25.4.21
Nevím, co psát. Prázdnota. Hlavou se mi honí myšlenky a nevím, co s tím dělat. Říkám si, že jsem klesl dost hluboko. Rád bych s tím skončil se sledováním P. Brání mi ten zmatek ve mně. Nevím, čeho se chytit. Přepadá mě pocit, že jsem zradil Boha. Nemyslel jsem si, že se tak ponížím. Pro mě je to zahanbující si to přiznat, že nemohu bez toho být.
26.4.21
Vyznávám, že jsem slabý vůči pornografii, která je tak dostupná a můj život se stal nesnesitelný z hlediska prázdnoty, která okupuje mé nitro. Potřebuji modlitby a hodně práce na sobě a nechat se otevřít druhým a nechat Boha mě milovat tam, kde jsem ve své slabosti. Cítím, že není problém závislost sama, ale její kořeny a to prázdnota z nedostatku lásky druhých a citových zranění. Neříkám, že jsem šťastný, ale nešťastný též ne. Jen vím, že mě nenaplňuje nic z tohoto světa, a proto se u mě v minulosti objevovaly depresivní pocity a pocity zbytečnosti. Bože pomoz. Nechci si nic udělat to v žádném případě, akorát mám zatím slabou vůli nevycvičenou. Točím se v kruhu. Porno je jen důsledek chybného řešení problému.
Ahoj Martine,
vím, co cítíš. Když jsem se koukala na porno, měla jsem pokaždé výčitky svědomí. Cítila jsem se trapně, že jsem zase podlehla a že mě Bůh přestane mít rád. Že jsem u něj o stupínek klesla, ale vůbec to není pravda. Bůh tě miluje i s těmi chybami. On tě nechce ztratit, to ti nalhává satan.
Taky mě dlouho trvalo, než jsem s pornografií skoncovala. Viz můj příběh. https://nepornu.cz/dala-jsem-prednost-pornu-pred-svym-svedomim/
Také vím, jaká je ta prázdnota. Taky jsem se cítila a ještě někdy se cítím osamělá. Že kolem mě mají někoho do páru a já jsem pořád single. Začala jsem chodit na mládež. Jsou tam lidi, který mi pomáhají poznávat Boha. Možná by ti to pomohlo od samoty. Také pomáhá se někomu, komu věříš, se svěřit.
Pane Bože,
prosím tě za Martina, abys mu dal do srdce pokoj, lásku a radost 
. Aby se necítil sám. Prosím, aby s tvojí pomocí zvládl boj s pornografií. Také tě prosím, aby se jeho problémy vyřešily. Aby pociťoval tvou boží přítomnost. Ukaž mu, prosím, že ho máš rád takového, jaký je. AMEN 
Ahoj a vítej,
povím ti na co jsem jednou došel když jsem byl stejně na dně jako jsi teď ty a přemýšlel o všem, o smyslu svého života o tom zda má smyl ho žít když ho nemám pod kontrolou apod, došel jsem k jednomu závěru.
Byl mi dán dar života ten nejcenější dar všech darů, byl jsem postaven před tuhle životní zkoušku z nějakého důvodu, ten důvod nemusím hned chapat, co je ale zřejmé že se to děje z nějakého důvodu a když to vše zvladnu můj život se podstatně zlepší a promění k lepšímu. Každý dostane naloženo jen tolik kolik unese a zvladne.
Přeju ti ať se s tím ztotožníš a dokážeš najít další sílu.
Drž se,
Z.
Ahoj @MartinK,
vítej tady na fóru. Chtěl bych tě také povzbudit, že jsi Boha nezdradil. Závislost se nevyhýbá nikomu, ani křesťanům. I křesťané jsou pouze lidé, kteří chybují a plácají se ve stejných problémech jako kdokoliv jiný. To je podle mě realita, kterou potřebujeme nejprve přijmout. Sám jsem si tím prošel, takže si dovedu moc dobře představit, jak se cítíš.
Možná bych tě ještě povzbudil, ať sem klidně pravidelně píšeš, co prožíváš a jak se ti daří, abys měl zpětnou vazbu od ostatních. Protože právě tu zpětnou vazbu - hlavně ve formě povzbuzení, ale i směrování - potřebuješ. Potřebujeme ji všichni. Takže ten svůj boj nevzdávej 
A možná se ještě mrkni na náš článek “Jak se vypořádat s pocitem viny a hanby po relapsu?”
Ahoj Pete, děkuji za feedback. Zkusím tedy psát častěji. Už ty pocity ze zrady Boha nemám. Akorát mě to už jen štve a uvědomuji si, že p je i v té nejjemnější formě odlidštěné. Vím, že mi to supluje jiné nenaplněné potřeby či působí jako vybití frustrace. Možná by bylo dobré si dát závazek a psát pravidelně, ať už do toho padám či ne. Musím s tebou souhlasit s tou závislostí. Je fakt, že se mohu více odhalit a být zranitelný. Možná mi pomůže i toto prostředí a může mi být povzbuzením, co píší druzí i to směrování.
Jj, ten článek jsem četl a pak jsem začal konečně po čase vyznávat hříchy Ježíši. Vědomě si uvědomuji, že nemám být za co vinen nebo zahanben, protože to vyznávám a Ježíš mi odpouští a obmývá mě od mých hříchů. Cítím požehnání v mnoha oblastech svého života, ale je fakt, že mi něco chybí. Jde o to vyrovnat se svými frustracemi, udělat si krizový plán pro tento případ, omezit na Covenant Eyes některé stránky. Frekvence sledování je častá. Jsem rád, když vydržím den dva. Boj nevzdávám akorát mi to je líto, když do toho padnu. Mohl bych si dělat něco jako deník s PMO, aby mě to motivovalo.
Mým problémem je asi to, že mnohdy si nevím rady se svou psychikou a se svým tělem. Cítím frustraci. Možná by stálo za to si to pojmenovat například na adiktologii, kam 2x měsíčně docházím, na terapii. Modlitbami též nepohrdnu. Dost možná mi pomůže i psaní sem jako forma autoterapie.
Ahoj Zipe,
díky moc za tvůj komentář. Je fakt, co píšeš, že dostaneme naloženo jen tolik, kolik uneseme a zvládneme. Když si uvědomím jaké peklo a to doslova jsem prožíval se svou psychikou, bylo to daleko horší a mnohokrát jsem si myslel, že nepřežiji do dalšího dne. Prostě hnus, ale díky Bohu za léky na hlavu a za lékaře, kteří mi pomohli se z toho nejhoršího dostat. Takže plně souhlasím s tvou tezí předposledním odstavci, i když v tu chvíli jsem si to nemyslel, když jsem tak trpěl.
Přeji ti, ať Bůh je s tebou.
16/5/21
Říkám si, jak ne nepadat do hříchu, ale založit svůj život na tom, že budu dělat každý den malé věci např. si uvařím, uklidím a dám si čas na modlitbu Bohu případně čtení Bible. Je otázka, jak se ztišit, abych v těch jednotlivých činnostem, co denně dělám viděl Boha a jeho rukopis, abych žil v přítomnosti a hledal jej a viděl opravdu všude, jak říká Jezuitský návod (téměř) na všechno. Mám vše co je zapotřebí, ale přesto žízním a hladovím. Je to velký paradox. Jen cítit to, že Bůh je se mnou i v mém zmatku a mých pochybách.
19/5/21
Chtěl jsem napsat včera, akorát jsem už byl dost přetažený. Řekl jsem si, že na toto fórum budu psát pravidelně. Rána jsou horší, jak se mění počasí. Potřebuji se ráno rozmluvit a aktivizovat. Dochází mi to, když poslouchám nahrávky od bráchy o osobní rozvoji, jak ty principy mají blízko ke křesťanství, že jsou univerzální a mohu se od lidí, kteří nejsou křesťané leccos učit. Sice mi úplně nejde se modlit, jelikož je pro mě těžké spočinout, a číst Bibli, protože se na to nedokážu soustředit, napadá mě k tomu se umět ztišit a prožívat přítomný okamžik tady a teď. Vím, že pro mě je problém prožívání pocitu viny. Většinou to funguje tak, že jej nemám nebo je naopak velký. Další věcí je, jak vzdorovat frustraci ve svém těle, být doma ve svém těle a s lidmi a s Bohem. Dost mi pomáhá odstínit pozornost od toho, co mě frustruje k tomu vypsat se z toho, když to jde. To je zatím vše. Určitě ještě napíšu opět.
21/5/21
Řekl jsem si, že budu psát každé dva až tři dny nejméně, tak jsem tu zas já. Včera děsný bolehlav a ani p. mi nepomohlo. Mě už to vážně nebaví. Stále to samé. Doufám, že se mi to dostatečně znechutilo a vydrží mi to nějakou dobu. Zjistil jsem též že mě vzrušuje ne ten obraz, ale zvuk, že si to ta žena užívá. Jako by mě chtěla. Bazální pocit blízkosti a pocit, že jsem tu pro tebe. Mám tě ráda bez podmínek. To jsem se žádnou ženou zatím nezažil. S mámou ne a mými přítelkyněmi též ne, protože ta druhá, nebudu je jmenovat ani jednu, by to děsně chtěla už od začátku. A akorát pod pláštíkem křesťanství si se mnou děsně dlouho hrála na to, jaká je křesťanka a ulítávala do postoje fanatismu, nic pro mě. Hádávala se se mnou a ty vlny nahoru dolů. Nic jí najednou nebylo dost dobré. Trochu histriónské rysy a trochu hraniční. Hraničilo to se šílenství kultu ze Slovenska, netřeba více vzpomínat. Poprvé pět měsíců agónie a podruhé natahovaný vztah přes měsíc a musel jsem to utnout. Nešlo to dál. Ona No 2 v mém životě byla bohužel dost nezralá a já jí žral ty její nezralý věci ohledně sekty. Má láska, má No 1, je jediná žena v mém životě, kterou jsem kdy miloval a miluji. Oba máme notné psychické problémy. Strach z blízkosti na obou stranách a přitom čistá láska a přízeň. Ani ona mě nemůže přijmout dostatečně, jelikož nedokáže přijmout ani sebe sama. Toužím po ní, dvořím se jí, miluji jí, ale nevím, jestli ji tím někdy neodrazuji. Potřebuji si s ní o tom vztahu popovídat. Proč jsem začal psát o svých přítelkyních? O tom přijetí. Slyšet ženský hlas a v něm přijetí a pozvání: Příjď. Asi se budu muset naučit, že ideální neexistuje. Jen ta, žena se může přiblížit ideálu. Život je neskutečné dobrodružství a já chci být čistý, abych mohl se dívat na svou milou čistě a ponechat si svou touhu pro ni a ji vyplýtvat na obrazovce. Chce to notné sebezapření. Být tu pro druhého, být tu pro Boha, být tu pro sebe sama a chtít to nejlepší. Toto je prozatím vše, co mě napadá. Tak zas někdy.
22/5/21
Nechci svůj hřích nijak bagatelizovat a marginalizovat, ale zároveň ho nechci ani démonizovat a zveličovat. Padnul jsem. To je skutečnost. Problémem není hřích jako takový, ale proč hřeším. Že si nevím se sebou rady a minul jsem se smyslem života v tu chvíli. Pasivita je dalším problémem a zmatek v mé hlavě. Hříšná reakce je jen reaktivním způsobem, jak věci řeším, autopilotem. Nežiji vědomě, ale podvědomě či nevědomě. Hřích je hnusný a je to zločin proti Bohu souhlasím. Ježíš za ten daný hřích zemřel a já to potřebuji brát vážně. Brát svět ve své komplexnosti jsem hříšný, ale jsem i svatý. Co napsat za dnešek. Zažil jsem propad s hledáním práce. Vím, že problémy často mají řešení a mým kapitálem v hledání práce je má inspirace, mé nápady. Docházela mi inspirace a hledal jsem řešení, kde ji mohu nalézt. Nechci si stěžovat na situaci, ale hledat řešení. Chci žít tady a teď i s mými frustracemi a strachy svatě navzdory pokušení. To je ideál. Hledat to dobré ve světě a začít nazírat svět pod jinými čočkami, ne brýlemi mámení jako z Labyrintu světa a ráji srdce. Jde o to být proaktivní a ovlivnit, co mohu ovlivnit a ve zbytku případů děj se vůle Páně. Můj děda říká: Člověče pomoz si a Bůh ti pomůže. Možná, že si protiřečím. To je ovšem zdánlivé. Těšte se na další zápis zítra nebo jeden z dalších dnů. Sám uvidím.
23/5/21
Čím víc se píšu, tím více si uvědomuji, že trávím spoustu času na pc a to je ten problém. Asi ta samota, kterou vyplňuje Spotify nebo rádio. Příští víkend si potřebuji lépe naplánovat. Padám do toho, protože to zkouším, jestli se někam dostanu. Je to spíš o tom, co jiného dělat o víkendu. Jít ven se mi nechce. Nemám k tomu vůli. Je to svého druhu závislost na pc a z toho se rodí závislost na p. Potřebuji se domluvit s lidmi, aby mě rozptýlili a já ačkoli jsem prý introvert, tak lidi ke svému životu nezbytně potřebuji, abych s nimi měl společenství. Přes týden je více možností co dělat. Třeba práce. Já ty víkendy moc nemusím a asi proto, že neumím odpočívat. Jsem rád za každý kontakt, ale těžko mě někdo vytáhne z bytu, ale může jít na návštěvu. Dneska se mi jeden člověk snažil nainstalovat program blokující stránky. Covenant Eyes je dobrý, ale ty stránky, kam se dostanu, tak ty zrovna neblokuje. Tak jsem zkoušel ten nový program a podařilo se mi jej obejít, tak jsem to zkoušel znova instalovat a blokovat, ale nevím, jak se na Chromu dá zablokovat Anonymní režim, protože tam se dá dostat. Kdyby někdo vědět a poradil budu mu neskonale vděčen. Myslím, že to by pro dnešek stačilo. Opět napíšu.
Ahoj, nevím zda se dá zablokovat přímo anonymní režim, ale ve správě rozšíření (předpokládám že tvůj blocker je nějaké rozšíření do chrome), se dá nastavit aby fungovalo i v anonymním režimu.
25/5/21
Včera jsem neměl ani pomyšlení napsat v jakém jsem byl stavu. Ne že by mě ohrožovalo pokušení ale i to bylo nějak přítomné, ale řekl jsem si ne dost. Ty nade mnou nemáš žádnou moc a nepodlehl jsem. Jsem příjemně unaven. Třeba napíši delší post zítra nebo v některém z dalších dnů. Raději budu končit než se mě zmocní pokušení, které bych těžko krotil později. Znám už snad svou míru.
Děkuji Mejdž, za zprávu. Podívám se na to.
26/5/21
Už zase cítím, že to na mě začíná jít. To je nejlepší okamžik jít pryč s počítače a využít čas jiným způsobem. V minulosti jsem trávil na počítači zbytečně moc času. Chce to být na sebe jemný a vlídný, když udělám chybu, ale v některých věcech přísný a přímý, co se týče základních pravidel, kdy už cítím, že se o mě pokouší mé bažení. Napíšete mi, prosím, ostatní, co vám zabírá na bažení. Mě napadá utnout to hned v začátku než se rozhoří oheň hříchu nebo je to jako se vztekem. To mě k tomu napadá, toto přirovnání. Napíšu v některém z dalších dnů třeba jen kratší post nebo možná i delší podle nálady. Tak zatím.
Ahoj, pořiď si hudební nástroj, já mám na ten první odpal myšlenek u počítače foukací harmoniku, leží hned vedle počítače, a když to na mě jde, fouknu si nějakou trapnou country melodii. To zabírá mně
Ahoj Martine,
projížděl jsem si tvé poslední příspěvky a všimnul jsem si tvé poznámky o podobnosti křesťanství a principů osobního rozvoje, co jsi posílal před 8 dny. Víš, já osobně mám pocit, že někdy křesťané přistupují ke křesťanství a k Bohu obecně ve stylu nějaké magické formulky. “Nevíme, jak to funguje, ale nějak to funguje.” Důraz je na “duchovní disciplíny” ve stylu modliteb, čtení Bible, půstu atd., ale všechno “světské” se bere jako něco špatného. Přitom prostě ne všechno je tajemství. Bůh stvořil svět a ten nějak funguje. Takže i ty různé principy budou fungovat. Si jenom vem knihu Přísloví v Bibli, kde spousta přísloví byla napsána “pohanskými” králi. To, že je někdo “nekřesťan” přeci ještě neznamená, že nemůže být chytrý či moudrý a nemůže nám nějak pomoci a nasměrovat nás. Myslím si, že jako křesťané někdy vytváříme zbytečný rozpor mezi tím, co je “svaté”, a tím, co je “světské”. Jasně, je dobré to zkoumat a promýšlet to. Prostě je dobré používat hlavu a rozum, což nám vlastně říká i Bible 
… ale jednoduše modlitba a čtení Bible nejsou odpovědí na všechny otázky (možná hodně provokativní myšlenka pro spoustu křesťanů)
Každopádně nevím, jestli jsi četl knihu Konečně volný, ale z křesťanského pohledu doporučuju
Ale k těm praktickým věcem mě opravdu napadá:
-
Jaký používáš blokovací program? Nestálo by za to třeba i nějak omezit používání techniky? Případně jak konkrétně?
-
Máš teď nějakého kamaráda, se kterým bys mohl řešit svůj problém osobně? Třeba někoho z církve?
Ahoj Pete,
to, co tu píšeš, s tím se mohu ztotožnit. Vím, že někteří křesťané si ze čtení z Bible a z modlitby mohou udělat modlu a rozdělení na “svaté” a “světské”, to dává smysl z jejich pohledu. A určitě Bible a modlitba nedávají všechny odpovědi do našich životů a je potřeba používat selský rozum a rozvažovat a zvažovat, co mi kdo říká. Konečně svobodný jsem četl. Je to dobrá kniha.
K tvým otázkám:
-
Blokování není všemocné a uznávám, že je potřeba i omezit čas na pc a na internetu, aby mě to neškodilo, ale pomáhalo.
-
Přítele, se kterým mohu probírat osobně své záležitosti z církve mám.
Děkuji moc za feedback a podnětné myšlenky a konkrétní otázky.
27/5/21
Cítím v sobě jakýsi neklid a nejistotu, co mám sám se sebou dělat. Už i třetí člověk mi řekl, že mám psát. Není důležité, co konkrétně, ale dostat to ze sebe, dát to na papír a uleví se mi. Není to na veřejné publikování zatím, ale třeba se to časem vytříbí. Zkusím psát, když nebudu vědět, co jiného dělat. Ztvárnit své pocity nějak proaktivně. Tak zatím. Napíši zas někdy příště.
Ahoj Martine,
a ví ten kamarád, jakým způsobem ti může být nápomocný? (Můžeš mu případně poslat odkaz na tento náš online kurz pro patrony, který mu dá nějakou základní představu) 
A pojďme být klidně konkrétnější. Čím lépe budeš mít nastavené hranice, tím to pro tebe bude snazší je dodržovat
- Jakým konkrétním způsobem bys mohl omezit čas na PC a internetu?
- Za jakých podmínek budeš používat PC a internet?
- Jaká je “zdravá” míra/způsob používání PC a internetu?