Poluce? To se mi bohužel (nebo bohudík? ) nikdy nestalo.
den 23: Však taky pravidelně upouštíš páru . Jinak tyto dny jsou pro mě zase těžké, zlobí mě zdraví tak jsem doma a prokrastinuju.
den 25: polovina padesátky za mnou, ale přišla na mě včera depka jak sviň. Asi příliš stres z práce. Taková depka mě vždycky dovedla k PMO, takže mám vybudované záchranné kroky: kontaktovat kámoše, posilovna, jít na vzduch, modlitba, práce, utrácení těžce vydělaného kapitálu za zájmové věci. Ani jedno mi dneska pořádně nezabírá, asi nezbývá než se z toho vyspat. Ale držím se a udržím.
Zdar,
jak jsi dal tu depku a stres z práce? Ustál jsi to?
Ahoj chlapi,
ustál jsem ty týdenní stresy bez porna, na nic jsem ani nemrknul. V nejhorších chvílích jsem vypnul hlavu, odešel od pc něco manuálně dělat. Ale potkal jsem před pár dny zase jednu moc fajn ženskou, její společnost byla příjemná, i ona tím byla překvapená. Takže co se týče vztahů, něco dělám.
Ale jinak (nezávisle na tomto) byla dvakrát MO s mojí vlastní fantazií. Tak nevím jestli si restartovat dny. S nějakým umělým vnějším podnětem to nebylo a už jsem byl fakt přírodně nevydanej, nemám pro tuto situaci ve své výzvě možnost, tak nevím. Výzva 30.1. zněla přibližně takto: porno nikdy víc a masturbaci omezit dokud to půjde.
Co myslíte, restart, nerestart?
To spíše záleží na tom, jak to cítíš ty sám osobně. Porušil si tím MO nějaké svoje cíle? Pokud to bylo jen o tom, omezit to dokud to půjde, tak očividně to už dále nešlo. Nekoukal jsi na porno a použil pouze svojí fantazii. Za mě osobně to není na restart ani omylem.
Já obvykle říkám, že cílem je zbavit se závislosti na pornu. A pokud to je cíl, pak MO nutně není problém. Ale pokud sis nastavil výzvu bez M, tak by bylo fajn to resetovat. Nicméně doporučuji si vést pak dva údaje: Počet dní bez P a počet dní bez M(O).
Ahoj, ano, budu si vést dva záznamy:
- den bez P, 7. den bez MO (zkráceně 42/7). Ta masturbace mě na několik dní minulý týden celkem zaměstnala
, po několik dní to probíhalo. Můj postoj k ní je smíšený (na zvláštní diskuzi). Teď chci bez ní znovu vydržet dlouho, ale žádné číslo si nedávám.
Jinak se mám celkem fajn, uvažuju o nějakých vizuálních stop-kartičkách (po pročtení Deníku Orange). Myslím že čím víc teď v klidu postavím zábran mezi porno a mě, tím snáze se ubráním až přijde pokušení. Taky jsem si koupil krásnej budík s projekcí na stěnu a na noc dávám telefon do jiné místnosti, také děkuji Orange za inspiraci!
Také jsem včera udělal evaluaci těch mých bodů z příspěvku č. 1 , ale psát to sem asi nebudu.
Ahoj BlackFishi, díky za tvůj deník. Fungoval jako vzor a inspirace pro můj deník. Držím palce na tvý cestě, minimálně jednomu člověku jsi opravdu pomohl udělat aspoň ten první krok a napsat sem.
hele nehoň mi ego , v tomhle srabu jsme každý za sebe a na každého čekají jeho vlastní nástrahy. Jen ty nástroje můžeme sdílet, jako já se inspiruji v dalších denících. Ale kdo komu pomohl nebo uškodil a čím a jak, s tím bysme měli být opatrní… každopádně přeji ať je to pro tebe užitečný nástroj, já jsem s tím zatím spokojen
Ahoj Mejdži,
omlouvám se že jsem tě před pár dny v příspěvku odbyl, teď když to po sobě čtu, je mi trapně. Ale aspoň je vidět že mě ještě čeká dlouhá cesta než se dám do cajku po všech stránkách.
Jsem rád že jsi tu na fóru a těším se na tvůj deník
Úplně v pohodě, nevzal jsem si to jakkoliv osobně, jsou prostě lidi kteří tyhle věci vůči svý osobě neradi vidí/slyší. Snížený sebevědomí je bohužel jedním z vedlejších efektů naší závislosti, držím palce na tvý cestě a ať se dáš do pohody co nejdřív po všech stránkách.
Svůj deník mám, byť zatím není příliš rozsáhlý
50. den bez P, 5. den od poslední MO.
úplně jsem se v posledních dnech přestal snažit podle předsevzetí a bodů, drží mě setrvačnost. Dost mi klesá motivace něco dělat. 100 dní bez tvrdého matroše (s jedním relapsem), odříkání, různé finty, náhradové činnosti, cvičení, a stejně mám pocit že jsem se nehnul z místa. Zatracená hlava. Tak si říkám že když Izraelci běhali po tom, co vyšli z otroctví, 40 let po poušti (podle starého zákona) a stále dokola koukali na ta samá místa a mohli si připadat podobně (mezitím se zabíjeli, umírali na nemoci, neměli co jíst, pít atd…). Beru to tak, že prostě poušť je všude stejná, a i já když jsem vyšel na svoji poušť, budu nějakou dobu chodit stále po stejných místech a nebude to příjemné.
Včerejší zážitek a moje reakce mě začíná přesvědčovat o tom, že porno je jen reakcí na nějakou moji vnitřní situaci, taková vějička na kterou se měl člověk upnout aby hlouběji nešťoural. Nevím, co by mohlo být tou příčinou, možná bych měl zkusit psychoterapii. Uvidíme…
den 51/7
Rozhodl jsem se tu letargii prolomit tím, že vedle e-kouče někoho dalšího seznámím se svými problémy. Asi to bude průser a mám z toho strach, ale po 100 dnech výzvy (s malým relapsem) se už tolik nestydím. Takže vlastně jo, někam jsem se za 100 dní posunul…
den 54/0
řekl jsem to sestřence, mezi čtyřma očima, byl to mazec. Byla mnou zklamaná, ale má mě ráda. První minuty se mi ani nepodívala do očí, chuděra, ale pak jsme už normálně hovořili. Ona je zlatá. Také jsem jednomu člověku napsal meil, ten zatím bez odpovědi.
Takhle jsem tedy “oslavil” druhou padesátku.
wow, gratuluji k takovému sebeodhalení!
V procesu restartu je fakt dobré vystoupit z anonymity. Už se ti ozval ten člověk na ten email?
Případně mě napadá, jestli by to nemohl být tenhle člověk, se kterým by sis mohl taky pravidelně psát nebo se sejít (osobní setkání v tomhle ohledu je hodně nápomocné)? Co myslíš?
Jinak 54+ dní? Super práce!
S tím poklesem motivace si teď nelam hlavu. Ono v průběhu restartu to jsou takové vlny, kdy člověk má víc motivace, pak to zase klesne atd. Navíc v kombinaci s tou masturbací to dává smysl (ne že to je špatně, ale může to mít tenhle efekt). Což mě napadá, kolik jsi měl zatím nejdelší období bez M?
Ahoj Pete, díky za podporu.
Bez M mám nejdelší čas právě tu celou první padesátku, teď v druhé padesátce je průměrný čas bez MO cca 7 dní. Uvažoval jsem o tom, že bych s tím něco zkusil udělat, víc se hecnout k abstinenci. Pozoruju, že jsem pak na vyšších číslech docela nervní (viz Mejdžův příspěvek výše) a úplně si nepotřebuju lidi okolo posílat do háje . No, budu o tom každopádně přemýšlet. Z dlouhodobého hlediska je jasným řešením dokonalé sebeovládání.
Od toho člověka na meilu nevyžaduji odpověď nebo větší fyzickou účast, sice je to člověk, kterému věřím a kterému se nebojím otevřít, ale má svých starostí dost a vím, že na mě pamatuje a myslí to se mnou dobře. Navíc jsem mu dal volnou ruku ať s tou informací naloží jak chce a vím, že udělá co považuje za správné a užitečné. Mám zkušenost, že i tato forma sdílení přináší užitek. A krom toho, mám pocit že už svými problémy zaměstnávám dost lidí: Zpovědníka, e-kouče, sestřenku, vás zde . Nemám ten pocit že bych musel každému opakovat to stejné a řešit to s ním zvlášť, podle mně to účelné není.
den 64/6 zvykám si na novou identitu, něco se ve mně totiž změnilo po tom, co jsem to pár lidem řekl. Neumím tu změnu moc dobře vysvětlit. Stále se držím daleko od P a snažím se jít do sebe stále hlouběji, moc mi to nejde a mám v tom zmatek.
Rozhodl jsem se zamakat i na té M, dám to znovu na neurčito “dokud to půjde”.
66/0 do háje MO relaps, nebude to tak jednoduché s MO, chci větší tělesnou i psychickou výdrž, po cca 6 dnech bývám plný energie jak mašina, ale MO tuhle energii bere. Myslel jsem si tedy že vydržím déle, no škoda…
70/4**: poj*** dny, mám miliardu starostí s vnějším světem, a navíc se ještě hlídat abych nespadl do PMO, protože ano, samozřejmě čím víc jsem unaven, tím větší mám na to chuť…Super. Spánek není žádná sláva, lidé okolo mě štvou, přede mnou za mnou nabušenej program, srdce mě bolí taky, krize jak vyšitá. Jak čtu deníky tak jinde to není lepší, ale udržíme se, což chlapci? Musíme!!!