Již tady někde deník mám, ale nikdy jsem na deníky nebyl. Ovšem sem tam píšu bázně, a tak jsem se rozhodl sem tam něco zveršovat a podělit se o to, zda mi to vydrží na více, než jednu báseň, těžko říct. Budu ale rád, když tady přihodíte i nějakou svojí tvorbu, či něco, co Vás inspirovalo:
Relaps:
Ty jenž jsi který jsi, kde jsi?
Ty přítomnosti nazýván, kdes?
Když mračna se valí, temný je i les,
to Lilit kráčí nocí, do války kéž polnice dují.
Lilit skrýt se nesnaží, za úd mě již táhne nocí,
růžovými řetězy dusí a dusí, ale polnice tiše dříme,
až když řeka stříbřité krve teče, polnice děsí údy mé
lže, lže, lže, sladkost je hořkost, trní a já jsem tonoucí.
Ty jenž jsi, odpusť, zklamal jsem sebe, tebe i lidi samé,
oklamán, zostuzen a zprzněn cítím se být sebou,
to já a Lilit s pronikavým pohledem, i morek zebe
jen obrazy, jako ozvěna v hlavě, vytesané.
Však naděje se tetelí, blíží se spása,
to vichr ve vlasech si pohrává,
pokoj ze srdce líná, sláva!
Srdce zase jásá.