Zdravím,
jsem tu nový, tak doufám, že dělám vše správně. Již nějaký čas bojuji se závislostí na pornografii, a vzhledem ke spoustě nezdařených pokusů a obecných rad jsem se rozhodl navštívit nějaké fórum a komunikovat o svém problému s jinými lidmi. Neskutečně bych ocenil, kdyby jste si to přečetli a občas mi třeba i odpověděli. Jak to říkal Frost, máme ještě dlouhou cestu před spaním.
Tak to dnes jen na úvod, děkuju komukoli, kdo tohle viděl.
Delfas
Čau @Delfas,
neboj, komunita tady tě v tom nenechá. Jsou tu moc fajn lidi a je to příjemnej pocit vědět, že na to člověk není sám.
Ahoj @Delfas
vítej! 
Jsem rád, že ses rozhodl připojit. Věřím, že lidé budou reagovat a že tu také najdeš podporu
Napíšeš nám na začátek něco víc o tvé současné situaci?
Děkuju moc za podporu, vůbec jsem to tak rychle nečekal. Každopádně, dnes mám den 1, tak napíšu nějakej úvod.
Pornografii jsem sledoval od nějakých třinácti let. Jako vždycky to začíná nevinně, a dlouho mi to nepřipadalo jako problém. Až za nějakou dobu jsem začínal mít pocit znechucení ze sebe sama. Intuitivně jsem se několikrát pokusil přestat, ale nevedlo to k žádnému dlouhodobému výsledku. Na fakt, že pornografie skutečně je problém a legitimní závislost jsem narazil někdy v listopadu 2020. Kamarádi mě zrovna vyhecovali do NoNutNovemberu, říkal jsem si, proč to nezkusit. Největší problém byl, jak to zpětně vidím, že jsem sice zvládl 30 dní bez masturbace, ale ne 30 dní bez porna. To jsem sledoval kontinuálně.
Každopádně jsem se na nový rok rozhodl s tím seknout. Našel jsem si, co dělat, nějaké typy a tak. Nejvíc jsem zvládl 72 dní (tuším), od té doby to tak nějak stagnuje. Jsem přesvědčen o tom, že je to u mě závislost, chci se toho zbavit. Je těžký se motivovat, ten stav nechápe asi nikdo, kdo to nezažil. Pokusím se sem psát co nejčastěji, protože s externí podporou jde všechno líp. Neznám horší pocit, než to nezměrné znechucení ze sebe sama, a už ho nikdy nechci zažít. Takže znovu, nový pokus, tentokrát tady.
Ahoj @Delfas,
nejprve ti vyjadřuji velkou podporu. Už to, že jsi tady a že jsi o osbě dokázal napsat je dorbý krok. Jen mě opět deprimuje, že ani 72 dní není konečná… Já mám za sebou 21 dní (po 25 letech) a myslím si, jaký jsem king. Stejně jakou @Orange mohu dát dva tipy, které mi (zatím) pomáhají:
Ale já asi nejsem ten pravý, kdo může rozdávat rady, třeba za rok, ale 21 dnů je málo, to vím. Jen jsem se snažil ti předat, co pomáhá mě.
Drž se
@GuliAp
@GuliAp děkuju moc za rady, takhle jsem nad tím popravdě nikdy nepřemýšlel. Člověk se musí zamýšlet nad tím, jaký je pornografický průmysl ve skutečnosti hnus.
Jinak, 70 dní může být pro někoho dostatečné, to je asi subjektivní. Osobně si myslím, že tohle je opravdu běh na dlouhou trať. Nechci nijak strašit, ale ta myšlenka, že po nějaké době to bude všechno zničehonic v pohodě (jakou jsem původně měl, a řekl bych, že nejsem sám) je tak trochu chybná. Člověk se z toho nikdy tak docela nezpraví, a musí bojovat do konce života, protože i malý přešlap může vrátit původní stav. Proto je důležité soustředit se na ten dobrý pocit, který abstinence přináší, a který se po čase stupňuje.
Každopádně, ještě jednou děkuju za rady a podporu, moc si toho vážím.
Ahoj, buď vítán ,
držíme palce až se vše podaří. Klidně piš deník každý den ať je den dobrý nebo špatný, a když bude něco těžkého klidně někomu napiš zprávu.
Já to měl na začátku této výzvy tak, že jsem cítil velkou bolest, ztrátu, zmatení, hněv, a tyhle emoce mi ten začátek možná usnadnily. A také jsem si říkal že to už prostě nesmím udělat, jinak se nic v mém životě nepohne kupředu. Že hovadin už bylo dost. Takže teď jsem od P s relapsem 150 dní a od té doby mám pevnou půdu pod nohama. Nezměnilo se toho moc kolem mně, ale jinak nahlížím já na věci okolo sebe. Takže jsem se možná sám nějak změnil…
@BlackFish díky moc za podporu. Četl jsem tvůj deník, a víc než cokoli jiného je pro mě znamením, že to má smysl a že když člověk bude chtít a snažit se, někam se dostane. Držím ti palce, abys překonal další stovák 
Já bych se teď možná na úvod zeptat na tyhle otázky:
Bohužel @Delfas je to tak jak říkáš, pravděpodobně se toho nikdy úplně nezbavíme, furt někde v hloubi mozku (duše?) to tam bude. A je jen na nás to tam udržet zapečetěné.
@Pete díky za otázky. Řekl bych, že to dělám primárně proto, jak se kvůli pornu cítím. Někdy mi bylo sama ze sebe tak špatně, že jsem zvažoval, že si ublížím, což mě sice zpětně překvapuje, ale je to tak. Nenávidím ty obsesivní stavy a fakt, že to nade mnou má kontrolu. Chci se sebou něco dělat, protože vnímám, že to na mě má negativní efekty. Navíc chci žít v normálním vztahu (který momentálně nemám) a nepochybuji, že tenhle faktor ho extrémně komplikuje.
Upřímně řečeno, nejsem si jistý, jak jsem těch původních 70 dní zvládl. Neměl jsem žádnou speciální strategii ani metodiku, bylo to asi jen “silou vůle”, nevím. Snažím se omezit čas strávený na internetu a sociálních sítích, odkládám mobil na noc a tak. Uvidím, co bude potřeba udělat, ale primárně doufám, že mi pomůže to, že se někomu svěřím, což začíná tady a snad skončí u přátel/rodiny. Zatím na to nejsem připravený, ale snažím se.
Ahoj @Delfas,
Ta hlavní motivace je něco, k čemu by ses měl v průběhu abstinence opakovaně vracet. Klidně si to někam napiš jako připomínku (na PC, do mobilu atd.). Zkus si to ale definovat “pozitivně”. Ne tedy to, co nechceš, ale to, co chceš. Jak bys takový svůj cíl či motivaci definoval?
Píšeš tady o tom, že jsi zvažoval, že si nějak ublížíš. Na takové věci se snažím být opatrný, takže se zeptám, jestli jsi zvažoval si o tom promluvit možná s nějakým psychoterapeutem? Případně pokud bys chtěl o tom nějak popovídat nebo doporučit někoho, tak mi napiš soukromou zprávu 
Ok, zkus tady nejprve popsat, jaké konkrétní kroky zkoušíš pro to omezování dělat? Máš i nějaký blokovací program?
Ahoj @Pete,
blokovací program nepoužívám, protože nedokáže filtrovat obsah, který jsem v rámci sledování pornografie vyhledával. Jinak příliš konkrétních kroků nemám, jak jsem říkal, odkládám na noc mobil, nebrouzdám po internetu. Když na mě přijdou příznaky abstinence, snažím se cvičit, mimo to mám další aktivity, které odvádějí moji pozornost, hlavně psaní.
Děkuju za ochotu, co se týče té terapie. Nikdy jsem na žádné nebyl, a ani teď nemám přímo v plánu. Nejsem na tom psychicky tak špatně, jako jsem byl třeba minulý rok, vlastně je to až na to porno dost v pohodě. Ano, uvažoval jsem nad sebepoškozováním, ale už je to nějaká chvíle. Nebudu říkat, že se to nemůže vrátit, to nikdo neví, a já ze všech nejmíň, ale nemám momentálně potřebu řešit svoje problémy s psychoterapeutem. Každopádně ještě jednou děkuju za ochotu.
Definovat motivaci pozitivně pro mě asi nebude lehké 
. Řeknu teď jen, že chci vést (v tomhle směru) normální život a mít normální vztahy. V skutečnosti jsem nikdy ve vztahu nebyl, a jelikož se na tom teď pracuje, nechci si to zkazit pornografií, takže tady mám další motivátor. Zkusím nad tím popřemýšlet, uvažoval jsem o nějakých motivačních připomínkách, ale bude mi to chvíli trvat. Každopádně, v rámci “menších” cílů si tady zadám, že chci vydržet alespoň 60 dní. Potom uvidíme, třeba se mi podaří překonat sebe sama.
Ahoj @Delfas,
otázka motivace je v průběhu abstinence to nejzásadnější, protože se k tomu člověk potřebuje vracet zas a znovu. Proto je dobré ji mít nadefinovanou co nejlépe a nejpozitivněji, protože to pak dává sílu jít dál, když přijde složitější období.
Mít normální vztahy a normální život, to dává smysl. Nicméně bych se v tomto “pošťoural” trochu víc. Jak podle tebe takový normální život a vztahy vypadají? Co si pod tím představuješ ty? (Opět to zkus definovat pozitivně)
Ten “menší” cíl, nebo jak já říkám “milník”, je určitě potřeba. Máš i představu, na jaké úrovni restartu mozku (viz článek zde) by ses chtěl držet?
Po kratší odmlce sem píšu, protože pro mě nastala v životě docela změna.
Našel jsem si přítelkyni. Jsme jen v začátku, každopádně jsem se jí o své závislosti a abstinenci svěřil. Bylo to pro mě hrozně těžké, ale mám radost z toho, že se mi to podařilo ze sebe dostat. Navíc díky tomu vztahu mám přídatnou motivaci, která mi dost pomáhá.
Měl jsem pár slabých nutkání, ale zatím se mi daří na porno nemyslet překvapivě snadno. Trochu se bojím, že se to vrátí ve velkém. Uvidíme.
Jinak, abych odpověděl @Pete, chtěl bych se vyhnout kompletně PMO, protože jsem zjistil, že když zkouším vynechat pouze porno, a provozuju MO, nikdy to nevydržím dlouho.
Každopádně nevím, jak často sem budu moct během léta psát, nebudu moc na internetu, ale pokusim se aspoň občas něco dát vědět nebi zareagovat.
Ahoj,
rád bych sem zase něco přidal, už z důvodu, že jsem zjistil několik zajímavých věcí.
Za poslední asi měsíc jsem prakticky neměl žádný problém se pornu vyhýbat. Je to zvláštní, protože dřív pro mě byl měsíc fakt hodně. Nejsem si jistej, čím to přesně je, částečně asi tím, že občas píšu sem na fórum (což mi jako první svěření se dost pomohlo), vidím i další lidi, kteří bojují se stejným problémem, nebo tím, že jsem si našel úžasnou přítelkyni, která mě nezištně a láskyplně podporuje, i když jsem jí o své závislosti řekl. Nejspíš to bude kombinace toho všeho.
Jsem si vědom, že z toho ještě zdaleka nejsem venku, ale žije se mi teď vážně dobře, a velký podíl na tom má právě to, že se mi daří vyhýbat se pornografii (i myšlení na ni) v plném rozsahu.
Zajímavá věc, kterou jsem si uvědomil, je to, že moje sledování porna bylo dost silně vystupňováno mým špatným vztahem k sobě samému. Nikdy jsem si neuvědomoval, že si o sobě vlastně myslím dost málo a že sebou dosti silně pohrdám, bylo to nějak velmi dobře skryto v podvědomí, ale je to tak. Momentálně se na tom snažím pracovat. Každopádně, můj point je, že porno není tak docela příčinou problémů, jako spíš jejich důsledek, a nezbavím se ho, aniž bych adresoval ten skutečný problém.
Popravdě mi občas připadá trochu hloupé, že v momentě, kdy jsem se zde na fórum připojil, nemám moc co psát, protože se všechno zlepšuje, ale asi bych to tak neměl brát.
Namísto toho bych chtěl tímhle příspěvkem říct všem, kteří jsou buď na počátku jejich cesty, nebo zrovna bojují obzvlášť těžkou bitvu, že všechno se může zlepšit a každý se může dostat na světlo, pokud to sám sobě dovolí. Cesta před spaním je ještě dlouhá, ale dokud ji kráčíme, kráčejme ji tak šťastně, jak jen to lze.
Ahoj @Delfas ,
přesně jak říkáš, to že sem píšeš když už je to dobrý je stejně důležitý, jako když by jsi sem psal když je to hodně špatný. Oboje má schopnost pomoci jak tobě, tak ostatním na tomhle fóru. Ty se podělíš o radosti/svěříš se s problémy a ostatní vidí že je reálné že může být líp/že nejsou sami kdo ty stavy prožívá.
Ahoj, ty jsi dost borec že jí to řekneš hned na začátku toho vztahu, já to rekl lidem kteří mě znají déle a tak jsem si říkal že to pochopí když se na mě podívají v souvislostech. Ale jít takhle na to z čerstva je spravný a pro mě meta které jsem nikdy nedosáhl, a asi proto mi ty vztahy moc nevychází. Díky za inspiraci, budu na tom pracovat
Ahoj @Delfas,
super, že se ti teď daří!
Možná mě jen napadá, aby sis v tuto fázi dal trochu pozor a “neusnul na vavřínech” … ze zkušenosti vím, že když si člověk najde přítelkyni (obzvláště, když třeba začnou spolu i sexuálně žít), tak to porno se upozadí. Je to přirozená reakce, protože člověk se cítí mnohem lépe. Tak to bývá vždy ze začátku vztahu.
Problém nastává obvykle po několika týdnech/měsících, kdy přijde “vztahové vystřízlivění”. A to myslím jednoduše v tom slova smyslu, když pomine ta “novost” toho vztahu, tak člověk začne mít tendence vracet se do starých kolejí. Osobně proto lidem vždy doporučuji, aby toto období využili co nejvíce k tomu, aby si pořešili spouštěče, návyky a další problematické oblasti, protože na to mají nejvíc energie
Takže to neber teď jako demotivační řeč, ale spíše jako motivační. Je super, že se ti daří, tak to využij naplno
Děkuju za odpověď @Pete
Jsem si vědom toho, že zdaleka nejsem u konce a že mě ještě čeká dlouhý boj. Zdaleka si nemyslím, že bych z toho byl venku, to za tak krátkou dobu určitě nelze. Pouze můžu momentálně konstatovat, že jsem vnitřně šťastný, a to i z hlediska abstinence. Každopádně jsem vděčný za takovou “střízlivou” reakci, protože mě to utvrzuje v tom, abych dál pracoval na všem, co jsem začal.
Mimo to, rád bych se tady na něco zeptal.
Nejsem si jistý, co se týče sexuálního chování ve dvou během abstinence. Vím, že na různých místech psali, že to není nijak škodlivé a že spousta lidí má s partnerem bezproblémový sex, ale mám upřímně strach, že kdybych se o ten kontakt pokusil, vrátil bych se zase zpátky na začátek. Máte s tím někde nějakou zkušenost? Předem děkuju za reakce.