Ahoj @Pete,
Děkuji za odpověď.
A rozepsání nevadí 
Vážím si tvého času a je to určitě lepší než nějaká paušální a povrchní odpověď.
Tvoje otázky, které jste nastínil, jsou dobré. Za sebe mohu odpovědět takto:
Proč vlastně masturbuji?
Hlavním důvodem je uvolnit tlak a zbavit se nutkání, které cítím.(viz moje odpověď Benitovi)
Co si myslím nebo představuji?
Většinou nic konkrétního. Rozhodně je pro mě důležité nepředstavovat si žádnou konkrétní nebo imaginární osobu.
V čem je to v souladu s tím, jak biblicky chápu lidskou sexualitu?
Soulad se mi zde hledá těžko. Sám píšeš, že samotná masturbace není v Bibli nikde zmíněna. Beru to tedy že to je věc výkladu a i osobní teologie a nastavení. Samozřejmě s ohledem na obecnější principy toho, že je moje odpovědnost před Bohem na co se dívám, jaké touhy v sobě posiluji a jaké utlumuji.
Dále zmiňuješ:
Samozřejmě, že člověk může být závislý i na samotné masturbaci (bez porna). Není to sice tak časté, ale je to možné. A člověka to může nějakým způsobem ovlivňovat. Obzvláště mu může klesnout motivace do jiných činností. Ale stejně jako v případě závislosti na pornografii je možná změna, tedy odvyknutí si od tohoto “zvyku/návyku”.
V tomto případě bych se rád zeptal, zda si myslíš, že je nějaký rozdíl mezi “nutkáním k uvolnění” a “závislostí na masturbaci”. Jinými slovy: Pokud vnímám touhu/nutkání se takto uvolnit, znamená to automaticky, že jsem závislý na masturbaci? Pokud ne, jak mezi nimi rozlišuješ? Kdy je člověk závislý a kdy už ne?
A možná ještě jedna reakce. Napsal jsi: “Podle křesťanského učení tedy nemám žádný “oficiální” způsob, jak “ventilovat” sexuální energii.”
S tímhle nesouhlasím, ale hlavně z důvodu, že je to velmi zjednodušený pohled, který právě naprosto ignoruje křesťanské učení o sexu jako takové. Tento pohled jednoduše přebírá světonázor, že sexuální touha je o touze po sexuálním uspokojení. Jasně, že žijeme v sexualizované společnosti, která vnímá, že každý má nárok nebo dokonce právo na sexuální uspokojení. Ale všechno je to vlastně velmi přízemní “tělesné” uspokojení. Zkusím krátce vysvětlit.
Bible totiž mluví o sexu primárně jako o “jednotě”. (“Ti dva se stanou jedním tělem.”) A jelikož jsme byli stvořeni k Božímu obrazu, tak tím odrážíme také Boží jednotu. Nicméně to není pouze o sexu. Když tedy řekneme, že člověk má “sexuální touhu”, pak bychom to mohli obecně přeložit do “bibličtiny” jako “touhu po jednotě”. A tuto touhu lze naplňovat jiným způsobem. Například tím, že budeme navazovat hluboké vztahy se svými přáteli. …
V podstatě tedy lze “ventilovat sexuální energii”, ale člověk potřebuju změnit způsob, jakým o této sexuální energii přemýšlí. A to může být v dnešní době také velmi náročný proces.
To mi připadá jako zajímavá výzva ke změně myšlení. Ale přiznám se, že mi to přijde jako sci-fi a těžko se s tím ztotožňuji.
Zejména si nedokážu představit, že hluboký vztah s přáteli (nějakým zázračným způsobem) zruší tlak nebo nutkání uvolnit se, které cítím.
Usiluju o budování vztahů, jak je to jen možné. Ale když zažívám to výše zmíněné nutkání (tlak), vnímám to jako jinou kategorii potřeby, na kterou nějaký rozhovor nepomůže.
Možná ale narážíš právě na toto rozlišení kategorií. Jestli ti správně rozumím, říkáš, že blízký (nesexuální) vztah má schopnost plně nahradit sexuální uvolnění takovým způsobem, že člověk pak už nebude cítit žádné nutkání masturbovat. Tak jsi to myslel?
Jinak děkuji za podporu a ochotu diskutovat z různých úhlů pohledu.