Pravda osvobozuje 5

[JolčaJulča]

106 Den

Den za mnou a i když jsem měla myšlenku na M, tak jsem to neudělala. Mám zlomené srdce, myslím, že ten můj vztah byl asi toxický a traumatický pro mě. To je fakt šílený. Můj první vážný vztah, který nebyl zdravý asi si myslím, že tohle je fakt láska, ale je pravda, že nemám vzor zdravé lásky, protože od dětství žiju v odmítnutí a nepřijetí a nejistoty. Takže ani vlastně netuším, co znamená zdravý vztah nebo láska, proto si zřejmě poustim do života lidi, co mne ve skutečnosti nemilovali.
Bolest většinou byla tou příčinou, kdy jsem si pouštěla P, chtěla jsem se otupit natolik, abych nic necítila.
Včera jsem hodně brečela, měla vztek,ale zároveň mi přišlo, že nic v mém životě nemá smysl. Bohužel jsem měla až tak nepříjemné myšlenky, že mě napadalo přestat žít. Ztratila jsem víru, že existuje láska, ztratila jsem chuť se snažit, protože mi to přijde jako marnost. Mluví ze mně bolest a smutek. Jediný na co se těším je, že budu s rodinou a nebudu sama
Tak to vypadá, že mám pořádnou depku a zároveň i vztek, ale hlavně mě ničí ta bolest. Šílený, že pořád hledám chybu jen u sebe. Já si přála jen lásku, normální vztah, který třeba skončí manželstvím a místo toho, jsem přestala být sama sebou, stáhla jsem se, dala jsem vše do toho vztahu a odpověď, nezájem o mě, ale já pořád přemýšlela, že chyba je ve mně, že jsem moc impulzivní, že jsem moc citlivá atd…ale on nebyl zralí na vztah, on nechtěl být zodpovědný, a já už nemám asi ani důvěru v dnešní době, že muži by chtěli nést zodpovědnost a být dospělí, ale možná je to i ten pokřivený obraz z P. Možná, že mi to dalo takový obraz, že jako žena bych měla snášet vše a že jako Muž, si může dělat co chce, totální neúcta jak k ženě tak muži. Já asi přestala věřit, že existuje něco normálního . P je prostě ve skutečnosti neviditelné zlo, které jedná velmi nenápadně. To taky už opravdu ve svém životě nechci. Snad se mi podaří s Boží pomocí postavit na nohy a zažívat zdravé vztahy.

[JolčaJulča]

107-115 Den

Uběhlo několik dní a já byla zaneprázdněna. Ať už jsem dobalovala dárky nebo pomáhala mamce s přípravou na Vánoce. Musím říct, že ani jeden den jsem si nevzpomněla na P nebo M. Tak to mě těší. …taky jsem byla s Neteří a synovcemi, kteří se na mě těšili a já na ně. Jsem vděčná, že můžu strávit čas s rodinou, že nemusím myslet na nějaké věci které mě trápili, protože teď mám tolik věcí na práci, že nic nestíhám. Každopádně jsem i ráda, že v tom všem shonu jsem vůbec netihla k P a ani M, a tak mi to dává naději, že můj zápas s každým dnem je o krůček lepší, ale vím, že se to může kdykoliv měnit, takže nesmím usnout na vavřínech. Každopádně všem přeji krásné prožití Vánočních svátků a do nového roku plno sil, lásky radosti a Božího požehnání.

[JolčaJulča]

116-117 Den

Včera po několika dnech abstinence, jsem selhala v M. Přesto jsem, ale ráda, že v P jsem stále čistá. Jen se mi vrací pocity bolesti, vzteku, hanby a nemilovanosti. Prostě nevím, jak v té chvíli reagovat, je to těžké občas ztrácím chuť cokoliv dělat, nebo žít. Tak snad zjistím, jak s tím pracovat líp, ale už aspoň na sebe nekladu velké nároky, a snažím se jít dál, i když třeba padám. V tomhle vidím trošku posun, že už se tolik neobviňuji a jsem trošku klidnější. Takže bych řekla, že je to o malinko teď lepší, ale někdy cítím, že je toho hodně. Chtěla bych začít cvičit, ale nevím zatím jak mi to půjde a co mi bude vyhovovat, dostala jsem k Vánocům sportovní gumy na cvičení, tak zkusím najít jaké cviky s nima doma můžu vyzkoušet ale začnu pozvolna, taky se nějak nebudu v tom šikanovat, protože mám tendenci být na sebe tvrdá, tak uvidím co mi pomůže, ale musím nějak vybít ten stres a nepříjemné emoce, nějak to ventilovat. Věřím, že to pomalinku po krůčku bude lepší se mnou, že opustím tu mentalitu obeti a že se mi podaří s Boží pomocí změnit i to moje myšlení.

Takže přeji sobě i ostatním hodně sil v cestě za lepším životem.

[JolčaJulča]

118-120 Den

Tak zítra se vracím domů. Sice budu na silvestra sama, ale to nevadí. Potřebuju trošku klid, ale jsem vděčná, že jsem mohla být s rodinou a dětmi. Taky jsem mluvila s mým ex-přítelem, ale vážně je mezi námi konec. Já jsem si konečně připustila, že takový vztah opravdu nechci. Nechci se doprošovat o něčí pozornost, a už nechci být možnosti a nebo přítelkyní jestli partner bude mít na mě náladu a nebo ne. Já nejsem konfliktní osoba, pokud je problém, budu o tom v klidu mluvit, ale už nechci vztah, kde ten druhý, není vyzrálý a dospělí a chce mít jen výhody a nic nevkládat. Já vím, že nikdy vztahy nebudou dokonalé, ale opravdu nechci se doprošovat něčí společnosti, pozornosti, když se mnou nechce být, a nebo jen bude se mnou, jestli se mu to hodí. Já vím, že mám spousty chyb, vím, že jsem třeba víc citlivější, že mám tendence k závislostem, ale vím, že s tím se dá pracovat. Vím, že mi Bůh odkrývá v čem jsou moje slabiny nebo silné stránky. Třeba díky tomu, že jsem začala vnímat P a M jako problém, že jsem začala to řešit a najít kořen, tak mě to naučilo, že není důležité jaká ta cesta bude, že i když selzu, padnu, tak můžu znovu vstát. Učí mě to, se na sebe dívat jinak, s laskovosti. Taky mě ta cesta učí přijímat Samu sebe, což v mém životě je obrovský krok. Často jsem se cítila sama, protože jsem nezažívala lásku, cítila jsem se vždy tak sama, styděla jsem se sama za sebe, cítila jsem se vždy tak, že jsem hloupá, že prostě jsem k nicemu. Zavsechno jsem se cítila provinile, vždy se za všechno omlouvala. Nikdy jsem nechápala, proč mě táta nechtěl, ale i když nerozumím všemu, učím se, že se s tim dá pracovat. Bůh mě vyvedl taky ze sekty, a je spousty práce, ale dá se to, dá se proměňovat své myšlení, díky Bohu za to. Myslím, že prostě toužím po přijetí a lásce, ale bohužel to mám vše spojené s bolestí a to mě vede k úniku, nikdy jsem nevěděla, jak mám řešit dlouhodobou bolest v mém životě, ale během té doby, co si píšu tenhle deník a mám možnost si tu číst různé příběhy lidí, tak mi to dává naději, že to jde, že nemusím žít v bolesti a strachu, jen se musím naučit co je zdravé a co není. , Věřím, že Boží pomoc je vždy přítomná, že jsem na dobré cestě. Někdy je zapotřebí pustit věci, které mi nepomáhají, oddělit se od lidí, kteří mě třeba využívají, nastavit si hranice a pracovat na kvalitnějším vztahu k sobě i k ostatním, protože bez pomoci to nikdy nejde. Prostě není dobré být sám, protože ve dvou se to lépe táhne a to může být kdokoliv, partner, nejlepší kamarád prostě blízký přítel, člověk s kterým můžu mluvit. Jsem ráda, že budu moct využít pomoc podpůrné skupiny pro ženy online, jsem za to ráda, že se to dalo do pohyby, tak se na to Těším a moc.

Jinak všem přeji krásný a šťastný nový rok 2026

[JolčaJulča]

121-125 Den

Ráda bych Vám všem a také sobě popřála odvahu v cestě za lepším životem, aby naše cesta přinesla vítězství a naději, že nevzdávat se stojí za to. Tak ať se nám tenhle rok vydaří.

Mě začne v pondělí zase pracovní týden, asi jako většině z nás, ale prostě stejně to vše tak rychle utíká. Každopádně bych se ráda posunula zase dál. V abstinenci pokracuju, v P jsem stabilní, což znamená, že se mi daří se nekoukat. No a M tam je to trošku slabé abych pravdu řekla, ale učím se být se sebou trpělivá, protože být na sebe přísná mi nepomáhá, ale je to proces. Ráda bych dokončila Atomové návyky, mám je rozečtené, takže je chci dočíst a taky si čtu Bibli. Taky jsem dokoukala Strange Things, hlavně mě bavili ty postavi, byl to dobrej seriál.
No, ráda bych víc chtěla číst, protože zjišťuji, že mi to dává větší klid a soustředění, takže se asi podle toho zařídím, taky cítím na sobě, že bez P mi je o moc líp, že se cítím víc plná energie, že vnitřně jsem víc klidnější. To mi dává chuť to nevzdávat, ale je spousta toho, co se budu muset naučit, změnit atd…ale baví mě to, se rozvíjet a posouvat se krůček po krůčku a neočekávat od sebe „zázraky“ ale mít reálné cíle.
Také jsem si začala psát deník, myslím fyzický deník, tak to mě taky baví. Píšu si před tím, než jsi jdu lehnout, tak se mi usíná snáze, než když koukám do mobilu na YouTube. No mám v plánu si fakt udělat detox od internetu, mobilu atd…asi už jsem to zmiňovala víckrát, ale ještě jsem to neudělala ale pořád to mám v plánu, tak uvidím kdy se mi to podaří.
No a co vím jistě, co mě čeká, tak je v září dálková škola. Těším se a bojím zároveň, vím, že na základce a na střední, tak mě učení moc nebavilo, ale snažila jsem se aspoň to zvládat, ale teď se musím smát, protože tu školu mám na čtyři roky a dodělám ji přesně mých 40 letech asi jsem se zbláznila, ale zase to bude jiné, chodit do školy jako pracující a dospělá. No, tak doufám v Boží pomoc, abych to zvládla, což věřím, že to zvládnu. Minimálně ten první rok uvidím jak mi to půjde.
Každopádně ať ten rok bude jakýkoliv, tak já chci být radostná a nevzdávat se, i když věci třeba budou těžší, ale chci se prostě radovat z maličkostí a být vděčná z maličkostí, už jen to, že člověk znovu může vstát a mít domov a přátelé a rodinu je neskutečně nádherný dar.

Tak se držme, protože náš zápas za svobodu a lepší život má smysl.

[JolčaJulča]

126-128 Den

Tak návrat do práce probíhá celkem dobře, ale trochu mě bolí celý člověk. Než se zase dostanu do toho tempa uklízečky.
Každopádně je přede mnou spousty práce, ať už stálé pokračování v abstinenci, nebo spíš bych to označila, jako cesta k lepšímu životu, tak se naučit organizovat si moudře čas. Ráda bych se zase věnovala hře na kytaře a zpěvu, četbě a chtěla bych se trochu připravit na nástup do školy. Je toho hodně co mě čeká, ale když se nad tím zamýšlím, tak vlastně se těším, že budu proměňovat svůj život, návyky atd… Jsou přede mnou výzvy, ale vím, že s Bohem se to dá zvládnout, největší výzva je, změnit stravu a začít cvičit, a tohle je pro mně taková docela hora, protože já nikdy necvičila a neměla pravidelnou stravu, ale čím jsem starší, tím si říkám, že bych s tím měla něco dělat, protože se chci jednoduše cítit dobře ve vlastním těle, ale určitě to nechci dělat nějakým nemoudrym způsobem, ale věřím, že pomalu to snad překonám. Jinak jsem stále bez P a M, tak uvidím jestli se mi s Boží pomocí tentokrát podaří být celý měsíc bez relapsu, ale zatím nemám potřebu sledovat P a ani necítím chuť na M. Zaměřila jsem se totiž na jiné věci, a to mi pomáhá, hlavně jsem se teď zaměřila na vztah s Bohem, a dokonce jsem víc radostnější, a asi i to, že jsem přestala řešit bývalého a uzavřela jsem to v sobě. Každopádně si teda píšu každý den svůj fyzický deník, a to mi taky hodně pomáhá, i to, že jsi čtu vaše příběhy mi pomáhá a že sem také můžu psát. Tak snad i já budu potom moc zase také pomáhat dalším lidem.

Držte se a pamatujte, nejsme v tom sami.

[MartinK]

@JolčaJulča : Tvůj život a jak se pereš s P a M je pro mnohé inspirací. I pro mě také. Je v tom hloubka, životní moudrosti, spousta bolesti a také i velké množství naděje, víry a lásky k Bohu a životu. Vytrvej a ať se ti daří překonat sebe sama a svou závislost. Piš klidně dál svůj deník.

[JolčaJulča]

@MartinK

Děkuju, vážím si Tvojí odpovědi.

[JolčaJulča]

129-130 Den.

Tak jsem zvládla celý týden bez relapsu. Tento měsíc mám 8 dní bez P a 7 dní bez M, což beru jako malý úspěch. Dokonce, jsem ani na to nemyslela. Mám z toho radost​:blush: že se mi to podařilo. Že sem i v podstatě ani o tom nepřemýšlela, jako kdybych to v Hlavě neměla, ale myslím, že tím, že jsem se zaměřila a soustředila na jinou činnost, tak mi to pomáhá. No začala jsem si víc číst Bibli a povídat si s Pánem Ježíšem. A rozhodla jsem se fakt, že to v životě nechci a nechci ničit sami sebe.
Fakt mi to udělalo radost.
Jako můj den byl dneska náročný, a dneska jsem i víc nějaká emotivní, ale když jsem si zapisovala dnešní statistiku a uviděla, že 8 dní v tomhle měsíci jsem neviděla P a ani si na to nevzpomněla, tak mě to potěšilo.
Každopádně, nesmím usnout na vavřínech, ale prostě vím, že je to práce a já se rozhodne nemám v plánu vzdát.
Tak jsem se chtěla podělit o kousek radosti a povzbudit vás, že ať se nacházíte kdekoliv, tak to zvládnete, a že každý maličký úspěch je velká věc.

Mi to porazíme

[xkrchnav]

Krásne, podporujem, 8 dní v mesiaci ktorý ešte len začal je určite úspech!

Zaujímalo by ma ako ty otváraš Bibli, ktorou stránkou si znova začala? Ja som zvyknutý robiť veci poporade. A keď som začínal kedysi, šiel som sekvenčne od začiatku buď starého alebo potom nového keď ma prestalo baviť kto koho splodil. Ďalej sa mi páči „náhodný vhľad“ otvorenie a prečítanie - takto je to ako rozhovor skoro…

Krásny mrazivý deň, včera sme tu mali -14 stupňov!

[JolčaJulča]

@xkrchnav

Ahojky.

Ty jo, tak tam máte u Vás pořádné mrazy. Nám tu taky mrzne, ale zatím asi nejvíc -10°c v noci, ale hlásí, že přijdou ještě velké mrazy.

Každopádně, já čtu teď starý i nový zákon současně a snažím se kapitolu denně a trochu se nad tím zamyslet. Nějak v tom nechvatam, takže asi tak.

[JolčaJulča]

131-132 Den.

Tak čtvrtek a pátek byl teda pro mě náročný, protože jsem se nepohodla s jedním kamarádem, no v podstatě se úplně až tak neznámé, ale prostě mě úplně celou rozhodil. Takže jsem ty dva dny byla celá z toho rozhozená, a zase se cítila, že jsem nejhorší člověk na světě. Opravdu s upřímným srdcem nemám ráda manipulaci a povyšování, a je smutný, že opravdu narážím v životě na stejný tipy lidi, kteří si myslí, že jsou lepší, a že mají právo na mě útočit, protože nedělám věci, podle nich. Opravdu jsem z toho vážně špatná. Byla jsem pozvána na jednu křesťanskou akci, ale slušně jsem odmítla, protože ty roky v sektě mě poznamenali, a já zatím nemám kapacitu někam chodit, prostě si dávám pauzu. Já vím, že určitě existují společenství, která jsou zdravá a mají lásku k lidem, ale zatím ještě nemám kapacitu chodit na nějaké křesťanské akce, i když mohou být fajn, ale myslím si, že snad mám i já právo se rozhodnout, jenže bohužel, asi ne, protože jsem pak nakonec označena, jako velký sobec a za vše si můžu sama, tak hold jo no, ale já se šla modlit, tak nakonec mě Pán povzbudil. Upřímně mi ale hrozně vadí, povyšování a manipulace, myslím si, že ať už se člověk rozhoduje jakkoliv, tak by za to neměl být odsuzován, nebo dokonce mu to vyčítat, to pak jsme jako přerostlé děti.
Každopádně, se ve mně probudili, staré rány, které jsou zatím v procesu řešení, ale bohužel jsem na cca 15 minut sklouzla k P a M dneska.…takže, je to v P první relaps v tomhle měsíci a v M druhý relaps, ale rozhodla jsem se, že i tak to budu brát pozitivně, vím proč se to stalo, a hlavně jsem fakt hodně silně cítila na svém těle stres, takže se to musím učit řešit opravdu lépe než P a M, protože to není řešení. Jestli potkám svého hudebníka, tak chci být opravdu bez P a M, protože už jsem to v podcastu NePornu slyšela víckrát, že je lepší když, tohle člověk odstraní dřív, než bude mít vztah. Já zatím nikoho nepotkala, ale to mě vede k myšlence, že pokud dá Bůh a poznám někoho, s kým bych šla do vztahu, tak bych ráda do vztahu vstoupila bez P a M. Pořád však platí to, že jsem se rozhodla, že budu radostná a budu se učit se mýt ráda i s mýma chybami a dobrými stránkami.
Myslím, že se, ale musím naučit, umět se za sebe postavit, v případech, kdy vnímám manipulaci, a bohužel, pokud druhý nechce respektovat moje rozhodnutí, tak mám otázku, proč se teda se mnou baví a dělá, že je kamarád?
Mě by nenapadlo, vyčítat lidem to, že se rozhodli nějakým způsobem, vždyť každý má svobodnou vůli se rozhodovat jak uzná za vhodné, ale když bych to nerespektovala, tak už pak nemám úctu k lidem, kdybych jim vše měla vyčítat. Jen se tak prostě zamýšlím, no a říkám si, jestli vážně mám takové štěstí na nevyzrálý lidi, který si hrajou na kamarády, jen do chvíle, kdy budu dělat věci podle toho jak se jim to hodí. Já se naučila v největších trapenich chodit za Bohem, když se cítím sama, tak se učím, místo P chodit za Bohem a dávat mu své trápení, ale to neznamená, že se od lidí odvracím, jen prostě, to není vždy možné, někomu zavolat, protože těch pár přátel, které mám mají rodiny, takže samozřejmě, že toho času tolik nemají, i když mi říkají většinou, že jim můžu zavolat kdykoliv, ale já myslím i na ně v tom, že i oni potřebují mít svůj čas, a hlavně dětičky, ty dokážou zaměstnat na 100%
A dneska jsem i volala k Pánovi ve svých slabostech, ale myslím, že dneska moje tělo mělo na vrch, protože jsem dneska taková hodně unavená, takže jsem asi neměla takovou sílu na boj, ale i tak mám naději a víru v lepší dny, protože i tak je důvod být vděčná a radovat se z maličkostí, jako třeba, že dětičky si můžou užívat sněhu nebo, že mám co potřebuji. Přemýšlela jsem o tom, že se říká, že život bolí, ale mě došlo, že život umí být i hezkej. Bolest asi bude součástí života vždy, tak jako radost, láska, vztek, pláč atd…je to pestrobarevný svět, který není jen černý a bílí. Možná záleží, jakou optikou se na něho díváme.

Přeji Vám pohodový večer, a držte se. Jste stateční

[JolčaJulča]

133 - 140 Den

Tak je to 8 dní od poslední návštěvy. No, přemýšlím o tom, co sem napíši, ale nechci se opakovat svojí slabostí a relapsami. Pravdou je, že jsem za těch osm dní docela polevila, měla relapsi atd…
Měla bych se přiznat, že ty dny jsem moc nezvládala, jedna věc je, že se mi ozývají staré rány, nepříjemné pocity a i když se snažím s tím pracovat, tak mi přijde, že v tom moc nevyhrávám. Je to každodenní boj a každodenní rozhodování. Také nemůžu říct, že jsem správná křesťanka, asi se to odvíjí od toho, že jsem se velmi zklamala v lidech, že jsem byla mladá a velmi naivní, ale také, že mě chtěli udělat dokonalým člověkem. Možná jsem se do jisté míry odpojila od toho co cítím, a dovolila jsem aby mě manipulovali, ale myslím, že mě to zároveň proškolilo. Bolest kterou jsem zažila, tak mě totálně otupila, a P a M byl únik pro zbavení se nepříjemné viny, nemilovanosti, bolesti a spousty dalších nepříjemných pocitů. Snažila jsem se, zavděčit všem, ale často jsem spíš zažila odmítnutí a nepochopení. Bůh je dobrý, ale myslím, že my křesťané jsme asi nepochopili správně to křesťanství, a dali jsme tomu takový obraz, že křesťanství není moc atraktivní, ale já věřím, že se to dá napravit. Bůh mě učí, že křesťanství, nebo spíš důvěřovat Bohu, tak neznamená, že budu dokonalá, ale je to o lásce k Bohu, k sobě a k lidem. Nikoho nesoudit, protože každý z nás má vlastní zápasy, každý z nás má vlastní příběh, který nás dělá lidmi. Já se toužím osvobodit od závislosti na P a M, toužím se stát lepším člověkem než jsem. Moje závislost mě ničí zevnitř, špatné vztahy mě ničí zevnitř. Ano, jsem slabá holka, padám a vstávám, nejsem absolutně stabilní, ale určitě to pro mě není důvod vzdát. Ztratila jsem do jisté míry, takový ten vnitřní zápal pro „chuť žít“! Nevím proč, nevím ani jak se mi to stalo, ale věřím, že i tohle se dá napravit. Nic není ztraceno, protože dokud žiju, tak to znamená, že se můžu měnit, jít dál a bojovat dobrý boj víry. Pro mě křesťanství není vůbec o tom být dokonalá, ale o tom milovat a být lepším člověkem. Pomáhat, mít moudrost, neodsuzovat, i když vím, že je to proces, velký celoživotní proces, stejně tak, jako cesta svobody z jakékoliv závislosti. Je to práce, i když někdy je to pot, slzy a dřina, ale jednoho dne, řeknu: „Jsem svobodná od P a M“ - zatím jsem v procesu, ale ať se děje cokoliv, tak budu pokračovat dál, protože je to cesta, proces za lepším životem. Chci vidět muže, ženy a vztahy zdravým způsobem, nechci je vidět jen jako nástroje, sexuální objekty. Úplně mi to vadí, cítím se kvůli tomu nepříjemně, ale věřím, že se mi uzdraví i ten pohled. Každopádně se říká:" Není čas, ztrácet čas" ve středu, tak mě čeká online podpůrná skupina pro svobodné dívky/ženy, tak jsem na to zvědavá.

Přeju všem odvahu a trpělivost, ať přes naše slabosti se nevzdavame.

[xkrchnav]

Ahoj Juli, ideš tam poprvé na tú skupinu? Sám som zvedavý, ako sa ti tam bude páčiť. Budem rád za „info“ aspoň tvojho dojmu z toho, samozrejme detaily zostávajú vnútri skupiny.

Džím palce nech nachádzaš cestu k sebe a k Bohu, ono mi to príde vlastne totožné. Jedno nejde bez druhého. Včera sme sa s rodinkou pozerali na odľahčujúcu komédiu „Božský Bruce“, má to ale v sebe hlboký odkaz… aspoň pre mňa. A Jima mám rád

Nech sa darí!

[JolčaJulča]

@xkrchnav

Ahoj, jo bude to poprvé, je to online podpůrná skupina pro svobodné dívky/ženy. Tak jsem nervózní, ale těším se. Uvidíme, ale vždy je dobré mít lidí s kterýma můžeš řešit konkrétní věci atd…

Taky se drz.

[JolčaJulča]

141-142 Den

Tak poslední dva dny jsem totálně selhala, vůbec nevím jak zase jsem do toho mohla upadnout. Myslím, že mě ovlivnila ta hádka s tím mým známým. Fakt jsem ze sebe zklamaná a pořád to vypadá, že se nemám ráda, že nemám ani sebevědomý. Jsem sice unavená, je to prostě náročný, ale kdybych si řekla, že to vzdám, tak je to ta největší prohra. Jo nebaví mě to, stále padat a zvedat se, ale i tak to nemám v plánu vzdát. No musím se zastavit a vše přehodnotit. Dneska mám online podpůrnou skupinu, tak jsem na to zvědavá. Mám naději, že mi to pomůže, protože budu moc mluvit s holkama a snad se dozvím i nové informace, které mi pomůžou k obnově. Nejhorší je, že se cítím velmi otupělá, což si myslím, že není úplně dobře. Hmm prostě vidím že jsem ztratila takovou tu disciplínu, že nejsem úplně až tak důsledná jak bych chtěla. No, ale ty selhání přece jen jsou znatelné, je mi to líto, tak to rozhodně Ano, ale když se mám uzdravit, taky to není hned, takže možná nesmím na sebe tak kašlat, jak jsem zvyklá. No, jdu dál.

Tak se držme, nakonec to zvládneme.