První týden za mnou. Mám čistší hlavu a konečně zase nastartovanou motivaci. Jedeme dále!
1 Líbí se
Drž se, kámo! Jsem rád, že jsi zase takto najel! 
Držím se!!! V neděli jsem dal osobák v 1/2marathonu a ještě vylepšil původně plánovaný čas… podruhé v životě jsem zvládl několikaměsíční postupný proces (tentokrát trénink) zakončený úspěchem…je to supr povzbuzení a motivace i do boje s P - zvládl jsem trénink, zvládnu i restart… Včera supr setkání s lidmi kteří bojují se stejný démonem (díky Pete), myslím, že motivaci jsem opětovně vysoce nastartoval. Jedeme dále.
2 Líbí se
- DEN
Zkusím se vrátit k tomu co mi v létě fungovalo, tzn. každodenní, byť stručný, zápis do deníku… Stávající režim občasných relapsů (které jsem chtěl mít pod kontrolou) mi nevyhovuje a monstrum v hlavě je opět vzhůru:( Musím ho uspat a mozek restartovat…je šílené, co ta sračka dělá s vnitřním sebevědomím člověka…
3 Líbí se
- DEN
Udělal jsem to, co jsem měl udělat už před 4 měsíci - blokovací program jsem přenastavil na manželku, bez ní už ho neodinstaluju… a mám klid.
1 Líbí se
- DEN
Zatím jsem úplně v klidu (stejně jako v červnu), ale jsem ve střehu…
2 Líbí se
Super! Co ti teď hlavně pomáhá?
Fíha dva měsíce od posledního zápisu pryč!! 
Věcí se udála spousta, ale k podstatě - svou válku s P vedu dále! Můj přístup se ale změnil - skrze zkušenosti, které mám od května kdy jsem vědomě začal s P bojovat, mi došlo, že to opravdu nebude o jedné jediné bitvě, ale o sakra dlouhém procesu změny… Přestal jsem občasné relapsy brát fatalisticky, skrze poznatky na tomto fóru se snažím sám sebe mnohem více pozorovat a pracovat na sobě - a jde to pomalu, ale jistě k lepšímu.
Došlo mi, že v rámci mé práce nikdy nebudu schopen úplně eliminovat stresové situace. Protože práci měnit nechci, cíleně se učím jak se stresem lépe zacházet (často se chodím procházet, hodně cíleně přemýšlím o sobě a své budoucnosti a sportuju). Snadno se to řekne, ale hůře provádí - opravdu cíleně se snažím měnit své zajeté vzorce chování - hlava se vzpírá, ale já ty změny nakonec dotáhnu:) Jedna věc totiž je si nějakou informaci/doporučení přečíst, druhá ovšem ji pak reálně implementovat do života…
Jak jsem na tom? Vlastně asi hodně dobře, relapsy mám sice pořád, ale to penzum času u P se výrazně omezilo - je to tak 1/10 toho co bylo před půl rokem… A povedl se mi majstrštyk ohledně Covenantu - manželce jsem zadal úkol, ať mi změní heslo v kompu, ať ho nemůžu odinstalovávat - stalo se - nicméně to heslo obratem zapomněla 
V mobilu už jsme to nerealizovali…Takže v práci jsem “čistý”, což je pro mne zásadní. Relaps tak mám občas jen s mobilem, ale na tom mne P vůbec nebaví…takže i tímto způsobem se mi P daří postupně tlumit…
Vidím, že na fóru je spousta nových lidí - všem Vám přeju zdar a sílu a nevzdávejme to!!! Není to lehké, trvá to dlouho, ale výsledky stojí za to!! Svobodaaaaaa!!!:)
3 Líbí se
A co zkusit dotáhnout i ten mobil?
(Snad může vyžádat změnu hesla a zkusit něco nového 
)
Díky moc za tento článek:
O naději (část druhá): Síla malých návyků | NePornu
Zkouším zavádět do pracovního života a dosavadní výsledky jsou úžasné!!! Dám další zpětnou vazbu s delším časovým odstupem.
Držte se všichni!!
4 Líbí se
Ahoj,
s tím stresem úplně rozumím. Souhlasím s tebou, že stres člověk nikdy úplně neeliminuje. Je super, že o tom víš a že se snažíš s tím nějak pracovat. Protože nejhorší, když s tím člověk nic nedělá a myslí si, že stres mu nic nedělá. Což z mého pohledu je blbost, protože můj dlouhodobý stres se projevil v somatických příznacích ani jsem nevěděl jak.
Jinak přeji ať se držíš, je super vidět tvé nadšení.
Ahoj Petře, jak s ti daří? Jsem celkem zvědavý na tvou další zpětnou vazbu s časovým odstupem. Jak se daří v pracovním životě? 
1 Líbí se
Zdravím všechny a díky za optání! Koukám, že včera to byl rok co jsem objevil nepornu a začal svou cestu k restartu absolvováním kurzu. Takže menší retrospektiva:
- první 2 měsíce byly o totálním nasazení, aktivizaci vůle a 100% abstinenci od porna. toto období skončilo relapsem uprostřed prázdnin;
- od té doby pomalu postupuju dále a můj vztah k pornu se taky vyvíjí - na podzim jsem se snažil ještě aktivně “bojovat”, nyní se jdu cestou postupného odklonění porna ze svého života - 100% souhlasím s tím, co psal Deagoun ve svých posledních příspěvcích (nebojovat, protože tím to živíme, ale odklonit a vytěsnit jinými věcmi v životě) - já akorát nejsem tak daleko jako Deagoun a sem tam ještě něco v mobilu zkouknu…ale pozoruju postupný útlum i v tomto, tak uvidíme kam to povede?!
Každopádně ve srovnání s tím jak jsem na tom byl před rokem…to se snad ani nedá - progres je obrovský a dnes už je to jen zlomek času (a ta ztráta času mne trápila nejvíc)…takže jsem na sebe hrdý, ale je třeba být ve střehu a makat na sobě - protože čím méně porna v životě mám, tím více času na jiné věci a jiný život zbývá - což je pro mě ale novum a v podstatě se za pochodu učím takto nově fungovat a žít.
2 Líbí se
To zní skvěle! 
Moc děkuji za to, že jsi sdílel svůj progress. Je ohromně povzbuzující to číst! Napadá mě - byl bys ochotný sepsat svůj příběh o závislosti a cestě z ní ven pro NePornu na webové stránky? Samozřejmě anonymně.
1 Líbí se
Fajn, tak po čase si sem zase něco napíšu… projížděl jsem úvod svého deníku cca 1 1/2 roku zpátky a je hrozně fajn mít takovou retrospektivu. Jak jsem si psal v květnu 2022, byl jsem definitivně rozhodnut skoncovat se svou závislostí… S časovým odstupem je to trochu úsměvné a dnes je mi jasné, že jsem vlastně nevěděl čemu čelím… jel jsem ten první pokus čistě na sílu a vůli. A věděl jsem to - vnitřně jsem nebyl připravený s PMO definitivně skoncovat. Paralela - když jsem začal vloni v zimě po 15 letech cvičit s činkama, tak mé úvodní nadšení bylo stejné a pokroky obrovské - po pár měsících mi ovšem tělo vystavilo stopku - úplně mi odešly šlachy a dostal jsem záněty… neměl jsem holt připravený základ pro takový typ tréninku. Stejnou zkušenost mám s běháním a vlastně i s pornem…pokud nejsou připravené základy (v rámci odvykačky porna hlava), tak to prostě nemůže dopadnout dobře…
Co jsem si v mezidobí uvědomil:
- mám po těch letech v cyklu PMO opravdu TĚŽKOU formu závislosti;
- je to doživotní závislost - nějakých pár týdnů či měsíců bez PMO neznamená, že nejsem schopen do toho během pár týdnů spadnout znovu a ještě hůř;
- cyklus PMO je peklo a opravdu mne to už nebaví, péčko prostě dojebává život.
V rámci první delší odvykačky jsem přečetl “easypeasy” v angličtině. Před časem jsem se k této knize vrátil a přečetl ji v češtině - došlo mi kolik zásadních informací mi napoprvé uniklo. K této knize je třeba se neustále vracet. Co nyní? Jsem poučenější neuživatel porna, kterému je mmt bez PMO hrozně fajn. Doufám, že mi to vydrží, jsem ve střehu. Je prostě třeba na tu sračku nekoukat a neživit to dopaminové monstrum v nás. Přeju všem spoustu sil 
1 Líbí se