pokračování - Ne, že bych měl partnerku nebo manželku. To zatím bohužel nehrozí.
Držím palce v Boji, ať Ti Boží milost pomáhá na cestě. 
1 Líbí se
Děkuji @JolčaJulča , za přání. Vážím si toho.
1 Líbí se
29/12/25-po
Nechci už být o samotě a chci, aby čas volna skončil, protože jsem byl sám a sebelitoval se. Potřebuji si to naplánovat, abych byl více s lidmi a neměl prostor pro své závislosti jako je porno a nakupování knih. Potřebuji vyjít ze sebe, i kdyby to bylo těžké a nepříjemné. Umřít sobě a světu a žít pro Krista. Co je současné utrpení oproti Kristově slávě, která se nám zjeví…
2 Líbí se
Jen ti chci říct, ať se nevzdáváš a jdeš dál. Píšeš veľmi zajímavý a inspirativní příběh.
Zdar a sílu
1 Líbí se
Jé díky @AdamH , to potěší.
31/12/25-st
Včera mi bylo opravdu úzko, až k smrti, to trochu přeháním, jak bych citoval Ježíše a to byla první věc k té úzkosti, která mě napadla. Vím, že se potřebuji vykopat ze sebe ven, ze svého brlohu a ze své mnišské cely, ze svého domova a jít jen ven a být venku, jelikož doma to na mě padá. Nejen s pornem, ale také s mou leností od přírody a zakřiveností do sebe a do svého já. To pak nechci podávat žádný výkon a žádné nároky na sebe. Leda tak sebenároky, které nejsem schopen naplnit a jít dál ze sebe. Zaobalím se a zakřivím do sebe sama a to pak nemohu jít ven. Vím, že porno mi v tom vůbec nepomáhá. Není mi v tom vůbec dobře. Být na té obrazovce nebo spíš za tou obrazovkou stále. Otázkou zůstává, co dělat doma, aby mi nebylo tak úzko a teskno - smutno - co s tím mohu dělat. Nenapadá mě nic, než vyrazit s přáteli pryč do světa. Leda tak jít dá a dál.
pokračování-Včera jsem byl ráno na AAáčkách. Program se mi líbil, ačkoli jsem nemohl mluvit, jelikož jsem spíše závislák na něčem jiném než na tom, abych pil alkohol. Má závislost je nelátková a nealkoholová. Jsem v rychlém občerstvení a kousek za mnou byla policie a odvedli dva týpky, kteří tady asi dealovaly drogy. Nechtěl jsem psát o pornografii - mé základní závislosti, aby si nepomysleli, že v tom jedu. Je to moje paranoia a nechtěl jsem o tom vůbec psát, aby si oni nepomysleli nic o mě osobně. Z těcho dvou týpků jsem neměl dobrý pocit a stačilo mi se na ně jen podívat a taky, že na prvního z nich volali zaměstnanci z rychlého občerstvení policii. Nechtěl jsem seděl zády k nim, ale chtěl jsem se posadit čelem k nim a zády, abych byl opřený a měl v zádech zeď a nebyl ohrožený…
Vybodoval jsem se na doléčování. Díval jsem se na porno i nakupoval knihy, takže v pondělí naposledy a pak pá pá. Půjdu hledat pomoc jinde. V onom zařízení už nemohu. Možná mi pomůžou něco najít. Včera jsem už oslovil 3 zařízení a na další mám kontakty a jedno mám rozjednané. Také bych chtěl zkusit Anonymní sexholiky v Čechách, ale nevím, jestli tady vůbec ještě fungují nebo jen na Slovensku, jelikož jejich stránky jsou ve slovenštině a ty české vypadají jako, že už jsou staré a nevím, jestli jsou aktuální. Taky jsem oslovil SASAu, která mi přijde nejlepší vzhledem k tomu, že to jsou lidé, kteří zažili znásilnění případně zneužívání. Už jsem si četl vše na jejich stránkách a taky jsem je kontaktoval a nevím, jestli ještě fungují, protože jejich stránky vypadají, že leží ladem a taky mi nikdo zatím neodpověděl. Byl bych rád, pokud by mi někdo odpověděl a mohl jsem jít na meeting a případně najít sponzora či sponzorku, který nebo která by mě přivedly k 12ti-krokovému programu a krokům nezbytným pro abstinenci. Myslím, že by mi to mohlo hodně pomoci setkat se s někým, kdo to má stejně v něčem případně v mnoha věcech podobně. Ještě něco mám, tak budu končit a napíšu třeba něco zase jindy. Abstinenci zdar.
1 Líbí se
1/1/26-čt
Uvědomuji si, že problémem není samotné porno (nebo nákup knížek), které sleduji, ale prázdnota, kterou mám ve svém srdci a nevím, čím jí nahradit. Je to samota a pocit, že jsem k ničemu. Samotné procesy jsou jen jako návykové látky. Pokud by nebylo to, najdu si něco jiného, co by mě k sobě přivázalo. Myslím si, že není takový problém, jak mám návykovou látku nebo svůj návyk rád nebo ho nenávidím. Je to spíš o tom, abych naplnil pocity bezmoci, své emoce něčím jiným. Jak vyjít ze sebe tak, abych dělal něco jiného, když v tom jsem jak v kaši až po uši. Vnímám vlastní pocity bezmoci a že tu pro mě nic není. To je ta bažina bezmoci. Přijde mi, že si ten svůj batoh tahám stále s sebou. Není to vůbec hezké to číst. Fakt už nevím, co se sebou dělat. A do mysli mi přichází negativní myšlenky. Zpochybňuji sebe sama a všechno. Jsem jak absolutní nihilista, který zpochybňuji i vlastní existenci. Tohle, že jsem napsal. Alespoň po lécích na večer mi bude lépe…
Soucítím s Tebou, také jsem zažívala prázdnotu a samotu už od dětství, ale chci abys věděl, že Bůh je větší než tvoje prázdnota a samota, že máš obrovskou cenu, a že v tom nejsi sám. Emoce jsou někdy příliš silné, ale i s tím se dá naučit pracovat. Drž se, jsi statečný. 
1 Líbí se
pokračování-Ne, že bych procesy či látky závislosti glorifikoval, ale myslím si, že ony pouze zvýrazní stav osobnosti, respektive to nejhorší, čím ten člověk je. Litování sebe sama, zhnusení ze sebe, stud absolutní, zavržení sebe sama a odpor k sobě, vztek na sebe sama i celý svět, nechat si vše líbit a pak se zlobit na sebe i na druhé lidi, že mi to působí a nechal jsem si to od nich způsobit. Potřebuji najít novou cestu, jak se změnit. Změnit své myšlení nejprve a pak i ostatní věci ve svém domově a svém životě. Jsem rozmrzelý a zhnusený ze sebe, co dělám. Cítím se obětí sebe sama a nevím, jak odhodit svůj kokon, svoji kuklu. Odhodit to své brnění, aby se ze mě vyklubal nový člověk. Potřebuji také hledat pomoc a nechat si pomoci.
1 Líbí se
Díky za Tvé psaní. Vážím si toho. 
1 Líbí se
2/1/26-pá
Proč se cítím vinný? Včerejší otázka.
5/1/26-ne
možný TRIGGER WARNING - 3. odstavec
Zjišťuji, že život může být hezký, když se otevřu a vychutnávám jej plnými doušky a dovedu přijímat z Božích rukou to nejlepší. Jen mít otevřené ruce a oči, uši a být otevřený pro Boží objetí.
K pocitům viny a studu: Není to o těch věcech tam venku, které mě obviňují a znehodnocují. Je to spíš o mých představách, co mi život dluží nebo bych mohl mít. Vždyť vše je dar a já se z toho neumím radovat a přijímat to s otevřenou náručí. Opravdu nedovedu být vděčný často. Vím, že je to postoj srdce a ten by mi pomohl a dovedl by mě osvěžit. Nechtít stále víc a víc a víc. Být spokojený s tím, co mám a vědět, že nemohu vše a udělám to, co mohu. Co nemohu, to nemohu. Spokojit se svojí momentální ohraničeností a uzavřeností vůči Bohu. Poděkovat za to. Ano, přijmout to. Nevím, odkud tato slova jsou. Není to ze mě. Cítím, že je to nadpřirozené. Je to moc a moc zvláštní. Jako by se někdo modlit ve mě a za mě, nade mnou a se mnou. Nechápu to. Nevím, co je modlitba a jak číst Bibli a mám potíže jít do církve. Přesto se cítím požehnaný a přijatý. Není to o tom, chodit do církve, i když to je také dobré a prospěšné, ale tyto věci jsou ku pomoci. Jsem mnohým obdarován. Ono to fakt funguje. Poslouchám Bibli a občas kázání. Je to dobré a ačkoli to nevnímám svým vědomím, stává se to součástí mého DNA, mé víry a mého života. Přechází mi to jako Kristus v eucharistii rovnou z úst rovnou do těla. Tak toužím zase jít na Večeři Páně. Ke svatému přijímání a tedy nejsvětější svátosti oltářní zatím nemohu, ale jsem pokřtěn u protestantů, tak mohu přijít k Večeři Páně. Alespoň jednou za měsíc bych mohl jít. To by mi dalo sílu. Ke svátostem zatím přicházet nemohu, jelikož nejsem členem římskokatolické církve. To mě trochu mrzí, ale mohu k tomu směřovat. Cítím, že to takto je správné a dobré.
Nyní si opět vybavuji část dnešního sna, který se mi zdá. Co si pamatuji a bylo to v tom snu příjemné, vidět dvě ženy svlečené tak, že jsem viděl jejich vnady. Neberte to jako nějakou provokaci tady na těchto stránkách. Jen jsem to chtěl napsat, protože mi to přišlo důležité. Nepsal bych žádné prasárny na tomto místě, jelikož vím, že by to leckteré vás z řad pornoholiků a pornoholiček mohlo vzrušit přivést k relapsu a možné recidivě. Já sám jsem nic takového v životě nezažil, že by se přede mnou obnažila žena - natož dvě. Nejsem si jistý, co sem patří a co nepatří do tohoto fóra a také nevím, kam až mohu zajít. Zároveň vnímám, že tyto mé pocity a emoce jsou pro mě důležité a nechci si je nechat jen pro sebe, ale chci je sdílet. V tom snu to bylo až na tuto scénu ve vší počestnosti. Nevím, co mi ten sen měl říci. Více rozeberu na setkání s terapeutem. Zároveň se chci zeptat @Marcipan : a možná to bude spíš na osobní konzultaci do zpráv nebo přes můj mail (mohu pak @Marcipan napsat sám) - Co je a co není explicitní obsah (jak otevřeně psát o sexualitě) a co je to držet se pravidel tématicky - například náboženství a jiná témata.
2 Líbí se
5/1/26-po
Chci najít svoji cestu ke Svobodě nejen ke svobodě a to je velký rozdíl. Svoboda je Kristus, v něm je ta pravá svoboda s malým s. Nechci tu znázorňovat křesťanskou věrouku a ohánět se jí. Onen křesťanský život pro mě zůstává skryt v mlze a zůstává takovým tajemstvím, které mě odkazuje k velkému Tajemství a tím je Boží láska v Ježíši v Duchu Svatém - to je ta tolik haněná a nepochopená Boží Trojice. Vůbec se tu nechci ohánět nějakou křesťanskou duchomluvou, jestli to mohu takto nazvat. Dokonce jsem teď nyní vymyslel nové slovo - neologismus - duchomluvu. To se mi líbí a dokonce to ani slovník nezná. Tak to je fajn…
Pro mě je těžké se modlit, ale nemodlit se - je ještě těžší. Že se modlím? To nevím. A že se nemodlím? To si nemyslím. Vždyť on dává déšť na svaté i hříšné, přesně si ten biblický verš nevybavím a přece jen se mi to teď vybavilo “na spravedlivé i nespravedlivé”. To je jedno. Vím, že sám sebe bych umlátil verši z Bible a zmátl bych sám sebe. Spíš záleží, co to říká mě, to které slovo a nezůstávat na povrchu. Něco takového jako v hagioterapii. Co mě štve a hněvá a vyvolává ve mě emoce. Emoce jsou cestou k duši. Nechci se nechat zmanipulovat sám svým ratiem - rozumem, intelektem, ale chci jít dál přes emoce a přes své tělo. Možná se Bohu vyhýbám z toho důvodu, že bych byl usvědčen z hříchu a špatných motivů svého srdce a nedovedl se dostat pryč - z toho ven. Taky jsem byl naposledy na jedné terapii na skupině a vtipné bylo, že jsem tam byl sám se dvěma terapeuty, taková to byla skupina. Však to víte! Doznal jsem se k tomu, že jsem hřešil během Vánoc a dnů potom. To jsem se ve svých emocích a myšlenkách utápěl. Bylo to období zoufalství, úzkosti, nemohoucnosti, samoty a tak dále. Přemýšlel jsem o tom, co to spustilo, tu jízdu, že jsem se zase díval na porno a masturboval u toho. Prostě jsem to normálně přiznal a snažil jsem se dostat k tomu, co to u mě spouštělo. Byla to určitě samota. Taky během mé nepřítomnosti tady na fóru jsem se zamiloval do dvou holek. Ne, že bych praktikoval obyčejnou, bigamii či digamii, ale zaujaly mě mé projekce v nich. S jednou jsem se často objímal a chtěl jsem ji ochraňovat a druhá se mi líbila a dost jsem ji ranil, ne že bych to tak chtěl, ale stalo se to protože se mi ona holka svěřila a já si s tím nevěděl rady, jak to zpracovat a řešil jsem to špatným způsobem. Týkalo se to násilí v oblasti sexuality té jedné holky. Nakonec to skončilo tak, že mě jedna z nich odmítla a já se jí nedovedl přiblížit. Té první z nich jsem psal milostné verše, až mi pak dala košem a navíc byla ve vztahu s jiným mužem. Jsem rád, že to takto dopadlo, jelikož pak se mnou chtěla být v kontaktu jako ve stylu budeme si vším, takové “přátelství s nevýhodami” narážka na přátelství s výhodami. Jistě jste to poznali. Vztah díky Bohu skončil tím. Opakovaně mě odmítala a dávala mi najevo, jako bych byl vzduch a nechovala se ke mně s úctou a nerespektovala mě jako jedince, člověka, a proto jsem se rozhodl, že už s ní nechci být v kontaktu. S holkou, která mě nechce a navíc neví, co chce a omotat si mě okolo prstu, to opravdu nechci. Odpouštím jí to tím to a chci vzpomínat na to krásné, co jsem s ní zažil, ačkoli to bylo spíše platonické a mé nevědomí se do toho vlamovalo a chtělo něco více než bylo. A tak to zkrátka skončilo. Touto větou ukončím tento odstavec.
Tak jsem se rozepsal o tom, co mě těšilo v komunitním životě a ani jsem neodhalil identitu žádné z oněch propagonistek. Měl jsem je svým způsobem rád a mám je rád doteď, ale mé srdce je opět volné lidi a pro ženu, která si zaslouží mít mé srdce. Přemýšlel jsem o tom, že bych rád byl se ženou případně měl i děti, moc rád. Jsem toho schopný? Vezmu na sebe zodpovědnost a půjdu. Už se mi chce spát, tak budu za chvíli končit. Jsem schopný vzít zodpovědnost ještě za někoho jiného než sebe a pár svých nejbližších? Neberu to tak, že bych měl jen holku na sex neboli mít kamarádku s výhodami. To bych nechtěl. Když mít holku, tak se vším všudy a tady vzít závazek za sebe a za ni a náš vztah. To není vůbec jednoduché. Pokud čtu knihy o dětství a manželství, tak si více a více uvědomuji, že jsem sám byl mnohokráte mnoho raněn a zrazován. Dovedu to všechno strávit? Opravdu nevím. Nejsem si tím sám jist. Potřebuji to vše mnohokrát přežvýkat. Bože, nechci být sám, pomůžeš mi, abych byl mužem podle Tvého srdce? Pane, pomoz mi vyjít z mých temnot.
Asi skončím dne u čtení Bible a modliteb. Nevím, jak ji číst a už se vůbec neumím modlit a přesto to ve skrovné míře dělám, jelikož vím, že Bible je pro mě duchovní pokrm a modlitba to jsou slova Boží. Tak a konec. Snad někdy zase příště… Amen.
2 Líbí se
6/1/26-út
Před chvílí jsem se podíval na začátek svého deníku tady na fóru asi za více než 3 měsíce to bude 5 let, co sem píši. 5 dlouhých let s pády a vzestupy. Jaké to bylo. To se teprve uvidí.
9/1/26-pá
Dneska jsem měl volat kamarádovi a uvízl jsem zas na pornu a pak na sebelítosti po něm, že jsem ten nejhorší člověk a nikdo mě nemá rád. Asi potřebuji řešit na terapii a adiktologii mé zneužívání z rodiny, osobou, kterou jsem měl rád a zároveň jsem jí nesnášel. Byla o 2 generace starší než já. Ale nechci to spoilerovat dál. To leccos říká o mě. Nedovedu se před sebe postavit a vzdát se porna ani pc. To mi nejde. Zároveň nechci vykročit do neznáma. Asi si v tom hovím být ponořený do sebe a nikoho k sobě nepustit. Možná, že mi to dělá dobře. Cítím se všemi odmítnutý a nemilovaný. Zdá se mi, že je porno to jediné, co mám a udělá mi to radost. Vím, že to tak není, ale je to rozhodně supranormální stimul a pořádná dávka dopaminu. Že bych byl dopaminový feťák? Možná, že ano. Potřebuji zkrátka něčím zaplnit tu prázdnotu. Možná, že to potřebuji jednoduše něčím zaplácnout a místo, abych čelil nevyhnutelné bolesti, tak se jí vyhýbám a trpím ještě více. Bojím se bolesti a odhalení, že nejsem ten pravý muž. Ale, kdo z žijících mužů byl ten pravý? Zřejmě Ježíš a o nikom dalším nevím. Všichni hřešili a zhřešili. Snad se Panna Maria na mě nebude zlobit. Pokud o vtip :-)))
Pokud o vtip, to je pěkný přeřek. Pokus.
20/1/26-út
Nepsal jsem, protože jsem měl depresi od Vánoc a dál. Styděl jsem se a měl jsem pocity viny, tak píši až teď. Jdu dále odpočívat, abych nabral energii a sílu.
3 Líbí se