BlackFishův deník systémové proměny

27.2.2021

Ahoj, zdravím všechny,
jsem muž, 28 let a jsem tu, abych posílil rozhodnutí abstinovat od porna a abych se naučil upřímně, pravdivě lidsky milovat. To, že jsem tu, má nějaké příčiny, a jednou z nich je skutečnost, že pravidelné sledování porna má velmi negativní dopad na mé vztahy (nejen) se ženami.

Můj příběh: PMO jsem provozoval cca od 15 let, a věděl jsem vždy, že to není úplně v pořádku, už jen proto, že jsem se za to styděl. Dostal jsem se k tomu přes nějaký televizní časopis kde byly nějaké (ne ani příliš vyzývavé) fotky žen. Protože jsem měl spíše tichou povahu a neměl jsem se o tom s kým bavit - byl jsem tichý hodný studijní typ který se veselé společnosti spíše bál, kamarádů jsem neměl moc a ve třídě jsem byl na chvostu. Doma o pornu, sexu, vztazích naši nikdy nemluvili, a teď musím říct, že jim mám trochu za zlé, že nebyli otevřenější. To bylo neustále dobře se uč, buď hodnej, dodržuj pravidla. Tak mi to teď připadá. Na druhou stranu aspoň jsem na všechno přišel sám.

Přestat s PMO se mi povedlo na měsíc jen tehdy, když jsem byl na střední zamilovanej do několika dívek, se kterými jsme udržovali krásné vztahy, ale na sex nedošlo. V mezilidských vztazích jsem byl vyloženě konzumentem, kamarádi tu byli pro mě aby mi něco předvedli, dali mi zážitky, ale já nebyl schopný dát nic zajímavého na oplátku, takže jsem byl ve vleku.

Na vysoké jsem reálný dlouhotrvající vztah také nenašel, i když jsem byl párkrát zamilovaný, ale chyběl mi tah na branku, holek jsem se bál. Fakt jsem se soustředil na studium, MPO párkrát do týdne bylo samozřejmostí, a i když jsem se za to styděl, hledal jsem současně Boha, potkával lidi kteří mu byli blízko, zažíval různá období.

Začal jsem pracovat, PMO běželo téměř každý den a přitvrzoval jsem, občas i dost násilné scény. A před rokem jsem se seznámil se skvělými lidmi, kteří mě přijali mezi sebe jako bráchu, pečovali jsme s láskou o sebe navzájem asi rok, modlili jsme se, byli jsme spolu. Nic krásnějšího jsem nezažil, byl jsem přijatý a sám jsem mohl lásku dávat. A přitom to nebyl partnerský vztah, jen přátelství. Ale nevydrželo to, začaly si ztěžovat že se chovám jak magor, že nemám vztah k ženě jako takové, a další věci (na samostatnou diskuzi). Jednou když jsme se pohádali o mojí sexuální orientaci, jsem dostal takovej dopal, že jsem se rozhodl že tu u nich nemám místo, a odešel jsem. Kdybych se tehdy víc ovládal nebo bych jim řekl, čím je mé vnímání žen zkresleno a požádal je o pomoc… těžko říct jak by to vzaly. Mají svých starostí dost. Nyní jsme to už uzavřeli. Já si řeším svoje problémy a oni zase své. Byl jsem z toho dost špatnej, namísto řešení jsem se jen obviňoval, pak když jsem to chtěl nějak zpravit, nešlo to. S pomocí dalších přátel jsem to zvládl nějak vstřebat.

Takže po takovém karambolu mám dost důvodů proč se zaměřit na budování vztahu se sebou samým, Bohem a lidmi okolo. A skončit s pornem. Ale asi to bude dost dlouho trvat, než se něco viditelně změní. Považuju se za závislého, protože jsem se díval i když mé svědomí křičelo stop. Navíc jsem skončil u dost tvrdého žánru, což mému pohledu na ženu jako živoucí nádheru nepomohlo. To sebeovládání mi asi také v životních situacích chybí.

Nyní jsem celý únor bez PMO. To je rekord za několik let. Ale nehraju na rekordy, prostě už to nemůžu udělat. Už si nemůžu ve své situaci dovolit dělat další hovadiny, nebo se v životě fakt nikam neposunu. A já chci cítit přijetí a někoho přijmout, mít kvalitní sex, být inspirací, obohacovat, sdílet zážitky, vidět krásné věci, být se sebou spokojený.

Mé nástroje jak toho dosáhnu:

  • do každého vztahu něco nového přinést - pomoc na baráku, výlety, společnou modlitbu, filmy, rozhovory, sdílení, ale dávat pozor kolik energie zbývá mně samotnému

  • pomáhat lidem v krizi - našel jsem si neziskovku, které posílám finance, chci začít i dělat něco online (na fyzickou pomoc nemám moc čas)

  • nezapomínat volat lidem které mám rád, psát jim často meily i když se mi nechce

  • chci se profesně dát do cajku, vydělat prachy, zařídit si bydlení, abych měl co nabídnout

  • budu si udržovat vztah s Bohem tak jak jsem ho poznal a jak jsem se to sám naučil, na maximum, a zkusím tím duchovním životem činit pokání modlitbou za druhé

  • budu i v malých věcech říkat pravdu

Četl jsem všechny vaše deníky, i to mě přesvědčilo abych sem napsal ten svůj, všichni jste borci že do toho jdete přes všechna protivenství, a obdivuju zvláště ty, kteří o tom dokážou mluvit s partnerkou nebo někým blízkým. To bych také chtěl umět, a pokud bych někoho takového našel a vypadalo to nadějně, musím jí to říct. Díky

BlackFish

Ahoj BlackFish!
vítej na fóru a hned gratuluji k celému měsíci bez porna!!!

Co ti v tom pomohlo nejvíc, abys to dal?

Ahoj Pete, díky za přivítání,
je fakt, že nemám tolik vtíravých myšlenek, jako když jsem zkoušel přestat v minulých letech (nebo minulé léto), to jsem třeba po třech dnech měl hlavu úplně plnou všeho možného a končilo to relapsem. Potom stádium ,Já se na to všechno můžu" , pak ,Možná bych s tím měl něco dělat" a ty dvě se střídaly. Tentokrát jsem se do takového stavu dostal možná jednou, ale vůbec jsem si tentokrát nepřipustil že by se relaps mohl opakovat. Nyní asi je to podpořené uvědoměním si těch vztahových problémů, tak to jde hlouběji a možná se tam něco sepnulo.

Navenek se se mnou asi nestalo nic moc, tak trochu jsem doufal, že budu mít teď víc energie a zápalu pro všechno (taková lehká forma terminátora), ale opak je pravdou, každá dříve otravná činnost je stejně otravná jako obvykle :smiley: . Hlavně mi to teď dodává sebevědomí, že jsem si zkrátka poručil a dodržel to slovo, že jsem se dovedl do té míry ovládnout. Také se začínám bát, abych porno podvědomě nenahradil něčím jiným patologickým - sociálními sítěmi, alkoholem.

Nyní začínám druhý měsíc, bude to měsíc převážně na home office, pokusím se co možná nejvíc zabavit, mám fůru koníčků, i zažít nějakou přírodu a nezapomínat na lidi okolo. Nebo spíš chci, aby to bylo: nezapomínat na lidi okolo, pracovat, ve volných chvílích zabavit hlavu a ruce.

Přeji Ti Pete i nám všem krásné jarní dny :slight_smile:
B.

den 36:
dneska na mě fb vyplivl rok staré příspěvky s tehdejšími zážitky, začal jsem to v mysli přemílat, a přišel pocit sebelítosti, a dostal jsem zatraceně velkou chuť i na PMO. Naštěstí píše kamoška a zvou mě odpoledne na deskovky. Večer zas mám videocall, tak bude dost činností. Na konci dne napíšu jak to dopadlo.
Večerní edit: dobrý! :slight_smile:

To všechno zní suprově! :slight_smile:

Je pravda, že to nastavení mysli je v tomhle hrozně důležité. Já teda na začátek vždy doporučuji to “podpořit” nějakým blokovacím programem, který tě být třeba posledním zastavením před relapsem. Používáš něco? :slight_smile:

S tím nahrazováním … jako je zapotřebí to něčím nahradit. A v tom je dobré si udělat nějaký plán, čím bys to chtěl nahradit. Třeba nějaký nový koníček? Nebo starý, ke kterému by ses rád vrátil?

Ale pak jedna super věc, o které jsi psal v posledním příspěvku. Přátelé. Nebo i rodina. Chce si to uvědomovat a překonat ten pocit, když se člověk chce podívat na porno a vlastně s nikým nechce komunikovat, a naopak zvednout telefon a zavolat rodině nebo přátelům. To často samo o sobě pomůže odvést pozornost. Ale když ještě si naplánujete nějakou společnou aktivitu, tak ideální. Co ty na to? :slight_smile:

DEN 41: Držím lajnu, ale tak nějak mi už celkově haraší, ale to je asi průvodní jev. Stále hledám něco/někoho, kdo by mé chutě přebil.

Ahoj Pete, v blokovací program nemám důvěru, myslím, že kdyby na to došlo, tak bych ho stejně překonal. Myslím, že postavit prekazky mezi mě a porno je příliš malý zlomek řešení na to abych na to vynaložil energii. Spíš se soustředím na to otočit mysl jinam aby mě chytlo něco silnějšího. Ale je to čím dál těžší se otáčet. Stále dokola si říkám proč abstinuju, proč se na to nevykašlu.

Koníčků a zálib mám už i tak moc :smiley: , a práce je hodně, takže se sice přes den nenudím, ale pokaždé když se večer zastavím unavený k odpočinku, uvědomím si tu chuť i přes tu únavu, což je blbý. To pak může být milion aktivit, ale jednou se člověk vždycky zastaví. A v takovém případě ani nemám náladu plánovat nějaké aktivity se známými, takže utahat se pokaždé asi také není řešení. To mi připomíná, že bych měl zase pár lidí obvolat :slight_smile: . A zkusím si zavést nějaký chytrý antiporno návyk, možná i ten program zkusím… ostatně za zkoušku nic nedám.

BlackFishi koukám, že jsme na tom dost podobně s abstinenčními dny…já mám 37 dní…to zní skoro jako výzva :wink:

Docela jo :slight_smile: , hecnem se o něco až dáme oba padesátku?

Den 44: celý víkend doma, pár vycházek a práce, ale nějak se nemůžu k ničemu dokopat, prokrastinace na počítači pohřbívá mé nápady. A také musím vědomě omezit sociální sítě. Stále na to čumím do všech těch skvělých tematických skupin a stránek které mě zajímají, ale ve finále jen roluju stránku donekonečna, určitě by to bylo několik hodin času denně kdyby se to zpočítalo.

Bohužel velká část mé práce je online, takže se od počítače nemůžu razantně oddělit, ale musím selektivně. Mám nápad ten, že smažu lištu záložek v prohlížeči, aby na mě nakoukala ikona Fb.

To zní jako super nápad! Jen se bojím abych dal vůbec těch 50 dní, protože teď mám takové stavy, že musím masturbovat alespoň 2x denně, jinak bych už sáhl po pornu a i tak mám co dělat :anguished:

S těmi sociálními sítěmi mám úplně to samé, jen brouzdám a sjíždím donekonečna ty samé kraviny. Dost často i narazím na nějaké soft obrázky ať už kamarádek, nebo nějaký kamarád něco takového sdílí, takže hned úplně cítím, jak mi vystřelí dopamin do maximálních výšin :boom: Ta práce na Home Office tomu fakt neprospívá :thinking:

  1. den začíná drsně, všechna práce je přede mnou, ale nemůžu se dokopat, hlava je zavařená, myslím jen na MO, ale nechci si to už dělat sám, druhého člověka na společné chvilky nemám, takže sedím. Píšu to sem, abych se utvrdil v předsevzetí, a večer napsal jak se mi to dnes povedlo zvládnout.

PS čas na práci mi začal utíkat psaním tohoto příspěvku, ale příspěvek je důležitější, je pro mě snesitelnější selhat v práci než v abstinenci od porna.

Večerní edit: zvládnul jsem to! Mnoho chvil bylo těžkých. Přestál jsem to díky změnám činnosti, a také díky přátelům, se kterými jsme se večer modlili.

50 dní je mých! Bohužel dneska jsem spal v jiné posteli, nemohl jsem spát, stále jsem čuměl na něco do mobilu, nemohl jsem usnout a v 5 ráno mě to přemohlo a byla kvalitní masturbace u fotek inzerce službiček. Teď odpoledne podruhé stejným způsobem jen rychlejší. Ještě že nedošlo na tvrdší materiál. Za to jsem moc rád! A jsem vděčný za tu padesátku, že to vyšlo aspoň takhle.
Nyní vzhůru do práce, musím si připomenout proč jsem si toho na začátku šel, říct si kam jsem se posunul, co mě dostalo a co to ukazuje o mně.

Od téhle chvíle jedu od začátku.

Gratuluji k padesátce! A zároveň mě mrzí ten relaps. Jestli to bylo jen toto ,soft, tak bych se toho tak nebál, že by Tě to vrátilo nějak extra zpátky. To já když za to při relapsu vezmu, tak z toho je 12ti hodinový porno maraton všeho možného, takže si dojebu palici zase zpátky na začátek.

taky gratuluju k 50 dnům!!! :slight_smile:

Ten relaps nebyl určitě příjemnej, ale je super, že jedeš dál. A jak píše Bhaal, tak to není tak, že začínáš úplně od začátku. Ta cesta pokračuje. Máš za sebou velký kus cesty. Teď je hlavně dobré nepovolit a neříct si “když jsem to jednou podělal, tak už na tom nesejde”. Spíše se z toho celého pouč. Rozeber si, jak k tomu došlo, a co bys mohl udělat pro to, aby se to už neopakovalo. Co ty na to? :wink:

den 4: Je to tak jak říkáte chlapci, musím se soustředit na pokračování již započatého, ne se stále plácat na jednom místě. Není řešení stále počítat dny, potřebujem počítat měsíce :smiley: . Přibylo dost vtíravých myšlenek, přece jen nějakou hodinu jsem nad tím tu noc strávil, a v hlavě mám stále ty obrazy, stále se vrací, a těžko se jich zbavuju. Zašel jsem ještě ten den ke svátosti smíření, kde mě kněz také pochválil, a dal pár tipů do duchovního života. V posledních dnech mi přibylo práce a tak podvědomě vytěsňuju cvičení a aktivní odpočinek, bohužel. Od 7 ráno do 12 do večera stres. Víkend jsem byl u rodičů na návštěvě, tam čas aktivně odpočinout nebyl (naopak tam proběhl relaps, takže pá pá rodiče, asi už nepřijedu :smiley: , ale zkratkovité řešení ve stylu vynechat ze svého života rodiče by stejně nefungovalo), takže teď to musím s prací doklepat do víkendu, a to si půjdu zaběhat, nebo s někým zaběhat, nějakej výlet do přírody udělám, lidi na nějaké deskovky seženu… a také napsat e-koučovi musím :smiley: . Mějte se chlapi, díky moc za podporu a ať se daří!

Den 5: pokračující krize ode dne 0. V notebooku jsem zase našel fotky z akcí minulého roku, což v hlavě spustilo algoritmus negativních emocí a výčitek. Vtíravé myšlenky na P tu jsou, odvracím se od nich k důležitějším věcem.

Den 12: v posledních dnech jsem měl několikrát namále, nevím co mě zachránilo, ale na nic jsem nekouknul. Mám z dneška krásnej zážitek kdy mě málem srazila cyklistka, oba jsme se lekli, ona koukala, já koukal, pak jsme se na sebe začali usmívat a zkončili jak dvě vysmátý leča :smiley: , jak píšu ve svém prvním postu, tak tohle jsou ty zvláštní okamžiky, na které čekám, které chci v životě zažívat. Myslím, že abstinence od porna mi pomáhá si to víc užít.

Ahoj Blacku. Naprosto souhlasím, díky abstinenci teď mnohem víc prožívám doteky apod. a užívám si to. Mimochodem dali jste si se slečnou třeba na sebe kontakt? Jinak super story pobavilo mě to :grin:

Den 16: Ahoj Bhaale, nedali, škoda! byl jsem v tu chvíli dost mimo z toho :smiley: , ale je to na místě kde často chodím, takže kdo ví :wink: . Jsem rád, že se ti vede fajn, mně to jde také dobře. Číslo mi už zase roste :smiley:

Pokud to byla osudová láska, tak věřím, že se zajisté ještě potkáte :wink: Držím palce a dej si pak zase pozor okolo té padesátky.

den 21, dneska v noci byla snová jízda :smiley: , byl O. Dny neresetuji