Masturbace bez porna

Projekt Ne Pornu už nějakou dobu sleduji a fandím vám. Rád bych přispěl do diskuse otázkou, jak přistupovat k masturbaci bez porna.

Na vašich stránkách jsem o tom našel jeden článek. Tento článek je z 60 % o tom, zda masturbace nebo abstinence od masturbace nějak souvisí s rakovinou prostaty. Závěr zní: “Neexistuje žádná spojitost mezi masturbací a rakovinou prostaty”.

Závěr článku o masturbaci jako takové (bez porna) zní: “V každém případě, pokud se jedná o masturbaci obecně, zastáváme v rámci projektu NePornu jednoduchý názor: Masturbace není nezbytně špatná, ale není nezbytná.”

Rád bych dál prozkoumal vaše názory a zkušenosti na toto téma. Zajímá mě to, protože jsem věřící a jsem přesvědčen, že správné místo pro sexualitu je pouze v manželství. Sám ale žiji single život. Podle křesťanského učení tedy nemám žádný “oficiální” způsob, jak “ventilovat” sexuální energii.
Za léta single života jsem došel k závěru, že masturbace není ideálním řešením, ale je pro mě jakousi nouzovou možností.

V minulosti jsem se občas díval na porno. Dnes se mi daří držet si od pornografie odstup. Naposledy jsem se na pornografický materiál díval asi před rokem. A předtím byla opět asi roční pauza. Takže si nemyslím, že pornografie je něco, co mě v současné době ovládá.

Ale s masturbací je to pro mě jiné. Byla a je součástí mého života od puberty až dodnes. Dnes je mi 30+ let. Četnost se plus-mínus pohybuje v rozsahu 1x týdně až 3x týdně.
Občas mě frustruje, že nemůžu ovládat své tělo tak, jak bych si přál. Někdy nevěřím, že je to špatně, a považuji to za normální součást života. Při masturbaci nutně neujíždím na fantazijních představách o konkrétním, nebo smyšleném člověku. Obecně mě to příliš netíží ani nestresuje. Nevnímám, že by mě to nějak omezovalo v pracovním, společenském nebo sociálním životě.
Až na to, že si někdy říkám, jestli bych si neměl lépe trénovat sexualitu - mít ještě vyšší nároky. Hlavně proto, abych byl co nejlépe připravený na případný budoucí partnerský vztah. A obecně abych svou sexualitu používal co nejlépe tak, jak ji Bůh zamýšlel.

Je mi jasné, že nejsem dokonalý i v jiných oblastech mého života. Pravidelně a otevřeně vyznávám Pánu všechna svá selhání a slabosti. Věřím, že mě přijímá jako svého syna, fandí mi a nevidí mou hodnotu v tom, že jsem schopen být dokonalý sám. Svou hodnotu nacházím v tom, že On je dokonalý a že jednou provždy dokonale zaplatil za všechny mé nedokonalosti. Že Jeho přijetí je absolutní a že už pro mne není odsouzení.

Rád bych však předložil k diskusi následující myšlenky týkající se masturbace (bez porna):

  • Je to normální a pozitivní součást života? Nebo neutrální? Nebo spíš nouzová?
  • Existuje riziko, že když pravidelně masturbuji, trénuji svou sexualitu nesprávným způsobem? Pokud ano, tak jaké konkrétně?
  • Je možné změnit takový dlouholetý zvyk? Pokud ano, jaká by měla být správná motivace pro takovou změnu? Co by případně mělo být cílem této změny?

Děkuji za přečtení a těším se na vaše postřehy a názory.

Ahoj @QuietWalker,

v rámci NePornu se snažíme prezentovat především závěry, které jsou podložené vědeckými závěry. Ačkoliv za projektem stojí křesťané, tak prostě argument “takhle se to píše v Bibli” není pro většinovou společnost argument. Proto se snažíme v oficiální komunikaci tyto názory nezmiňovat, pokud nejsou nějakým způsobem dále podložené i vědeckou komunitou :slight_smile:

Každopádně chápu tvou touhu najít “jasnou” odpověď i z křesťanského hlediska. Proto rád vstoupím do této diskuze, ale jenom chci na začátek říct, že se jedná o můj osobní názor (založený na způsobu, jakým já čtu Bibli), přičemž plně respektuji to, pokud to někdo vnímá jinak.

Ten závěr článku “Je masturbace špatná?” jsem psal já, takže to je i moje oficiální stanovisko. Masturbaci vnímám jako něco “neutrálního”, protože Bible o tom nikde nepíše (myšleno přímo o masturbaci), a jelikož prostě na základě vědeckých poznatků je vidět, že člověk ani masturbaci k životu nepotřebuje, tak zároveň ji považuji za něco, co není pro život potřeba. Naopak se ukazuje, že abstinence od masturbace má pozitivní vliv na energii člověka nebo na jeho osobní sexuální život. To ovšem neznamená, že samotná masturbace by byla špatná nebo dobrá. Prostě tohoto “hodnocení” se vyhýbám, protože prostě to není důležité nálepkovat to těmito zabarvenými hodnotícími výroky.

Pokud se nad otázkou masturbace zamýšlíš s křesťanského hlediska, přičemž Bible se o tom tedy nevyjadřuje napřímo, tak je zapotřebí hledat odpovědi asi jiným způsobem. Samozřejmě si můžeš pokládat otázky typu:

  • Proč vlastně masturbuji?
  • Na co u toho myslím nebo co si představuji?
  • Jakým způsobem je to v souladu s tím, jak biblicky chápu lidskou sexualitu?
    A tak dále…

V tomhle směru se dá dojít k několika možnostem. Obecně ale není dobré (z křesťanského hlediska), pokud u toho myslím na jiné ženy, než na svou manželku (Mt 5,27-30). Ale co masturbace bez těchto představ, tedy čistě “mechanické” uvolnění? Co masturbace v rámci manželství, obzvláště pokud sex není možný (například ze zdravotních důvodů)? Prostě na základě těchto věcí docházím osobně k závěru, že samotná masturbace je spíše “neutrální”, ale může být provozována jako nezdravým, tak zdravým způsobem. Obecně ale pořád není “potřebná k přežití”, tedy k životu.

Samozřejmě, že člověk může být závislý i na samotné masturbaci (bez porna). Není to sice tak časté, ale je to možné. A člověka to může nějakým způsobem ovlivňovat. Obzvláště mu může klesnout motivace do jiných činností. Ale stejně jako v případě závislosti na pornografii je možná změna, tedy odvyknutí si od tohoto “zvyku/návyku”.

Nicméně někteří křesťané hlásají, že masturbace je hříšná, protože se člověk uspokojuje mimo manželskou jednotu. Proto si to spousta křesťanů řeší, protože v tomto myšlenkovém nastavení vyrůstají. A ano, ačkoliv masturbace s představami jiných žen je v podstatě na stejné úrovni jako masturbace u porna, tak se to zase nedá “paušalizovat”. To je pak velmi zjednodušené vnímání bez dalších kontextů. Pokud si někdo dojde k tomuto závěru, že je pro něj masturbace špatná (či hříšná), je to jeho věc. V tomto případě bych se ale zamyslel nad jinou otázkou:

V církvi se totiž často mluví o “ideálu”, jak by věci “měly být”. Akorát se už někdy zapomíná na to, že vlastně žijeme v padlém světě a život bez hříchu je v podstatě nemožný. Takže pokud někdo vnímá, že masturbace je “hříšná”, chápu to tak, že život bez masturbace vnímá jako “ideál” pro křesťanský život. Budiž. Ale pak je tu “realita” lidského života, kdy lidé tohoto ideálu nedosahují. A problém v církvi někdy nastává ve chvíli, kdy v lidech akorát vyvolává pocity viny a hanby, ale míjí se poselstvím o Boží milosti, která právě vstupuje do té naší “hříšné” situace. A jasně, měli bychom pak usilovat o změnu, ale ta bez té milosti není možná. A vlastně je zapotřebí si uvědomit, že prostě změna je proces, a že někdy ta změna zabere i několik let. Ale rozhodně (podle mě) není biblickým poselstvím, že by se člověk měl celou dobu cítí špatně, když nezvládá žít podle toho “ideálu”, protože v takovém případě tam chybí milost. Buď ze strany církve, která to špatně prezentuje, nebo ze strany jednotlivce, který ji buď nechápe nebo nedokáže přijmout (z jakéhokoliv důvodu).

Dobře o tom mluví Heath Lambert v knize “Konečně volný”, kde říká, že základem změny je Boží milost. Boží milost totiž v prvé řadě odpouští hříchy, což nás má vést k uvědomění, co pro nás Bůh dělá, a tedy k vděčnosti. A tato vděčnost je pak základem změny. Ne pocit “musím se změnit”, ale “chci ze změnit, protože mi to dává smysl”.

Prostě to obecně záleží na kontextu, v jakém člověk masturbuje, a jak čte Bibli jako takovou.
Já osobně prostě v tomto respektuji všechny názory. Když lidé mají otázky, pomáhám jim si je promyslet z různých úhlů pohledu, aby si utvořili ten vlastní, kterého se budou držet. Nemám potřebu jim nutit vlastní názor. Takže ať už se rozhodneš masturbaci vnímat jakkoliv, je důležité, abys s tím byl vnitřně v pohodě, případně aby to také odpovídalo tomu, jak čteš Bibli, ale abys v tom nezapomínal na milost.

A možná ještě jedna reakce. Napsal jsi: “Podle křesťanského učení tedy nemám žádný “oficiální” způsob, jak “ventilovat” sexuální energii.
S tímhle nesouhlasím, ale hlavně z důvodu, že je to velmi zjednodušený pohled, který právě naprosto ignoruje křesťanské učení o sexu jako takové. Tento pohled jednoduše přebírá světonázor, že sexuální touha je o touze po sexuálním uspokojení. Jasně, že žijeme v sexualizované společnosti, která vnímá, že každý má nárok nebo dokonce právo na sexuální uspokojení. Ale všechno je to vlastně velmi přízemní “tělesné” uspokojení. Zkusím krátce vysvětlit.

Bible totiž mluví o sexu primárně jako o “jednotě”. (“Ti dva se stanou jedním tělem.”) A jelikož jsme byli stvořeni k Božímu obrazu, tak tím odrážíme také Boží jednotu. Nicméně to není pouze o sexu. Když tedy řekneme, že člověk má “sexuální touhu”, pak bychom to mohli obecně přeložit do “bibličtiny” jako “touhu po jednotě”. A tuto touhu lze naplňovat jiným způsobem. Například tím, že budeme navazovat hluboké vztahy se svými přáteli. Možností je víc, kdyžtak mrkni na knihu “Ve válce o čistotu”.

V podstatě tedy lze “ventilovat sexuální energii”, ale člověk potřebuju změnit způsob, jakým o této sexuální energii přemýšlí. A to může být v dnešní době také velmi náročný proces.

Anyway … koukám, že jsem se celkem rozepsal :smiley:
Takže jenom na konec zase zdůrazním, že se jedná o mé myšlenky, takže klidně o tom můžeme diskutovat dál. Pokud si dojdeš k závěru, že bys chtěl něco dělat i s tou masturbací, klidně si můžeš vést deník tady na našem fóru. Každopádně to musí být tvé rozhodnutí a ne jenom pocit, že “bys měl” :wink:

2 Likes

Ahoj,
za tu dobu, co jsem byl závislý na pornu a snažím se stím fakt skončit tak vidím, že masturbaci člověk nepotřebuje. Jako též je to můj názor takže to neber nějak seriozně.
Za mě je masturbace (v rámci abstinence od porna) pouze ventil, který ti zajistí, že díky orgasmu se “vyprázdníš” a odejde chuť na porno. Ale nikdy to nebylo úplně ono, protože stejně další den příde chaser efekt. Ale já si teď uvědomuji, že masturbace není důležitá. Spíš ti pak dle mě (a jiných názorů sportovců atd) snižuje touhu se do něčeho pouštět.

Takže pokud nemasturnuješ tak díky vyší hladině testosteronu si více nahajpovanej takže si deš více za svým. Máš více energie atd. Zase na druhou stranu pak můžeš být v rámci abstinence dost nadrženej a pak třeba i trochu agresivní a hodně náladový. Jakože z mé zkušenosti vím, že masturbovat před závodama nebo fakt těžkým tréninkem je největší blbost, protože tě to neskutečně vysílí a tvoje tělo si chce odpočinout místo toho, aby šlo do výkonu.

Takže je to asi dost na tobě. Jsem též křesťan a asi nevidím z tohoto pohledu masturbaci nějak úplně špatnou, spíš bez ní prostě chceš více bojovat za to, abys nějakou holku měl a mohl s ní prožít milostný vztah.

Snad se v tom nějak vyznáš. Závěrem bych za mě řekl, že pokud to dáš bez masturbace, tak je to fakt o dost lepší, ale neřešil bych, když třeba jednou za 10 dní si vyhoníš. Protože to by tě pak mohlo dostat zpátky k pornu.

3 Likes

Ahoj @Beni6too a díky za názor a zkušenosti.

Zmiňuješ, závislost na pornu a to, že aktivně pracuješ na skoncování s tím.
Předpokládám tedy, že u tebe byla (a možná do jisté míry pořád v rovine myšlení) byli pornografie a masturbace propojené… předpokládám správně?

Ptám se na to protože z tvé reakce trochu cítím prolínání nebo spojování těchto dvou věci, např tady:

Za mě je masturbace (v rámci abstinence od porna) pouze ventil, který ti zajistí, že díky orgasmu se “vyprázdníš” a odejde chuť na porno.

…Protože to by tě pak mohlo dostat zpátky k pornu.

Moje dosavadní zkušenost je ale opravdu taková jak jsem psal dříve: Tyto 2 věci nemám v součastnosti nutně propojené.

Porno je v mé hlavě spojeno spíše s chtíčem - hlavně vidět něco zajímavého a vzrušujícího.
Masturbaci mám spojenou taky z jistou mírou vzrušení, ale většinou spíše s uvolněním a “vypuštěním”.

A ještě bych rád zareagoval na toto:

Takže pokud nemasturnuješ tak díky vyší hladině testosteronu si více nahajpovanej takže si deš více za svým. Máš více energie atd. Zase na druhou stranu pak můžeš být v rámci abstinence dost nadrženej a pak třeba i trochu agresivní a hodně náladový.

Ale já si teď uvědomuji, že masturbace není důležitá. Spíš ti pak dle mě (a jiných názorů sportovců atd) snižuje touhu se do něčeho pouštět.

Moje dosavadní zkušenost je taková, že pokud po určitou dobu nemasturbuju, cítím tlak a mám nutkání tento tlak uvolnit. Můžu to na chvíli odložit (den nebo dva), ale zatím se mi nepodařilo ten tlak ničím nahradit.
A v takovém stavu tlaku je pro mě obtížnější soustředit se na cíle a celkově fungovat. Mám energii, ale takovou divokou a neklidnou, která mě spíš rozptyluje a nikam konstruktivně nevede.
Pokud se poté uvolním masturbací, obvykle mě to uklidní. Hladina energie trochu klesá, ale ne tolik, abych najednou neměl chuť něco dělat. Spíše jsem schopen uvažovat klidněji a řešit věci konstruktivněji.

Možná by se ta energie dala využít lépe, kdybych se v tom nějak trénoval. To je možné. Tady ale nenacházím silné odhodlání, motivaci nebo nějaký jasný a silný důvod, proč bych měl tomu tlaku odolávat :man_shrugging:

2 Likes

Ahoj @Pete,

Děkuji za odpověď.
A rozepsání nevadí :slightly_smiling_face:
Vážím si tvého času a je to určitě lepší než nějaká paušální a povrchní odpověď.

Tvoje otázky, které jste nastínil, jsou dobré. Za sebe mohu odpovědět takto:

Proč vlastně masturbuji?
Hlavním důvodem je uvolnit tlak a zbavit se nutkání, které cítím.(viz moje odpověď Benitovi)

Co si myslím nebo představuji?
Většinou nic konkrétního. Rozhodně je pro mě důležité nepředstavovat si žádnou konkrétní nebo imaginární osobu.

V čem je to v souladu s tím, jak biblicky chápu lidskou sexualitu?
Soulad se mi zde hledá těžko. Sám píšeš, že samotná masturbace není v Bibli nikde zmíněna. Beru to tedy že to je věc výkladu a i osobní teologie a nastavení. Samozřejmě s ohledem na obecnější principy toho, že je moje odpovědnost před Bohem na co se dívám, jaké touhy v sobě posiluji a jaké utlumuji.

Dále zmiňuješ:

Samozřejmě, že člověk může být závislý i na samotné masturbaci (bez porna). Není to sice tak časté, ale je to možné. A člověka to může nějakým způsobem ovlivňovat. Obzvláště mu může klesnout motivace do jiných činností. Ale stejně jako v případě závislosti na pornografii je možná změna, tedy odvyknutí si od tohoto “zvyku/návyku”.

V tomto případě bych se rád zeptal, zda si myslíš, že je nějaký rozdíl mezi “nutkáním k uvolnění” a “závislostí na masturbaci”. Jinými slovy: Pokud vnímám touhu/nutkání se takto uvolnit, znamená to automaticky, že jsem závislý na masturbaci? Pokud ne, jak mezi nimi rozlišuješ? Kdy je člověk závislý a kdy už ne?

A možná ještě jedna reakce. Napsal jsi: “Podle křesťanského učení tedy nemám žádný “oficiální” způsob, jak “ventilovat” sexuální energii.”
S tímhle nesouhlasím, ale hlavně z důvodu, že je to velmi zjednodušený pohled, který právě naprosto ignoruje křesťanské učení o sexu jako takové. Tento pohled jednoduše přebírá světonázor, že sexuální touha je o touze po sexuálním uspokojení. Jasně, že žijeme v sexualizované společnosti, která vnímá, že každý má nárok nebo dokonce právo na sexuální uspokojení. Ale všechno je to vlastně velmi přízemní “tělesné” uspokojení. Zkusím krátce vysvětlit.
Bible totiž mluví o sexu primárně jako o “jednotě”. (“Ti dva se stanou jedním tělem.”) A jelikož jsme byli stvořeni k Božímu obrazu, tak tím odrážíme také Boží jednotu. Nicméně to není pouze o sexu. Když tedy řekneme, že člověk má “sexuální touhu”, pak bychom to mohli obecně přeložit do “bibličtiny” jako “touhu po jednotě”. A tuto touhu lze naplňovat jiným způsobem. Například tím, že budeme navazovat hluboké vztahy se svými přáteli. …
V podstatě tedy lze “ventilovat sexuální energii”, ale člověk potřebuju změnit způsob, jakým o této sexuální energii přemýšlí. A to může být v dnešní době také velmi náročný proces.

To mi připadá jako zajímavá výzva ke změně myšlení. Ale přiznám se, že mi to přijde jako sci-fi a těžko se s tím ztotožňuji.

Zejména si nedokážu představit, že hluboký vztah s přáteli (nějakým zázračným způsobem) zruší tlak nebo nutkání uvolnit se, které cítím.
Usiluju o budování vztahů, jak je to jen možné. Ale když zažívám to výše zmíněné nutkání (tlak), vnímám to jako jinou kategorii potřeby, na kterou nějaký rozhovor nepomůže.

Možná ale narážíš právě na toto rozlišení kategorií. Jestli ti správně rozumím, říkáš, že blízký (nesexuální) vztah má schopnost plně nahradit sexuální uvolnění takovým způsobem, že člověk pak už nebude cítit žádné nutkání masturbovat. Tak jsi to myslel?

Jinak děkuji za podporu a ochotu diskutovat z různých úhlů pohledu.

Ahoj @QuietWalker

asi se rovnou vrhnu na odpovědi bez nějakého zdlouhavého úvodu :smiley:

Nejdříve trochu definice pojmů :smiley:
Závislost na masturbaci nebo pornografie spadá do kategorie “behaviorální” závislosti, tedy závislosti na procesech či jednání. Někdy se namísto pojmu “závislost” používá “kompulzivní či nutkavé jednání”.
“Touhu” masturbovat (nebo pustit si porno) definuji tak, že tato touha nemusí vést k samotnému chování, protože ji člověk má relativně pod kontrolou.
Někdy tato touha může přerůst v “nezdravý návyk”, kdy člověk masturbuje v určitých situacích, ve kterých tu touhu neudrží úplně pod kontrolou, ale celkově to ještě moc neovlivňuje jeho život.
“Závislost či nutkavé jednání” je o tom, že člověk začíná ztrácet kontrolu nad svým jednáním a v podstatě přestává být schopen říct ne (tam bychom rozlišovali mezi slabou, střední a silnou závislostí). Obecně ale začíná na svém životě pociťovat negativní dopady své závislosti. Závislost jako taková má samozřejmě nějaké diagnostické prvky (neschopnost přestat, problémy v jiných oblastech života, omezování aktivit, zvyšování tolerance, podstupování rizika, abstinenční příznaky). Když se sejde více faktorů, je to právě už závislost. Obecně ale neschopnost přestat je dobrým vodítkem toho, že člověk se přestává ovládat.

Takže ne, pokud jenom cítíš touhu se uvolnit, to ještě není závislost a ani na tom není nic špatného. To jsou přirozené biologické pochody. Jako u masturbace bych řekl, že je trochu náročnější říct, jestli už to je závislost, protože ta touha je v něčem normální, takže bych se tam díval i po dalších aspektech. Ale obecně by se to dalo poznat, že zkusíš na měsíc přestat. Sice můžeš u abstinence od masturbace narazit na bolest v oblasti varlat (tzv. modré koule - o tom bude článek příští měsíc), ale to je normální. Není to příjemné, ale není to ani škodlivé a člověk to často musí přejít nebo právě odvést pozornost k jiným nesexuálním věcem :slight_smile:

Ne úplně. To si myslím, že je jeden častý mýtus ve vztahu k abstinenci od porna a masturbace. Lidé si myslí, že po dokončení restartu úplně zmizí touha pustit si porno či masturbovat, ale tak to není. Ta touha tam může zůstat, obzvláště v některých momentech. Rozdíl ovšem mezi závislostí a normálním fungování je, že člověk se naučí říkat ne, a tím mít své touhy pod kontrolou.

Nicméně ano, říkám tím, že kvalitní, hluboké přátelské (ale i rodinné) vztahy mohou vést k tomu, že člověk bude to naplnění prožívat jiným způsobem. Ne, že by zmizela ta touha po samotném tělesném uspokojení, ale lze dosáhnout toho, že člověk to naplnění té touhy najde v něčem jiném.

Ale ano, je to celkem náročná změna postoje a přemýšlení, která zabere nějaký čas. Člověk si to musí neustále připomínat, čímž “přepisuje” svoje stávající nastavení, a to zabere pár měsíců, možná i rok, dva (hodně záleží, ale nečekej rychlou změnu - navíc zatím musíš jít cíleně). Vím, že teď ti to může připadat jako sci-fi. Naprosto to chápu. Prostě když v tom teď nejsi, tak se blbě představuje, že by to tak mohlo být. A v konečném důsledku je to otázka na tebe, jestli se tím směrem vydáš s tím, že to zkusíš, nebo jestli budeš hledat jinde. Já ti jen můžu ze své pozice říct, že to za to stojí. Ale dokud do toho bodu nedojdeš, tak to plně nepochopíš (myšleno nejen hlavou, ale i emocemi).

Shrnuto podtrženo: Neříkám, že se člověk zbaví touhy sledovat porno a masturbovat. Touhy mohou přicházet v průběhu života různě, hlavně v dnešní sexualizované společnosti. Ale postupem času se naučíš, jak s těmi touhami pracovat, odolávat jim, nebo přesměrovat tu energii jinam :wink:
Dává to smysl?

2 Likes

Ahoj @QuietWalker,
chápu. Však je to taky téma na diskuzi takže tím nechci nikoho nějak poučovat nebo tak. Sorry jestli to tak nějak vyznělo. Tvůj pohled chápu a příde mi, že to tak má i dost lidí okolo mě. Jako mě samotnému se mi též úplně nedaří přijít na to, jestli je masturbace reálně pro mě prospěšná, neprospěšná nebo neutrální. Snažím se teď abstinovat od masturbace ale zatím jsem to déle jak týden nedal. A právě, jak jsi popisoval, že pak je to spíše takové nestabilní, tak to plně chápu a též to zažívám.

Ale děkuji moc za tvoji otevřenost. Vážím si toho.
Zatím jsem došel do bodu, kdy se snažím od masturbace abstinovat ale nějak drasticky to neřeším, pokud to nedám. Výrazně je pro mě klíčová pornografie a typuji, že je to tak asi pro většinu lidí, co abstinují od porna.

Jop, asi máš pravdu. Podle mě, pokud dojdeš do bodu, kdy už tě chuť na masturbaci fakt tlačí a si zní už fakt hodně nervozní, tak pak není problém si vyhonit než skončit u porna.

Co jsem slyšel, tak prý to takhle dělal McGreggor. Že dlouhou dobu před zápasem abstinoval od masturbace aby měl pak agresivitu při zápase, ale nevím, co je na tom pravdy :thinking:

1 Like

Za mě když má člověk sexuální vztah, tak masturbace nedává smysl, pokud má v tom vztahu pravidelný sex.

Když jsem ale sám, tak je u mě limit týden, jakmile to překročím, tak mě strašně bolí varlata a i potom při ejakulaci zažívám nepříjemnou bolest. Ten týden je u mě prostě limitní, kdy ještě nepociťuji negativa. Snažím se při tom nemyslet na scény z porna, ale většinou nějaké reálné osoby si představuji.

Čili za mě neutrální postoj a záleží na konkrétní životní situaci ve které se člověk nachází.

2 Likes

Ahojte,

nevím jestli se to výše probíralo ale mám otázečku ohledně MO. Našel jsem si důvody proč přestat. Ale největší problém pro mně je přestat. Vydržím tak 9-14 dní. Další problém je že po masturbaci dostanu chaser-effect ještě stejný den. Což vede ke sledovaní porna. Takže by mě zajímaly vaše rady a poznatky.

Díky za přečtení a těším se na odpovědi.

1 Like

Ahoj. Když to tady čtu, jen mě napadlo přidat jeden poznatek. Sice to je z pohledu holky, ale myslím, že to je věc, kterou budou mít chlapi podobně - teda vlastně vím, že to mají podobně.
Chtěla jsem jen upozornit, aby sis dával pozor, aby se masturbace nestala strnulou rutinou. Já roky a roky masturbovala v leže, s nohama v určité poloze a určitým způsobem, a to se mi tak hluboko zafixovalo, že teď s manželem třeba při orálním sexu mám problém vyvrcholit v jakékoliv jiné poloze a celkově pro mě byl boj zvykat si, že to dělá někdo jiný.
A manžel to má vlastně podobně - roky masturboval na záchodě (aby to pak po sobě nemusel uklízet :smiley: ) a zvykl si na to tak, že při orálním sexu má někdy problém vyvrcholit v ložnici, protože to pro něho je nepřirozené.
Zkrátka mysli na to, že pokud budeš roky masturbovat stejným způsobem, pokaždé si v hlavě hlouběji a hlouběji vyšlapáváš tu cestičku, která když bude časem opravdu hodně vyšlapaná, bude problém dojít z bodu A do bodu B jinou cestou nebo z té tvojí odbočit.

7 Likes

@Trooper Ahoj, promiň, douho jsem takdy nebyl, takže odpovídám až teď.

Jak jsem psal v původním příspěvku, já masturbaci s pornem spojenou nemám. Takže, v tomto asi neumím poradit z vlastní zkušenosti. Kdybych toto řešil u sebe, tak bych zkoumal jakou potřebu mi naplňuje jen porno a masturbace ne.

@Katuska Díky za praktickou zkušenost :slight_smile:

Dává mi celkem smysl, že když si zvyknu na nějaký můj způsob masturbace, tak jedan věc je zvyk na ten konkrétní způsob. Ale další důležitá věc je, že já to mám pod vlastní kontrolou.
Umím si představit, že u sexu s druhým člověkem (nebo stimulaci od druhého člověka) to může být docela nezvyk, že zrazu je tady nějaký další člověk kterého vlastně nemám úplně pod kontrolou.

Máš nějaké tipy/rady co tebe s manželem pomohlo v tom zžít se spolu v tomto? Resp. přepsat ty vyjeté cestičky, které jste měli každá sám jak zmiňuješ?