Můj malý medailonek

Začínám mít myšlenkový tiky.

Myslel jsem na ženskou odvedle a realizoval se.

Poznal jsem se i v povídání o tom jak člověk vyhledává pořád nový a zajímavější (ne nutně extrémnější) žánry. Viděl jsem v životě i věci, který by se neměly.

Myslel jsem na jednu bývalou a konal.

Byl jsem neklidnej. Opět vzpomínal na starý známý a konal.

Ahoj, v jednom příspěvku jsi zmiňoval, že chceš ,snižovat, závislost tím, že přejdeš z videí na obrázky. No zasebe můžu říct, to vůbec nefunguje, naopak mě teď obrázky vzrušující více než videa, tak bacha na to.

1 Like

Chybí mi v tom nějaká hlubší reflexe. Co tě k tomu vedlo? Co byly spouštěče? Co bys příště mohl dělat jinak?

Tohle je zajímavý. Čím si to vysvětluješ?

Mně se zdálo, když jsem tu a tam přešlápl, že mě videa po takové kúře stimulovaly víc.

Prevence pustit si porno. Příště jinak? Nic, jsem v rámci aktuálně nastavených opatření spokojen.

No má jednu teorii, nicméně nedokážu říct, nakolik je relevantní :slight_smile:

Já si myslím, že by to mohlo být tím, že ty obrázky jsou prostě ve vysokém rozlišení se spoustou ,detailů, které nemáš šanci ve videu zaregistrovat, nehledě na to, že většina videí ani nějak úplně moc kvalitní není. Člověk má i více času dané ,detaily, prostudovat :slight_smile:

Samozřejmě asi miliardu let jsem koukal na videa a koukám i teď, jen bych řekl, že postupem času to u mě dost velkým poměrem vyhrávají obrázky a čím jsem starší, tím ten poměr je razantnější.

Myslím že to klidně tak může být. Navíc obrázky jsou naaranžované jak těmi lidmi fyzicky a pak i třeba v postprodukci což se ve videích dělá dost obtížněji. Myslím, že videu ta “živost” může ubírat tajemno a prostor pro představy, protože tam už se ty lidi nějak hýbou a mluví.

1 Like

Myslím, že to nebude můj případ. Hledal jsem často obrázky třeba z devadesátých let, čili neostrý apod. Rozhodně oproti 2k videoprodukci. A taky voyeur snímky, který určitě nikdo nearanžoval.

Prostor představivosti to jistě otvírá. Což nemusí být v mojí situaci na škodu.

Pořád se držím. Dvakrát jsem konal, pořád však bez porna.

Byť jsem měl tuhle chuť se podívat na starý známý stránky. Jen tak co je tam novýho a zavzpomínat na ty časy. Nehonit. Takhle obvykle začaly relapsy.

Včera to bylo tak tak. Trochu jsem přešlápl. Byl jsem doma sám a trochu pod vlivem. Možná jsem to udělal schválně. Vím, že když se sejmu, jsem náchylnější. Tentokrát to bude jiný. Určitě. Jako když jsem si kdy šel otevřít oblíbený stránky s tím, že se jen podívám a zase je zavřu… Googlil tím obrázek oblíbené herečky. Jen tvář. A jak jsem klikal, směřoval jsem k fotkám, kde je v létě míň oblečená. Až nakonec bingo. Nenápadnej en face s poznámkou “nude in movie…” a ten jsem otevřel. Viděl jsem jednu odhalenou hruď než jsem zahodil telefon. Pak jsem raději rychle honil bez vnějšího stimulu. Chci na sebe být hodnej a aniž bych to bagatelizoval, nepovažuju to za relaps jako spíš důrazně zdvižený ukazovák. Záměr vyhýbat se v první fázi pornu jsem neporušil. Majzla musím dávat na cokoli co mi mění vědomí. Omezit už tak střídmý pití.

2 Likes

Pracuju teď na projektu včetně víkendu, tak nemám moc čas na blbosti. Asi dvakrát jsem konal bez vnějšího stimulu. Zatím se tedy držím výborně. Zrána mi stojí a musel jsem se naučit, že to není vybídka k použití.

2 Likes

Furt dobrý.
Furt dobrý.

1 Like

Záměrně jsem si porno skutečně nepustil ani nepamatuju.

Stalo se mi, že kamarádovi bylo nutně třeba poslat rychle fotku. Když jsem otevřel náhledy, byla tam spousta nahých ženských. Rozdunělo se mi v hlavě, naběhly mi žíly na krku… Později jsem to musel upustit. Je třeba se všeho zbavit, aby se tyto epizody neděly.

Taky zjišťuju, že je třeba eliminovat všechny “stimulanty”. Mohlo by se zdát, že si zbytečně nakládám víc než třeba, ovšem třeba vzdát se kouření znamená odvyknout si na ty malý špičky “prožitku” zvenčí. A po těch nebažit, smířit se s šedí v níž svět ve skutečnosti dlí, znamená odolat chuti pustit si porno.

Viděl jsem rozhovor s alkoholikem, kterej schovával po bytě lahve, aby se mohl napít, až konečně žena usne. Připomíná mi to mě samotnýho a léta s pornem.

Skvěle řečeno. Myslím si že názor dnešní doby je, že všechno musí být sluníčkový. A přitom reálně ta existence je sama o sobě docela na nic, šedá, zbytečná. A občas přijmout tenhle fakt znamená se někam posunout.

3 Likes

Díky. Jsem rád, že moje introspektivní hovory do zdi mohou někomu i něco dát, nebo alespoň s někým souznít.

1 Like

Hodně se v našem kontextu vyprázdněně hovoří o tzv. objektivizaci.

Musím říct, že tohle jsem nikdy nezažíval. Ženský mě zkrátka nezajímaly, protože na internetu jich je spousta skvělých bez práce.

Naopak nyní pokud potkám pěknou holku, vnímám ji v úplnosti od vůně přes vlasy až po hezký tělo jako cestu ke splynutí. Jako živoucí uměleckou estetickou entitu s potenciálem k pomilování.

Ach jo…

Prostě jsem se přestal ovládat a pustil. Myslel jsem na to, že bych to měl zavřít. Jenže mi blesklo, že už jsem stejně selhal.

Poučení? Nepouštět. Kdybych kde kdy co zahlídl, zavřít. Dělám to pro sebe.

Spouštěč? Konverzace se známým, kterej je zvrhlej.

Zítra jedeme dál. Šlo to až sem, asi dva měsíce, takže dobrý. Půjde dál. Jen trochu utáhnout šrouby. Bude to teď volat po opakování.

Bylo mi stydno sem přijít. A vida, nikdo si ničeho nevšiml!

Vlastně je to zatím dobrý. Vydržet dva měsíce je super výkon. Kdyby to tak šlo dál, je to šest přešlapů ročně namísto šesti za tři dny.

Způsobem jak si porno překazit je realizovat se dřív bez něho než na něj přijde potřeba. Jako kdyby Franta vypil odpoledne dvanáct půllitrů vody, aby se do něj večer nevešly piva.