Zdravím. Už delší dobu mám nezdravý vztah s pornem a masturbací. Není to sice jediný problém v mém životě ale trápí mě asi nejvíce. Můj příběh není nikterak zajímavý, začal jsem když jsem byl v pubertě a už se to táhne do mých 22 let. Však to znáte, tenhle příběh se víceméně pořád opakuje a všichni už to mají jistě mnohokrát načtené. Nikdy jsem neměl přítelkyni (jako plnohodnotný vztah) a upřímně je mi to vcelku jedno a ani nemám nikterak extra motivaci pro to vynakládat větší úsilí bych si nějakou našel. Částečně za to může určitě porno ale velkou část tvoří i ta ne-porno část. Momentálně se mi nedaří víceméně v ničem a je potřeba na věcech zapracovat. PMO je jedna z věcí, která mi ničí život už několik let a to i přes to že o tom 3 roky vím. Jednou se mi podařilo přestat asi na 5 týdnů a ten rozdíl v tom jak se cítím byl obrovský. Jediné co od tohodle chci je napravit své chyby v životě, být opět sám sebou a spravit si své zdraví (v tomto ohledu především to sexuální). Upřímně nevím co budu do svého deníků psát a ani jak často, pokud to vůbec zvládnu a nevykašlu se na to jako na spoustu věcí v mém životě. Pokud by chtěl kdokoli o čemkoli diskutovat, tak sem pište co chcete na jakékoli téma.
Ahoj, chtěl bych ti říct že tím, že si identifikoval, že máš problém a dokonce jsi podniknul aktivní krok, tím že jsi sem napsal, tak jsi už máš za sebou úspěchy, které jen tak někdo nemá. A že jsi dříve dal 5 týdnů je taky dost dobrý výkon. A věřím ti že sem budeš psát svoje další úspěchy a že se budeš cítit opět stejně dobře.
Chtěl bych se tě zeptat na motivaci. Když píšeš, že nemáš motivaci hledat přítelkyni, tak by mě zajímalo, kde bereš sílu na to se zlepšovat. Jestli to je nějaký vztah sama k sobě, status ve společnosti, nějaké trauma, které zaháníš, snaha žít “lepší”(záleží co to “lepší” je) život, nebo utěšení svědomí aby ses mohl večer podívat do zrcadla a říct si že dnes jsem udělal svět “lepším” nebo aspoň ne “horším”. Vím, že to je těžká otázka, ale třeba tě k ní něco napadne 
Trochu jsem nad tím přemýšlel a těch důvodů je více.
Jedna z věcí je, že nedokážu fungovat jako dospělý a zodpovědný člověk. Je to hlavně způsobeno mým psychickým rozpoložením, které je v docela špatném stavu. PMO není jediným důvodem proč tomu tak je, avšak k tomu jistým způsobem velmi přispívá. Proto porno není jediná věc na které musím zapracovat.
Sice nejsem křesťan, ale už před nějakou dobou jsem začal přemýšlet nad tím jestli nedělám něco špatně a neměl bych s tím přestat. Nemyslím si, že bych vyloženě dělal něco špatně z morálního hlediska, ale… prostě to už dělat nechci. Tak nějak už nevidím moc smysl v tom sledovat porno. Co se masturbace týče, tak občas je to příjemné zpestření ale dělat to nadměrně mi už taky moc nedává smysl. Trochu mi to připadá jako brát drogy než uspokojovat sexuální potřeby a nechci být závislý na tak ubohé věci jako je PMO. Možná to zní přehnaně ale prostě to tak vidím.
Těch 5 týdnů bez porna mi ukázalo jak moc mě to ovlivňuje fyzicky i psychicky. Mám pocit, že porno ze mě dělá jiného člověka než jaký doopravdy jsem. V tomhle ohledu bych chtěl zapracovat na svém zdraví. Chci se cítit psychicky lépe a odstranit všechny negativní efekty, které mi PMO způsobilo za předešlé roky. Sice jsem psal že holky teď neřeším, ale kdyby náhodou k něčemu došlo, tak chci fungovat tak jak bych fungovat měl, a to jak po fyzické stránce tak i psychické.
Kdybych to měl nějak celé nějak shrnout, tak bych řekl, že PMO je jedna z věcí, které mi brání v tom posunout se dál v životě.
Myslím, že ti to ještě zlepší psychický stav oproti normálu, protože to je něco co budeš mít pod kontrolou a budeš si připadat, že jsi kompetentní a každý větříček tě neohne a bojuješ proti věcem, které nechceš, aby byly součástí tvého života.
Tenhle pocit jsem měl hodně s hrami. když jsem po celém dni koukal do zrcadla a zpětně přemýšlel co jsem s tím dnem udělal a co jsem udělat mohl, tak jsem cítil, že to není něco co chci dělat příště. Masturbaci někdo pokládá za ventil a je to dost silnej argument, já ale zatím myslím že to není něco co chci dělat, něco na co bych byl hrdej, nebo bych musel dělat ze zdravotních nebo jiných důvodů.
To hle bych, pochopil, tak že se chceš uzdravit nebo restartovat mozek, jak se tomu říká. Něco opadne rychle jako menší množství energie a zvýší se sebevědomí ale něco podle mého názoru trvá déle třeba vlastní závislost a nutkání. Mě v tomhle dost pomohla představa toho, ne jaká je, ale koho by ideální žena v mojí hlavě chtěla a tomu se blížit.
Držím ti palce ať se v životě posuneš kam cílíš. A zkus si třeba i užít cestu, i když to zní třeba divně, stále jsi jeden ze 7 miliard lidí na kusu hlíny, která letí prostorem a zahřívá ji gigantická hořící koule plynu a ty dokážeš zažít a prožít tenhle podivnej a jedinečnej svět.
U změny je si myslím hodně důležitý, jak ty říkáš, užít si tu cestu. Nezaměřovat se příliš na ten výsledek ale postupně měnit každodenní návyky a tak nějak se snažit o to aby se nové návyky staly součástí osobnosti. Zvyky je potom snažší dělat konzistentně a hlavně pro to má člověk motivaci.
Co se masturbace ze zdravotních důvodů týče, taky mi to příjde jako nesmysl. Pamatuju ještě na střední, kdy k nám přišla nějaká sexuoložka s tím, že každodenní masturbace pomáhá proti rakovině a díky pornu poznáváme co v reálném životě chceme. No nevím no… 
.
Díky za odpovědi.
Jo, s tou masturbací je to blbost. Ono se tím někteří ohání, ale když se podíváš na více výzkumů a zapojíš trochu rozum, tak zjistíš, že vlastně žádnej solidní výzkum to nemůže potvrdit ani vyvrátit. A pak vidíš, že existují jedinci, kteří nemasturbují (a třeba ani sexuálně nežijí) a prostě s rakovinou problémy nemají a nemají ani jiné problémy. Takže tolik asi k tomu 
Každopádně jak se ti daří teď?
Ahoj, je to teď asi 4-5 dní bez PMO. Dny popravdě nepočítám. Je to celkem úspěch když si vezmu že jsem to dělal každý den. Cítím se trochu více v klidu a vyrovnaněji, ale jinak zatím nejspíš stejně jako předtím. Na PMO jsem za poslední dny téměř nemyslel. Je zvláštní, že jsem po velmi dlouhou dobu nemohl překonat ani den a najednou jsem za polovinou týdne abstinence. Upřímně si myslím, že PMO je pro mě z velké většiny spíše únik z reality, ve které na tom nejsem po psychické stránce úplně nejlépe, než nadrženost nebo touha si “bezpečně a snadně užít v online bordelu” . Jako když někdo pije z deprese, tak já na to mám PMO, které alespoň nechutná odporně. Vysvětlovalo by to proč jsem se na to častokrát dívával, i přestože jsem na to chuť neměl a spíše to bylo takové kompulzivní chování, které jsem jen s těží dokázal ovládnout. Mám takový pocit, že PMO není primární problém v mém životě, ale je to únik od jiných problémů, které jsem dlouho přehlížel. Proto jsem se rozhodl řešit své problémy s odbornou pomocí a to hlavně díky nátlaku mého okolí. PMO pro mě určitě problém je, ale začínám si myslet, že ne natolik velký jak jsem si myslel. Nejspíš to jsou právě ty jiné problémy, které tenhle jeden problém akorát dělají mnohem větším, než skutečně je. Jestli tomu opravdu tak je zjistím v nadcházejících týdnech.
To popisuješ moc dobře. Často je to právě únik od problémů, aby je člověk nemusel řešit. Často to jsou jen nějaké negativní emocionální stavy. Co to je pro tebe?
Ahoj Anone,
jak se daří teď?
Hodně se ztotožňuju s tím pohledem, že PMO je často symptom hlubších problémů a nejde ho řešit odděleně od jiných problémů v životě. Na druhou stranu, třeba v mém případě byla abstinence podmínkou pro růst v jiných oblastech. Řekl bych, že člověk roste tím, že čelí náročným situacím a učí se v nich dělat správná rozhodnutí. Dokud jsem z každé takové situace unikal k pornu, k žádnému růstu nemohlo dojít.
V tvojej podmienke pre osobný rast sa úplne vidím aj ja. Keď abstinujem do porna hoci len pár dni, mám energiu, obrovskú motiváciu, plním si úlohy, vzdelávam sa, plánujem budúcnosť a potom RELAPSE. Koniec, nábeh úzkosti, reči ako nemá to zmysel a podobne. Svoj potenciál môžem naplno využiť len bez porna, jasné, dostanem sa bez neho na úroveň “normálneho” človeka, ale ľahšie sa kráča, keď nemám k nohe priputanú záťaž.
Ahoj Anone,
právě jsem si přečetl tvůj deník a moc by mě zajímalo, jak tvůj příběh pokračoval dále. 
Docela se vidím v tomto:
Když jsem začal více řešit svou závislost na pornu, tak jsem následně objevil několik dalších věcí, které v mém životě nebyly ani trochu v pořádku. V různých oblastech. Na některých ještě stále pracuji.
Jak se ti daří? Co je nového?
Rok uběhl a Anon se nikam zásadně neposunul. Mimo porna se však z dlouhodobého hlediska cítí lépe a některé věci v jeho životě se zlepšily.