Před deseti dny jsem si řekl, že s nástupem prázdnin od základu změním svůj život a skoncuji se svojí ohavnou závislostí nadobro. Kdybych jen věděl, jak náročné to bude. První cca. 3 dny šli, jako po másle. Začal jsem denně cvičit, číst, odstranil jsem účty na všech sociálních sítích, které jsem aktivně používal (krom Facebooku) a byl jsem plný motivace.
Čtvrtý den ovšem došlo k relapsu. Nic moc jsem si z toho nedělal, namísto toho jsem si (za pomoci videí na YouTube) sestavil plán, jak se vyvarovat budoucím nutkáním a s plnou vervou jsem se pustil do dalšího pokusu. Bohužel k relapsům docházelo stále častěji (poslední byl dnes ráno) a tak jsem nabyl dojmu, že mé metody jsou nefunkční. Možná mi podvědomě chybí motivace – nevím.
Asi největší negativní efekt na mou „léčbu“ měly všemožné večírky (spojené s alkoholem a samozřejmě nedostatkem spánku), kterých bylo od začátku prázdnin více než mnoho. Dalším negativně-pozitivním jevem na mojí cestě je moje přítelkyně. Neberte mě špatně, jsme spolu téměř 2 roky a miluji ji z celého srdce. Problém spočívá v tom, že za celý náš vztah jsme zatím neměli sex. Jelikož jsem její první přítel, tak na ni nechci nikterak „brutálně“ tlačit a nutit ji do něčeho, na co se ještě necítí připravena. Z tohoto důvodu je moje cesta o poznání těžší. Abych tak alespoň trochu usnadnil můj progress, tak jsem rozhodl, že se na nějaký čas distancuji od neřestí spojených s večírky – jmenovitě alkoholu – a zlepším kvalitu svého spánku.
Tento příspěvek jsem se rozhodl vytvořit, ve snaze někam „vyblít“ svoje pocity a starosti a zároveň, najít někoho, kdo by mi na mojí cestě pomohl. Někoho, s kým bychom se mohli vzájemně podporovat a držet se na cestě. Pokud mezi vámi je nějaká dobrá duše, budu nesmírně rád, když mi nabídne pomoc v komentářích. Dříve jsem spoléhal na pomoc Boha, ale po uvědomění si, že nic jako Bůh není (nechci nikoho urazit – čistě můj názor) jsem se rozhodl obrátit na lidskou pomoc. V budoucnu budu nadále přispívat na tuto stránku a doufám, že mi to alespoň trochu pomůže…
Tohle je v pohodě. Dostat se jen tak od porna není tak ez takže nečekej, že to bude jen tak no, bohužel.
A to že Bůh není je tvůj názor a asi ti za to nikdo hlavu neurve. Ale z mé zkušenosti můžu říct jenom tohle, že kdyby Bůh nebyl a nedělal zázraky v mém životě, tak určitě nebudu zde na fóru nepornu a můj život by neměl smysl.
Jako lets face it. Jestli bůh není, tak proč se teda snažíš bojovat proti pornu a žít dobrý život? Já kdybych věděl, že není, tak bych si možná aji vzal život a neřešil bych to…
Ale to jsem napsal jenom tak. Neber to jako výčitku, spíš jenom k zamyšlení.
Měj se,
Benjamin
vítej na fóru
Vím, že abstinence od porna není vůbec jednoduchá, ale koukám, že sis opravdu už dokázal rozklíčovat nějaké zásadní momenty, kde bys mohl na sobě zapracovat. Třeba s tím alkoholem je u lidí abstinujících od porna poměrně běžná záležitost. Prostě pod vlivem se míň ovládáš, navíc jsi často nadržený, takže pak je výsledkem relaps u porna. Takže určitě krok dobrý směrem, když budeš teď chvíli abstinovat i v této oblasti
“Vyblít se” tady na fóru je určitě super pomoc, ale je dobré hledat i konstruktivní řešení toho problému. Takže mě napadá na úvod pár otázek:
Používáš nějaký blokovací program?
Ví přítelkyně o tvém problému? Nebo ví o něm někdo další, s kým se osobně znáš?
Zdar,
vítám tě tady na fóru. Vidím že aktivně bojuješ, takže super, to je základ. Zaujaly mě hlavně dvě věci:
Alkohol a večírky: Mě na léčbu dost pomáhá když mám kontakt s ostatníma lidma, nemyslím pak na hovadiny, je sranda…určitě bych večírky nezatracoval. Říká se, že opakem závislosti není nemít závislost, ale být schopnej s ostatníma lidma navázat (a udržet) smysluplný vztahy. Pokud jsou večírky pro tebe schůdným způsobem jak poznat nový lidi a takový vztahy případně navázat, pak se opakuji, určitě bych je nezatracoval.
Bůh: Nejsem ateista (z definice), ale věřící taky ne. Jen abys věděl že tady nejsi sám (sám jsem upřímně byl dost na vážkách zda se zapojit, když jsem zjistil že je to křesťanskej projekt, ale jsou tu fajn lidi a dost mi pomohli).
A abych částečně i odpověděl na otázku @Beni6too proč člověk co není věřící “bojuje proti pornu a za lepší život”…welp, protože je to můj život. A chci ho lepší sám pro sebe. Protože mě sere současnej stav v jakým se moje vědomí nachází a protože v tomhle stavu nechci strávit další desítky let. Je to hodně zjednodušenej pohled na věc, ale v souhrnu to tak prostě je.
Ahoj,
vítám tě také zde na fóru. Je určitě super, že jsi sem napsal, ono to “vyblití” pocitů je někdy potřeba. Je super, jak jsi do toho šel naplno a nevzdávej se, je to sice náročná cesta, ale relapsy bohužel přicházejí, ale je důležité se s nimi naučit pracovat, v tomhle vidím přínos taky tohodle fóra, že jsem zde dostal plno podnětů ke své situaci a některé mi i dost pomohli.
Chtěl bych se taky vyjádřit ke dvoum věcem které tu padly. Alkohol a večírky, myslím si, že je dobře, že to omezíš, alespoň na chvíli, člověk se pak míň ovládá a může to vést k relapsu.
A k té části o Bohu tvojí situaci chápu, sám jsem křesťan, ale spíše chci hlavně odpovědět @Beni6too, jelikož první studenti, kteří NoFap hnutí založili byli ateisté a abstinovali, jelikož viděli u sebe nějaké problémy, například s erektilní dysfunkcí, a já jsem také nevěřil, že by porno mohlo být špatné do doby, než jsem si obrazně řečeno nenabil čumák a zpozoroval u sebe nějaké problémy. Bůh mi v mojí abstinenci pomáhá, ale neřeší jí za mě.
Tak ať se daří.
Ano, to je pravda. Neříkám, že Bůh mě z té závislosti vytáhne. To neříkám. Asi jsem se špatně vyjádřil. Stejně tak jako ateista může vyzrát nad pornem tak stejně tak může i kdokoli věřící. Sám vím, že prostě porno ze svého života jen tak nevymažu a musím sám se v tom změnit a bojovat.
Pokud bych měl aji nějak částečně odpovědět @Mejdž. Hele nechci tady nikoho nějak ponižovat a hejtit za to, že není věřící. I guess, každý si dělejte co chcete. Nemyslel jsem to nějak špatně, spíš se ti snažím pomoci. Jak vidím, v Boha věřit nechceš. Rád bych ti nějak pomohl ve tvém životě najit smysl a to, proč vlastně žiješ ale nevím jak.
Jako máš možnost buď věřit v Boha nebo něco podobného, nebo být ateista. Jedno nebo druhé tě ale nějak neomezuje a ve finále, i kdyby Bůh neexistoval, tak tím já nic neztratím až umřu. Jako ty sám nikde ten smysl života nevidíš, takže z mého pohledu je pak celkem jedno, jestli v něco věříš nebo ne, tak či tak stejně umřeš. Už je ale otázka, jestli se stane něco po tom nebo ne.
Nechci disovat, jenom jsem se snažil odpovědět.
Anyway, ať se ti daří
Ahoj @Beni6too
Omlouvám se jestli to co jsem psal vyznělo nějak agresivně nebo útočně. Mohu ujistit že jsem to tak nemyslel, jen jsem se snažil vysvětlit svůj pohled na věc.
Díky za tvůj pohled na věc, a neboj, určitě to neberu nějak špatně.
Jinak definoval bych se spíš jako agnostik než jako ateista. Nutně nepopírám existenci boha (ateismus ji aktivně popírá). Ale jak jsi řekl, věřící taky nejsem. Jen “být nebo nebýt ateista” nejsou jediné dvě možnosti.
Taktéž, díky za lidskou debatu je strašně fajn vidět že ikdyž máme na spoustu věcí rozdílný názory, táhneme tady všichni za jeden provaz když na to přijde.
