Příběh v různých obměnách tisíckrát stejný. Skoro idylické dětství, ale nihilistické dopívání, kdy se prostě stalo moc věci najednou, ale o tom třeba někdy jindy. Našel jsem si způsob jak se s tím vyrovnat, nebo to alespoň na čas zamést úhledně pod koberec. Teď je mi lehce přes čtyřicet, vedu spokojeny a naplněný život. Mám fajn přátele, práci, záliby, sportuju, cestuju.
Porno se v mém životě objevilo někdy kolem jedenáctého roku, ještě v devadesátkové analogové podobě. Ze zvědavosti, “přirozeného” pubertálního objevování přes zpestření, uvolnění, až po “závislost”. Píšu v uvozovkách, protože když se pohybuju mimo “vyjeté koleje”, dokážu se bez něj obejít i na delší čas. Jenže pak “když se nikdo nedívá”, přebírá často kontrolu autopilot…
V průběhu času jsem měl dlouhodobé vztahy, rodinu. Když všechno v partnerství fungovalo, byla potřeba věnovat pozornost pornu/masturbaci výrazně menší. A když ne, stal se z něj odpouštěcí ventil. Nevede mě to k vyhledávání extrémů. Prostě se rád podívám na krásné ženy, rád si hraju ve své fantazii. Jenže jsem po těch letech svobodný hráč nebo spíš ovládaná loutka?
Co vnímám za problém?
⦁ V první řadě je to naprostá (i když “levná a zábavná”) ztráta času, který se dá využít mnohem zajímavějším způsobem. S přibývajícími roky je čas a pozornost ten nejcennější kapitál, který takhle pálíme v kamnech. Nechce se mi ani představovat, kolik času jsem takhle promarnil.
⦁ Co dělá závislost na levném dopaminu s mozkem a myslí tady už všichni z vlastní zkušenosti známe. Chybí mi ta jasnost, soustředění, bdělost, energie…
⦁ Co se děje s naším tělem? Erekce…sice pořád dobrý ale už ne na jedničku :). Rozhodně je lepší věnovat tuto energii partnerce než takto střílet do prázdna. Zajímá mě, jak se dá sexuální energie v páru vědomě využít - jako sdílená radost, podpora života, lék…většina starých kultur tuto rovinu vnímala a dokázala tuto mocnou sílu rozvíjet.
⦁ Ať už věříte čemukoliv, je to naprosté mrhání energií fyzické i psychické a extrémní posilování svého Ega, v podstatě soustředění se na “svoje” tělo, touhy, slast a potom na “svoji závislost/problém”. Prostě jedno velké “Já”. A to “Já” pak vytváří problémy, chce pozornost, fňuká, škemrá, vzteká se, chlácholí, uplácí…Přitom je to jen malé malicherné já ve velkém světě kde jsou jich miliardy…
⦁ Odpojení se od svých hlubokých pocitů, snů, touhy a jejich nahrazení něčím levným, povrchním, umělým, falešným.
⦁ Svoboda, síla. Můžu přestat? Ano! Tak proč se k tomu vracím? No tak ji úplně nemám. Sakra, ale já rozhodně chci mít svobodu začít a přestat! (tedy hlavně přestat 
Chci rozhodně zažít tohle “malé vítězství”! Nelíbí se mi být “ovládaný”, natož “jen” hloupými návykem. který přináší do života jen málo dobrého a hodně si bere.
⦁ V podstatě je to trapné a nic na tom nemění fakt, že sledovat porno je “normální” pro většinu chlapů a spoustu žen. Na tenhle druh trapnosti už v životě nechci mít čas.
⦁ Stydíš se za to? Tak to nedělej! Ve svém životě jsem už snad všech dvanáct komnat pěkně vymetl a tohle vnímám jako tu třináctou…
Dřív pro mě bylo snadnější prostě přestat třeba i na měsíce. V posledních dvou letech jsem se dostal na 2-3 týdny abstinence, ale pak zase ke té “každodenní rutině”. Hrála v tom roli ztráta motivace, stres, napěti, lhostejnost, pohodlnost…“obvyklí zákazníci”. Teď si chci vzít zase svoji sílu a odhodlání zpět!
Veřejně jsem zatím s nikým nic takhle na rovinu nesdílel. Věřím, že i to pomůže. Třeba i někomu jinému… 30 denní kurz je skvělej. Díky za něj! Začínám podruhé, ale tentokrát vědoměji a důsledněji. Jedeme do kopce. Držte mi palce přátelé, já je budu držet vám! (ať se nedržíte víte čeho :)…
