Ahoj BlackFish,
chápu tvou frustraci, ale jenom bych tě chtěl povzbudit, aby sis na ty negativní pocity dával pozor, protože pak jsi opět náchylnější k relapsu. Trochu víc to rozebírám v tomhle novém článku na našem webu. Jednoduše nebuď na sebe tak přísný. Vím, že to je velmi frustrující (taky jsem si tím prošel), ale je dobré naučit se v tomhle si “odpustit” 
Každopádně, na co jsem chtěl hlavně reagovat, je to s tou masturbací a následnou nervozitou.
Tohle naprosto chápu. Masturbace ti tam slouží prostě jako ventil, kdy upustíš páru. Někomu to takhle může fungovat dlouhodobě. Ale pokud se chceš v tomhle posunout dál a opravdu začít abstinovat i od masturbace, aniž bys pak byl z toho všeho frustrovaný, tak to bude vyžadovat právě jít do hloubky a asi změnit trochu “radikálně” pohled na sex a sebeuspokojení.
Ono se to lehce řekne takhle obecně, ale mnohem hůř se popisuje, co to konkrétně znamená, a možná ještě hůř se to provádí 
… takže to prosím neber teď jako že ti dám jednoduchou zázračnou radu, která ti to vyřeší … ne … sám hledám slova, jak popsat to, k čemu jsem si došel “já osobně” (takže ti to ani nechci vnucovat, jen nabízím svůj pohled)
Jde o to, že žijeme obecně v hodně sexualizovaném světě, takže sexuální podněty jsou všude kolem nás. A my jsme se naučili na ně reagovat tak, že teď sexualizujeme to, jakým způsobem se díváme na lidi. Obecně to ovlivňuje to, jakým způsobem přistupujeme k sexu a sebeuspokojování. Mám pocit, že kromě toho, že k tomu často jako lidé přistupujeme způsobem, že na to máme “právo”, tak se k tomu přidává pocit, že “nemáme jinou možnost”, že vlastně “musíme”. A tohle jádrové přesvědčení je zapotřebí změnit. Nebo “přesměrovat” tu energii, kterou díky tomu máme. Třeba pokud nemáš přítelkyni, tak prostě využít tu energii na seznamování. Nebo jednoduše investovat energii jiným směrem, že se naučíš něco nového nebo se půjdeš “vybít” při nějakém sportu.
Jako mě třeba úžasně funguje běhání. Ale teď nemyslím to, že chodím pravidelně běhat. To je důležité na průběžné odvádění pozornosti. Ale prostě jednou za čas si třeba jdu zaběhat něco pro mě “šíleného”. Třeba teď běhám 2-3x týdně 7km, ale tak jednou za dva týdny zkusím delší trasu. Teď naposled jsem dal (poprvý v život) 19 km … a to ti můžu říct, že pak fakt nemám ani pomyšlení ventilovat masturbací
Tím zároveň chci říct, že prostě ta touha se takto uvolnit v nás prostě je a možná i zůstane. Takže to není o tom, že se musíme zbavit té touhy (nebo pokušení, jakkoliv to definuješ), ale musíme tu energii nasměrovat jiným směrem. Za sebe bych řekl “zdravějším” nebo “konstruktivnějším” směrem. A hlavně to nebrat tak, že si člověk něco upírá, že o něco přichází atd. Ne. Prostě získávám tím něco jiného, něco lepšího. (Mluvím teď čistě o masturbaci, nebo o orgasmu jako takovém ve zdravém dlouhodobém vztahu… jen pro upřesnění 
)
Dává to smysl?
(jak říkám, taky hledám slova, takže budu rád za tvé postřehy)
