Ahoj, nejprve bych chtěl říct, že jsem tady dlouho nepřispěl ale stalé sleduji vaše deníky a díky za ně. Je velice motivující číst vaše příběhy. Máte můj obdiv.
Dnes je pro mě zajímavý den v tom smyslu, že je to přesně půl roku tedy 178 dní, (6 měsíců ale je krátký únor, tak proto jen 178 dní místo 180) kdy jsem se pustil do boje se svojí závislostí na pornu a tak jsem udělal rekapitulaci. Během těchto 178ti dní jsem se 3x dopustil relapsu. Nejprve po 118 dnech, poté po 28 dnech a po 4 dnech. Momentálně mám šňůru dlouho 28 dní bez P. Osobně si myslím, že to není vůbec špatná bilance i přes 3 selhání když si vzpomenu že jsem dříve porno sledoval každý den.
Za tu dobu se událo hodně věcí a vyplulo na povrch hodně skrytých problémů. Ze začátku jsem si to neuvědomoval ale teď po půl roce když si rekapituluji co se změnilo, toho je celkem dost. Na povrch se dostala hlavně skrytá osamělost kterou jsem si kompenzoval pornem. Bylo a je to stále dost těžké s tím pracovat a vyrovnat se ale snažím se. Začal jsem chodit k psychoterapeutce a to je pro mě velice přínosná činnost. Mám tak možnost rozebrat své problémy s někým kdo zaujme objektivní postoj. Dále jsem obnovil vztah se svým kamarádem ze střední což je velice pozitivní. A v neposlední řadě jsem se trochu sebral a začal se chovat jako chlap a pozval jednu slečnu na rande byť z toho nakonec nic nebylo. Na rande jsem s ní šel ale nebyla tam ta chemie a čekal jsme asi každý něco jiného. To je ale normální a v pohodě. Mimo to jsem taky nabral skoro 10 kg a začal ještě více cvičit a to nese ovoce u opačného pohlaví v podobě pohledů a většího zájmu. Vylepšil jsem také svůj šatník a styl. To všechno od začátku kdy jsem s pornem vědomě přestal. Jo a taky mám větší sebevědomí sám od sebe v určitých směrech.
Každopádně je ještě na čem pracovat a to především na komunikaci s holkama celkově ale cítím že už to pomalu prolamuji. Dost práce mám pořád i s tou osamělostí i když tu už mírní moje obnova přátelství s kamarádem ze střední nebo konzultace s psychoterapeutkou nebo taky vědomí toho že se dokážu chovat jako chlap vzhledem k holkám. Necítím se už jako sráč (sorry za to slovo, ale vystihuje to asi nejlíp ) Takže boj proti pornu má na 100% smysl a je to worth. Bolí to, vyplují na povrch svinstva ale posunuje to člověka dál. Pokračuji a jsem fakt zvědav co se stane za dalšího půl roku. Přeju vám všem co nejvíc sil. Držte se
Díky za shrnutí. To je, řekl bych, dost dobré scóre.
Jakým způsobem vnímáš ženy? Jaký máš pocity, když máš mluvit se ženou? Jak se cítíš, když se Ti nějaká holka líbí a ty by si ji rád oslovil?
Jak často chodíš k terapeutce a splnila očekávání, které jsi měl?
Cítíš, že jsi pořád ten samý člověk, nebo že jsi se změnil i vnitřně?(vnímání okolí, myšlení)
Zajímám se, neboť sám přemýšlím o nějakém terapeutovi a mám též problém s interakcí u holek.
Btw ještě stojí za zmínku jak to bylo a je s masturbací během tohoto boje. Od začátku jsem nastavil rovnou nejtvrdší mód, takže žádné porno a žádná masturbace. Na první dobrou jsem dal 87 dní bez MO pak relaps. Následovala šňůra cca 14 dní bez MO a znovu relaps. Pak už se to vezlo v podobě, že jsem 3 dny vydržel bez MO a relaps - takhle se to vezlo celý prosinec a část ledna. Dost mě to štvalo, hlavně mi to nebourávalo sebevědomí. Měl jsem pocit, že stojím za ho*no, že nedokážu ovládat svoje potřeby ve svůj prospěch. Nicméně jsem přenastavil mindset a už se tak nedrtím. Dám si cca 15 dní bez MO a pak si ulevím a hlavně to už nenazývám relapsem. A ejhle už mi to nenabourává sebevědomí a i po MO se cítím fajn a v klidu. Problém byl v tom že jsem to drtil na sílu a čím víc jsem myslel na to že to musím překonat tím víc jsem selhával. Teď to nechávám plynout a vyhovuje mi to tak.
Ahoj Pierro, díky za tvoji odpověď. Pokusím se odpovědět na tvé otázky. Jakým způsobem vnímáš ženy? - Hele popravdě já ženy v minulosti nikdy neposuzoval jako sexuální objekty, jak někteří popisují. Spíš jsem si je škatulkoval do úrovní. Na top hezké holky, na které bych neměl ani za nic pak na úroveň nižší na které bych taky neměl atd atd až po pro mě nepěkné holky do kterých bych zase nešel já . Teď ty škatulky mám také ale jinak poskládané. Líbí se mi daleko větší spektrum dívek, než když jsem sledoval pravidelně porno. Takže porno mi určitě ovlivnilo pohled na krásu žen. A důležitá věc je ta že vím že na ty holky v top úrovni mám. Už několikrát po mně jely pohledem, protože jsem se začal o sebe starat a vypadám dobře. Jaký máš pocit, když máš mluvit se ženou? - obecně když mám mluvit s kýmkoliv, tak jsem ze začátku nesmělý ale to je moje povaha. Jakmile někoho poznám blíž, uvolním se a bavím lidi. Takže ze začátku trochu nepříjemné pocity, někdy i komolím věty ale takový už jsem. Nicméně mi to nebrání tu holku i ze začátku nějak zaujmout. Jak se cítíš, když se ti nějaká holka líbí a ty by si ji rád oslovil? - otázka přímo na kost . Cítím strach ji vůbec konfrontovat. Zjistil jsem že to je moje tak 3-10 vteřinová bariéra která rozhodne o úspěchu. Jak jsem psal, pozval jsem jednu slečnu na rande. A právě byla to ta bariera kterou jsem prolomil a zjistil že o nic nejde a pak jsem se cítil jak king . Bylo to ale před 14 dny a od té doby jsem nenarazil na takovou kterou bych chtěl pozvat takže uvidím jak se zachovám příště ale jakmile to šlo jednou půjde to i podruhé atd. Terapeutka - byl jsem zatím dvakrát kvůli vytíženosti terapeutky. Na první sezení jsem čekal 2 měsíce. Teď budu chodit vždy po 14 dnech. Očekávání jsem si radši nedělal. Každopádně musím říct že jsem narazil na velice příjemnou terapeutku. Pro mě bylo moc osvobozující se prostě vyzpovídat ze všech pocitů co jsem měl. Prostě možnost někomu říct čím si procházím a nebýt souzen. Neměl jsem předtím nikoho komu bych mohl naplno vyložit své karty aby mě nesoudil. Jak se cítím jako člověk od doby co jsem přestal s P - Cítím mega posun. Hlavně v sebevědomí. Jdu po ulici a lidi si mě všímají, holky se mnou navazují oční kontakt. Je to jednak tím šatníkem, dobrou fyzickou formou a hlavně výrazem v obličeji. Mám prostě ze sebe radost, radost jaký jsem člověk. To lidi přitahuje. Důkazem mi je i to že mě dvě holky pozvaly na pivo. Sice chtějí jít obě takže to rande není ale pozvaly mě protože jsem je zaujal svým chováním a vzezřením a celkově svou energií. Každopádně komunikace je alfa omega pro navazování vztahů se ženami a na tom musím ještě pořádně pracovat.
Za zmínku stojí ještě připomenout byť to tady v mém deníku je někde nahoře, že já jsem neměl nikdy vztah s holkou. Žádný sex, žádný fyzický či emocionální kontakt. Do teď nevím co je to partnerská láska či láska obecně (lásku k rodičům nebo psovi nepočítám). Před 178 dny mi to bylo jedno ale jakmile jsem přestal s P vyjelo to na povrch ta potřeba lásky. Předtím jsem nevyhledával kontakty s holkama, místo toho jsem čuměl na P a stačilo mi to. Byl jsem pro ně nezajímavý člověk uzavřený do sebe a hlavně doma. V podstatě se všechno učím za pochodu jak s holkama jednat, jak je zvát na rande jak je zaujmout. Nikdy jsem to předtím nedělal. Tím chci říct že jsem za 178 dní udělal mega velký posun a jsem na sebe hrdej ale jsem furt na začátku a zahodil jsem několik let příjemných pocitů s ženskou láskou. Porno je svinstvo a ovlivnilo mi život.
Třeba jsem objevil svůj skrytý dar a to je že rozumím ženským pocitům a z hlasu jim poznám jak se cítí. Poznám jim to taky na obličeji, co cítí ve vztahu ke mě když se semnou baví, náklonnost nebo ostych nebo odměřenost a podle toho se s nimi snažím komunikovat. Jsem asi dost empatický vůči nim ale k mužskému pohlaví třeba vůbec ale to mi nevadí.
Myslím, že některé věci máš rozhodně dobře nastavené - to že ženy nejsou jen objekty.
Nadruhou stranu rozvíjej svůj dar a ještě se o tebe holky poperou .
Jak jsem psal u sebe v deníku - psala mi bývalá a já ucítil něco a i samotu. Proto bych byl opatrný s tím, aby si lásku nezaměnil s potřebou někoho mít - aby ti dával lásku. Co jsem se naučil, že pokud v sobě neucítím lásku a život, nikdo jiný mi to nemůže vynahradit. Může mě doplnit, překrýt, znásobit, ale nikdy ne nahradit.
Tak toto je naprosto úplná pravda a ztotožňuji se s tím co jsi napsal. Faktem je že se stalo to jak jsi napsal, že jsem lásku zaměnil za potřebu někoho mít abych lásku cítil. Není to ani tak dávno kdy u mě tento pocit naplno převládal. A upřímně převládá i doteď ale snad v menší míře než předtím. Je strašně těžké tento pocit vymazat, zrušit nebo se ho zbavit protože jsem v podstatě během posledního půl roku dá se říct procitl a potřeba lásky se u mě projevila na plné obrátky. Předtím jsem byl otupělý z návalů dopaminu z P a hlavně mi to dodávalo falešné pocity kontaktů s ženským pohlavím. Žil jsem v hrozné lži a moje mysl to konzumovala se vším všudy.
Je to fakt těžký boj s tím pracovat a nějak se z toho vymanit. Mnohokrát jsem se sám sebe snažil přesvědčit, že i kdybych si žádnou ženu nenašel tak bych byl i přesto šťastný a dokázal si užívat život s tím co mám. Skutečně mám plno možností a řekl bych naplňující život se kterým bych mohl být šťastný sám o sobě ale pořád někde v hloubi mé mysli převládá ten pocit potřeby někoho mít za účelem lásky což není dobře.
Částečnou roli v tom hraje taky frustrace z toho, že jsem nikdy vztah neměl a touha poznat jaké to je. Je v tom určitě i závist ostatním borcům co někoho mají.
Je toho až příliš co se dostalo na povrch během půl roku než abych to dokázal vše zpracovat najednou. Bude to chtít čas než se s tím nějak vyrovnám. Každopádně díky za příspěvek, pomohl mi si to tady trochu rozepsat a pochopit další pocit a skutečnost která mě ovlivňuje.
nie je vzťah ako vzťah … ale hlavne čo by som ti chcel poradiť … skús sa na túto tvoju situáciu pozrieť z inej perspektívy a premeniť ju vy svoju výhodu… a to napr. takú, že máš čistý štít, že si nikomu neublížil, že si tú prvú známosť budeš možno viacej vážiť (nakoľko predtým ti to výrazne ovplyvnilo pohľad na ne), skrátka že vstúpiš do prvého vzťahu viacej ready a uvedomelý
Druha strana mince je ta, ze clovek sbira zkusenosti a poucuje se z nich. Vztah, ktery nedopadl, ti prinasi mozne pouceni pochopeni, jenz si z neho muzes vzit. Chapu te a preji ti, aby si nasel milou slecnu, se kterou poznas, co je to vazny vztah a treba to bude na cely zivot a treba jen na par chvil. Podstatne je mit v sobe otevrenost a uprimnost, ktera ti da moznost jak vstoupit tak i odejit s hlavou vzhuru.