Zdravím všechny a všem přeji hezký víkend.Přítel chodí na onlyfans a píše si tam s holkama o tom jak má se mnou nudný vztah a že jsem taková holka pro život,ale potřeboval by milenku na sex,který já mu nedopřávám.Přestože to bude rok za pár měsíců,kdy odmítá on sex ..Výmluvy typu únava atd …Úplně mě to vytočilo.On je závislý na pornu a masturbaci u erotických virtuálních podnětů a se mnou o sex nestojí ,ač to neřekne narovinu.A vypisuje ženám,které prodávají svůj obsah fotek,videí za peníze.Dokonce jednu i balí a vypisuje ji,jak by ji kupoval to a ono,jak by se s ním měla dobře.Dále vypisoval,jak nikdy nezahnul a jak by teď i rád zahnul a měl ještě tu krásnou super štíhlou ženu.To mě úplně paralizovalo.Mám tu už jedno diskuzní téma kde řeším jeho závislost na pornu a teď se přidalo tohle ..Akorát mě už to přijde jako za čárou i co se týče té závislosti.Protože kdyby ta paní z onlyfans chtěla,tak z toho vznikne i reálný milenecký vztah.
Ahoj @Nikita,
je mi smutno z toho, co píšeš. Přítelova závislost na pornografii de facto přechází v nevěru, kde (asi?) zatím chybí pouze ochotná druhá strana. K tomu se o tobě za tvými zády vyjadřuje strašným způsobem. Nezní to jako něco, v čem by šlo žít dlouhodobě. Přijde mi, že ti dochází trpělivost a hlavně jsi asi přišla o důvěru v něho. Také že o tom problému nedokážete efektivně komunikovat.
Pochopil jsem, že máš pádné důkazy na to, co se děje. Nabízí se možnost přítele se vším konfrontovat a vyžadovat nápravu. Zní to jako “ultimátum“ a je dost dobře možné, že jeho reakce na to bude defenzivní, možná i útočná, kdy ti vmete do obličeje “jak to, že to víš“ a otočí to jako tvoje narušení jeho soukromí. Zvíře v obklíčení kouše.
Jde na to taky jít přes tvé potřeby. Sednout si někdy v klidu a popsat mu (znovu a znovu), co ty cítíš, co ti chybí a co potřebuješ, aby vztah mohl fungovat. Pokud to vůbec jde, tak bez výčitek a případně s nabídkou pomoci (třeba přes kurz pro páry nebo přes párovou terapii). Nevím, zda je to reálné. Neznám vás. Pokud je ale cesta, věřím, že vede přes komunikaci a obnovení důvěry.
Držím ti moc palce!
Tiež Nikitine správy čítam s „úzkym hrdlom“. „Nechať tvrde padnúť na zem“ to je niečo čo pomohlo mne. V inom prípade, šlo o psychiatrickú diagnónu a s tým spojené „byť ten chudák“, ale kým sa žena starala atď. tak som nemal takú potrebu sa starať o seba. Postaviť sa na vlastné nohy. Keď dala to „ultimátum“, že poradí si aj bezo mňa aj keď nevedela ako. Tak mi to „otvorilo oči“ a mal som chuť sa starať o všetko. Od toho nakopnutia si myslím so mnou šlo všetko k lepšiemu. Vlastne aj v liečebni som bol už asi len raz a aj to bolo v úplne inom smere ako pred tým a krátko, asi len 5 týždňov.
Ak partner „nechce“ je vždy cesta cez seba. Pracovať na sebe, až človek zistí čo vlastne v živote chce, tak sa mu cesty začnú ukazovať. Či zrovna tento partner stojí za ten drahocenný život na tejto planéte, dáva mi to čo akurát potrebujem alebo možno je už najvyšší čas na zmenu? Ale tieto otázky za nás nikto iný nezodpovie než my samy.
Mne sa v jednom povídaní veľmi páči veta, ktorá sedí na partnerov, ktorý sa na nejako dobu vydali spoločnou cestou „jaký šel, takovou potkal“ a stejne naopak „jaká šla, takového potkala“. Odkaz na tie povídání keď tak pridám ale tu sa nedá nič vložiť takže iba pomimo keby bol záujem.
Pekný deň a držím palce.
Tak som si prečítal všetky súvisiace vlákna cca ročného utrpenia zdieľané sem, @Nikita. Zdá sa, že sa jedná stále o toho istého „partnera“ ako v prvom príspevku, takže cca 2 roky vzťah s tým, že fungoval len na začiatku a to hlavne na sexe.
Ospravedlňujem sa, keď píšem trochu ostrejšie, ale prídu mi trochu kontraproduktívne vety typu „nie je to tvoja vina“, „je to jeho vina“, „on si to má poriešiť“. Ja som asi tiež staromódnejší a tiež som za opravovanie, kým to ide. V 22 ročnom vzťahu som si prešiel všeličím. A páči sa mi hláška Tonyho Robbinsa - vo vzťahu dvoch ľudí, je každý zodpovedný za 100% vzťahu. Nie toto je mojich 50% tamto tvojich 50%. Je to taká analógia vety, ktorú som uvidiedol „aká šla, takového potkala“. Vo vzťahoch nám „tí zlí druhí“ urobia len to čo si necháme urobiť. Čo im dovolíme.
Zatiaľ som, @Nikita, čítal len čo všetko zlé (ne)robí chlap. Chápem, že týmto sa ventiluješ von. Snáď sa sústrediš aj na to dobré, čo robíš pre seba ty - úprimne zhltnúť 30-dňový kurz pre partnerov za deň je fakt megadávka na to vstrebať tie informácie a prípadné výzvy skutočne uskutočňovať. V dospelosti nám už pocit „byť chcená“ nedoplní nikto zvonku. Moja žena aj keď jej dávam najavo jak je úžasná denne, tak stále nemá pocit, že je tá naj na svete… hlavne chcená túžená. S nádejou sa pozrie na 50 odtieňov a má pocit, že tak ako Anna to nebude nikdy… lebo ja nie som taká istota ako Gray. Najskôr to bude mať korene v detstve. Ale hádzať vinu tam je tiež zbytočné. Treba začať kde sme teraz, postupne, krok za krokom. Sústrediť sa na to, čo funguje, čo mám, rozhliadnuť sa aké sú možnosti - trebárs „nanečisto“ si predstaviť rozchod, dokážem sa materiálne zabezpečiť? Potrebujem „otca“ svojho dietaťa z minulého vzťahu? Čo ma baví, čo chcem,… závislosti, porno, gambling, to sú len špičky ľadovca a tu aj keď z pomerne rozsiahlych tém na fóre, skutočne nie je vidieť čo robíte doma ako sa to snažíš riešiť za seba a podobne.
Čo by som doporučil ale - viac sa sústrediť na to čo chceš ty, nesledovať jeho mobily, počítač atď - fakt neviem ako zisťuješ o čom si na onlyfans píše? Ja osobne som po sebe všetko mazal a maximálne po mne zostala neznazaná história kým ešte neexistovalo anonymné okno… Či rozchody nerozchody to je čiste vaša vec, a verím, že v tom budeš mať oveľa jasnejšie keď sa budeš sústrediť na seba. Práca, náročná, je to to čo nutne potrebuješ, alebo sú lepšie cesty? Proste toto je beh na dlhú trať. Možno nosím dreva do lesa, keď tak napíš, z príspevkov na fóre som ten pocit zatiaľ nemal tak snáď to bude užitočné čo píšem…
Ahoj @Nikita, je ti asi z toho všeho zle,co? Já bych ty jeho zprávy nebral doslovně, je to nějaká jeho fantazie a racionalizace toho, co dělá. Tím to nesnižuju, je to hnus, ale asi sám nevěří tomu, co píše a ani to nejspíš nebere jako lež, spíš jako fantazii. Staví se do role odmítaného ať už to tak skutečně vnímá nebo je to jen póza pro publikum. Je to děs… a zároveň to asi není úplně vzdálené lidem na tomto fóru.
Co bys teď vlastně nejvíc potřebovala? Chceš se vypsat z toho zmaru? Chceš slyšet podporu od jiných zrazených partnerek nebo od lidí, co se podobně v životě chovali? Chceš radu a aktivně to řešit?