Zdravíčko, jsem tu nový.
Mám diagnostikováno ADHD/ADD. Snažil jsem se s touto “diagnózou pracovat”: terapie, appblok, návyky, přestat sledovat porno - ale nic se neměnilo, BA se můj stav zhoršil, začal jsem slyšet v hlavě různé konverzace a neustále mi v hlavě proudily tolik myšlenek, že jsem se z toho asi posral. Člověk nikdy není sám, hlasy jsou s ním. Hodnotí co člověk dělá, hodnotí vše, je pod kontrolou. Velký Bratr je všude. Je to neskutečný, připadám si jako vězen ve své hlavě, kde je neustálý provoz a já chci prostě ticho. Člověk musí pořád nad něčím přemýšlet. A kurva už dost! Toto trvalo asi 5 let.
Můj život došel do bodu, že jsem se zhroutil…A i když si myslím, že Bůh je pouze vytvořený konstrukt v mé hlavě, tak jsem se modlil na kolenou. Každopádně potom, když jsem ležel v posteli a čuměl do na strop a byl zoufalý, tak Hlas ke mě promluvil.
Hlas: Tyvole Micine, hele mám tě rád, ale koukni se na sebe. Nadáváš jak to máš těžký, a přitom si to děláš sám.
Odpověděl jsem: Hele klídek, dělám co můžu, jsem prostě chudáček, vždyť jsem si nastavil AppBlok, čtu, sportuji, dělám Atomové Návyky, nech mě být, prostě to mám těžký - a je to proti mě všechno. Drž hubu, kdo vůbec jsi?
Hlas mě nenechal být: Buď si ty hry smažeš a prostě uděláš nějakou změnu, nebo aspoň přestaň beřeč, že jsi oběť. Dávám ti přátelskou radu. Odvahy máš dost, kuráže taky, překopej svůj životní styl, nebo aspoň si nestěžuj. Mám tě pořád hodně rád, ale pokud to neuděláš, budu si o tobě muset začít myslet, že jsi hloupej pokrytec!
V ten moment mi došlo, že odmítám si připustit, že dělám základní chyby, které jsou tak základní, že jsem je prostě nechtěl vidět.
No a ten den 11.5.2025 jsem si smazal mou srdcovku Clash of Clans a veškerý rychlý dopamin. Na tomto blogu budu sdílet své útrapy s vidinou, že můj mozek pochopí, že nebyl stvořený kvůli tomu, aby se cítil šťastný. Byl stvořen, aby mi pomáhal, ne abych mu sloužil.
