Ahoj Pete,
díky moc za podporu. Věřím, že by to určitě pomohlo se svěřit. Problém je, že kamarádů mám celkem dost, ale nikdo z nich není takový ten ,nejlepší, kamarád, kterému bych se mohl svěřit s čímkoliv. V rodině to taky neplánuji sdílet. Uvidíme jak se to vyvine 
O to asi úplně nejde. Ale jednoduchá otázka: Kterému z nich důvěřuješ nejvíc? Protože to je jediné, na čem v podstatě záleží 
Hmm super otázka k zamyšlení Asi bych pár favoritů měl. Spíše jak jsem již zmiňoval, spousta mých kamarádů mě má naopak za hrozného borce a baliče holek, takže by někteří byli dost překvapení a možná mi to ani nevěřili, kdybych se jím s touto závislostí a jejími důsledky svěřil.
To je možné. Ale proč jejich reakci rozhoduješ dopředu za ně?
Nebo je to o tom, že ty nechceš “selhat” či “klesnout” v jejich očích?
Za B je správně I když ve skutečnosti to samozřejmě správně není 
Rozhodně tě do ničeho nutit nechci. Jenom bych tě možná povzbudil, že to třeba nebude tak hrozné, jak sis myslel.
Hodně závislých se svěřuje s tím, jak jim moc pomohlo, když to začali řešit s někým dalším. Osobně. Je to i můj případ. Sám se věci začaly měnit nejvíc, když jsem se přiznal vlastní manželce a pak jsem to začal řešit se svými přáteli. Ale nejen to. Prostě tak obecně celý život. Prostě člověk má nějaké cíle nebo nějakou představu, jak by chtěl, aby jeho život vypadal - v oblasti sexu, financí, rodiny, práce atd. A jako v dnešní době tohle dělá hrozně málo lidí a vidíš, že spousta vztahů je hrozně povrchních. Že se lidé nedokáží bavit o důležitých a problematických věcech. Proto je dobré si cíleně vytvořit skupinu 3-4 lidí, se kterými se bude potkávat pravidelně - nejen za účelem zábavy, že někam společně vyrazíte atd., ale že se budete bavit i o závažných věcech ve vašem životě.
A realita? No, možná v jejich očích “klesneš”. Ale klesneš na realitu. Momentálně o tobě mají vytvořenou nějakou představu, která není reálná. Proto ani není možné jít v tom přátelském vztahu někam dál, protože prostě dál nic není. Pokud se nepotkají s tebou samotným, tak se nemůžete pohnout z místa. A jako není to nic příjemného, když se člověk takto odhalí, ale každý vztah je zaležen na tom, že se člověk staví do pozice zranitelnosti, aby se mohla budovat důvěra. Bez otevřenosti a zranitelnosti to nejde. A to vnímám i u sebe ve vztahu s manželkou, ale i ve vztahu s mými přáteli.
A i když to není jednoduché, tak je to osvobozující, protože se před nimi nemusíš nijak přetvařovat. A hlavně můžeš začít řešit problémy, na které jsi doposud byl sám. A to je obrovská pomoc.
Takže to prosím neber tak, že tě do toho nutím, ale že tě chci spíše povzbudit, že to má smysl
Díky Pete za rozsáhlý text, dává to vše perfektní smysl. Momentálně se na to ještě necítím jít s pravdou ven, ale věřím, že k tomu dříve či později stejně bude muset dojít
Jak se ti teď daří?
Ahoj Pete, díky za optání koukám, že už je to 29 dní
Den 29 - Zatím celkem bez potíží, flashbacky hned ničím v zárodku, MO držím max 1x týdně…za mě zatím spokojenost
Gratuluji, to vypadá, že jsi na dobré cestě
Co konkrétně ti pomáhá to utnout hnedka na začátku? Že by ses mohl o své zkušenosti podělit s ostatními
Dobrá otázka na kterou bych moc rád odpověděl, ale bohužel nevím 
Fakt nechápu, proč teď to utnu a dřív jsem se do toho ponořil a dál to rozvíjel. A obávám se, že na to ani nikdy nepřijdu
Den 34 - S tím, jak se začíná dělat hezké počasí a občas vykoukne i sluníčko, tak na mě trošku začíná lézt jaro Doufám, že se mi to povede ukočírovat 
Den 35 - No začíná přituhovat a docela často teď jedu MO a to jsem se to snažil držet max 1x týdně. Navíc včera málo nechybělo a pustil jsem si P 
Den 37 - Krize pokračuje. Prvních 30 dní jsem dal s takovou lehkostí, až se mi to nechce věřit. Poslední týden je to teda brutální peklo. Nemůžu dokonce ani pořádně spát, jak se mi honí hlavou porno flashbacky 
Den 42 - Nevím, jestli krize pominula, ale už to není takový hardcore. Tak uvidíme. Akorát teď mi jedna slečna začala posílat její soft fotky, tak jednom doufám, že mě to nevyburcuje k P 
Tak ony jsou ty krize ve vlnách mi přijde. Po tom měsíci je asi největší krize. Pak už to většinou ustupuje a nevrací se to s takovou intenzitou.
Nicméně ze zkušenosti vím, že je dobrý mít podchycený spouštěče, protože jinak tě to může dohnat klidně po půl roce, ani nebudeš vědět jak. Máš je už zmapovaný?
Těch spouštěčů už bylo za tu dobu tolik, že kdybych to měl eliminovat vše, tak ležím doma přivázaný k posteli Ale samozřejmě chápu kam tím směřuješ Pete
Den 50 - Totální radost, že jsem to dotáhl na 50 dní 
Momentálně krizi z posledních dní mám již zažehnanou, tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dále a co za další překážky mě bude čekat.
Super žes to dal, gratuluji!
Díky moc Blacku. Moc mě mrzí, že ty ne…mohli jsme teď ject nějaký ten challenge