Jsem věčný závislák. Ne na pornu, ale sexchatu, což je principiálně tatáž závislost, v mnohém možná ještě toxičtejší a lživější. Nedokážu se jí zbavit, dlouhé roky, možná 15 let. Samota, deprese, neproduktivita, únik. Přečteny desítky knih, nespočet metod, notebook rozbitý kladivem… Nic nepomohlo, pokaždé návrat ještě hlouběji. Proto už nevěřím v úplné vyléčení, ale bylo by fajn to alespoň dostat pod nějakou kontrolu. Minulý rok krach osobní i profesní, vše kvůli zabitým milionům hodin na chatu. Nejvíc mě bolí to, že vím, jaký potenciál mám, jaké dary talenty disponuju, jakými nápady překypuju, že mám v nitru dobré srdce a jsem pracovitý ochotný a dobrý… Mnozí z vás jsou možná věřící, jednou jsem slyšel zajímavou přednášku že příkázání nezabiješ se právě vztahuje i na věci tohoto typu - nezabiješ potenciál, co ti byl dán.
Všem nám přeju lepší rok než ten předešlý, nejen co se závislosti týče.
Paulie
Ahoj, je fajn že jsi sem něco napsal, doufám, že ti to pomůže, mně to pomáhá, psát si deník, své myšlenky, sbírat motivaci.
Hlavně to nevzdávej, tento rok bude lepší než ten minulý a super je že to můžeme ovlivnit právě my.
Zdar a sílu
Mockrát děkuji @AdamH za přivítání. Taky myslím, že by mi ventil a uspořádání myšlenek mohlo pomoci. Bohužel nemám nikoho, komu bych se mohl svěřit s tímto problémem, a sdílená bolest je poloviční bolest, mohlo by mi to pomoct.
Trochu statistiky - vedu si asi 7 let podrobnou statistiku závislosti, měla mě původně motivovat, vyplňovat si zelená políčka v kalendáři, prostě další dopaminová vějička pro můj zdegenerovaný mozek. Ono vlastně člověk postupem let zjistí, že řešit závislost vlastně nemá význam. Závislost je projev, něco jako zvýšená teplota. Tím, že řeším teplotu, nevyřeším zánět. Jenom potlačuju symptom (i když symptomatická léčba léčí i příčinu, ale nebudeme zabíhat do lékařství 
). Chci říct, že už vím, že závislost je projev problému někde hluboko.
Od dětství jsem vlastně outsider. Zažíval jsem celou zš brutální šikanu, na střední se to otočilo a karma mi to vrátila v podobě nejlepších let, bezva kamarádů a uvědomění si, že můžu být milovaný aspoň přátelsky, opravdu upřímně a bezelstně. Na vysoké pak přišel první vztah. Nevím, zda to bylo tím, co jsem měl za sebou, ale do toho vztahu jsem se ponořil naprosto cele, opravdu jsem se té osobě odevzdal a myslel jsem že ta láska stačí. Jenže moje nezkušenost ve vztazích se projevila na takové té praktické úrovni, kde jsem nejspíš selhal. Rozchod jsem ale nezvládl a přechodil jsem (dnes už to vím) PTSD, vyústilo to v neúspěšný pokus nežití.
Od té doby jsem vlastně emočně poškozený a je to už 15 let a jen tak světem bloumám a dostal jsem se emočně vlastně zase do stavu na zš - sebenenávist, nesebevědomí.
To vše ale na emoční úrovni. Na praktické jsem naopak druhý extrém. 3 roky jsem nemel dovolenou, pracuji denně i 14 hodin, klasický neproduktivní workoholismus. Když den nepracuji, mám šílené bolesti hlavy. Práce me ale nevede k bohatsví alespon finančnímu, je to jen útěk od nekomfortu, když pracuji připadám si užitečný, ale na konci měsíce sotva vyjdu s penezi protože pracuji uplně zhovadile, za málo penez, prostě další únik.
Tento kruh je potřeba rozbít, nikam nevede. Třeba to bude bolet, dočasně si třeba zhorším situaci, ale do budoucna to bude potřeba, nějaký restart. Nemám žádnou rodinu, takže to až tak vadit nebude, nikdo na mě není závislý, takže i nejaká zásadnější katarze nikoho negativne neovlivní, což lze brát pozitivně.
Cíl je tedy stabilizovat se pracovně a finančně + najít si nějakou terapeutickou skupinu či terapie.
Zpět k té statistice: v roce 2024 jsem měl 29% dní bez PMO, rok 2025 byl horší, 28% dní bez PMO. Cíl byl 50%. Nepovedlo se. Letos bych rád dosáhl 50% celkově + 75% kontrolované PMO (což znamená, že si na závislost vyhradím omezený čas ve dnech, kdy to neohrožuje moji práci apod. což někteří psychiatři doporučují pro začátek opravdu silným závislákům, jako jsem já.
aktuální STATS: 33% NF; 33% NF mantinely
wow alespoň pro mě je to silný příběh, zdá se mi, že teoreticky víš co a jak a jak to zlepšit, teď (minimálně pro mě) ten větší problém, vstát, změnit něco, udělat to, já tomu prostě říkám: dělat věci.
Určitě sem piš a “neboj se”, když si myslíš, že ti to pomáhá.
Zdar a sílu
Ahoj díky za sdílení. Stejný problém se sextingem tady🙋🏻♂️. Hele napadlo me? Nepomohlo by dochazet na Anonynymni pornoholiky? Pripadne si zkusit nechat priradit e-kouce?
Koukám , že problém bude rozsáhlý, ale opravdu si nemyslím, že je neřešitelný. Možná bude třeba přerámovat myšlení, možná je třeba se začít věnovat sám sobě (vzít si dovolenou), možná bude fajn nahradit zlozvyky novými návyky a činnostmi. Neznám tě, jen zkouším nahazovat nápady.
Nicméně, je super, že jsi udělal ten první krok. Deník a kurz Nepornu mě navedly a pomohly. Věřím, že tobě to pomuze taky. Je třeba si však uvědomit, že něco co se budovalo x-let není možné vymínit přes noc. Neúspěchy? Budou! Budeš mít chuť se na to vy**at? Samozřejmě! Ale stojí za to vydržet.
Tady najdeš podporu a partu lidi, kteří rádi podrží a poradí. Drž se!
Moc děkuji @AdamH a @matufran . Určitě budu pravidelně psát. Anonynymní pornoholici znějí skvěle, nevěděl jsem, že něco takového existuje, byla by to pro mě vlastně úplně ideální terapeutická skupina.
Pokud se mi teď podaří se nějak zrestartovat pracovně, abych neměl úzkosti kvůli finanční tísni, začnu pak někam určitě docházet. Podle mě celkově komunitní život by mě mohl pomoct vrátit zpět na koleje. Když si vzpomenu, jakej jsem bejval - veselej, přátelskej, nadšeněj zvídavej, kreativní…. Chci to vlastně zpátky, i když teď zmírám v pravým opaku, potenciál tam je.
STATS: NF 40%
Ahoj Paulie,
děkuji za sdílení tvého příběhu. Cítím z něj hodně bolesti, zároveň velkou touhu po změně.
Jak tady psali ostatní, je možnost zažádat si o e-kouče, případně vyzkoušet skupinku.
Ráda bych ti případně doporučila jít trochu dál, do hloubky, a pracovat na sobě v rámci psychoterapie.
Držím ti palce 