přidávám se do klubu ztracených duší.
Říkejte mi třeba Lost
tak jak začít?
K pornu jsem se poprvé dostal ve svých 13 letech. Popravdě vám ani neřeknu v jakém věku se tato “zábava” překlopila na závislost. Nutno podotknout, že dle mě vcelku brzy. Během mých dosavadních vztahů mě závislost na P ovlivnovala, ale nikdy to nebylo do takové míry jako poslední dobou.
Na skutečnost, že jsem závislý jsem přišel teprve před rokem. Ve svých 29 letech(Očividně nejsem nejostřejší tužka v penále😄) Fórum pročítám už několik měsíců a musim říct, že to, co nám tohle svinstvo způsobuje, to jak nám mění pohled na to co je a co není sexuálně přitažlivé je občas až úsměvné.
Tak já si například do minulého roku lámal hlavu jestli jsem celý život nepotlačoval to, že jsem gay.
Z obyčejného P jsem se za ty roky propracoval ke slušným prasárnám. Málem jsem například měl sex se stejným pohlavím i když mě žádní muži absolutně nepřitahují a vždy po MO si uvědomím, co za nechutnosti jsem měl v plánu. Toto samozřejmě ovlivňuje sexuální život s mojí partnerkou. Je mi strašně líto, že jsem do tohoto spadl především kvůli ní.
Všem nám tady držím neskutečně palce! .Doma se svěřit nedokážu ale konečně na to nejsem zcela sám, díky vám.
Dobré zprávy:
můj prozatimní rekord byl 18 dní- slabota, ale cítil jsem pozitivní účinky. Konečně se mi vrátila erekce, kdy jsem byl stoprocentně schopný běžného sexu s partnerkou, kterou bezmezně miluji. Samozřejme jsem si za odměnu střihl PMO a vše bylo víceméně rychle v zajetých kolejích.
Tento deník zakládám k mini výročí 14 dnů bez P bez M i bez O
boj to není jednoduchý, například včera jsem měl trigger v podobě ženy ve velmi vyzívavém oblečení. Táhlo se to se mnou až do večera a vrcholem byla šilená noc, kdy se mi zdálo, že masturbuji u P a i přesto že jsem s tím ve snu bojoval, jsem nevyhrál. Mozek, roky ovlivněný tímhle prokletím umí pěkně kouzlit.
Ahoj a vítej.
Na úvod bych tě rád ubezpečil, že nejde o to jestli jsi nejostřejší tužka v penále.
Závislost na P je tichá, plíživá a velmi dlouho naprosto nenápadná. Nehledě na to, že povědomí ve společnosti je nulové.
Taky jsem na to přišel dost pozdě a je se mnou celý můj dospělý život.
Na úvod slušné 18 a 14 dní, gratuluji.
S tou orientací je to složité. Při bažení po extrémnějším a stále novém vzrušení jsem si též prošel obdobím pochyb. Dnes už vím že jsem 100% heterák se spoustou úchylek vypěstovaných sledováním porna
Tyhle věci je fajn si ujasňovat když je člověk nějakou dobu “čistý”. Nemít hlavu ovlivněnou těmi vodopády dopaminu a tím co vidíš.
Držím palce a snad ti tenhle deník a místní komunita pomůže posouvat se dál.
Ahoj, 18 dní je určitě super. Žádná slabota.
Ono zhruba po 14 dnech přichází abstinenční příznaky. Já jsem na 33 dnu a ty příznaky se občas objeví. Taky si je občas prožívám. Zvláště jeden den byl teda záhul. Je to potřeba nějak překonat. Začít dělat něco, co odvede pozornost jinam.
Taky bojuju d pohledy na ženy. Je to někdy dost dřina. A ty myšlenky před usnutím to je taky záhul.Jsem věřící a hodně mi pomáhá, když potkám takovou ženu (a mě stačí málo. Třeba jen když jde předemnou na chodníku v leginách), střelná modlitba. Jedna věta “neposkvněná Panno Maria buď naší spásou” a pak se dívám do chodníku před sebe nebo někam jinam. Pokud nejsi věřící, tak na kurzu 30 dní bez porna radí řít si nahlas , že se na to nechceš dívat a potom argumet proč. Třeba “nechci být nevěrný své ženě” nebo "chci být lepším člověkem ". To mě taky pomáhá.
Určitě doporučuji se svěřit partnerce. Ono je to bolestivé. Může přijít nepochopení. Ale stojí to za to.
Já jsem si takové velké rozhodnutí, že skončím s pornem prožil před dvěma lety. Udělal jsem si kurz 30 dní bez porna, dopisoval jsem si s ekoučem a makal jsem na sobě. Ale SÁM. Kurz, dopisování, čtení různých článků na NePornu to vše jsem dělal tajně, aby se to manželka nedozvěděla. Tím pádem jsem si nekoupil ani žádnou knížku, která by mě mohla pomct - co kdyby ji manželka našla. Vydržel jsem něco přes 100 dní a pak jsem do toho spadl znovu. Aji jsem přerušil kontak
s ekoučem. Padal jsem do těch sraček víc a víc. Doma jsem byl čím dál protivněší. Sám bych se sebou nechtěl být. Věděl jsem, že jediná cesta, jak s toho ven je skončit s pornem. Svěřit se manželce to jsem si taky nedovedl představit, ale nějak ve mě tato myšlenka sílila. Jednou po hádce a dvou dnech, kdy jsem sní VŮBEC nemluvil jsme se nakonec usmířili. A když jsme po milování leželi v posteli ona se mě zeptala jestli nesleduju porno. V tu pěknou chvíli se mi o tom nechtělo mluvit. Ale přiznal jsem se a ještě dlouho jsme si o tom povídali a probírali to. Ona mi s pomocí Boží odpustila a mě se hrozně moc ulevilo. Nedokážu popsat jaká to byla úleva. Ano, měl jsem to jednodužší, že se mě na to zeptala. Ale jak už jsem psal to nutkání se jí svěřit bylo čím dál silnější. Dřív nebo později bych jí to asi řekl. Každopádně teď prožíváme nejkrásnější období našeho 15 let dlouhého manželství. Prožíváme čistou lásku, čistý sex a dokážeme se o všem bavit. Dřív jsme se o všem bavit nedokázali. Já jsem nastoupil novou cestu bez porna a masturbace. Obnovil jsem dopisování s ekoučem, s manželkou probíráme to jak se mi daří. Je to super.
Tímto nechci poukazovat na sebe, že jsem borec. To vůbec NE. Jen tě chci povzbudit a dát svědectví o tom jak je super, když na to člověk není sám.
Tak snad jsem tě moc nezahltil, ale je to vše dobře myšleno.
Držím palce v dalším boji
Jak říkáš yoggi, čím déle se nekoukáš, tím je to lepší. Začne se ti měnit chemie v mozku a kolem 90. Dne si na to ani nevzpomenete. U mě zůstala jen lítost nad ztracenym časem a důvěrou jak ze strany partnerky tak v sebe. Nespoléhej se jen na vůli. Ta je jako sval a unaví se. Je třeba najít příčinu a poprat se s ní. Jen do toho!
Přátelé, děkuji za zprávy a podporu. I díky vám držím čistej štít. Trochu naivně jsem si myslel, že po 14 dnech už půjde všechno lehčeji. Opak byl pravdou. 14. a 15. den byl zatím nejtěžší. Mozek se mi konstatně, téměř celý den a především v noci snaží přehrávat moje oblíbené scény z filmů na kterých jsem si tuto závislost vybudoval. Je to tak zoufalý, tak trapný, že si něco tak primitivního jako je P dokáže kompletně podmanit a ovládat moji mysl. Doslova mě přemlouvá, škemrá, že jednou nevadí, že se přeci nic nestane. Zaplať PB že čim více dní abstinence mám za sebou, tim větší břemeno zodpovědnosti cítím. Včera jsem byl na svoji partnerku nepříjemnej. Moc mě to mrzí.
Pokládám si otázku, když je tato závislost na odvyknutí tak náročná, jaké to asi bude bojovat třeba alkoholem či drogami. Nechci si to ani představit.
Všichni hlavu vzhůru. Můj asi padesátý pokus. Jedeme dál
16. den
Takhle silně bych o tom nemluvil. Pokud víš jak funguje závislost a obzvlášť na pornu, tak to závislé chování jen tak neodejde. Je to silně individuální a je spousta lidí, co vydrží klido rok a spadnou. Já sám abstinuji přes 300 dní a ta touha tam občas příde, hodně náhodně, ale příde. A o tom to celý je. Není to o abstinenci ani číslech. Spadnout do porna můžeš klidně kdykoli, má to silnou vtahovou sílu.
Tohle je samozřejmě jedna velká nepravda, která se furt omila dokola na všech NoFap fórech, že jakmile dáte 90 dní, změní se vám život a na porno si ani nevzpomenete.
Sam jsem dal přes 100 dní a pak jsem zažil jeden z největších relapsu co jsem kdy měl. Stejně tak když si proctes deníky na starém fóru (zivotnapornu), tak jsou tam borci, co dali více než rok bez porna a stejně do toho pak spadli zpátky a už se z toho nevyhrabali.
Tim nechci nějak snižovat význam úsilí dosáhnout této mety, každý kdo tohle dá je u mě prostě borec, ale nesmí očekávat žádné zázraky a polevit ve svém úsilí. Je to totiž boj na celý život…
Omlouvám se, že jsem se nepřesně vyjádřil. Vím že se dá po delší době do toho zase spadnout, sám jsem to zažil. Jen jsem chtěl říci, že ta potřeba nebude tak silná, a dost jsem to nadhodnotil. Me osobně tady ten hlas vzadu po této době skoro úplně zmizel, i když chodím na terapii a řeším si sva traumata. Spíš jde taky o to, že se člověk muze naučit neutíkat k PMO. Hlásek vzadu v hlavě skoro zmizí a není tak těžké odolávat.
Taky mi tak trochu šlo o to podpořit Losta a jeho snažení.
Jo v pohodě, všichni tu jsme od toho, abychom si navzájem pomáhali Já osobně jsem závislý už 25 let, z toho 5 let aktivně s tím bojuji, zatím dost bezúspěšně, tak jsem holt už došel do fáze, kdy nechci nikomu mazat med kolem huby, protože to je kurva těžký a kurva těžký to bude i po 90ti dnech.
Ale naprostý souhlas, čím déle člověk abstinuje, tím ty urges jsou menší a menší, ale nezmizí, čili je na to třeba brát zřetel a nemyslet si, že už jsme z toho venku a vyléčený…na to už bohužel doplatilo nespočet lidí, včetně mě.
Stále se držím a je to kurva těžký. Člověk, pokud neni závislý na P a nedostane se do fáze naprostého zoufalství jako já, si ani neuvědomí jak šíleně moc skoro pornografického materiálu proudí kolem nás. Člověk zapne seznam.cz a vyskočí na něj titulek a rozhovor okořeněný ilustracemi o ženě, která uspokojila 22 lidí. Kde to jsme? Snad se ze mě nestane asexuální zapšklej páprda:persevere: Bohužel ani nemůžu otevřít internet nebo zapnout televizi, aniž bych neviděl nejaký trigger. Dost mě to štve, ale jestli chce člověk normálně fungovat, asi neni jiná možnost než se toto naučit ignorovat.
Za 22 dní jsem 2x sklouznul k M s naprosto “normální” fantazií. Zkrátka vak se naplnil a už to nešlo vydržet😄
Zajímavé jak najednou ona normální fantazie šlape. Dřív bych si to bez zvrhlýho P ani nedokázal představit.
Cejtim se že jsem z toho venku? Absolutně ne. Pouze mi zatím příjde, že když príjde onen moment, při kterém bych automaticky sklouznul k PMO, tak dokážu odolat.
Musím říct, že mě mrzí, že pokud se z tohodle chci dostat, tak už zkrátka na P nikdy nemůžu koukat. Vím, že bych do toho zase spadl. Smůla.
Dobrá zpráva? Cítím jak pomalu ale jistě dostávám chuť na sex s partnerkou. Konečně to přichází a to je pro mě zatím ta největší odměna. Jsem na svém prozatimním rekordu za xy let. Neuvěřitelné
Ještě musím dodat, že souhlasím s tím, že po 90 dnech toto prostě neodezní, pouze se to upozadí někam dozadu, do nějaké škatulky. Mozek bude netrpelivě čekat na příležitost jí opět v plné parádě otevřít a zkurvit mi život. Tohle mu nesmim dovolit.
Držte se a bojujte❤️
dnes pouze krátce
asi si ani neuvědomuji čeho se mi povedlo dosáhnout, ale mám 31. den zdaleka můj osobní rekord
Nutno říct, že mi k tomuto milníku pomohla dovolená, kde na myšlenky na P nebyl čas.
Neusnout na vavřínech, nerad bych to posral:+1:
Já osobně jsem závislý už 25 let, z toho 5 let aktivně s tím bojuji, zatím dost bezúspěšně, tak jsem holt už došel do fáze, kdy nechci nikomu mazat med kolem huby, protože to je kurva těžký a kurva těžký to bude i po 90ti dnech.
Bohužel ani nemůžu otevřít internet nebo zapnout televizi, aniž bych neviděl nejaký trigger. Dost mě to štve, ale jestli chce člověk normálně fungovat, asi neni jiná možnost než se toto naučit ignorovat.