Jako jo, asi vím jak to myslíš. Neobcházet každé pokušení kilometr daleko protože to by musela být 100% náplň života neustále se vyhýbat nějakým takovým překážkám, a na to nemám čas ani náladu. Cesta je podle mně nedělat z toho vědu, ale prostě tu věc minout a třeba nepřipustit si ten vjem.
Ty asociace s věcmi z běžného života, které mám, by šly přeprogramovat tak, že jim dám jiný smysl, a vytvořím na jejich základě jiné, pozitivnější asociace. Konkrétní příklady veřejně sdílet nechci.
Jinak jsem tedy měl dost náročnej víkend, dal jsem si totiž dva dny pasivního odpočinku protože jsem stále v poklusu a unavenej. A cítil jsem se tradičně pod psa, tak jsem to svedl na prostředí. Únava, vtíravé myšlenky, pocity méněcennosti, sebeobviňování atd. Myslím že mi nedělá dobře ten domácí stereotyp, v posledním roce bývám doma častěji než dřív a chytám ponorku. Jelikož se ale kvůli tomu stěhovat nehodlám, musím těm místům kde se cítím špatně dát také nový smysl. O tom to možná je, což? O přidělení významu věcem kolem nás. Kdybych tak dokázal sebrat význam těm myšlenkám a pocitům, které mě brzdí! To by byla pecka!
Myslím, že je dobré o těch věcech mluvit s někým dalším, protože tě mohou vyvést z těchto negativních pocitů. Hlavně problém je často v tom, že člověk právě zůstává s těmi negativními pocity v sobě. Když se ale svěříš, tak ti ten člověk může pomoci vytáhnout tě a ukázat ti, že to jsou falešná přesvědčení, která o sobě máš.
Falešná přesvědčení… cítím že to by pro mě mohlo být důležité. Na dnešek jsem spal dvě hodiny, hlava jela celou noc jak splašená, srdce tlouklo jak divé. Už včera večer jsem to s někým probíral a myslím že vím co mám udělat, otevřu se večer dalším dvěma lidem které mám rád. Relaps PMO nebyl, ale tohle pokládám za horší problém. Řekl bych že abstinence od PMO mě dovedla k tomuto abych to vyřešil.
OK, takže dneska MO relaps. Ale žádná hrůza. Spouštěčem bylo vyčerpání z práce a celkově ze života. Jsem v těchto dnech dost mrtvej. Práce, akce, přátelé, příbuzní… je toho moc, ale jsem za to rád. Žádný pomocný materiál jsem nepoužil, fakt jsem to asi použil jako nástroj uvolnění napětí. Což je samozřejmě špatně, a příště v té situaci udělám něco jiného, třeba půjdu prostě vědomě spát. Odpo se stavím za zpovědníkem a snad dáme pokec, a připravím se na následující dny pokušení.
Hlavně mě napadá, že jsi tady zmínil “práce, akce, přátelé, příbuzní…”, což je takový mix všeho. Takže mě napadá, jakým způsobem to máš pro sebe vnitřně rozdělený? Co je “práce” a co je “odpočinek”? Případně co je pro tebe ideální “me time” (čas pro sebe)?
Ahoj Pete, už jsem to napsal třikrát, a pokaždé jinak a nakonec jsem to stejně smazal , dnes mám typický deníkový příspěvek: prů*er v práci, pokušení přišlo, píšu sem abych se utvrdil že vydržím.
noční edit: ok, takže PMO relaps. Opravdu, od ledna! Je mi to líto, ale vnitřní souhlas je vnitřní souhlas. Bohužel, mrzí mě to, ale neviděl jsem východisko. Dnešní den byl zkrátka strašnej, několikrát jsem přešel mez v práci za kterou jsem nechtěl jít, byl jsem ze všeho nervní až do noci a najednou mi bylo všechno tak moc jedno, až…to bylo. Opatření: jako do teď + žít víc osobní než pracovní život,
Nemyslím že mě to vrátí nějak zpět, prožil jsem úžasných 8 měsíců během kterých jsem prožil nádherné věci, které nesmaže ani toto. Jdeme dál.
O víkendu si dej klid. Uklidni se. Relaxuj. Zkus v klidu popřemýšlet, co tě k tomu vedlo. Najdi si dobrou motivaci, proč v tom chceš pokračovat. Ona se vždy najde . Hlavně si to moc nevyčítej. Mohlo by to vést k dalšímu relapsu. TJ
Skvělý postoj! Máš za sebou úžasnou 8měsíční cestu, a jeden úlet to nevymaže. Tak jsem měl v procesu své abstinence tyhle slabé chvilky, ale právě vždy zůstalo u jednorázových úletů, kdy jsem si vždy rozebral, co se stalo a nastavil opatření. Takže tě jen chci povzbudit, že to je skvělý postoj
Ahoj, o víkendu jsem odjel do zahraničí kde jsem se fyzicky dost zbořil ! A vyplatilo se, úplně jsem tam nechal všechny starosti a velmi jsem tam načerpal. Žádné negativní jevy nebyly, cítím se prima.
Celkově jsem s dopaminem v posledních týdnech hluboko pod nulou, život se zdá dost těžký. Samý pru*er, starosti, Boží pomoc teď nevidím. Sice to dost ventiluju u rodiny a přátel a modlitbou a snažím se i dobře a dost se bavit a spát, ve finále jsem jen víc ve stresu. Cestu z tohoto vidím v tom přijmout ty starosti jako součást života a řešit jednu po druhé. Protože před stresem se nedá bez následků utéct, tak prostě tu horu nakouskovat a po částech zpracovat. Háček je v tom že pořád se přemáhat bolí.
Dneska v noci mě od relapsu dělilo málo, ale vybojoval jsem to.
Pozdě Pete, relaps! . Ale jakej! Dost divnej. Byl krátkej, asi šlo o to uvolnění napětí. Respektive, uvědomil jsem si potom jednu dost trapnou věc: několik dní mě všechno fakt deptalo, a když k tomu nakonec došlo, po tom relapsu se nezměnilo v mém životě vůbec nic k lepšímu ani k horšímu! Nepřišlo ani to uvolnění ani nějaké výčitky. Když to řeknu blbě, tak jsem si to ani neužil. A viděl jsem že je to tak nějaké divné, umělé, ty obrazy nepravé, neživé. Připadal jsem si přitom nemístně, nevhodně. Tak co to je za ďábelskou lež? Někdo zlý mi nasadí do palice sklon k PMO, slíbí uvolnění když na to přistoupím, a když mě to už teda po x týdnech udolá, uvolnění nepřijde a já dál hledám sílu jinde a mezitím ještě úplně zbytečně poruším slovo dané sobě, Bohu, lidem. Shit…vskutku ďábelská past.
Cítím se stále stejně odhodlaný jako předtím, mé vnímání je stejné, postoj je stejný, jen se cítím trapně že jsem zas někomu naletěl.
Příčina je asi v tom, že v nynější situaci jsem dost jinde než jsem byl na začátku, takže ta lednová motivace a opatření přestávají účinkovat. Chce to upgrade. Sáhnout do priorit života zas bude nevyhnutelný. Loňská situace si žádala specifický přístup, aktuální situace si žádá svůj. Asi půjdu cestou vnějších změn.
Předně tě chci povzbudit, že je super, že pokračuješ. Na tom hlavně záleží
Možná mě jen napadá (častokrát jsem se s tím setkal), že když už člověk má tu potřebu uvolnit to napětí, proč to porno? Proč se prostě neuvolnit jenom MO, ale bez P? A já vím, že pro některé je to cesta po spirále dolů, ale je to otázka nastavení. Pokud chci přestat s pornem, tak nesmím sledovat porno. Pokud chci přestat i s masturbací, tak ok. Ale pokud je hlavním problémem porno, není lepší v krizovce přistoupit pouze na MO bez P? A pak postupně se zbavovat nebo omezovat i M?
Neber si to prosím jako výtku, spíše jako podnět k zamyšlení
.
