Ahooj!
Jmenuji se Klára a je mi 18 let. Asi v sedmi nebo osmi letech jsem začala vyhledávat na internetu poprvé pornografický obsah. S masturbací jsem začala ještě dřív… Postupně se z toho vyvinula až závislost. K dnešnímu dni to bylo 224 dní (něco málo přes 7 měsíců) bez porna, ale dneska jsem to zase nezvládla. Po tak dlouhý době abstinence! M jsem používala (resp pořád používám) jako něco, co mi nahrazuje porno, i když si plně uvědomuji, že to není správná cesta. Je to pro mě náročný. Nějak hluboko v sobě mám pořád strach z toho, že se vrátím do starých kolejí. Nemám teď úplně lehké období a proto může být asi mnohem jednodušší sklouznou zpátky… Chci už být ale svobodná! Od porna. Od masturbace.
Budu ráda za jakoukoliv radu nebo povzbuzení!
Ahoj a vítej,
pokud mohu dát jednoduchou radu tak doporučuji se připojit na ofiko Nepornu Discord server: NePornu
Fórum je zde fajn na dlouhodobé psaní třeba svého deníku a svých poznatků atd. Na Discordu je ta odezva mnohem rychlejší a myslím, že by ti to teď třeba mohlo i více pomoci, pokud by jsi nutně potřebovala od někoho akutně pomoct.
Přeji zatím hodně sil a dávám povzbuzení, že jsi na dobré cestě. Ať se daří!
Vydržet takhle dlouho je přeci bezva.
Já třeba sjížděl porno třikrát denně, takže přešlápnout každých dvě stě dní by znamenalo šestisetnásobný snížení frekvence. To mi někdo nabídnout před pěti lety, beru bez váhání.
Hleď vpřed a směle dál!
Další den, další selhání. V tu chvíli mi to bylo upřímně docela jedno. I když mi to je fakt odporný. Proč dělám to, co nechci?
Napsala jsem dneska kamarádům, kteří o tom už věděli, aby se za mě modlili. Za to js fakt vděčná, že jsem to předtím dokázala říct už tolika lidem, kteří při mě stojí. Úleva. Když si vzpomenu, že jsem to třeba 7 let držela v sobě, nikdo to nevěděl a já se snažila bojovat sama.
Teď upřímně fakt pochybuju sama o sobě. Cítím se strašně slabá na tenhle boj. Nevěřím si v tom. Mám pocit, zejak jsem to jednou nezvládla, že už se ti bude teď opakovat pořád dokola.
Tak dlouho nic… Věřila jsem, že už jsem svobodná.
Byl to zázrak, že jsem to tak dlouho vydržela… A to bez nějak zvlášť těžkého období, kdy bych se musela fakt že držet, abych to zvládla. Nechápu. To díky Bohu. Předtím jsem byla schopná se koukat i každý den.
Jsem teď už několik dní nemocná, doma. Nedávno jsem si deaktivovala Instagram, abych na něm netrávila tolik času… Až mě ten volný čas zavedl od youtube k romantickým filmům a to byla ta chyba. Od romantických filmu až k pornu… Nevzdám to ale. Byl to krásnej pocit. Krásnejch několik měsíců svobody.
Ahoj Kláro,
když mi bylo 17, tak jsem se rozhodl, že chci přestat s pornem. Kvůli Bohu, kvůli sobě, kvůli tomu, abych byl svobodný. Na první dobrou jsem dokázal vydržet cca 7 měsíců. 
Potom jsem ale znovu padl a pak jsem tak dva (možná tři) roky měl problém dát týden, 14 dní byla úplná výjimka. Úplně to samé prožívá více lidí, které znám.
Chci tě povzbudit, abys o sobě nepochybovala. Věřím, že se s tím můžeš poprat, a že ty dva (tři) roky, které jsem pak prožil já, prožít nemusíš. Navíc, já neměl kontakt s nikým, nedokázal jsem to nikomu říct, myslel jsem si, že to všechno zvládnu sám. Máš náskok, ty už jsi to dokázala. 
Když se podívám zpátky na sebe, mám za to, že to bylo hlavně tím, že jsem se “prostě jen snažil vydržet bez porna” a neřešil jsem věci, které s tím v životě souvisí. Porno často není problém, ale symptom problému. Přiznám se, že až změna životního stylu a zaměření na řešení problémů, mi pomohlo se posunout vpřed. Kdybych na to přišel dřív, tak bych třeba svůj problém nedořešoval ještě loni (ve 26 letech). 
Přeju ti, ať to dáš mnohem rychleji a ať se tvoje přání z názvu deníku splní. Ať se ti daří! 
Ahoj Matěj,
moc děkuju za podporu! Přečetla jsem si tvůj příběh z deníku, dost se v tom vidím. Je to povzbuzujici číst, že jsi to dokázal, gratuluju! Třeba taky jednou zvládnu ten rok… A pak i těch 10 let.
Ahoj, je super, že si vydržala tak dlho:) , a určite sa moc neupínaj na výčitky z relapsu. Tá masturbácia k pornu dosť zvádza, určite je ten boj ľahší bez nej. Skúšala si kurz 30 dní bez porna? Keď si nemocná a nudíš sa tak skús možno radšej knihy než mobil. Prajem ti veľa sily a zdravia:)
Ahoj @aladinovazena!
Děkuju za podporu!
Věřím, že je boj proti pornu lehčí bez masturbace. Tentokrát chci abstinovat i od ní. Kurz jsem ještě nezkoušela, ale asi do toho půjdu.
Nejsem moc čtenář, ale jelikož mě čeká letos maturita tak by bylo i fajn mít nějaký knížky přečtený… 
Přeju i tobě hodně síly a ať se daří!
Včera první den bez relapsu. Je divný to říkat, začínat od začátku.
Trochu přemýšlím, a napadá mě - “co když přijde další touha po pornu a masturbaci a já to nezvládnu?” ale zároveň - “co když už jsem možná svobodná a kvůli relapsu to tak moc hrotím a tím se dostanu zpátky k závislosti?”
,Říká se, že relaps je v průběhu restartu mozku nevyhnutelný. Tím ho nechceme nijak zlehčovat. Nicméně existuje pouze hrstka skutečně závislých na pornografii, která dokáže přestat ze dne na den.
U ostatních je problém, že se po relapsu často cítí špatně. Dostanou se do negativního emocionálního stavu, díky kterému jsou akorát náchylnější pustit si znovu porno.
Řešením by měla být změna postoje k relapsu. Nejde o to, abychom ho zlehčovali, ale abychom se z něj poučili a posunuli se vpřed. K tomu je zapotřebí si celý relaps případně rozebrat, objevit slabá místa a učinit potřebná bezpečnostní opatření, abychom snížili riziko, že se to bude opakovat. " - 30 dňový kurz Deň 12 myslím, že teraz by ti to mohlo pomôcť keď ťa to aktuálne trápi:) je tam aj video no nejde mi ho tu zdieľať. Keby chceš pokecať tak kľudne mi napíš súkromnú správu:)
Jestli to tak můžu říct, tak já ten můj relaps teď z jedný strany vnímám docela pozitivně. Ráda to vysvětlím, chystám se si to zapsat do deníku tady…
To jsem byla přesně já, dost jsem se teď ty dny z toho hroutila… A taky podle toho dopadl i druhý den, kdy jsem měla hned další relaps.
Dneska jsem začala kurz 30 dní bez porna. První den a já vidím něco, co mě povzbudilo. Že i když se mi dny bez porna v podstatě vynulovali, tak je něco v mým mozku co se za těch 7 měsíců změnilo. Nechci říct, že bych prošla už restartem úplným, protože by se asi nestalo to, co se stalo, ale vnímám, že už jsem dál, než v prvním dni… Že už možná nebudu mít taková pokušení jako předtím, ale potřebuju objevit slabá místa a udělat ty bezpečnostní opatření, jak jsi psala. Každopádně kurz si chci určitě projít…
Děkuju za tyhle zprávy! Že to můžu všechno začínat víc chápat.
Dneska jsem si uvědomila pár pro mě zásadních věcí. Třeba to taky někdo z vás potřebuje slyšet, tak to sem napíšu a tak si to i uložím, abych si to později mohla připomenout. Trochu to odbočuje z tématu pornografie, ale uvědomila jsem si to z velké části díky relapsu, který jsem měla.
Moje identita stála poslední měsíce na tom, že jsem “ta holka, co to zvládla tak dlouho bez porna“, “ta, která chce sloužit a pomáhat ostatním“ nebo “ta, která se nevzdala a tak hodně se změnila“. Tohle jsou věci, který jsou pravda, ale ne věci, na kterých by měl stát můj život. Protože za prvé to nejsou moje úspěchy, ale to Bůh ve mě dělal ty změny. A za druhé tohle nejsou věci, které mě definují, které říkají o mě kdo jsem. Tak jsem to ale vnímala. Že jsem konečně něco dokázala, že jsem konečně někdo, koho si lidé váží, koho obdivují, uznávají a zajímají se proto, co jsem zvládla. To byl můj pohled na mě, to, jak jsem to vnímala já. Začala ve mě po nějaký době pěkně pracovat pýcha. A i proto byl pro mě můj relaps tak náročný. Najednou mi přišlo, že jsem všechno ztratila, že všechno co jsem byla je pryč.
Když jsem byla malá, cítila jsem se strašně sama. Neměla jsem moc kamarády. Závislost na pornografii, jsem držela dlouho v sobě cítila jsem se nepochopená a že nezapadám mezi ostatní. Připadalo mi, jako kdyby všichni ostatní byli něco víc něž já. Že jsou lepší, jsou uznávaný a já nikdy nebudu tak dobrá jako oni…
A já se poslední dobou začala cítit jako ta lepší. Začala jsem podvědomě, někdy i vědomě rozdělovat lidi na “ty lepší“ a “ty horší“. A to kvůli postoji, který jsem si za ty roky v sobě vybudovala. Teď chci začít stavět svojí identitu na Hospodinu, na tom, kdo jsem v Něm. Že jsem Jeho milovaná dcera… A moje úspěchy a neúspěchy to nikdy nezmění. Naše relapsy nejsou to, co nás definuje, kdo jsme! A kdo jsme pro Boha, vždyť se snažíme a chceme se změnit, být čistý a svobodný. Od porna, od masturbace… Už se nechci cítit jako někdo míň nebo víc než jiní. Každý má svůj příběh, každý je jiný, ale v tom není naše identita a to kým jsme. Ta je v tom, kdo jsme v Kristu. (To si chci teď víc nastudovat v Bibli, čím vším vlastně jsme v Kristu)
To jsou jenom takový moje myšlenky a něco co věřím, že mi Bůh chtěl ukázat. Jsem vděčná. A jdu se učit měnit svoje postoje a pohledy na sebe i ostatní.
Zpátky k 25.9.2023. Další relaps. Ráda bych řekla, že už byl poslední. Byla asi půlnoc, šla jsem spát pozdě. Únava v tom hrála velkou roli, ale ještě větší to, že jsem brouzdala do noci na mobilu. Měla jsem možnost ho odnést do jiný místnosti, ale já místo toho šla ještě hledat nabíječku, aby se mi nevybil. No nic, jde se dál. Je to už týden zpátky a to mi dává naději, že je to na dobrý cestě…
Zase se někdy ozvu…
Ahoj @Klára,
co se mobilu týče, musím ti dát za pravdu. Já jsem tohle noční brouzdání na mobilu vyřešil dvěma způsoby. 1. blokovací program a 2. pořídil jsem si tak krátký kabel k nabíječce, že když je v ní mobil zapojený, nejde na něm nic dělat. 
A nabíječku též nechávám v jiném pokoji, ale to už je jen součást druhého řešení.
Jak se ti daří? Co je nového? Drž se!
Ahoj @Matěj,
děkuju za optání! Aktuálně mám 63 dní bez porna. Držím se, díky Bohu!
Ale upřímně mi jinak moc dobře není. Teď mě napadá, jestli za to nemůže ten relaps.
Poslední dobou jsem strašně vyčerpaná, bolí mě hlava… Často se mi chce brečet a někdy ani nevím proč, nějak se mi všechno bortí. Nezvládám skoro ani běžný věci jako školu, nedokážu se soustředit, normálně vést konverzaci s ostatníma. Nezvládám abstinovat od MO a další věci, které mě trápí… To ale asi není úplně na psaní sem. Je to náročný, je toho na mě teď nějak moc, už nemůžu…
Ahoj, děkuju za sdílení a moc gratuluju k 63 dnům bez porna.
Co se tvé situace týče, je mi líto, že si musíš procházet takovým obdobím. Napadá mě, máš někoho, s kým by sis o tom mohla popovídat mimo online prostředí? Případně, zvažovala jsi někdy možnost odborné pomoci?
Já třeba aktuálně využívám půl roku službu mentora, který mi pomáhá směrovat život tak, jak potřebuji a jak je pro mě zdravé. Upřímně, nemůžu si to vynachválit.
Ahoj, ano, mám pár lidí, se kterýma o tom mluvím, ale upřímně vnímám, že má teď každý dost svých věcí na to, aby se mnou řešil ještě moje. Takže nechci ještě víc zatěžovat. Doma si poslední dobou přijdu spíš jako rodič než dítě, protože za mnou rodiče chodí pro rady, takže tam se úplně nemám o koho opřít.
O terapii nebo něcem podobném už přemýšlím delší dobu. Jen to není pro mě zatím úplně dostupné. Ale hledám, a doufám, že něco vyjde. Taky myslím, že by to mohlo být fajn.
Ubdate:
88 dní bez P
5 dní bez M
Už mi je o něco líp. Mám přes tři měsíce deaktivovaný ig a pár dní i fb, aby mě to nestahovalo. Musím se totiž přiznat, že i když mám těch 88 dní bez porna, občas jsem sklouzla k tomu, že jsem vyhledává obsah, který k němu měl dost blízko.
Učím se být víc zakotvená v Kristu. Bibli se mi nikdy nedařilo číst každý den, vždycky jsem po nějaký dobře přestala, ale teď už 4 týdny čtu každý den, snažím se i víc odpočívat a víc se modlím. Jsem za to ráda, mám pak víc síly a vůle to zvládat. Díky Bohu.