Je ta knížka dobrá? Pomohla? Posdílel bys kdyžtak její závěry?
Pokud myslíš Atomové návyky, brzy by měla vyjít na NePornu moje minirecenze, tak ji sem kdyžtak pošlu. 
A rovnou připojím nějaký ten report. Od nového roku se snažím nastavit si návyky a nějak zvlášť mi to nejde. Je to tak půl na půl zatím. Dneska jsem chytil něco jako druhý dech a myslím, že budu muset pro své zdraví opravdu opustit PC hry, Youtube a Twitch, což je pro mě veliká oběť. Vnímám to ale jako důležité z hlediska dlouhodobého užitku. Dny, kdy jsem se cítil nejhůř, vždycky následovaly po dopaminových dropech právě po těhle aktivitách. Nejsem psycholog ani psychiatr, ale přisuzuju to právě velkému kontrastu mezi zdravým a vyváženým snažením a dopaminovou tsunami, kterou mi Youtube a Twitch dává. Pak mám z toho v hlavě bordel. Tak dnes to začnu zkoušet znovu. Věřím, že se to podaří.
3 Líbí se
Ahoj, jak to zvládáš? Snad se to na Tvé cestě daří 
Ahoj Julčo,
moc díky za optání. 
Měl jsem teď vytíženější období a celkově jsem sem zapomněl/neměl energii/whatever psát. Za tu dobu se toho stalo fakt hodně. V první řadě musím přiznat, že jsem několikrát ujel a porušil svou abstinenci - šlo o několik jednorázových uklouznutí, tak bych to asi popsal nejlépe. Tentokrát jsem je ale oproti dřívějšku dokázal celkem dobře zpracovat. Uvědomil jsem si srze to důležité věci a pokračuju dál. Hlavní uvědomění bylo asi to, že i když nemám potřebu sledovat porno každý týden a častěji, jako tomu bylo dříve, tak se občas může vynořit a já chci být připravený. 
Přestěhoval jsem se do nového bydlení, nastavuji komplet nový životní styl, snažím se přestat orientovat na výkon, chci se naučit být prospěšným pro ostatní, plánuju začít studovat úplně nový obor a celkově se hodně učím o životě od lidí okolo sebe, což mi dělá radost. 
Myslím si, že v tomhle období začínám také novou etapu mého života s Bohem - jsem celkově v takovém tom příjemném očekávání, a těším se, co dalšího život přinese.
Takže se mi daří fajn, jsem stále dobře naladěn, ale trochu jinak. Je hustý si uvědomit, co všechno se může za půl roku stát (mohl bych sem o tom psát půl dne, ale stejně by nešlo všechno předat), mám z toho velkou radost.
Ahojky Matěji 
Musím říct, že mám z Tebe upřímnou radost.…je to super, že začínáš nový věci ve svém životě. Jaký obor jsi si vybral? …ano, myslím že za půl roku se stane mnoho věcí, taky jsem prošla spoustou věcí, a pořád se něco děje
Taky mám v plánu začít studovat dálkový obor, tak jsem na to trošku zvědavá, ale věřím, že s Boží pomocí se vše dá zvládnout. Každopádně, mám radost, že stále pokračuješ a nevzdáváš se. Je super, že jsi došel k věcem, které ti pomohli si něco uvědomit. 
Jen tak dál
Já, jsem taky došla do bodu, kdy mi Bůh pomohl pochopit určité věci, a díky tomu se cítím svobodná. Uvedomuju si, že svobodná mysl, je to nejcennější co ti Bůh dává, ale zároveň je to i určitá zodpovědnost, ale taky je v pořádku dělat i chyby. I já stále pokracuji a bojuji, ale o proti dřívějšku je to daleko snažší pro mě. Každý den, je pro mě malí krok vítězství.
Takže, jsem moc povzbuzená tím, co jsi napsal. Jsem moc ráda, že to zvládáš a že se navracis k Bohu.
Ahoj všichni, tak jsem se rozhodl začít sem zase psát. Když si pročítám zpětně své příspěvky, musím uznat, že je až podivuhodné, jak se člověk může s časem měnit. Ale je to tak dobře.
Za ten půl rok, co jsem sem nepsal, se změnilo hodně věcí. Jak už jsem psal v odpovědi Julče, tak jsem se přestěhoval do nového bydlení a jelikož mám rád dělání pomyslné tlusté čáry a nových začátků (to se nezměnilo 
), tak jsem se rozhodl, že nové bydlení = nové nastavení. Už před stěhováním jsem vše probíral se svou supervizorkou a na další supervizi se budeme společně bavit o tom, jak se mi to povedlo.
První velkou změnou je, že jsme se s manželkou dohodli, že pokoj, kde spíme, bude zóna bez obrazovek. To zatím funguje skvěle, jelikož nejvíce pokušení kouknout ba na nějaký lehčí obsah přišlo právě večer/v noci/po probuzení, ale hlavně v posteli. Když už člověk vstane a jde něco dělat, riziko se (alespoň v mém případě) závratně snižuje téměř na nulu.
Dále začínám cvičit, přecházím na zdravou stravu, zlepšuju time-management, začínám zase trochu rozvíjet své umírající podnikání a taky chci začít pravidelně cvičit na klavír. Zároveň tohle všechno chci dělat s Bohem, je to pro mě důležitý.
Zdá se to jako hodně věcí najednou, ale tím jsem se už jednou spálil a skoro shořel. Tentokrát to je o něčem jiném, než si naládovat hromadu cílů. Spíš jde o to, začít vyplňovat obyčejné dny obyčejnými věcmi, které se právě tím stávají výjimečnými.
V mnoha ze svých minulých zpráv cítím hodně pozitivity a naděje. Je to dobře, ale musím přiznat, že se tak často necítím. Jak jsem už v několika zprávách naznačil, občas mě pronásledují hnusné myšlenkové stavy, splíny, neumím být sám se sebou a ucpávám si mozek hudbou a seriály, abych nemusel být ve své hlavě sám (ale díky Bohu - ty pravé deprese už jsou dávno nadobro pryč). Píšu to, protože kontext je důležitý.
Pozitivita a naděje je ale něco, co mi dodává sílu. Vím, že na světě může být krásně i v momentech, kdy to zrovna nevidím. A že všechno je možné, i když se tak necítím. Prostě bych Vás chtěl povzbudit, že i když věci občas nejdou, tak dneska je ten den, kdy s tím pracovat. Dneska je den, kdy si zacvičím. Dneska je den, kdy se nepodívám na porno. Dneska je ten den, kdy budu žít lepší život.
3 Líbí se
Nebyl jsem tu rok. 
Moje věta v posledním příspěvku “rozhodl jsem se, že sem zase začnu psát” mi připadá přinejmenším úsměvná. 
Za rok se toho stalo hodně. Bylo bohužel i pár lapsů, v řádu jednotek. Dost jsem se z nich poučil, dostal od života trochu na držku, a pak jsem se musel zvednout a pokračovat dál.
Takže žiju, jak se dá. Pořád věřím ve stejný hodnoty, pořád pracuju na žití “lepšího” života, ale už asi s větší pokorou, protože jestli jsem se něco naučil, tak to, že jsem jen člověk.
Mám radost z toho, že to tady pořád funguje. 
Po roce člověk vidí, kolik příspěvků přibylo, kolik z Vás tu aktivně píše. 
Jdu se trochu začíst. 
A co je nejdůležitější - jak se máte Vy? Klidně mi tu nechte nějaký vzkaz, pokud to čtete, rád se na něj mrknu, až se sem zase někdy dostanu. 
4 Líbí se
Nedávno jsem zažil skvělou věc. Mám pocit, že se ve mě opět probouzí vnímání světa, kdy mě pornografie vůbec neláká. Už jsem to jednou měl, před třemi lety, ale pak jsem to podělal (edit: podle svých minulých zápisků koukám, že jsem před tím poděláním vydržel téměř rok a půl bez porna 
No do háje, tak teď jsem na sebe normálně naštvanej… ). Kvůli několika lapsům jsem si znovu totálně zabezpečil všechny domácí systémy, a to mě v mnoha případech drželo nad vodou. Plácal jsem se v tom, občas lapsnul, vydržel hodně dlouhý období, ale to nebezpečí tam pořád bylo…
Teď mi přijde, že to je trochu jiné. Přijde mi, že jsem si to zvnitřnil a že se na to dovedu podívat s nadhledem a říct si, že koukání na porno je vlastně totálně absurdní koncept. Dost změna oproti večerům, kdy jsem z toho měl FOMO nebo jsem se na to dokonce těšil…
Vím, že není dobré usnout na vavřínech, spálil jsem se až mockrát. Ale je to skvělej pocit.
6 Líbí se
Ahoj @NinjaPárek . Vím že dloubu do dávné historie ale taky sem nechodím zrovna pravidelně
Strašně se mi líbí jak jsi to napsal a naprosto se s tím stotožňuju. Taky si ucpávám mozek podcasty, dokumenty a seriály protože být jen se sebou ve své hlavě mě často až děsí. A často je to právě cesta kterou taky sklouzávám do splýnu a blbých nálad.
Děláš to pořád nebo se něco změnilo?
Btw vůbec jsem nevěděl že jsi ženatý kapitola s tlustou čárou a reorganizací prostor mě pobavila/inspirovala.
Už jsem nedávno začal do partnerky taky šťourat, že když jsem si bloknul socky a už do mobilu tolik nečumím, mohla by to taky zkusit 
Ale určit místnost bez displayů, to je ještě o 2 levely vejš
1 Líbí se
Ahoj @Finch96, díky za zprávu. Tento rok naše manželství překonalo prvních 7 let. Ten vzkaz, ze kterého cituješ, jsem psal cca rok a půl zpět, takže některé věci se rozhodně změnily.
Místnost bez screenů už nedodržujeme tak striktně jako dřív. Snažíme se spát bez modrého světla, ale pustit si tam společně odpoledne/večer pohádku nebo třeba nějaké herní video jsme si nakonec dovolili.
Ale postupně mi přijde, že tohoto zvyku přirozeně ubývá. Má to širší kontext. Dal jsem se na zdravý životní styl, protože potřebuju shodit váhu kvůli bolavým zádům. Měl jsem a ještě pořád mám nějaká kila navíc, takže je na čem pracovat. S tím jsem změnil žrádlo a i spoustu denních návyků. Tentokrát jsem do toho šel sám za sebe a pro sebe, ale časem jsem začal pozorovat, že se v některých mých krocích inspiruje i manželka. Třeba už doma skoro vůbec nemáme různé bonbóny a podobně, chodíme více ven, na kulturní akce a tak dál.. a pak se takové to sezení u kompů redukuje na relativně přijatelnou dávku…
Moje mysl je klidnější. Myslím, že za to může spousta faktorů, o kterých bych tu mohl napsat desítky řádků. Hudbu si pořád pouštím rád, občas i nějaký ten seriál, ale už umím být sám v tichu a klidu, což je vlastně krásný.
Občas přijdou krizovky, ale dost mi pomůže si o tom s někým popovídat nebo se modlit k Bohu, aby moji mysl zklidnil (z kontextu vyplývá, že jsem věřící člověk, jen bych dodal, že víra v Boha je pro mě stěžejní součástí života ). Taky mi pomáhá se v těhle chvílích zvednout a jít třeba mýt nádobí, vyprat, uklidit apod. Obecně na sobě pozoruju tendence být méně líný a více se hýbat, což podle některých článků, které jsem četl, na psychické zdraví také velmi pomáhá.
Ujet do splínů a blbých nálad je pro mě hrozně jednoduchý, koketovat pak s pornem nebo nějakýma náznakama “vzrušujícího“ obsahu taky. Nechci dělat jednoduchý věci. Tak snad mi to vydrží.
2 Líbí se