Tak jsem si řekl, ze je čas založit si vlastni deník. Prostě se asi nějak potřebuju někam vypsat. Mám problém se soustředit na práci a mám nějaký splín. Prošel jsem si své myšlenky, své pocity, necítím žízeň, necítím hlad, jen chuť se pořádně přežrat. Jsem na dni 242. Nebylo to jednoduché, a moje závislost se přesunula z porna k přejídání. Jak pravil klasik, dopamin je největší požehnání i prokletí lidstva.
Zrovna před chvílí mi psal kolega, který předevčírem oznámil, že končí v práci, že si asi bude nosit do práce svůj počítač. Prý, aby se nenudil, protože na projektu, na kterém jsme doteď dělali, bude působit už jen jako konzultant a jeho práci převezme někdo jiný. Budu nejspíše já. Začal jsem vzpomínat, jak jsem nosil do práce několik let svůj notebook. Tenkrát jsem na noční, když jsem měl vše splněno pařil hry. Když jsem pak přešel na jinou pozici, tak se můj zdroj dopaminu přesunul na telefon, kde jediným dostatečným zdrojem dopaminu bylo P. Sledoval jsem ho jen abych zaměstnal mozek. Nepotřeboval jsem M. Později jsem chodil na chat. A začalo asi nejtemnější odobí mého života.
Necítím potřebu se do tohoto období vrátit. Cítím lítost ublížil jsem sobě, své lásce, a nastal čas se léčit. Po celou dobu abstinence navštěvuji psychoterapie a stále se nemohu dostat z mých traumat. Celý život jsem si myslel, že kvůli tomu, jaké dětství jsem měl jsem silnější, ale jen mě to více zahnalo do hlubin závislostí. Pořád jsem utíkal před zodpovědností do opojení dopaminem, až jsem málem přišel o lásku svého života a stale není jisté, že to tak zůstane. Je to jediný člověk, na kterém mi kdy opravdu záleželo a i tak jsem jí několikrát hodně ublížil.
Pokud to bude číst někdo, komu jsem se pokoušel poradit, prosím berte mé rady jako něco, co bych chtěl sám udělat. Nesnažím se vám říkat co máte dělat, ale jsou to věci, o kterych si myslim, že bych já sám bych potřeboval slyšet, když jsem byl v těch největších hovnech. Když vidím, jak se daří i jiným než mě, dává mi to naději, že já sám jeste nejsem úplně ztracený.
Až to bude číst má milovaná, přísahám, že nemám potřebu ničit svou cestu na světlo. Miluji tě, necítím se dobře a momentálně brečím protože všeho pořád lituju. Chybíš mi i když jsme se neviděli sotva pár hodin. Stejně tak, jako když jsme spolu před 12 lety začínali chodit. Znamenáš pro mě svět.
Tak je to skoro tady. Pozítří to bude oficiálně rok. Loni jsem si určil, že to bude pravě 1. duben, i přesto, že jsem byl několik dní čistý. Každopádně dnes je den 363. Cesta to byla trnitá a poslední dny byly hodně těžké. Dalo mi hodně úsilí, přesvědčit se, že to má nějaky smysl. Že má cenu jít dál. Hodně mi pomohlo sdilet tu své zkušenosti a v podstatě se tu vypsat, než aby jsem seděl u PC a nebo telefonu a přemýšlel, proč vlastně chci vůbec pokračovat ve svém životě.
Držím palce všem co se toho hnusu snaží zbavit. Spolu s hraním her mi to pomáhalo úspěšně utíkat od svých problemů a emocí, které pak bouchly jako papiňák. Přeju si, aby jsme všichni měli sílu vydržet další den, týden, měsíc, rok.
Neskutečný respekt! Máš i nějaký plán, jak postupovat dále po 365 dnech? Na zahraničních forech byl právě dost problém, že když tam kluci dosáhli nějaké mety (ať už 90 dnu, nebo rok), tak tím, že neměli žádný plán co vlastně dál, tak do toho znova spadli.
Opravdu moc děkuju Bhaale. Ani nevíš, jakou mi udělalo radost, že si to někdo přecetl.
Můj plán je už nikdy nespadnout zpátky do závislosti na P a postupně se zbavit i zbytku. Za měsíc to bude rok, co jsem začal chodit na terapie. Nechci aby to úsilí, které jsem do toho dal, propadlo vniveč. Mám před sebou spoustu práce na mém rozbitém já. Pořád se nemůžu zbavit přežírání, protože žrát proste musíš. 
A nejhorší je to sladké. Je to všude. V minulosti jsem ale přestal kouřit i pít i když pití nebylo pro mě problém. Tak se snad brzo poperu i s tím.
Co vidím jako největší metu je naučit se mít rád sám sebe a přestat si ubližovat. Dát si hlavu dohromady a žít jako normální člověk. A že to bude sakra těžké, když si jsko závislý musím dávat pozor na všechno. Ale to tady nikomu snad nemusím řikat.
@BetterMe tak jak, dopadlo to dobře? Věřím, že ano a posílám obrovskou gratulaci 
!
Ahoj Ondro, jasně, je to tam 
díky moc 