Je leden 2026 a mám za sebou náročný rok. Vlastně musím říct, že to byl nejhorší, nejlepší, nejzajímavější a nejintenzivnější rok, který jsem kdy zažil.
V průběhu jednoho roku jsem se dostal z člověka, co je na psychickém dně, v člověka, co je konečně dost silný čelit svému drakovi, úhlavnímu nepříteli číslo jedna. Sedmihlavá saň, každá hlava má jinou tvář.
První je Fetiš. Fascinace jednou jedinou drobností - ve videích, na fotografiích, venku, v představách. V sexualizovaném tranzu sleduji jen jeden jediný detail na mužích. Jako kdyby bylo jejich tělo, jejich život a duše pouhým regálem pro jedno vytoužené zboží, pro které bych dal všechno co mám. A stejně pak zjistím, že je to jen trik a produkt je pouhá bezcenná cetka. Fetiš se mi projektuje do všech dalších oblastí, jako nechutná bažina mi obaluje celou mou sexualitu.
Druhá tvář je Pozorovatel. Jelikož jsem gay muž, vnímám svou abstinenci od podnětů jako o něco náročnější než u heterosexuálních mužů. Je možné, že tímto prohlášením uvedu některé další muže do rozpaků a potvrdím stereotyp o gayích, ale mějte se mnou a jinými gay muži pochopení. Člověk má mnoho představ, kterým musí každý den čelit a hledat, před čím to vlastně tímto chováním utíká, když má nemocnou sexualitu. Jsem exponován podnětům na záchodech, ve společných sprchách, saunách, bazénech, posilovnách a dalších veřejných místech, když jsou okolo mě nazí muži, nebo stačí pouze močení u pisoárů. Celý svět se najednou zúží na to, že přede mnou je nahý muž, začnu ho analyzovat, sledovat, přestanu se ovládat a narůstá ve mně pocit viny. Vina z objektivizace, že na ten okamžik přestanu vidět daného člověka jako plnohodnotnou lidskou bytost. Vidím ho jako maso.
Třetí tvář je Digitální karikatura. Nejsou to jen videa na internetu, jsou to roky vyšlapané neuronové cestičky vyšlapané v mozku, společně s mentálním archivem herců s jejich parametry mezi nohama, jejich filmovými studii, nejlepšími scénami, profesionální herci, amaterští herci, webové stránky se zdarma přístupem, kategorie různých fór, které přesně rezonují s mým fetišem, kde jsem strávil desítky a desítky hodin svajpováním po displeji na záchodě doma, pár metrů od milujícího partnera, v práci v kanceláři, na záchodě v kanceláři, v obchodních centrech na záchodě, na ulici, v tramvaji když nikdo nebyl kolem, u kamarádky doma. Jsme teprve u třetí hlavy a je mi z toho špatně. V hlavě mám tak představy lidí neúměrných velikostí, tvarů, nechutných praktik, hloupých výrazů při styku a falešných křiků.
Čtvrtá tvář jsou Seznamky. Je mi 25 let, mám za sebou minimálně 11 let aktivity na seznamovacích webech a aplikacích. Od ledna minulého roku jsou ode mě naštěstí daleko, ale jejich moc, svět anonymních těl a orgánů, záplava dopaminu a touha po novosti jsou drženy stále úzkou hrází před App Storem v mém iPhonu. Tolik stejných konverzací se stejným výsledkem. Všechno pořád dokola. Definice šílenství je to, když děláme pořád stejnou věc a očekáváme stejný výsledek. To řekl Einstein. Tak moc jsem si ubližoval, když jsem posílal své tělo za úplatu fotografie jiného člověka. Styk dostupný zdarma během 15 minut, to umí Grindr. Podvázení partnera během obědových pauz s muži, co bydlí v okolí mé kanceláře. Trvalo to vždy maximálně 20 minut. Zachránit vztah trvalo další rok - půlroční párovka, nekonečné rozhovory, bolest, lítost a pár nocí na gauči v obýváku. Trochu neúměrnou cenu jsem za to platil.
Pátá tvář jsou Tajnosti a lži. Loni jsem se obrátil na křesťanskou víru. Nejsem někdo, kdo by tu chtěl dělat misijní činnost, jen musím říct, že s vírou také přišla mnohem větší touha po pravdě. Začal jsem čelit pravdě uvnitř mě, která byla často také ošklivá, bolestivá, pohcující. Když se jednou dostala pravda na povrch, nemohl jsem ji už zavřít zpět do boxu a chodit okolo něj jako kdyby to nebyl ten obrovský slon uprostřed mé porcelánové mysli, co dřív nebo později stejně všechno rozmlátí. A je to dobře. Potřeboval jsem velký restart, dal jsem si na hubu. Musel jsem skoro zratit mého milujícího partnera, život, psychické zdraví, rodinné vazby, přátele a hlavně sebe. V minulosti jsem si lhal, že ty drogy, alkohol a cigarety nejsou zas tak velký problém. Když opak ale všechno vedlo k tomu, že vedly k rizikovemu sexuálnímu chování nebo k celovečerním seancím u obrazovky, kdy celý rituál jsem pod vlivem s absolutní přesností opakoval, musel jsem se vším přestat. Odbourat ale látkové závislosti se mi zdá jako nic oproti této sedmihlavé P-S-sani. Kdo ale ztratil všechno, najde svůj život. Život beze lží, v pravdě.
Šestá tvář je Trauma. Třeba se jednou ve svém deníku na tuto kapitolu zaměřím, ale prozatím toto téma, které si v sobě nosím už skoro 12 let, nechám jen pro své blízké. Ale vím, že je to část příběhu, která roztočila všechno, co tu píšu. Je zbytečně přemýšlet nad tím, že kdyby se to nestalo, možná bych nebyl tak náchylný na závislosti, možná bych videa a explicitní obsah na internetu odložil a věnoval se jiným věcem. To je ale teď jedno. Nebýt tohoto příběhu, nebyl bych tím, kým jsem teď. Je to součást velkého celku.
Sedmou tvář spíše vnímám jako semínko. Nedávno jsem měl sen. Byl jsem v supermarketu, kde mělo styk strašně moc lidí, kteří vypadali spíše jako karikatury, velké části těla, deformované obličeje, jako z modelíny. Já jsem ale šel k bazalkovému výhonku, co tam uprostřed té smrště čekal. Měl lidský obličej. Já ho vzal a vložil ho do chleba, on si úlevou vzdychl. Ten chleba jsem pak hodil do mléka a čekal, až ten klíček poroste. To je mé sexuální já, pc nikdy nemělo šanci se rozvinout. Od počátku puberty bombardované explicitním obsahem, stykem s nesprávnými lidmi, traumatem, nerealistickou představou o lidském těle, o lásce a o styku. Moje jediná představa o tom, jak má vypadat láska mezi dvěma muži, byla z explicitního obsahu. Takže teď ten klíček, co čeká dlouhá léta na světlo, beru ven, dávám mu živiny a klid.
Toto je můj den číslo jedna. Po mnoha různých pokusech v průběhu let se dnes cítím jako člověk připravený na nový začátek. Už nepotřebuji utíkat, postavím se tomu čelem. Mám okolo sebe podporující armádu podpory, co mě podrží, vím to. Ale zbytek je už na mě.
A v Tebe taky věřím, ať už jseš kdokoliv a kdekoliv se na své cestě nacházíš.
Daniel
