá dost tradičně a hádám, že nikoho nikdy nenapadlo, co vlastně cítím…

Připadám si jako stroj na problémy :stuck_out_tongue:

6

Ještě bych se chtěl s vámi všemi podělit o jednu věc, pro kterou jsem se rozhodl na své cestě za svobodou od porna.
Vlastně jsem to zaslechl už kdysi v jednom seriálu a napadlo mě to aplikovat i na můj případ. V tom seriálu byl totiž alkoholik, kterému doporučili na cestě za zbavením se jeho závislosti starat se o nějakou rostlinu.
A tak jsem si i já před deseti dny, v den, kdy jsem začal kurz 30 dní bez porna, koupil rostlinu. Myrtu. Je to vlastně jen zelená změť listí, ale od začátku jsem ji začal opečovávat, pravidelně se o ni starat, občas k ní přivoním. Je pro mě nejen něčím, na co se mohu zaměřit, ale také neustále přítomným artefaktem, který se na mě dívá a který mi připomíná, že začínám nový život. Jako by mě ta myrta hlídala.

Musím se přiznat, že dnes jsem nebyl dost silný a podíval jsem se na pár videí, kde byli svázaní muži. Za relaps to ale nepovažuji, protože tyto scény neobsahovaly sex ani nahotu a naštěstí jsem se zastavil včas, než jsem přešel k něčemu “lepšímu”.
Co je ale zajímavé, moje rostlina na moje postupné upadání začala reagovat. Zjistil jsem, že je napadlá chorobou zvanou padlí. Tak jsem běžel do obchodu koupit nějakou chemii, abych ji dal zase dohromady. Ne že bych věřil v duševní napojení mé osobnosti s kytkou. :smiley: Ale myslím, že je dobře, že i myrta mi ukázala, kam se to ženu a jak za chvíli budu vypadat, až se zase dostanu do bažiny. Začnou mi bělat, kroutit se, hnít a padat listy přesně jako jí! :leaves:

Pořídit si nějakou svou rostlinku určitě každému doporučuji :innocent: :seedling:

3 Likes
7

Velmi zajímavý nápad s tou kytkou! :slight_smile:

Ono s tou homosexualitou to bude hodně podobné jako s pornem, tedy v tom slova smyslu, že když se budeš svěřovat poprvé, tak to musí být lidé, kterým budeš důvěřovat. Každopádně v obou případech je osvobozující o tom s někým mluvit, protože už to není nějaké tajemství, které tě drtí, protože se bojíš, co by si lidé pomysleli. Nehledě na tom, že lidé, kterým na tobě záleží, tě naopak jenom podpoří :wink:

2 Likes
8

Ahoj,
jenom, jestli ta homosexualita není způsobená pornem? Já když jsem byl ve své závislosti na “vrcholu” tak jsem koukal na BDSM a jiné šílenosti a neměl jsem daleko k tomu, abych zkoušel i gay porno, protože pro mě bylo ženské porno mainstream. Čímž nechci říct, že to musí být, ale je dost pravděpodobné.
Ono pokud jsi hodně závislý tak to nejsi ty. Ze mě porno udělalo člověka, kterým už nikdy nechci být, změnilo mě to. Teď pracuji na tom, abych se ztoho dostal.

Hele nechci nijak urážet, to kým jsi nebo tak. Ale nedá mi spát, že jsi křesťan a homosexuál.
Protože už v samotné bibli je popisovaný vztah se stejným pohlavím jako hřích.
Jako já nevěřím, že se prostě někdo narodí jako homosexuál. Že je za tím Ďábel. Ale to je můj názor. Každopádně ať se rozhodneš jak chceš, tak ať se ti daří a hlavně, aby ses dostal ze závislosti na pornu.

9

Ahoj,
v první řadě ti moc děkuji za tvou reakci a také za tvou podporu v mém boji se závislostí.

I já jsem se dostal k BDSM pornu, tak jako ty. Jak už jsem uváděl dřív, bylo to odjakživa jen gay porno a když jsem někde zahlédl heterosexuální, připadalo mi to nechutné a nepříjemné. Samozřejmě i já jsem si několikrát pokládal otázku, zda za mým “problémem” nestojí porno. Že je to třeba jen přechodné a že se z toho dostanu, že jsem si to zkrátka zavinil tím sám. A dodnes o tom přemýšlím a tuto možnost ani nezavrhuji a nepopírám, byl bych naopak ten nejšťastnější člověk na světě, kdyby to tak bylo. Částečně i proto váhám komukoli se zatím se svou orientací svěřovat, protože čekám, jestli to abstinence nějak nespraví a třeba to bude všechno úplně jinak.

Na druhou stranu, ta přitažlivost se projevila i v reálném životě a světě. Dokážu posoudit, jestli je nějaká holka hezká, ale takovým jakoby jiným způsobem. Nikdy jsem necítil nějakou přitažlivost nebo touhu.
Navíc - čímž ale nechci urazit žádné muže, kteří to mají stejně - jsem si vždy tak nějak nedokázal rozumět s mnoha kluky v rámci kamarádství, naopak holek kamarádek mám víc a rozumím si s nimi. Jenže bohužel jen jako kamarád. Nikdy jsem ani nepochopil, když jsme seděli třeba se spolužáky u oběda, jak někteří kluci koukají po holkách, které odnášejí tácky, a rozebírají, jak vypadá který kus jejího těla. Nikdy mě to nezajímalo. Věř mi, že bych si opravdu moc přál, aby ano.

A že jsem křesťan a zároveň homosexuál? Nemyslím si, že by si tyto kategorie musely nutně odporovat. Takových je samozřejmě víc.
Navíc i v případě, že jsem homosexuál, jsem odhodlaný zůstat v celibátu, protože homosexuální jednání opravdu považuji za hřích. Naprosto bezpodmínečně uznávám a obdivuji ideál lásky muže a ženy a jeho naplnění ve společném procházení životem a také sexu, který prohloubí jejich partnerský život a díky němuž zplodí pokračovatele lidstva.
Ačkoli ovšem pokládám homosexuální jednání za špatné, naprosto odmítám myšlenku, že by homosexualita sama o sobě byla hříchem. Tím mám namysli, že podle mě z nikoho skutečnost, že se mu líbí stejné pohlaví, nedělá hříšníka, pokud podle toho také nejedná. Samozřejmě to je a vždy bylo ožehavé téma - křesťanství vs. homosexualita. Ale opravdu si myslíš, že to, že jsem homosexuál, ale zůstanu v celibátu, ze mě dělá špatného člověka? Špatného křesťana? Že se na to všechno vlastně můžu stejně vykašlat, protože už se na mě v pekle vaří voda a celé mé okolí by se ode mě mělo raději zavčas vzdálit, než na mě z nebe začne sršet oheň a síra…

Jsou případy, kdy se člověk k homosexualitě může dopracovat sám a přál bych si, aby to byl i můj případ. Pak se to může klidně časem změnit. Podle mě jsou ale i případy, kdy se s tím člověk zkrátka a dobře narodí. Kdysi jsem na to slyšel zajímavý názor… že homosexualitu je možné brát jako následek pádu lidstva. Celé stvoření je padlé, a tak i někteří z nás mohou být součástí tohoto pádu, a to i neúmyslně - to máš asi stejně jako s tím, že následkem pádu stvoření je také utrpení, se kterým se musíme utkávat, nebo nemoci… Koneckonců také smrt…
Nepovažuji homosexualitu za normu. Je to bezpochyby odchylka a nehodlám hledat si partnera. Někdy ale není na vybranou, než ji přijmout jako břemeno v tomto světě. Jako zkoušku, kterou si pro mě Bůh přichystal a já v ní nesmím padnout. A takový homosexuál nakonec může být velkým požehnáním pro své okolí, protože skutečnost, že nezaložil rodinu a je single, mu nabízí netušené obzory. Může tu být pro druhé, pro blízké. Kdykoli. Může se hlouběji ponořit do nějakého např. charitativního projektu…

A také je známo několik případů, kdy se homosexuálové účastnili léčby homosexuality. Vyléčili se, založili rodiny, a po deseti letech přišli na to, že jsou vlastně pořád homosexuálové. Něco takového bych nemohl udělat, nemůžu si někoho vzít a vychovávat s ním děti a pak mu takhle ublížit, jenom proto, že jsem si nalhával, že jsem úplně normální heterosexuál.

Uf, tak to bylo vyčerpávající. Nicméně, to vše jsou taky více méně hlavně moje názory, takže nevím, na kolik se dají brát vážně. Život ale bohužel nebývá vždy jen o jasných otázkách a odpovědích. Někdy je potřeba odpovědi hledat, někdy se správné odpovědi nedozvíme dřív, než budeme stát u posledního soudu… Koneckonců, život je o stálém hledání pravdy a nikdo z nás se nemůže považovat za jejího jediného právoplatného vlastníka.

Rád si ovšem vyslechnu jakékoli názory kohokoli na toto téma. Pokud chcete, klidně zareagujte, rád si poslechnu jakékoliv formy pohledu. @Beni6too @BlackFish @Pete

Omlouvám se všem za dlouhý proslov a děkuji těm, kteří dočetli až sem :kissing_heart:
Zároveň se omlouvám všem, že vnáším do fóra o pornografii jiná témata. Jen jsem měl potřebu na toto zareagovat, protože názor, že bych byl z podstaty posedlý ďáblem, jen proto, že se mi líbí stejné pohlaví, je pro mě obzvlášť v této fázi tápání, hledání a smiřování se dost zraňující. Nevidím nutně ďábla za vším. Když se podívám na svět, nechci vidět ďábla, chci vidět Boha. Boha, který i největší zlo dokáže proměnit v obrovské dobro.

2 Likes
10

Tak přesně s tímhle názorem plně souhlasím. Já například vím, že jsem heterosexuál, ale jelikož jsem zažíval krizi identity díky tomu, že jsem se dopracoval k homosexuálnímu pornu a pak k nahým obrázkům dětí (nikoli k dětskému pornu), tak jsem ale dlouho sledoval gay porno, což je samozřejmě hřích. Ale četl jsem si o homosexualitě a pak později i kvůli svému případu pedofilii plno článků a vím, že to není volba. Samozřejmě se někdo může k tomuto dopracovat pomocí porna, ale jsou jedinci, kteří se tak narodí. Ale jak si psal na začátku, tak homosexuální orientace není hříšná, Bible když na mnoha místech mluví o homosexualitě jako o hříchu, tak vždy mluví o homosexuálním jednání. Osobně obdivuji tvoji odvahu a otevřenost, alespoň na tomhle fóru a přeji ti hodně zdaru ve tvém boji se závislostí. A možná jako povzbuzení na závěr, četl jsem i o případech, kdy Bůh zvládl homosexuálovi proměnit orientaci, to ale není cíl a standard, ale myslím si, že v této době můžeš po uzdravení ze závislosti být pro mnoho lidí požehnáním.

11

Zdravím do Bullerbynu,
záležitosti homosexuality, víry a případný interpretace bible mi sice jako agnostikovi nenáleží posuzovat, každopádně ti chci vyjádřit podporu ve přijmutí sebe sama.
Zároveň bych řekl že tohle téma je ještě pořád v rámci fóra. Pornografie je jen útěk před něčím v našem životě (nebo před námi samotnými). A v tomhle ohledu se otevírají strašně široký obzory toho, o čem se tady dá mluvit v relaci na závislost. Dřív nebo později člověk dojde k tomu, že neřeší až tak závislost na pornografii jako takovou, ale ty fakty a situace v jeho životě který ho k ní dostaly a udržujou ho v ní. A z toho důvodu se musí hrabat v tématech ze svýho života, v tom co ho trápí a co uvnitř opravdu cítí. A v tomhle ohledu to ani omylem není mimo. Takže se neomlouvej, je to tvoje součást a pokud ti to, že jsi tady o tom napsal byť jen trošku pomohlo, splnilo to svůj účel.

12

Ahoj @Pavel,

Díky že jsi odepsal. Já tě nechci soudit a ani bych si to nepřál. Asi jsem to napsal moc hnusně, za to se omlouvám. Spíše mě zajímalo, jak to ty vidíš a jaký na to máš názor.

Nechci tě hejtit. Jenom jsem snažil pochopit tvoji situaci a to, jak ty vnímáš některé otázky. Za což moc děkuji za tvoji upřímnost a otevřenost.

Hele já sám jsem hříšný. Koukám na porno a dělám x dalších hříchů. Takže jestli je být homosexuál větší hřích tak by to fakt nedávalo smysl. Takže buď v tomhle svůj a hledej si svoji cestu. Nenech se ovlivnit mnou a lidmi mě podobnými.

Ještě jednou se omlouvám, nechtěl jsem tě nijak urazit. Věřím že to nemáš jednoduché a je mi líto, že jsem v tomle směru tak nechápavý.

13

@Orange
Mockrát ti děkuji za pochopení a za podporu, vážně moc to pro mě znamená. Tvoje zpráva mě moc potěšila a taky povzbudila, že nejsem jediný, kdo takhle přemýšlí. Plus díky za závěrečné povzbuzení, kéž by to byl můj případ, uvidím, co život přinese :pray:
Ať se ti daří na tvé cestě :wink:

14

@Mejdž
Díky za nový obzor, doteď mě nenapadlo brát mou závislost až takhle do hloubky - že si s ní řeším jiné problémy… Rozhodně na tom ale bude hodně pravdy. A ano, napsat o tom sem mi pomohlo. Děkuji ti a ať se ti daří :+1:

15

Ahoj @Beni6too,

v pořádku, já nejsem urážlivý člověk a neberu si to přehnaně osobně, chápu, že názory a pohledy na některé oblasti jsou zkrátka různé.

Jsem možná naopak rád, že jsi o tom začal, připadalo mi osvobozující se o tom rozepsat. Opravdu. Takže ve výsledku bych ti měl spíš poděkovat :grin:

Já jsem zase neplánoval udělat z toho nějakou hádavou diskuzi, to bych si vážně nepřál, a smyslem mé odpovědi nebylo tě nějak snížit nebo umenšit.

A věř mi, že si stokrát víc než kdokoli jiný přeju, aby to bylo jen něco, co odezní během abstinence, něco, z čeho se dostanu. Když si čtu třeba příspěvky ostatních, kde píší o tom, jak porno narušuje jejich vztahy s partnerkou, vlastně jim v duchu závidím, že vůbec mají partnerku, se kterou můžou mít problémy.
Teď to zní fakt blbě ale snad jde pochopit, co tím myslím :stuck_out_tongue:

Teď nechci znít povýšeně, ale spíš kamarádsky a dobrosrdečně: myslím, že by bylo dobré, kdyby ses třeba i na téma homosexuality zkusil trochu zaměřit, různých křesťanských povídání na toto téma je na internetu spousta. Možná se i tvůj pohled trochu poupraví, možná tě to i obohatí. A teď to neříkám kvůli sobě, ale kvůli všem ostatním, kdo něčemu takovému musí čelit. Právě to určité nepochopení totiž někdy znesnadňuje porozumění a prohlubuje propast mezi lidmi, kteří smýšlejí nebo jednají jinak, než jsou ostatní zvyklí. Myslím, že udělat si na toto zdravý názor na základě vyslechnutí mnoha stran je v dnešní společnosti, kdy se takové věci rozebírají mnohem více než kdy dřív, potřebné.
Já třeba denně doma slýchám, jak by se měli všichni homosexuálové v ideálním případě vypráskat bičem a tuto formu myšlení jsem i přejímal, a to bylo i v době, kdy jsem sledoval gay porno. Gaye a jejich kulturu jsem nenáviděl a nechápal a zatím jsem sám sledoval gay porno. Ironie, co? :smiley:
Až s odstupem jsem byl schopný si na toto téma něco skutečně nastudovat a ne jen povrchně odsuzovat. Byla to ale taky dlouhá cesta…

Nicméně, ještě jednou opakuji: nezlobím se, nemusíš se omlouvat, naopak díky za možnost se vyjádřit :wink: Moc ti přeji, aby se ti dařilo ve tvém boji s pornografií.

Do smrti dobrý? :grinning_face_with_smiling_eyes: :raised_hand_with_fingers_splayed:

Zdravím z Bullerbynu :wave:

1 Like
16

Ahoj,
určitě se nad tím zkus zamyslet, většina lidí to tak má. Doporučuju projít deníky ostatních, zjistíš že skoro každej z nás P používá jako jakousi náplast na problémy našeho života. Problém je v tom, že ta náplast je špinavá a místo toho, aby místu dala potřebný klid na zahojení, přinesla do něj infekci.

1 Like
17

Zdravím do Bullerbynu,
předně děkuji za povzbuzení a přeji ať se Ti daří! To co řešíš, se mi zdá mnohem těžší než to mé, zvlášt jestli třeba nemáš úplně přívětivé prostředí v rodině jak jsi psal. Když jsem si dělal názor na homosexualy, pomohlo tenkrát slyšet tyto rozhovory, tak dávám odkazy dál:

Homosexualita je pro mě následkem prvotního hříchu a nějakou formou poškození nitra člověka tak, jak třeba hněv, bolest, vztek, sobectví. Je to pro mě neměnný stav, se kterým je třeba se smířit a v něm žít, jako každý člověk v tom svém stavu. Současně ale věřím že Bůh může dát do srdce toho člověka lásku k druhému člověku tak aby byli oba šťastní, proč by to nemohli být třeba dva kluci :slight_smile: .
Být Tebou, tak teď asi počkám, jak jsi psal. Zkus se zbavit pornografie, a přitom se ti třeba povede vyřešit pár dalších věcí :slight_smile:

1 Like
18

Ahoj všichni,

předně bych chtěl jenom povzbudit k respektu v rámci Zásad tohoto fóra. Obzvláště bych k respektu chtěl vyzvat v rámci náboženské diskuze ohledně homosexuality, přičemž pamatujte, že toto je hlavně deník Pavla (@Pavel). Zatím vše dobré (pokud bys Pavle cítil nějaký nátlak, klidně si řekni - chceme, aby ses zde cítil bezpečně), takže to spíše jenom připomínám :slight_smile:

Pár poznámek a reakce :slight_smile:

Z Pavlovy reakce je vidět, že souhlasí s tvým názorem, ale nemusí to tak být vždy, tak tady bych obzvláště vybídl k opatrnosti. Přeci jen i v rámci křesťanské komunity existuje spousta názorů na toto téma, a kdyby si tvou reakci přečetl někdo s opačným názorem, tak by mohla vzniknout “ošklivá” diskuze :wink:

Ale hodím jednu zajímavou poznámku: Je zajímavé, že tolik křesťanů v dnešní době má problém s tím, že by se někdo narodil jako homosexuál, když historicky tomu bylo naopak, že křesťané jasně zastávali, že se jedná o vrozenou věc. Někdo to bere normálně a někdo s tím právě pracuje v rámci dědičného hříchu. Ale jak říkám, ať už je to jakkoliv, tak důležitým aspektem je respekt a (především s křesťanského hlediska) láska :slight_smile:

Tohle mi naznačuje, že to pravděpodobně není získané, ale vrozené. A chci tě povzbudit, jak sám píšeš, že biblicky rozhodně není hříšné, když člověk má tyto pocity (same-sex attraction). S tím s tebou naprosto souhlasím a jsem rád, že tohle máš vyjasněné a víš, že tohle není problém :slight_smile: … a jak jsem psal dříve, k tomu ostatnímu je ideální podpora tvého okolí, lidí, se kterými se potkáváš. Online sice můžeš diskutovat, ale ne vždy to někam vede nebo je to dostatečně nápomocné, protože s těmi lidmi se třeba nikdy neuvidíš. A proto jsou pro tebe v něčem důležitější lidé ve svém okolí, kteří tě mohou v tomto podpořit. Já tedy doufám, že i tady budeš moci mít nějakou podporu i v této oblasti, ale zároveň ti přeju, aby sis zvládl najít takové lidi i ve tvém okolí :slight_smile:

Krásně napsáno :slight_smile:

@Pavel omlouvám se, že jsem svůj názor nenapsal nějak napřímo. Prostě v této oblasti se snažím být opatrný, obzvláště v online diskuzích. Hlavně mi záleží na tom, aby lidé vnímali, že tady je bezpečný prostor o těchto věcech mluvit. Neznamená to, že spolu všichni musí souhlasit, ale měli by se respektovat. O to se vždy snažím já. A více než na “mém” názoru mě záleží na “tvém” příběhu :slight_smile:

2 Likes
19

Po dloooouhé době se opět ozývám, asi už si tu na mě a na můj příběh skoro nikdo nepamatuje, nicméně od poslední mé zprávy nabrala situace rychlý spád a já jsem se částečně z nedostatku času, částečně z nechuti a částečně z lenosti dosud k napsání další “stránky” tohoto deníku nedostal. Tak teď jdu na to…

První věc, kterou bych chtěl zmínit, je to, že dnes je to 49 dní bez PMO.
Je to právě 49 dní, co jsem v jednom městě nedaleko mého bydliště šel do kostela na zpověď. Byl tam jeden úplně cizí kněz, který byl jen na návštěvě, protože měl v kostele jakousi přednášku, nicméně přede mší šel zpovídat, tak jsem si zašel také. A bylo to poměrně silné, doteď na to vzpomínám a čerpám z toho. Nejen, že byl neuvěřitelně milý a krásně se mnou mluvil, ale zeptal se mě na jméno a přímo přede mnou se za mě pomodlil, abych tuto oblast dokázal dostat pod kontrolu. Nevím, zda je to tím, či zda je to jen placebo, ačkoli já věřím v to první, zkrátka a dobře od té doby jakoby porno zmizelo z mého života. Podporou toho ale zřejmě je i fakt, že jsem v jednom kole a neustále něco dělám… přičemž tyto “aktivity”, které mě zaměstnávají, jako by si mě našly samy…

Porno sice prozatím (a snad na hooodně dlouho, ideálně navždy) zmizelo, ale vynořilo se něco jiného. Tím, že jsem se odstřihl od P, začal jsem intenzivněji pociťovat svou homosexualitu. Cítil jsem mnohem větší vzrušení při pohledu na stejné pohlaví a vrcholem všeho bylo, když jsem se i “zamiloval”, či spíše “zakoukal” do jednoho kluka, se kterým jsem byl na víkendovce…

Bylo to (a částečně i stále je) těžké období plné depresí, vzteku na Boha, a i když je to možná trapné, i slz… Začal jsem si totiž opravdu uvědomovat, že mám některé věci zkrátka jinak…

A před týdnem došlo k tomu asi největšímu zvratu. Řekl jsem našim, že se mi moc nechce na taneční, protože tam nebude moje kamarádka, se kterou tančím. Rodiče nechápali, že se netěším, že budu moct tancovat třeba i s nějako jinou holkou, vždyť “to je přece super”, aspoň jich budu moct asi víc očumovat nebo já nevím, co si mysleli…
Přičemž máma pak jen tak mimoděk řekla: “A líbí se ti vůbec holky?”, což měla být jen taková posměšná hláška… Jenže já mlčel…
A tak došlo k tomu, o čem jsem doufal, že to budu řešit až za hodně moc let, ideálně nikdy. Můj první coming out, jestli tomu tak chcete říkat.
Rodiče byli samozřejmě nesmírně zaražení, došlo i na pláč… Zároveň ale jejich reakce byla mnohem lepší, než jsem původně očekával. Nevadilo jim, že jsem jiný nebo že jim nikdy nezplodím vnoučata, spíš jim bylo líto, že se s něčím takovým já musím v životě potýkat. Bylo jim líto mě, ne mé homosexuality. Táta to přijal celkem dobře, máma asi tak na půl, ze začátku říkala, že se to třeba ještě změní, ale já ji přesvědčil, že s největší pravděpodobností nezmění… Tak nevím, jak to teď cítí a vnímá, nicméně doma je vše v pohodě, není tady ani žádná špatná atmosféra, ujistil jsem je, že jsem v pohodě, a jedeme dál.
A musím říct, že opravdu jsem mnohem víc v pohodě, největší část mého smutku totiž tvořila právě skutečnost, že v tom jsem sám a že se musím přetvařovat a dělat, že jsem úplně stejný jako všichni a že se s nějakou tou nevěstou brzo objevím ve dveřích.

Den poté jsem to sdělil také našemu mladému knězi, který měl mnohem větší pochopení, než jsem čekal. Už si to u mě tak nějak domyslel, protože věděl, že na kněze jít nechci a sám jsem mu řekl, že se nechystám ani na manželství. Byl s tím neuvěřitelně v pohodě, řekl, že na tom vlastně není nic zvláštního, jeho pohled na mě se nijak nezměnil a naopak mě posílil. Jsem za to neuvěřitelně vděčný, že tuto oblast nemusím tajit před rodiči a bratrem, a že si o tom navíc můžu promluvit i s knězem.

5 Likes
20

Ahoj Pavle,
prvně chci pogratulovat ke 49 (dnes snad 50) dnům bez PMO! Skvělá práce! :slight_smile:

Zrovna včera jsme točili nový podcast, který by měl vyjít příští pátek, ale jenom mě u toho napadla jedna věc v souvislosti s tím, co píšeš. Nevím, jak to máš konkrétně, ale velmi doporučuju, aby sis během tohoto období zpracoval spouštěče a vytvořil si nějaké návyky, jak reagovat na krizové situace, abys tak do budoucna přecházel relapsům nebo recidivě.

Tím neříkám, že ve tvém příběhu něco takového zaznívá, ale jenom jak píšeš, že tě do toho motivovala zpověď, tak chci říct, že spousta lidí právě je hodně namotivovaná a zvládne spoustu měsíců nebo i let, čímž se v podstatě dostanou ze závislosti, ale protože si tyto věci nezpracují, tak když přijde těžké období a pokušení, tak mají tendenci se k tomu vrátit.

Možná to už děláš, ale jen jsem to chtěl zmínit a povzbudit tě k tomu, protože věřím, že jsi na velmi dobré cestě! :slight_smile:

A to i vzhledem k tomu, co píšeš o svém coming outu. Oceňuji, že jsi do toho šel, když se ta příležitost naskytla, ačkoliv to pro tebe nebylo jednoduché. A jsem moc rád, že rodiče (a nakonec ani ten kněz) nezareagovali nějak necitlivě.

Každopádně mě k tomu napadá otázka: Psal jsi, že kvůli abstinenci jsi začal vnímat větší pokušení v rámci homosexuality. Posunulo se to nějak poté, co jsi měl ten coming out? :slight_smile:

1 Like