Cesta za svobodou - 90 dní

Věřím že pro uzdravení ze závislosti je důležitá komunita. Proto jsem se rozhodl začít psát tento deník. Toužím potom sdílet své zkušenosti a snad být pro někoho povzbuzením a taky možná přijmout nějaké povzbuzení od ostatních, kteří jsou ne té samé cestě. Jak úžasné by bylo, moci zde napsat, že právě dnes je to můj devadesátý den bez PMO!

Jeden náročný den jsem byl na dně a objevil jsem stránku NePornu. Rozhodl jsem se požádat o e-kouče, ale zatím jsem žádného nedostal, rozhodl jsem alespoň text, který byl adresovaný jemu využít zde:

Jsem Stan. Studuji teologii. Jsem oficiálně podruhé v pátém ročníku a tento akademický školní rok bych měl končit. Jsem pod velkým tlakem, protože státnice i diplomka pro mě budou těžké. Mám brigádu v jednom obchodním řetězci, která je taky dost náročná, protože musím vstávat tak, abych se tam dostal na šest hodin. Bydlím na internátě v samostatném pokoji. Mám milující přítelkyni. Taky studuje teologii v posledním ročníku a rozhodli jsme se, že intimní vyjádření lásky si necháme až po svatbě. Mým problémem není pornografie. Vím, že v pornografii nic nenajdu. Problémem jsou seznamky. Našel jsem si už v minulosti vztah, který byl “jen na sex”. Byl jsem už v té části nemocnice, kam jsem doufal, že se nikdy nedostanu - na venerologii.

Snažím se skončit s masturbací už asi déle jak deset let. V dětství jsem měl velmi negativní zážitek, když mě ve dvou letech pokousala německá doga. Pamatuji si to. V pěti letech mi zemřel otec. Vyrůstal jsem sám s maminkou. Ta si později našla přítele, ale s ním jsem nikdy neměl dobrý vztah navíc je závislý na počítačových hrách a pornografii. Oba dva už jsou v důchodě.

Já jsem se po smrti taťky změnil z přirozeně sebevědomého, až drzého dítěte na “svatouška”. Začal jsem se velmi intenzivně učit ve škole. Věřil jsem, že když se budu dobře učit, tak se dostanu na kvalitní střední školu a potom na vysokou. Najdu si dobrou práci a zabezpečím svůj život. Můj život byl ale motivovaný stresem a strachem.

Chtěl jsem mít za každou cenu dobré známky, ale nebyl jsem dostatečně dobrý, abych byl schopný se hodně učit, tak jsem si našel “coping mechanism” na vyrovnávání stresu. Netušil jsem, že porno je škodlivé. A neuvědomoval jsem si, že mě vnitřně ničí. Stal jsem ze mě perfekcionista, ale uvnitř jsem byl prázdný. Chtěl jsem jít na medicínu, ale místo abych se učil, tak jsem, jak jinak, sledoval porno a utíkal před svým životem a svým potenciálem. Nechci aby se podobná situace opakovala teď.

Uvěřil jsem v Pána Ježíše jako dítě, když mi bylo dvanáct let. Na jednom letním táboře. Je legrační, že mě Bůh obvinil z mých hříchů po svědectví jednoho kluka před evangelizací, který mluvil o tom, jak ho Bůh osvobodil z počítačových her a pornografie. Ten večer jsem odevzdal svůj život Bohu. Když se mi po střední škole “zhroutil můj svět” tak jsem se rozhodl jít na teologii a stát se pastorem. Myslel jsem si, že mi Bůh pomůže se změnit, ale so teď bojuji sám se sebou.

Bylo to i lepší. Můj rekord je asi 126 dní bez porna. V poslední době mám relaps většinou, když jsem unavený a přetažený po práci a ze školy. Vždy to nějakým způsobem souvisí se spaním. Buďto nemůžu usnout a dostanu se do autopilota, nebo se v noci probudím nadržený a nezvládnu své myšlenky. Jsem schopný masturbovat i několik hodin.

Absolvoval už jsem nějaké kurzy. Fortify, Reforged man course. Píšu si skoro každý den specializovaný deník, který má tři části. RETROSPECTIVE ENTRY - Zde si píšu o své minulosti. O svých pádech a snažím se analyzovat, kde jsem udělal chybu, co jsem dělal špatně. Potom je RESPONSIVE ENTRY - Ve chvíli, kdy mám “urges” a zde se snažím vyhodnotit nejlepší způsob jednání v dané situaci. Jedná se o zápis přímo v konkrétní situaci. A potom je PREEMTIVE ENTRY - Které slouží na plánování budoucnosti. Dívám se do Retroscpective entry a snažím se vymyslet, jak bych mohl jednat lépe v dané konkrétní situaci, kde jsem padl předtím. Pokud jsem minule šel doprava a vedlo to k pornu, tak si zapíšu tento zápis abych mohl jít příště do leva. Jedná se určitý způsob vizualizace budoucích “triggering” situací. Aby můj mozek měl v dané chvíli s čím pracovat a nemusel s tím přicházet na místě.

Velice intenzivně jsem v minulosti sportoval a cvičil, teď to kvůli fyzicky náročné práce, vztahu a škole nezvládám. Vím že pokud se člověk chce dostat ze závislosti, tak musí zlepšit každou oblast svého život. Jídlo, spánek, pohyb, svůj sociální život, produktivitu a tak dále…

Dneska jsem prvním dni a skoro celou noc jsem nespal. Mám k tomu dost práce. Proto možná tento zápis je trochu strohý, ale ve skutečnosti si myslím, že jsem celkem srdečným člověkem.

Toto je to, co mě teď napadá, že je důležité o mě vědět.
Hledám někoho, kdo mě bude doprovázet po mé cestě za svobodou. Vím že to bude extrémně náročné. Myslím to vážně a už teď jsem Vám neskutečně vděčný za Váš čas a ochotu mi pomoct. Strašně si toho vážím, že věnujete svůj čas a energii pomocí ostatním lidem. Já jsem tím, kdo tuto pomoc potřebuje. Těším se na naši spolupráci.

To je něco málo o mě. Momentálně se mi daří dobře. Jsem na dni sedm. A mým předsevzetím je tento deník aktualizovat a sdílet tak své zkušenosti, úspěchy i pády na cestě za svobodou.

Mějte se. Zatím…

2 Likes

Ahoj Stane, musím říct, že to máš v hlavě dost srovnané. Co já bych za to dal, kdybych v tomhle věku byl uvědomělý tak jako jsi ty. Držím Ti palce na Tvé cestě!

Díky moc za povzbuzení. Myslím si, že všichni se snažíme udělat to nejlepší s informacemi, které máme k dispozici. Přál bych si před deseti lety vědět to co vím teď. Jak dlouho mi trvalo, než jsem si dal dohromady, že to že jsem unavený, demotivovaný a bolí mě hlava by mohlo souviset s pornem. Je úžasné vědět, že člověk není na této cestě sám.

Den osmý - Racionální a emocionální já
Cítím se dobře, ale vím že po týdnu začíná jít trochu do tuhého. Období mezi prvním a druhým týdnem je náročné, protože se mění chemie těla. Někteří to popisují jako “testosteronový spike” po sedmi dnech a intenzita “urges” se zvyšuje.
To co je pro mě teď důležité je být produktivní, protože našemu emocionálnímu já velmi záleží na našem statusu a pokud nebudu plnit svoje základní povinnosti, tak se budu cítit špatně. Je to logické.

RACIONÁLNÍ A EMOCIONÁLNÍ JÁ
Koncept od Marka Queppeta: Alpha Leadership and Training Your Primal Self - YouTube

Já věřím že lidská psychika má dvě složky. Terminální, které říkám racionální. A primální, které říkám emocionální. Zjednodušeně bychom mohli říct, že máme mozek jako sídlo rozumu a srdce jako sídlo emocí.
Racionální já je v předním laloku mozku a umožňuje člověku přemýšlet racionálně. Pracovat s abstraktními myšlenkami. Je jakýmsi volantem pro emocionální já. Problém spočívá v tom, že dává přednost tomu nepracovat.
Emocionální já má sídlo v mezimozku, varolově mostě, prodloužené míše… Je to “zvířecí” část našeho mozku, řízená hormony, instinktem a návyky a je zodpovědné za to jak se cítíme.
Není schopno myslet samo za sebe. K tomu potřebuje racionální já. Pokud ale racionální já není dobrým vůdcem, tak emocionální já rychle převezme kontrolu a to je v případě člověka závislého na pornu většinou chování vedoucí k relapsu. Někdo tomu říká autopilot. Člověk najednou udělá něco, co by s “klidnou” hlavou vyhodnotil, že dělat nechce.

Důležité je se naučit vnitřnímu dialogu mezi těmito dvěma složkami, aby se člověk učil pracovat se svými emocemi a jak na ně reagovat. Tady platí, že racionální já musí být přítelem ale zároveň dobrým vůdcem, aby se emocionální já “nevzbouřilo” a nepřejalo kontrolu.

Racionální já je trochu jako jezdec na slonu, kterým je emocionální já. Jezdec určuje směr, ale tu opravdovou sílu má slon a pokud se slon rozhodne, že nebude poslouchat, tak toho jezdec moc neudělá. Jezdec tedy musí spolupracovat se slonem a zároveň ho vést, aby věděl kam má jít a byl přesvědčený, že tam jít chce. Musí vzniknout vnitřní dialog.

Den jedenáctý 25.11.
RETROSPECTIVE ENTRY
Šel jsem dneska spát později, než by se žádalo. Měl jsem jen 9% REM spánku. Necítím se ale zas tak strašně. Svítí slunce a bude krásný den. Těším se na to, že budu se svojí dívkou. Všechno bude v pořádku.

PREEMTIVE ENTRY
Nebylo to dneska lehké. Ale teď mě budou čekat tři dny v bezpečném prostředí u rodičů přítelkyně. Důležité je pro mě být přítomný. Až přijedu zpátky, budu hotový a přitom nebudu vědět, co dělat a alpha leadership přejde na emocionální já. To se mi nemůže teď stát. V pondělí přijdeme ve dvanáct. Budu řešit jídlo a potom svoji práci. Udělám si preemtive entry.
Důležité je se zastavit a zhodnotit kde jsem a jak se cítím.

Čtrnáctý den 28.11.
RETROSPECTIVE ENTRY
Čtrnáctý den je pro mě velkým mezníkem. Naposledy jsem měl relapse po čtrnácti dnech. Vím, že dva až šest týdnů je velice náročná část rebootu. Člověk už nemá ten “cooping mechanism” “Instant good feel button” který by mu umožnil “utéct” z reality svého života. Vím, že budu muset na výzvy, těžkosti a problémy ve svém životě reagovat bez pornografie. Budu je muset řešit sám. Být přítomný ve svém životě a neutíkat před bolestí.

Je v tom i obrovská naděje a obrovská příležitost růst a stát se člověkem, kterým chci být.

(Pokud máte nějaké rady, tipy a triky, jak zvládnout období mezi dvěma a šesti týdny, tak bych byl moc vděčný za sdílení.)

Končí tři dny, kdy jsem byl v “bezpečném prostředí” v domě mé přítelkyně. Vstávali jsme po páté hodině. Potom nám ujel vlak protože přípojný autobus měl zpoždění.

PREEMTIVE ENTRY
Budu unavený, když přijdeme. Moje dívka (budu to psát takto divně, abych přece jenom trochu chránil její soukromí) bude mít svoje povinnosti. Já si půjdu na chvíli lehnout. Nechci ale skončit v autopilotu.

Nebudu si brát telefon na záchod.
Vybalování nechám až na chvíli až budu odpočatý.
Vybalím si a budu pokračovat ve své práci.

Všechno půjde dobře. Prezentaci na zítřek už mám hotovou a nic mě netlačí.

Něco zvláštního
Minulý týden jsem dal všechny pravomoci od Covenant Eyes svému “vykazatelnostnímu partnerovi”. Smál se v té chvíli, kdy jsem mu volal a říkal mi, že jsem udělal největší chybu svého života, že v tom programu je to možné nastavit tak, že bez jeho svolení a jeho hesla nebudu schopný si ten program ani odinstalovat.

Měl jsem při tom zvláštní pocit. Neměl bych mít teď přístup k pornu i kdybych chtěl. Samozřejmě to nebudu zkoušet. Už to vidím, jak jedna z racionalizací může být, že “pojďme jenom zkusit jestli je ten přístup opravdu zaheslovaný a funguje to, tak jak má.” Musím na to být připravený. Anyway…

Bylo to trochu jako rozchod s člověkem se kterým má člověk toxický vztah. Vím, že je to dobré rozhodnutí do budoucna, ale i tak to bolí, protože jsem spolu “strávili tolik času” a teď je ten člověk pryč. Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl cítit pocity nostalgie při rozloučení se s pornem.

2 Likes

Ahoj Stane,
držím Ti palce! Fakt se mi líbí způsob, jakým o této problematice přemýšlíš. Taktika “přípravy na budoucnost” je opravdu skvělá záležitost. A též cením, že jsi dovedl předat kontrolu nad přístupem k pornu svému parťákovi. Je to dobré rozhodnutí. Drž se!

Něco úžasného - kořen závislosti
Když člověk čte nebo poslouchá svědectví lidí, kteří našli svobodu, tak tito lidé většinou mluví o jednom momentu, jedné události, jednom uvědomění si, které potom vedlo k jejich svobodě. Po sérii mnoha neúspěšných pokusů přišel ten zlatý moment, který všechno změnil.

Já jsem celý svůj život žil v negativních myšlenkách. Po smrti svého otce jsem se vždy bál, že se stane něco hrozného. Očekával jsem špatné a proto se většinou stalo to špatné, co jsem očekával. A moje negativní zkušenost z minulosti mi ani nedovolovala očekávat něco dobré v budoucnu, protože když jsem selhal v minulosti, tak proč bych měl zvítězit v budoucnu?

To mě ale neustále vedlo do kolotoče negativních myšlenek. Protože jsem špatně myslel, tak jsem špatně jednal a to mě vedlo zase k špatnému přemýšlení.

Jednoho večera jsem ale poslouchal kázání svého oblíbeného kazatele: Get Up Again | Judah Smith - YouTube
A Judah v tomto kázání mluví o tom, že Bůh nám odpustil, že Pán Ježíš nám dává nový život. Že evangelium není karma, že pokud budeme jednat špatně, tak to co v životě dostaneme bude špatné. Protože náš život a naše spasení není závisle na tom, co my děláme, ale na tom co pro nás udělal Kristu a proto můžeme očekávat dobré. Poroto můžeme snít o tom, co pro nás Bůh udělá až nám bude, dvacet, třicet, čtyřicet…

A já jsem získal naději. Řekl jsem si, že můžu spoléhat na Boha, který je dobrým Otcem a který chce dobré pro své děti a že můžu očekávat dobré.
Začal jsem ráno číst jednu knihu: The power of positive thinking od Normana Vincenta Peala
A začal jsem psát tento deník.
Vše šlo dobře až do sedmnáctého dne.

1 Like

Den sedmnáct 30.11.
RETROSPECTIVE ENTRY
Měl jsem toho hodně. Včera jsem pracoval na svém zamyšlení, ale nevěděl jsem co mám psát a přesto jsem něco napsat musel. Rozhodl jsem se že budu improvizovat. Připravím si krátkou prezentaci a budu mluvit z paměti.
Dneska ráno jsem měl ztišení v 7:30. Mluvil jsem z paměti asi 15 minut, ale byl jsem totálně ve stresu. Celou noc jsem nespal a po ztišení jsem musel jít do práce, protože jsem to slíbil. Úplně jsem rozdělil svoji mysl.

Den nula 1.12.
RETROSPECTIVE ENTRY
V noci jsem to nezvládl už druhý den jsem nemohl spát a nedokázal jsem se uklidnit a zvládat svoje myšlenky. Zjistil jsem, že nemám zabezpečený svůj starý noťas a padnul jsem hlouběji něž kdy před tím. To zoufalství, že jsem dělal něco co jsem ve skutečnosti dělat nechtěl bylo hrozné.

RETROSPECTIVE Z MINULÉHO TÝDNE
Ok, co se stalo minulý týden?
Všechno šlo dobře. Byli jsme u té nejúžasnější dívky na světě. Přišli jsme zpátky - v pondělí jsme toho moc nenaspali, ale šlo se dál. V úterý jsem to zvládl ve škole, ale potom jsem byl hodně unavený a ještě mi do toho napsala vedoucí, jestli bych nemohl přijít do práce. Musel jsem psát ztišení na středu ráno a neměl jsem vyřešený doprovod.

Bylo toho příliš najednou. Mojí chybou v dané chvíli bylo nevyhodnocení situace a přílišný pocit přehnané sebedůvěry. Nebyl jsem vůbec schopný správně vyhodnotit svoji situaci, jediné co jsem viděl bylo to, co je třeba udělat. Nemohl jsem spát byl jsem ve stresu a už to jelo.

CO MŮŽU UDĚLAT JINAK?
Můžu být více vnímavý. Zastavím se a budu přemýšlet. V den kdy mě bude čekat něco těžkého a vedoucí mi napíše, jestli bych nemohl přijít do práce, tak ji napíšu že nemůžu. Nejsem otrokem svojí práce. Pokud tam nebudu chtít jít, tak tam nemusím jít. Nepřipravím se o svoje psychické zdraví pro pár korun.

Podobenství o ponorce
Proces uzdravování ze závislosti je trochu jako potápění ponorky. To co člověk chce je se dostat na mořské dno, kde jsou ty “největší poklady”. Problém je v tom, že když se ponorka potápí, tak se zvyšuje tlak, který je na ni vytvářený a to co se stane je, že se začnou objevovat slabá místa, kterými se do ponorky pomalu dostává voda.
Proto je potřeba, aby se ponorka vynořila slabá místa se opravila a ponorka se zase může ponořit hlouběji…

Není třeba zažít plný relapse. Stačí být na pozoru nad věcmi, které se pomalu začínají vymykat naší kontrole.

1 Like

Den dvacet tři 27.12.
RETROSPECTIVE ENTRY
Dneska jsem se konečně dostal ke psaní deníčku. Na začátku tohoto streaku jsem byl velmi povzbuzený z rozhovoru se svým “vykazatelnostním partnerem” povídali jsme si o všem možném, ale byl to velmi otevřený rozhovor ve kterém se mnou můj vykazatelnostní partner sdílel svoje zkušenosti a to bylo velmi povzbuzující. To hlavní na co dával důraz bylo, abych se spoléhal na Boha.
Ten týden jsem potom šel se svojí dívkou na bohoslužby a evangelický den a stalo se něco co mě zarazilo. Den předem jsem poslouchal kázání ve kterém daný kazatel mluvil o verši z Přísloví 26, 11: Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.
Může to být náhoda, ale když jsem se další den ráno ptal své dívky, co se jí zdálo, tak řekla, že se asi budu smát, ale že se jí zdálo o tom, že se koupala ve zvratcích. Bůh mi řekl zvláštním způsobem, že můj hřích neovlivňuje jen mě, ale i ji.
Téma bohoslužby potom bylo pokání a já jsem si uvědomil, že musím změnit svůj život. Bylo to okolo 7. dne a byl jsem pěkně nadržený, ale rozhodl jsem se, že budu nést svůj kříž a to se potom i stalo. Myslím si to, že už se to nikdy nezmění. Do konce života budu muset nést kříž své sexuální touhy. Zbytek už si tak nepamatuju, protože se toho stalo tolik, že jsem ani neměl čas myslet na sex.
Před Vánocemi jsem byl nemocný. Měl jsem horečky a věděl jsem, že mě čeká tyto Vánoce 9 bohoslužeb. Byl jsem přesvědčený, že to nemůžu zvládnout ale nakonec to vše s Boží pomocí dopadlo dobře.
Teď jsem v bezpečném prostředí. Veškerou elektroniku mám zaheslovanou, takže nemám k ničemu přístup. Zažívám si pokušení, ale dostávám se do nové fáze.

Zažil jsem si to samé co před tím, kdy jsem se rozhodl se zbavit pornografie. To že ji člověk nesleduje ještě neznamená, že není závislý. A pokušení se stává mnohem nebezpečnější, protože se přesouvá do “reálného světa”. Na to si teď musím dávat pozor, ale momentálně je jenom jedna dívka po které toužím (ve dne v noci). Toužím po tom, aby byla šťastná. A abych si mohl získat její duši i tělo, tak se s ní musím nejdříve oženit. Takový je plán. Toužím velmi po tom, aby se do té doby co nejvíce uzdravilo moje dopaminové zdraví.
Amen

Ahoj Stane, je to už delší doba, co ses tu naposledy objevil. Dost mě zajímá, kam ses od té doby posunul a co se nového událo na tvé cestě ze závislosti. Jak se ti daří? Co je nového? :slight_smile:

Doufám, že se máš dobře. Ať se ti daří!

Den První 2.12. 2023
RETROSPECTIVE ENTRY
Ahojte, po včerejšu jsem zase na dni jedna. Dokončil jsem vysokou školu. Našel jsem si práci, kterou jsem chtěl. Jsem zasnoubený s dívkou, kterou miluji, a přesto nejsem schopný skončit se svou závislostí.
Začínám dnes kurz 30 dní bez porna.
A protože je to pro mě přirozené, tak jsem se rozhodl, že si budu psát deník a budu ho zveřejňovat zde. Uvědomuji si, že potřebuji komunitu, abych se uzdravil. Jsem rád, že na to nemusím být sám.
Dělám to především pro sebe, ale budu moc vděčný za jakoukoli zpětnou vazbu.
Ráno bych si chtěl procházet kurz. Večer zde potom napsat pár vět a zhodnotit svůj den. Tak snad začnu i zkončím svůj den pozitivně. :relaxed:
Přeji krásný den všem úžasným lidem na tomto fóru.

2 Likes

Gratulace k zasnoubení :)). Přeji hodně sil a odvahy pokračovat v boji dál!

1 Like

Díky moc, není to jednoduché. Láska ke snoubence mě velmi motivuje pokračovat v uzdravování. Myslím si, že vidím jasný rozdíl mězi žádostivostí ve které objektivizuji druhé lidi jako “předměty” svého sexuálního zájmu a láskou. Bože, chtěl bych být do svatby co nejdéle střízlivý od pornografie. Zároveň vím, že svatba není řešením, že budu abstinovat do konce života.

VEČER - 22:00
Dnešní den byl skvělý. Jednoduše skvělý. Jsem moc vděčný Bohu, za to že jsem mohl zůstat čístý. Udělal jsem práci, kterou jsem potřeboval na zítřek. Uvařil jsem si. Byl jsem si zaběhat a udělat pár kliků do parku. To byla možná chyba, ale snažil jsem se to nepřehánět, jako v minulosti, kdy mě to akorát hodilo do relapsu. Strávil jsem nějaký quality time se snoubenkou a jsem vděčný za ten bonding. Zítra mě čeka náročná porada, která nevím jak dopadne, ale je zbytečné se tím teď zatěžovat. Odevzdávám tuto noc i zítřejší den do Božích rukou…

RESPONSIVE ENTRY - Odpoledne 3.12.
Ta porada ze které jsem měl včera takový strach dopadla skvěle. Bůh je dobrý. Jedna dorostenka tam řekla, že skupinka, kterou jsem vedl v létě ji nakopla v jejím duchovním životě a že si od té doby podle plánů každý den čte Bibli. Ani neví jak moc pro mě její svědectví znamená. To co dělám má smysl. Jsem za to moc vděčný.

1 Like

Tohle znám, úzkostlivý pocity z toho co se stane. Strašně často se až iracionálně bojím a kreslím si ty nejhorší scénáře. Aby to nakonec dopadlo dobře a když už ne dobře, tak minimálně ne tak strašně jako jsem si to představoval. A pak se ohlídnu zpátky a říkám si “Ty blbe, čeho jsi se tak bál”…a za nějakou dobu nanovo. Jednu dobu jsem zkoušel se těchhle obav zbavit úplně, ale nikdy se mi to nepovedlo, možná to někdy zkusím zase.
Co mi naopak pomohlo je zkusit v představách jít ještě dál, ve stylu: Ok, takhle se to podělalo…co teda budeš dělat.
A paradoxně jsem zjistil že když má hlava plán, tak najednou i špatný scénáře nese mnohem líp. Když mě vyhodí z práce ? No, tak si dám den pauzu na vstřebání, přihlásím se na pracák spíš pro jistotu aby mi bylo placený zdravotní a sociální, mezitím rozešlu životopisy, radši zkusím i nějaký související obory…
Ne že by ta představa najednou byla lepší, je furt stejně mizerná, ale už alespoň nevyvolává tu paniku a myšlenky typu “To bude průser, co sakra budu dělat…”

1 Like

Druhý den - Večer
Dneska jsem měl z Boží milosti super den. Porada dopadla dobře. Připravil jsem si to, co jsem potřeboval na zítřek. Postaral jsem se o sebe. Byl jsem na bohoslužbách.

To o čem bych chtěl psát je moje ráno.
Vzbudil jsem se v pět hodin a to bylo ještě trochu brzy na vstávání a přišla první myšlenka. Odmítnul jsem ji. Zašel jsem si na záchod a šel jsem si znova lehnout. Asi jsem ještě spal, protože se mi zdál sen, ale můj další spánek už musel být velmi lehký.

ZRANITELNÝ STAV
Všimnul jsem si, že moje relapsy vždy nějakým způsobem souvisely se spánkem, nebo odpočinkem. A to v těchto případech:

1. Nemohl jsem usnout. 
2. Vzbudil jsem se ve tři, čtyři hodiny v noci ve zranitelném stavu a neodmítnul jsem první myšlenku. 
3. Přišel jsem unavený z práce. Řekl jsem si, že si na dvacet minut lehnu, ale neusnul jsem a začal přemýšlet nad hloupostmi. 

Toto jsou většinou případy, kdy jsem zranitelný a snadno se dostanu do autopilota. V mém uzdravování mi pravděpodobně pomůže, když se budu učit efektivně odpočívat. Potřeba si odpočinout je asi v pohodě, ale můj nemocný mozek si myslí, že k tomu potřebuju PMO. Což není pravda.

PREEMTIVE ENTRY - Zítra
Zítra budu do 13:00 učit. To je něco, při čem potřebuji napnout svoji vůli. Pokud se ale dostanu do flow-statu, tak to bude v klidu.
Potom mě čeká jeden důležitý telefonát.
Už teď vím, že když se vrátím, tak budu unavený.

CO BUDU DĚLAT?
• Můžu si jít lehnout, ale pokud nebudu moct usnout, tak vstanu a půjdu dělat něco jiného.
• Můžu zajít do kanceláře a porozprávat se s kolegy.
• Můžu zavolat snoubence, nebo někomu jinému s kým se chci rozprávat.
• Můžu se podívat na fórum místo toho, aby sklouzl například k Youtubu.

Když si troch odpočinu, tak se vrátím k práci.
Večer si udělám jídlo.

Díky pozitivní self-talk je velmi důležitý. Dobrým nástrojem je pro mě určitě taky modlitba. Ztotožňuje se ale s tím, že často trpím úzkostí. Myslím se, že to může být vyvolané závisltí samotnou. Kdy mému mozku prostě jen chybí potřebné hormony při abstinenčních přiznacích z PMO.