Konečně praktické kroky
Jak jsem zmiňoval v poslední části příběhu, uvědomil jsem si, že musím začít dělat praktické kroky. Nejdříve jsem se pokoušel zrušit Instagram, který mi v tu dobu dělal největší problém, ale vždy přišlo masivní FOMO (jelikož jsem měl problém i se závislostí na sociálních médiích) a já se k Instagramu kratší či delší cestou vrátil. Kamarádi se mi časem začali smát, jelikož jsem si často rušil a zakládal účty na sociálních sítích. Ale Instagram postupně začal vycházet z módy a postupně mě naštěstí přestával bavit.
Po nějaké době jsem to opravdu dokázal, zrušil jsem si Instagramový účet i Facebookový účet. Uvědomoval jsem si, že kromě problémů s pornem je můj mozek přeplácaný zbytečnými informacemi ze sociálních sítí (to je na jiný příběh), a že to je pro mě obecně dobrý krok.
Ale to nestačilo. Časem jsme tyto sítě nahradil Youtubem a čtením zpráv na netu. Znovu jsem se dostal do fáze, kdy jsem po probuzení ležel jednu až dvě hodiny a sledoval “Shorts” případně nějaký delší kontent - ale většinou o nesmyslech. Navíc i na Youtube se dala najít videa, která hraničila s pornem. Youtube se tyto věci snaží filtrovat, ale často nestíhá.
Po čase jsem se tedy odhodlal a rozhodl se úplně zrušit chytrý telefon. Uvědomoval jsem si, že to je ten krok, který potřebuji. Ale pak jsem zjistil, že mi ho nahrazuje notebook u postele. Tak jsem zavedl pravidlo, že notebook bude pouze na pracovním místě. Později jsem si i zablokoval Youtube a další pro mě prokrastinační stránky. To už celkem fungovalo.
Během této doby jsem měl několik momentů, kdy jsem se k pornu jednorázově vrátil, ale vždycky jsem ucpal cestu, kterou jsem se k nim dostal. Musel jsem, protože jsem věděl, že když nic neudělám, znovu se zacyklím.
Prošel jsem si celkem brutálním FOMO, absťákem od sociálních sítí, hromadou otázek na téma “žiješ ještě?”, komplikacemi spojenými s tím, že nemám chytré mobilní zařízení, a tím pádem i internet pořád u sebe, a tak dále, asi si to dovedete představit. Ale po nějakém čase jsem si dokázal život zorganizovat tak, abych tyto vymoženosti už nepotřeboval. Dneska už mi sociální sítě ani chytrý telefon vůbec nechybí.
Změny, které se děly při odvykání
Jak jsem už psal, moje odvykání bylo několikafázové. Od té doby, co jsem začal s pornem natvrdo bojovat se mi nejdříve podařilo zredukovat sledování porna na cca 1 - 2x měsíčně. Potom, při již zmiňované přestávce a pozdějším relapsu a přiznání ve vztahu jsem se vždy zvládl nedívat několik měsíců a pak přišel relaps. V té době už jsem cítil, že se moje myšlení mění, ale ty relapsy mě neskutečně štvaly.
Později se mi dařilo interval prodloužit až dodnes.
Dnes jsem na tom tak, že PMO jako takové jsem neměl cca 4 roky. V průběhu těch 4 let se mi ale několikrát stalo, že jsem se zadíval/vyhledával obrázky na internetu či různá videa, která byla vyzývavá - nejdříve jsem si to omlouval, že to není porno - ale teď vím, že to není dobře. Jen tu chci být upřímný a nedělat ze sebe někoho, kdo už nemá v životě žádná pokušení. Bojuji s tím a daří se mi to postupně redukovat.
Pornografie jako taková mě ale úplně omrzela, vůbec se mi to nelíbí. Musím se teda přiznat, že před půlrokem jsem se při extrémní únavě dostal na pornostránku - ani nevím jak. Ale to, co jsem tam viděl, mě znovu ještě víc vyděsilo a znechutilo - ani jsem neměl chuť se dívat nebo dokonce masturbovat - prostě jsem to jen zavřel, odešel, a pak přemýšlel, co to sakra bylo. Upřímně nechápu, jak jsem mohl dříve takové věci sledovat a ještě se mi to líbilo.
Myslím, že to je nejzásadnější změna - porno se mi nelíbí. Tím pádem skončily i vtíravé myšlenky na něj. Ohledně sexualizace žen okolo, to byl proces o něco delší, myšlenky v mé hlavě mě tímto stylem otravovaly ještě cca 1 rok po restartu mozku. Ale taky vymizely. Už taky nemusím mít v hlavě myšlenky na porno, abych dosáhl vyvrcholení. Jde to i bez toho. To dlouhý roky nebylo možný.
Zlepšila se moje schopnost komunikovat se ženami, změnil se můj pohled na sex - obojí asi souvisí s tou sexualizací a taky s tím, že jsem si začal postupně uvědomovat, že násilné sexuální chování zobrazované v pornu, na které jsem se dříve koukal, není zdravé.
Celkově bych chtěl na závěr říct, že zbavit se porna bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Sice můj mozek pěkně štvalo, že si nemůže dopřát dopaminovej jackpot zdarma, ale ono je to dobře. Člověk si alespoň začne vážit potěšení, které mu je přinášeno skrze zdravější věci. Prostě - ač ta cesta byla dlouhá, stále více poznávám, že se vyplácí. 
Kdybyste měli otázky, nebojte se zeptat. Buď Vám odpovím nebo ne. 
Každopádně tady bych zakončil svůj příběh s pornem a chtěl bych pokračovat v deníku, jelikož na sobě chci pracovat i v těch dalších aspektech jako jsou ty různé sexuálně laděné obrázky a další zhovadilé nápady.
Pracuju na tom dlouhou dobu a zlepšuju se. Ale myslím si, že sdílení na tohle fórum by mohlo být krokem, který to dovede k cíli. Nerad totiž selhávám - a o to víc nerad, když o tom ví i někdo další. 
Díky za pozornost všem, kdo jste můj příběh dočetli.
