Na úplném začátku onanie jsem nepotřeboval žádný stimul, dnes mi to zní neuvěřitelně. Později (asi v deseti letech) mě začaly zajímat fotky. Stačil obrázek v časopisu Score, kde se občas vyskytl stylizovaný obrázek nebo reklamní fotka se slečnou. První porno jsem viděl ve třinácti, své rozhodující lechtivé video jsem viděl v léta páně 2015, což mi bylo zhruba 20/21 let. Je to až neuvěřitelné, že jsem celou dobu o porno neměl zájem, přitom se o tom každý bavil, ale ještě né tolik. Dokonce můj bratranec se začal koukat na porno, když mu bylo 7/8 let, dnes je mu 19. Neuvěřitelně se v této problematice posunula doba. V jeho letech jsem začínal s masturbací, a po pár letech jsem už potřeboval fotky, klidně oblečených slečen.
Poměrně brzy na to jsem se začal zajímat o dívky. Nechci vyznít prasácky, ale v patnácti jsem měl „harém“, kdy jsem si mohl vybírat. Prostě puberťák, který to uměl se slovy. Tou dobou mě ani nenapadlo se kouknout na porno, nicméně s poslední ex jsem se uklidnil. Rychle jsem si našel mou současnou ženu. Z počátku to byl také vztah na dálku, výhodou však bylo, že jsem nemusel jezdit přes půl republiky do Prahy, bydlela podstatně blíže. I tak jsme se z počátku viděli tak třikrát do týdne, a tomu tak bylo celý první rok. Nebyl jsem frustrován z několika měsíčního sexuálnímu půstu, sám naopak jdu na sex pomalu, ale mozku zřejmě chyběl dopamin a možná i povídání se slečnami. To bylo velmi pestré, a docela duševně uspokojující, byť jsem sex nechtěl.
Ve škole to bylo nic moc (ještě v době chození s ex), neboť jsem si vybral technický obor. Po prvním roce nervů si třídní učitel pozval rodiče. Vysvětlovali jim, že mám jít hned na gympl, že tohle pro mě rozhodně není. Rodiče mě přemluvili setrvat. V té době jsem se začal výjimečně koukat na porno. Zřejmě na přelomu druhého až třetího roku vztahu jsem začal zvyšovat četnost expozice porna. Myslím si, že hlavní roli sehrála zvědavost a uvolnění se. Možná jsem měl i stres, že jsem se ještě nevyřádil, ale už jsem měl třetí vážný vztah, a tak jsem k tomu přistupoval s vážností.
I přes ty neuvěřitelné nervy a deprese jsem byl sexuálně velmi aktivní, dnes jsem na dvojích antidepresivech a vůbec nefunguji, což jenom značí mou rozvinutou závislost na pornu (léky jsem měnil, obě antidepresiva by měla jako bonus zvyšovat libido, několik let jsem s nimi v pohodě fungoval). Ve třetím roce vztahu jsem byl tak aktivní, že jsem zvládl sexuální styk několikrát denně, a po sexu, když přítelkyně spala, jsem se šel ještě kouknout na porno. V té době se z toho stala samozřejmost, a to byl onen osudový rok 2015. Z počátku jsem nesměle koukal sám, když přítelkyně byla u sebe na bytě.
Začali jsme častěji spolu přespávat u ní nebo u mě, takže jsem čím dál více využíval dnů bez ní ke sledování porna, jako kdybych něco doháněl. Tehdy jsem už zvládl osmkrát denně zkouknout porno i se šťastným koncem.
Naprosté šílenství odstartovala nová léčba jinými antidepresivy. Sex mi trval klidně i dvě až tři hodiny, kdy jsem musel vysvětlovat ženě svou situaci, chápavě pak říkala, že už jí to stačí. Dohánělo mě to k šílenství, neboť jsem měl sexuální touhy, musel jsem však masturbovat i tři hodiny. Ten chtíč několikrát denně masturbovat zde stále byl. Byl jsem psychicky i fyzicky unaven, takže jsem tento lék po půl roce vysadil. Jakmile mi zabrala nová antidepresiva, tak se vše vrátilo do normálu, až na ten chtíč masturbace. V té době mě ještě plnohodnotně naplňoval reálný sex, ale denně jsem promasturboval několik hodin. Najednou jsem začal pociťovat nepříjemné vedlejší účinky, ale že se jedná o závislost na pornu, to jsem vůbec nevěděl.
V dobách, když jsem začal výjimečně koukat na porno, jsem psal články na tematické weby Novy. Byl jsem velmi průbojný, již ve čtrnácti za mě rodiče podepisovali smlouvu. Měl jsem i neuvěřitelně nakročeno směrem k fotografování. Techniku jsem zvládal, začal jsem mít i svůj nezaměnitelný styl. To platilo i u psaní. V dobách, kdy jsem masturboval už několik hodin denně, jsem najednou přestával tak často psát, později i focení se upozadilo. Z cílevědomého kluka jít na žurnalistiku nebo psychiatrii se najednou stával hrozně zpohodlnělý člověk, kterému stačila obyčejná práce za průměrnou mzdu (což ale nebylo vůbec špatné). Tehdy jsem snížil nároky, a stačila mi představa vystudované psychologie. Tím nechci urazit psychology.
Mé sebevědomí začalo strádat. Mé ambice naprosto vymizely. V bodě, kdy jsem maximálně masturboval a měl sex, jsem se psaní pomalu vzdával. Začal jsem psát na své nové webovky pod pseudonymem, protože jsem neměl dostatečné sebevědomí se prezentovat. Trpěl jsem utkvělou představou, že jsem se zhoršil. Když jsem chtěl něco napsat, tak jsem se stále více uchyloval k tomu pornu.
Můj charakteristický sarkasmus a cynickost šlo do ústranní. Dříve jsem uměl být vtipný v každém momentě v každé společnosti, dnes to umím už jen ve vybrané společnosti. Není to rozklad osobnosti, ale většina charakteristických věcí u mě zmizela. Jedinou výhodou je, že většinou už nejsem výbušný. Dříve jsem se dokázal v předchozích pracích pohádat se samotným šéfem a to tak, že jsem očekával výpověď. Debata z mé strany byla logická a konstruktivní, ale křičel jsem a někdy jsem chytře, ale velmi bolestivě slovně ublížil tomu druhému. V posledních dvou letech jsem vypozoroval, že jsem stále více upřednostňoval porno před přáteli. Zní to možná už příliš hloupě, ale v té době jsem najednou přestával lidem sám psát, později i odpovídat. Když jsem jim chtěl po pár dnech odpovědět, zmocnila se mě úzkost, že je už nezajímám… a tak jsem se částečně uklidnil skrze porno. Nicméně si nemyslím, že by pocit stresu měl takový vliv na chuť sebepotěšení.
Z počátku to kolikrát nešlo, neboť uvědomění si této situace s přáteli mě dost vykolejila. Nevím, jak se to stalo, ale v posledním roce a půl se sice má četnost sledování porna snížila, ale libido přestávalo existovat. Možná to má souvislost, neboť poslední měsíce na sobě pozoruji, že už vůbec nemám chuť na sex ani na masturbaci. Když se přemůžu, tak je to častěji masturbace, která vyhrává ve volbě. V současné době jsem už tak extrémně tolerantní k dopaminu, že když vyhraje chuť se kouknout na porno, tak mi trvá zhruba hodinu, než najdu nějaké zajímavé porno… a i během sledování hledám další videa, která by mohla být lepší, což prodlužuje samohanu. Současné požadavky jsou šílené, mám tolik kritérií, že se už stává i to, že s onanií po hodině seknu. Nemám fetiše, ale stejně mé požadavky enormně zužují výběr. Přitom to začalo malou zvědavostí, jaký sex mají lesby. V porovnání se začátky, kdy mi stačilo profi hetero porno, kde se objevili i tlustí chlupatí hekající chlápci, je to naprostá změna. Dnes se na profi vůbec nekouknu, protože čím dál více chci z porna cítit ten čistý nefalšovaný chtíč. Jsem už tak daleko (pro představení absurdity), že když se hýbe kamera, tak mi to většinou přijde už domluvené, byť mezi amatéry.
V současných dnech se četnost sexu drasticky snížila, ale to i možná ze strachu z často zánětlivé prostaty. První dítě zemřelo na konci druhého trimestru na zánět, nikdo neví proč. Nicméně můj nezájem byl i před druhým početím. Mám však zajímavý poznatek z dovolených. Na nedávné dovolené jsem si vlastně uvědomil, že po pár dnech abstinence na pornu jsem měl i dvakrát denně chuť na sex a sám jsem ho inicioval. Bylo tomu tak na každé dovolené. Je ale zvláštní, že mimo dovolenou vydržím nemasturbovat nebo mít sex i tři týdny, a když mám chuť, je velmi slabá, a dlouho trvá, než dosáhnu kvalitnímu vzrušení. Takže v tom možná bude hrát roli a psychická pohoda. Myslím si, že je to začarovaný kruh, neboť časté sledování porna zapříčinil snížení délky k sexu. Neděje se to pořád, ale často mě tíží pocit, že to zase přijde. Tento pocit občas vytěsním pornem.
Pro lidi, kteří tomuto začínají propadat bych chtěl napsat, že se vám zdá pojem „závislost na pornu“ směšná, také jsem to tak měl, ale dožene vás to. Z velké části vás to může změnit. Může to ovlivnit životní cestu, stanete se průměrným, i když máte lepší možnosti. Už rozumím „manažerskému půstu“, kdy mnozí výše postavení moc často nemasturbují nebo nemají sex. Onen testosteron bystří smysly, aktivuje průbojnost a celkově má člověk lepší tah na branku. Když vám o tyto věci nejde, tak to má vliv i na sociálnost, na vztahy i na to, jak se cítíte. Cítím se odhodlaně, ale velmi s tím bojuji. Fyzickou potřebu už tolik nemám, ale psychická je extrémní svině. Všem vám držím palce, snad se i na mě usměje štěstí. Jsem na to sám, a nechci o tom komunikovat se ženou ani s přáteli, protože si tím neprošli. Stejně tak jsem to měl s abstinencí Kratomu, o kterém všichni tvrdí, že je super, a jeho legalita to jen umocňuje. Možná jsem si jím kompenzoval velmi unavenou mysl i tělo. Byl to můj nejhorší týden, ale zvládl jsem to. Snad zvládnu i tohle.
P.S. má nechuť mít sex, a mé dočasné změněné chování (v jednom roce) nezájmu a podrážděnosti vyústilo v nevěru mé přítelkyně. Je to už dávno, dnes už je situace úplně jiná, ale i tak cítím, že jestli bych tak dál fungoval deset let, tak by k tomu mohlo opět dojít a manželství rozvrátit.
A děkuji Ti za ten zdar. A pomalu se jdu kouknout na tvé deníčky.
) - info@nepornu.cz