Zdravím lidičky.Již jsem zde zakládala diskuzi.Partner je závislý,kouká deně na porno tajně.Závislost si nepřipouští.Lže ,tvrdí že nekouká.Zas je to 2 měsìce kdy jsem bez sexu.Drží mě masturbace a porno.Nekoukám často.Ale když je možnost tak si pustím porno.Koukala jsem již dříve a pak roky jsem nekoukala.Nechybělo mi to.Ani teđ to nepotřebuji.Ale upustím páru a jede mi hlava ,že já jsem ta herečka s tím frajerem tam.Ale přesto vše,to vnímám jako šidìtko.Chybí mi sex.Je fakt že porno a masturbace mi pomáhají od frustrace,že se mnou partner nemá potřebu spát.Jaktože to u mě nefunguje tak,abych byla závislá a sex už nepotřebovala?Je fakt,že kdybych si to nedělala ,tak tlačìm na partnera ,proč mě nechce atd…Ale to mi zas sráželo sebevědomí.A taky vím,že když mě nechce,nezaslouží si abych byla já ta co ho svádí.
Ahoj Niki, píšeš o frustraci, sníženém sebevědomí, potřebě si ulevovat pornem a masturbací, protože ti nic jiného nezbývá. Říkám si, jak dlouho je tahle situace únosná z emočního hlediska, abys sama neztrácela svou vlastní hodnotu. Jaká vidíš východiska, co v tomhle můžeš udělat sama pro sebe?
Moc děkuji za reakci.Bohužel východisko v tom nevidím.Hodnotu svou ztrácím každým dnem.Vztah dostal trhliny a ty jen tak nezmizí.Jeho chování mi ubližuje.Cítím se tak sama,nechtěná,nemilovaná,neatraktivní.
Stahuje si i fotky žen ze seznamek.Dokonce i profilovku jedné holky z jeho přátel si stáhnul.Počítač má plný fotek nahých i oblečených žen,postav i obličejů.To mi ubližuje více jak to porno…Přijdu si jak jedna z možností.Kor když se mnou sex nepotřebuje.
Ahoj,
V tom, co píšeš, vidím hodně frustrace, kterou se mnou zažívala i moje partnerka. Bohužel závislosti mají své obranné mechanismy, které nás závislé nutí nevidět to, že něco děláme špatně. Já si bohužel uvědomil, že to sám nezvládnu až po tom, co jsem mé partnerce strašně ublížil. Když se na to dívám zpětně, i když mě partnerka konfrontovala, že dělám něco špatně a bylo jí jasné, že dělám co dělám, a já se bránil a snažil jsem přesvědčit možná i sám sebe, že se neděje nic špatného. I když jsem měl snahu se z toho vymanit, neměl jsem na to postavit se tomu a vždycky se to vrátilo do starých kolejí. Závislý člověk bude znova padat zpátky do propasti, dokud si neřekne o pomoc sám, a ani tehdy nemá vyhráno.
Pokud tedy nebude mít snahu sám, a nebude cítit motivaci skončit, tak ti to vždycky ublíží. Proto má rada zní: Sednete si spolu, vyjádři mu svou frustraci a vysvětli mu, že to, co dělá ti ubližuje. Nabídni mu pomoc, pokud je to v tvých silách. K tomu, aby s tím přestal však potřebuje cítit silnou motivaci. Měla by jsi však myslet na sebe, protože pokud tohle nejakým způsobem neskončí, budete bohužel dál trpět oba.
Jen mě napadlo dodat důležitou věc, mrzí mě, že se cítíš jako jedna z možností, ale jeho závislost je jeho vina. Neměla by sis to vztahovat na sebe a ubližovat si těmito myšlenkami. Při závislosti jde hlavně o hladiny dopaminu ne o skutečné pocity. Většinou se závislí snaží utéct před svými traumaty, a ubližují tím svým partnerům. Tvého partnera neznám, a nemůžu mluvit za něj. Co ale můžu říct je, že si zasloužíš, aby ti nezpůsoboval trápení a choval se k tobě s respektem. Ještě jednou přeju hodne štěstí a pevné nervy.
Vztahuju si to na sebe,protože jsme měli suprový sex v prvních měsících.Chtěl fakt furt.Byl vášnivý.Fakt paráda to byla.Pak sem se mu zhnusila a frekvence sexu klesala a klesala ,až mě na uspokojení nepotřebuje.Vystačí si s levačkou a pornem.Na pornu ujížděl od samého začátku vztahu.Jaktože na začátku mě chtěl jako nikdo a pak to vyšumělo?Tak to dávám za vinu sobě 
.
Tohle rozhodně není tvoje vina. Nejspíš byl závislý dávno předtím, než jste se potkali. Když jste se poznali, byla jsi pro něj zajímavější než jeho závislost, ale to není nikdy na dlouho. To, že dal přednost P před tebou, je problémem v jeho závislé hlavě, ne problémem v tobě. Nemůžeš se vinit za něco, co tu bylo mnohem dřív než ty…
On mi taky tvrdí že vina není ve mě.Ano o pornu se zmínil už na první schůzce.Že zkouknul celý portál porna a už neměl na co koukat.Že si to dělal i 8.deně a neuspokojovalo ho to.Tak jsem si řìkala fajn chudák…Teđ má mě,tam bude spokojený.On tvrdí že spokojený je.Ale dle mê nenì,když porno je vìc než já.Z mé logiky kdybych přitahovala,jsem na 1.mìstê já a porno jako spestření.Nikdy se já a on nebudem chápat.
Uvidíš, že v momentě, kdy bude delší dobu abstinovat, jeho zájem o tebe se vrátí. Je to přímo ukázkový případ toho jak závislost funguje. Takhle si jen oba ubližujete.
To by musel chtít abstinovat.Myslím,že mu za to stát nebudu.
Člověk se závislostí si často svoji závislost neuvědomuje nebo to někde podvědomě ví, ale nechce si ji přiznat sám před sebou, a už vůbec ne před ostatními. Pro to, aby partner chtěl abstinovat, je nejdůležitější první bod, který je základem jakékoliv změny. A tím je přiznat si, že je závislý. Že je to problém.
I když to teď bude znít možná tvrdě, často je potřeba nechat blízkého zažít a uvědomit si rozpor ve svém životě. Někdy je potřeba “tvrdě padnout na zem” a zažít si opravdové důsledky své závislosti. Člověk si potřebuje uvědomit rozpor mezi tím, jak žije a tím, jak by žít chtěl. Například třeba nyní ve vašem partnerském vztahu, který teď nějakým způsobem vypadá a předpokládám že vypadá rozhodně jinak, než na začátku. V tomhle je taky fajn vyzkoušet efektivní komunikaci - můžeš mu např. dávat najevo, jak se váš vztah mění, jak jeho sledování porna negativně působí na tebe a tvé emoce. Je dokonce moc hezký článek, kde píšou o tom, jak s blízkými o závislosti komunikovat: Jak komunikovat se závislým?.