113/8 Bhaale, teď jsi na řadě se stovákem Ty, pojď na věc, jaké máš číslo?
Po té stovce víc pracuji na vědomí sebe sama: nyní od toho února víc vím, co v životě chci, sám se sebou se cítím jinak, mám lepší sebevědomí v tom významu že mám kvalitnější vědění o sobě samém, dřív jsem si dlouhodobě připadal odpojený a sám sobě cizí. Nyní vím čí jsou to ruce, nohy, hlava, myšlenky, čí jsou to názory, pohledy, zážitky, vztahy. A představuji si že jsou MOJE , jedinečné a neopakovatelné, patřící mně jako bytosti. A to je docela posilující.
Jinak docela se mi rozvíjejí vztahy z dřívějška, sem tam poznám někoho nového, ale nic není na sílu. Dřív jsem měl nějaké tendence se furt někde seznamovat, to mě docela přešlo. Životní styl je teď dost akční, takže pokud nespím, o něco se starám. Je to dobrá prevence PMO. Také jsem vynašel nový kousek do seznamu společensky užitečných aktivit - psaní dopisů vězňům. Dnes jsem napsal tři (s vysokým procentem podobnosti ) když mi ujel vlak.
Chci poděkovat všem kdo se za mě modlí. Ve většině případů nevím co tam dělají (a oni neví s čím konkrétně mi pomáhají), je to více různých lidí nebo společenství. ale čísla 50 a 113 tam nepřišla jen tak. Vím že jsou vykoupena nějakou bolestí, ztrátou, sebezáporem a prací, ale stejně nevěřím že jsou jen mým dílem. Nevím jestli a čím vám to někdy splatím.
119/5: mam se fajn, dovolená u vody s přáteli. Před dovolenou byl ale MO relaps takovej, že jsem si jeden den ráno řekl že to vydržím, a holt nevydržel jsem. Přesně za sebou šly ty fáze vtiravých myšlenek, zahnaných příležitostí, pochybování, otočení názoru, čin, otočení názoru zpět. Bylo mi to pak velmi líto a cítil jsem se špatně. Ale co už, je to za námi.
2/5: relaps. Žádný tvrdý obsah, ale seznamka. Příčinou byly pozvolné ústupky. Viděl jsem sice minimum, ale v srdci to bylo velký (jak napsal můj e-kouč potom co jsem mu to popsal). A pronásleduje mě intenzivní sebelítost nejen kvůli tomuto, ale přišlo najednou víc neveselých věcí. Jsem jak bez sebe.
7/12 Díky Pete za podporu, teď po týdnu už jsem se zklidnil, ale před tim týdnem to bylo dost nepříjemný. Ty pocity nedostatečnosti mě pronásledovaly několik dní a i vystoupily na povrch když jsem jednal s lidmi okolo. Žádný chaser jsem necítil, a jedu zas dál jako vždy. Mám pár nových tipů ohledně života s Bohem, tak to vyzkouším, a zas zapracuju na životosprávě.
Takže mě napadá, jestli se s námi podělíš konkrétně o to, v čem konkrétně spočívají ty nové tipy ohledně života s Bohem? A jakým konkrétním způsobem pracuješ na životosprávě?
dostala se mi do ruky kniha Chraň svoje srdce, kterou zvolna čtu a promýšlím, myslím že můžu doporučit. Teď se víc soustředím na to, co Bůh dělá v mém životě, děkuji za to a modlím se různými způsoby za lidi kolem mě, kteří třeba něco řeší nebo je něco trápí.
A ta životospráva: nepřeháním to s prací, snažím se spát do sytosti ale přitom vstávám brzy a chodím před půlnocí spát, nechávám si hodně času na vaření aby to jídlo bylo fakt dobrý a z kvalitních surovin, vylepšuji bydlení a auto.
17/22: Vracím se ze skvělé cyklopoutě a vymýšlím nějaký návratový plán abych hladce vplul do všedních dní a vyhnul se riziku relapsu. Vůbec se mi domů nechce a už přemýšlím kdy a kam zase vypadnu
edit: a také s kým to podniknu
edit večer: shit, ten návrat do reality mě dostává, rychle nějakou činnost
19/24: od návratu se mně drží stále vtíravé myšlenky a pocity marnosti, i sny jsou nepříjemné. Odmítám ty pocity a myšlenky stále dokola a snažím se upnout na neco pozitivního.
20/25: včera jsem se tomu dostal na kobylku! den vypadal že bude zase na prd. Typický nedělní nudný program. Tak jsem odpoledne vypadl z domu na místo které mám rád a hele: vše negativní je fuč a cítím se super
27/32: měsíc bez M! Tak dlouhá doba se naposled povedla v únoru v tom prvotním úsilí, když jsem začínal. Jsem na sebe hrdej, krásná práce. Každých pár dní přichází nějaké pokušení, pohled na nějakou normální každodenní věc nebo náhodná vzpomínka ve mně spouští další představy. Řeším to tak že je okamžitě vědomě odmítám a měním objekt zájmu.
Minulý týden mě významně povzbudil zpovědník, setkávám se s ním vlastně od ledna po cca měsíci tak má rámcově představu, a vždy se snaží povzbudit.
Ahoj, rozhodně větší citlivost ve vnímání žen kolem mně. Všímám si víc detailů. Také mě ale to ale dokáže snadněji rozhodit, takže se musím víc hlídat abych např neřekl něco ceho bych později litoval. Celkově tento stav oproti tomu předtím hodnotím kladně a hodlám vydržet co nejvíc
Ahoj Pete,
zatím cajk, tento týden zase cestuju a užívám si společenství, takže jsem prakticky zapomněl že něco řeším . Uvidíme co přijde s návratem do všedních dní, ty návraty představují krizové období.
31/36: dnes návrat z akce, a mám se super, pokušení je sice časté ale odrážím ho rychleji a lépe než dřív. Musím říct že mě poslední dobou znervózňují i maličkosti, které jsem dřív přecházel - některé scény ve filmech a audioknihách, zbloudilé myšlenky, periferní pohledy na kolemjdoucí lidi, jazykové a věcné souvislosti pod kterými mám uložené představy. Člověk je teď zkrátka asi citlivější, což je vlastně dobře. Třeba teď budu vnímat v širším spektru a lépe???
Mám takovou zkušenost, že člověk začne být už po nějaké době restartu citlivější, jak píšeš, a začne si těch věcí více všímat. Problém je, že v průběhu abstinence to v člověku vyvolává často úzkostné pocity (tak nějak bych to asi popsal), protože si uvědomuje potenciální nebezpečí, ale ještě si není sám sebou jistý, že ho ustojí. Ta “jistota” přichází až časem, když to člověk několikrát zvládne. A s každým opětovným zvládnutím si je jistější.
Nicméně zároveň pozoruji, že tomu člověk musí jít trochu naproti a musí o tom začít přemýšlet jinak, aby to byl schopný ustát. Prostě člověk má nějak naprogramované reakce a vnímání, které je ale zapotřebí cíleně přeprogramovat. To chce sice čas, ale i nějaké úsilí ze strany člověka.
V kurzu o tom mluvím jako o vnitřních přesvědčeních, které je zapotřebí změnit. V souvislosti s pornem je to celkem “jasné”, ale je to obtížné tato přesvědčení někdy odhalit. Ale pak je tu celá řada dalších otázek, které píšeš. Co s nimi? Často v těchto představách či myšlenkách pokračujeme dále, protože v hloubi věříme, že je to ok. Třeba pohledy žen na ulici si vykládáme se sexuálním podtextem, byť tam třeba vůbec nemusí být. Ale to je všechno otázka nastavení mozku.
Takže za mě je vždy otázka, co by bylo dobré “přeprogramovat”?
(trochu jsem tady vařil z vody, tak snad to dává smysl)
