Ahoj Mejdži,
díky za tvou reakci. Jasný plán a rutina je asi to nejlepší, co jde na to porno vymyslet. Ono totiž vlastně nejde vůbec o to sledování porna, ale o to, změnit svou rutinu, otevřít hlavu novým způsobům, jak vnímat sám sebe a svoje skutečné potřeby. To jsem ale zahnul zase někam do filozofična.
Já tyy blokovací prográmky chápu a zcela rozumím, že pro většinu lidí je to super pomocník. Já sám využívám třeba blokovací doplněk do chromu uBlock, který mi blokuje všechny možné reklamy a vyskakovací okna a nedovedu si už bez toho představit návštěvu internetu. Zároveň jsem ale od začátku, co jsem pročítal místní články věděl, že blokovací prográmky na porno nebudu využívat. Zprvu mě nenapadl důvod, proč. Jen jsem prostě instinktivně tušil, že to nebude pro mě, že takhle se svoji závislostí bojovat nebudu. A v průběhu včerejška a noci na dnešek jsem přemýšlel na základě tvé zprávy proč vlastně nechci využít těch blokovacích programů.
Došel jsem k tomu, že tahle moje právě probíhající abstinence je úplně jiná, než ty předchozí. Já jsem se snažil skončit se sledováním porna poprvé už asi před sedmnácti lety a od té doby každý rok třeba čtyřikrát. Někdy se mi podařilo jen pár dní bez porna, jindy to byl i měsíc. Ale vždy jsem dostal chuť vidět něco nového od oblíbené modelky nebo si zahrát novou erotickou hru a zase jsem do toho spadnul.
Před asi třemi týdny před vánoci jsme měli s manželkou obrovskou krizi, hádali jsme se a vyříkávali jsme si frustrace z posledních tří let, kdy jsem jí velmi zanedbával, nevážil si jí a naopak jí velmi kritizoval. Já jsem nevěděl, proč jsem to dělal, ale v průběhu té katarze mi to všechno secvaklo dohromady. Že během těch dvaceti let, co jsem závislý na sledování porna, se u mě změnilo chování. Uzavřel jsem se, z veselého kluka se stal unavený a protivný třicátník vybíjející si své frustrace na nejbližším okolí. Ta frustrace moje vycházela (a je to je pro mě novinka stará tři týdny) z toho, že jsem nebyl schopný se sledováním porna přestat. Nevážil jsem si sám sebe za to, byl jsem za to na sebe naštvaný, ale nevěděl jsem vědomě, že je to z toho porna.
No a v průběhu té předvánoční katarze jsme s manželkou dospěli k tomu, že náš vztah se dostal na úplné dno, kdy se musíme společně rozhodnout, jestli má cenu ho spravovat, nebo se rozejít. V tu chvíli mě došlo, že stojím na úplně poslední křižovatce a přede mnou stojí rozhodnutí, zda se porna vzdám jednou pro vždy, opravím si vztah s mou milovanou ženou a vrátím se k životu v pravém slova smyslu, k žití. Nebo se rozhodnu s manželkou rozejít a skončím jako osamocená troska žijící jen pro to, aby si mohla střelit trochu dopaminu do mozku.
Rozhodnul jsem se žít a nechat porno navždy shnít. Představil jsem si takovou vizualizaci, že je porno pro mě mrtvé a já ho pohřbívám do země navždy. Vybavil jsem si přitom pohřeb mojí prababičky, když mi byly asi 4 roky (jeden z nejranějších zážitků, co si pamatuji), a to mi pomohlo si tu vizualizaci prožít dost emočně a opravdově. No a tak jsem se rozhodl naprosto skoncovat s pornem.
Ten můj přístup k abstinování od porna je tedy trochu jiný ve způsobu, jakým to budu provádět. V tom, jak jsem si tu abstinenci nastavil není žádný prostor pro to, abych tzv. uklouzl. Já jsem si prostě předsevzal, že už se na porno nikdy v životě nepodívám a nebudu masturbovat, protože to jsem zapomněl zmínit, ale je to pro mě stejná závislost jako sledování porna. Chápu, že tohle není rozhodně dobrý způsob, jak si to v hlavě nastavit, protože v případě toho tzv. relapsu hrozí, že se z toho naprosto sesypu. Vím o tom, ale v mé hlavě to prostě je buď a nebo, nic víc, nic méně. Z toho důvodu nejdu cestou blokovacích prográmků, protože pokud mě sledování porna zabrání prográmek, ale já bych bez něj porno sledoval, respektive, chtěl ho sledovat, tak by to byla pro mě stejná prohra, i když by k samotnému aktu sledování nedošlo. Je to asi trochu podobný princip jako mají křesťané, muslimové a další náboženství, že i špatná myšlenka je hříchem.
Omlouvám se za tak zdlouhavou odpověď, ale ta tvoje reakce mě přivedla na zajímavou racionalizaci toho, k čemu jsem se vlastně rozhodnul už před těmi třemi týdny, ale zatím jsem to nedokázal smysluplně popsat slovy. Tedy děkuji ještě jednou za reakci, moc mi to pomohlo.
Jinak dnes je den 23 a já jsem dopoledne sám doma. Na porno chuť nemám, nechávám mrtvolu pěkně hnít v zemi (samozřejmě obrazně takhle hovořím o tom pornu). Dopíšu tento příspěvek, zacvičím si, přečtu si knížku a projdu se na čerstvém vzduchu.