Cesta bez konce

Abstinence – den 1.

Zdravím všechny,

tak jsem se taky dopornoval až sem, a řekl jsem si, že to tady spíš než klasický deník zkusím pojmout jako takovou snůšku úvah, které mi třeba pomůžou si to v hlavě nějak utřídit.
Název deníku může možná nekomu znít příliš pesimisticky, ale já to beru spíš jako pokus o realistický náhled na problém. Porno je totiž pořád někde poblíž. Alkoholik, když se chce opít, tak musí přece jenom zvednout zadek z gauče, obléct se a vyrazit někam do ulic obstarat si alkohol. Ne tak pornoholik. Tomu stačí pár kliknutí a rázem se v pornu přímo koupe, nemusí se ani zvědnout ze židle, a ještě navíc zadarmo. Jako kdyby alkoholik chtěl odvykat doma se špajzkou plnou chlastu.
Takže co od toho reálně čekat, když člověk ví, že když chce, tak se může podívat kdykoliv na cokoliv, blockery neblockery? Asi už jsem překonal fázi, kdy jsem si říkal, jak dlouho asi budu muset vydržet, abych si mohl říct, že jsem z toho venku. Vydržel jsem 2 měsíce a vrátil jsem se k tomu tak snadno, jak kdybych ani nikdy nepřestal. Mám pocit, že tu jistotu člověk nemůže mít nikdy, zvlášť když je to tak snadno dostupné.
Takže si v poslední době říkám, že spíš, než si po každém lapsu říkat (spíš nalhávat): “Od teď už se na to nikdy nepodívám,” by bylo lepší si říct: “Teď to zkusím vydržet ještě dýl.”
A taky si to tedy říkám – vydržel jsem naposled 2 měsíce, teď zkusím vydržet ještě dýl.

P.S. A co vy? Jak dlouho jste nejvíc vydrželi abstinovat?

2 Likes

Ahoj @Mrakoplaš, vítej na fóru! :blush: Dva měsíce jsou fakt super výkon, držím ti palce, ať to tentokrát zvládneš ještě déle! :pray:

Já osobně mám asi nejdelší streak svého života teď. Po dlouhých 14 letech nejdříve pravidelného sledování, pak závislosti, následně odvykání a potom nepravidelných lapsů, se mi nakonec podařilo dostat se na současný rok a tři měsíce. Byla to postupná práce a nebylo to vždy jednoduché. A taky musím být i teď obezřetný, ikdyž už se mnou necloumají chutě tolik, jako když jsem byl v závislosti až po uši. Aktuálně to mám tak, že každý den vnímám jako příležitost k rozhodnutí, že dnes se prostě nepodívám na porno. Nemyslím na to každý den, ale občas je potřeba si to takhle připommenout.

Chtěl bych tě tímto povzbudit, věřím, že je možné to posouvat dál a dál. A dokonce věřím, že je možné závislost překonat. Ať se ti daří!

Díky moc za reakci!

rok a čtvrt, to už je sakra dobrý výkon, to klobouk dolů! K tomu bych se taky chtěl někdy dopracovat. Ony paradoxně ty dva měsíce ani tak strašné nebyly, neměl jsem pocit, že s tím musím denně bojovat, kolik dní v řadě jsem si na to ani nevzpomněl, měl jsem pocit, že je to v pohodě a najednou bác. Asi je to i otázka nějakého tréninku. Nebo prostě člověk prostě nesmí ztratit pozornost, jako jsem ji ztratil já.

1 Like

Abstinence – den 3.

Tak včera večer jsem nemohl usnout, četl jsem si, pak jsem dostal nápad, že bych si mohl prohlédnout aspoň nějaké obrázky na mobilu. Chvilku jsem si s tím v hlavě pohrával, jestli jo, nebo ne, pak jsem si řekl, však co, vzal jsem mobil, vyťukal jsem adresu stránky, chtěl jsem zmáčknout enter, chvilku jsem zaváhal, řekl jsem si, že je to volovina, a zase jsem to smazal. Takže pokušení jsem zvládl, ale byl jsem opravdu blízko.
A tak si říkám, v čem byla příčina? Protože nemůžu říct, že by to se mnou nějak mlátilo. Ani jsem vlastně nějakou zvláštní chuť na porno a věci s tím spojené neměl, byl to v podstatě čistě jenom pocit dobré příležitosti. Jako že teď by to krásně šlo, tak je škoda to nevyužít. A připadá mi, že právě tady toto bývá (aspoň u mě) celkem častý spouštěč. Možná vůbec nejčastější: “Máš příležitost, tak ji nenech jenom tak projít!”
Co s tím? Připadá mi, že když je člověk v jednom kole a má furt co dělat, tak není až takový problém bojovat s pornem, ale jsou i chvíle, a zaplať pánbůh za ně, kdy člověk nic moc co dělat nemá a jenom si tak relaxuje, a to je teprve výzva. Chtělo by to se naučit nějak přenastavit myšlení a nevnímat každou takovou chvíli, jako příležitost k pornu, ale jako… já vlastně ani nevím - jako příležitost k čemukoliv jinému, odpočinku, četbě, nebo třeba zrovna k dokázání si, že umím pornu říct i ne.
Jako trochu mě štve, že jsem tak brzo byl zase tak blízko, ale na druhou stranu jsem na sebe hrdý, že i takhle blizoučko jsem to ještě dokázal zatrhnout a říct si ne.

1 Like

**Abstinence – den 4.

Tak, a teď to bude výzva. Čekají mě 3 dny volna, takže příležitostí a pokušení bude dost. O víkendech to bývá celkově doba nejčastějších selhání, což souvisí s tím, co jsem psal minule. Tak mi držte palce.