Den 1 středa ok, předchozí dny hrůza
Den 1 pátek
Den 1 neděle
Opět AHOJ,
jak si psal o pocitu samoty. Tak jsem tě chtěla povzbudit. Ten pocit jsem zažívala a občas zažívám taky. Teď se to trochu zhoršilo tím, že moje nejlepší kamarádka se bude v září vdávat. Zrovna ta, co se do vztahu nehrnula. Pamatuji si, jak jsme říkaly, že já budu první, kdo se bude vdávat. Bolí to o to víc, když dává přednost jemu přede mnou. Říkám si, že jsem v tomhle ohledu sobecká. Taky můj vnitřní hlas říká, že nejsem hodna lásky, kdo by mě mohl mít rád. Ale musím se tomu hlasu postavit čelem a říct mu pravdu, že Bohu na mě záleží a obětoval kvůli mě jeho jediného Syna Ježíše. Za mé hříchy. Za mé chyby, co jsem udělala v době, když jsem nebyla věřící. ON mě miluje a tebe taky, i když někdy podlehneš. On ti čte myšlenky a vidí v tobě to, že té závislosti chceš se zbavit. Váží si toho a nepřestane o tebe bojovat.
V poslední době pociťuji, že se mě snaží ten zlý získat zpět. Snaží se pomocí vzpomínek na předchozí vztahy, co jsem měla. Jaké byl život bez Ježíše. Někdy mám chuť se podívat, ale místo toho se modlím k Bohu, abych nepodlehla.
Nevím, jak to bude se mnou na Valentýna, když už jsem čtvrtým rokem sama. S tou samotou mě docvaklo, že jsem netrpělivá vůči Božímu plánu pro můj život.
Tak ti přeji, aby se ti dařilo v téhle výzvě. Nezapomínej se za určitý úsek pochválit a udělat si radost.
Přeji ti hodně božího požehnaní ve tvém životě.
Tak se zase po měsíci ozývám. Je to kruci těžký. Od tý doby co jsem začal bojovat se změnili asi jen to že se Nedívám každý den, ale tak 3-4 do týdne, nevím jestli to je úspěch. Nicméně to bude zkoušet dál. Teď momentálně zkousim nemyslet tolik na to že chci přestat Myslím že když jsem se až moc snažil tak jsem paradoxně myslel na porno víc. Taky už to tolik nehrotim když selžu, jasně je mi to líto ale řeknu sie že jdu dál. To vnímám taky jako další malou změnu. Pokud se mi někdy podaří dát týden zase napíšu
Určitě to posun je a je dobře, že to vnámáš jako posun. Cestě je sice ještě dlouhá, ale máš nějaký posun za sebou. Možná si zkus přečíst online knížku (zdarma) “Easy Peasy”, jestli tedy ovládáš anglištinu
Tak zase uplynul týden, podařilo se mě to eliminovat na 3x. Věřím že bych to zvládl ještě snížit ale jak přišla válka tak mě to dost sebralo a porno bylo jediný co mě na chvíli dostalo ven z reality. Nicméně jedu dál a tenhle týden zase zkusím snížit počet
Chápu, že válka teď sebrala všechny, ale existují určitě zdravější formy vyrovnávání se se stresem, akorát přijít na to, co bude vyhovovat tobě
Navíc zkusím hodit poznámku, že to “postupné” ubírání spoustě lidem moc nefunguje. Přemýšlel jsi nad tím, že bys s tím seknul úplně hned?
Tak zas po měsíci píšu, a výsledek je že se nic nezměnilo Pořád to nedávám a cítím se unavený a zoufalý. Podaří se mi třeba dát 4 dny za sebou a pak prostě ztrácím nad sebou kontrolu. Opravdu už nevím co dělat. Možná by pomohlo se někomu svěřit, ale strašně se za to stydím, takže to nedokážu udělat. Když už s tím nedokážu najednou skončit, tak se to alespoň budu snažit eliminovat.
Máš nastavené nějaké blokovací programy?
Když si představíš, že by ses svěřil svému kamarádovi, co nejhoršího by se mohlo stát? A na druhou stranu, jaký pozitivní výsledek by to mohlo mít?
Vítej zpět a držím palce! Jsem od tebe o víc než 10 let starší, takže si dovolím přihodit jednu radu. Souhlasím s tím co říkáš o plánování dne atd., to je určitě důležité, ale pokud opravdu jsi závislý, jakože asi jo, když to tak cítíš, tak se musíš zaměřit i na příčinu problému a ne jen eliminaci situací, ve kterých relapsuješ… pokud tu příčinu nebudeš schopný identifikovat a pracovat soustavně na jejím odstranění, tak se závislost vrátí jak bumerang při první příležitosti. Mluvím zde z vlastní zkušenosti. Co když například přijde nečekaná díra v tvojem rozvrhu a nebudeš najednou mít co dělat? To jsou situace, na který je třeba se připravit. Mojím největším spoutěčem je např. pocit samoty. Takže se 1) snažím eliminovat situace, ve kterých se cítím osamoceně (podobně jako ty s tím naplňováním rozvrhu), ale 2) snažím se připravit na scénář, že se tak cítit budu, což se dříve nebo později stane.
Díky, to je dobrá připomínka. I mně je asi největší spouštěč nuda a poté také osamělost. Když jsem se nad tím zamyslel, tak nejčastěji přijde myšlenka: hmm teď mám volno, porno přinese dočasné štěstí, zabaví a nachvili se vyhnu realitě. Takže bych to chtěl nahradit třeba cvičením, jenže to má háček že když budu třeba unavenej tak to nebude fungovat. Určitě zkusím nebýt na telefonu, jenže to chce najít nějakou jinou aktivitu abych k tomu nesklouzl. Když ale přijde spouštěč osamělost tak je to VELKEJ problém, protože v tu chvíli je mi všechno jedno a můj jediný cíl je vypadnout na chvíli z reality, taky nad tím zkusím popřemýšlet. Díky za tip:)
Jo, je mi 19 :). Díky za nápad s tím odskrtavanim, vyzkouším ho. Jelikož už v tom lítám přes 5 let, tak jsem připraven že proces odvykání může u mě trvat klidně i 2 roky. Opravdu pro mě bude úspěch když dám týden, spíš se bojím až někdy relapsnu abych se z toho nezhroutil a pořád měl chuť s tím bojovat dál
Den 1
Tak za dnešek splněno. Někdy to bylo náročný, protože celej den prší a tím pádem mám pořád přístup k počítači i telefonu, ale pokaždé když přišla chuť se podívat jsem začal okamžitě dělat něco jinýho a snažil se dodržet pravidlo 5 sekund.
Den 2
Pro dnešek splněno. Za den jsem musel odolávat asi tak 5 intenzivnějším nutkáním, ale podařilo se mi je potlačit. Možná, to bude znít trapně a hloupě, ale je možný že abstinencí se mohou projevit fyzické příznaky, jako bolení koulí a tak podobně? Protože párkrát se mi stalo že chuť se dostavila skrze tyto příznaky, přemýšlím jestli se to dá nějak omezit.
Den 4
Pro dnešek splněno. Dneska se nutkání neobjevovala tak často ani ve velké intenzitě. Už jen 3 dny a dám týden
Tak a přišla konečná. Hlavně se nevzdat a jde se dál. Ty předchozí dny nejsou ztraceny, akorát si musím každý den opakovat že dneska chci být čistý. Beru to pozitivně po téměř roce dennodenního sledování jsem dokázal 4 dny, je to malinký krůček ale příště už to bude zase víc.
Opět selhání, zítra mám zase další šanci…
Znovu fail, tentokrát zato může špatná psychika, dneska jsem skoro celý den prolezel v posteli. Absolutně jsem neměl náladu nic dělat a někoho vidět. Zase mi bylo do pláče a topil jsem se v depresivních myšlenkách. Na večer jsem měli naplánovanou návštěvu tak jsem si myslel že to opravdu nedám, ale naopak mě zlepšila náladu a vytáhla ze špatných myšlenek. Doufám že zítra už se dokážu sebrat a jít dál.
Po pár selhání, už zase bojuju dál.
Den 1-4
Včera jsem to nezvládl, ani nevím co vlastně byl spouštěč, problém byl že jsem nezkusil ani bojovat, prostě přišla chuť a já si řekl no vydržel jsem 4 dny tak teď už bych mohl. Za dnešek ale splněno
Den 1
Ono to vypadá že pořád začínám od znova což je vlastně pravda ale z každodenního sledování jsem se přece jen trochu zlepšil a doufám že budu selhávat čím dál tím míň. Chci chci stím skončit jednou pro vždy, ale každý den si to musím připomínat,. protože i když vydržím 5 dní, to riziko je pořád stejně velký