@matufran
Ahoj, děkuju za tip knihy.
Nějak to teď nedávám, protože se cítím fakt mizerně, ale děkuju za povzbuzení.
60 Den 
Tak dneska se vůbec necítím dobře, přepadli mě nepříjemné pocity. Jsem jak tělo bez duše. 
Jak se říká: " není každý den posvícení" …dneska mi vše přijde náročné. Nevím jestli mám depku ze všeho, ale můj mozek dneska nefunguje. Nějak mě to s tím bývalým vzalo, ale uvedomuju si, že se mi opakuje pořád stejný scénář. Dovolila jsem, aby mě psychicky někteří lidé zneužívali. Nevím co s tím, nebo jak k těm nepříjemným pocitům přistoupit, jak to vlastně řešit, ale dochází mi, že má potřeba být přijatá a milovaná, se změnila asi nerespektování sama sebe. Měla jsem nezdravý vztah, neměla hranice a neuměla říct ne. Jako malá holka jsem si myslela, že když jsem nechtěná a nemilovaná, tak musím jen trpět, protože nejsem hodná lásky. Právě ta má závislost vznikla postupem času na potřebě lásky. Potřeba být milovaná a přijatá pro to kdo jsem. Občas když se dívám na romantické filmy, tak mi to přijde spíš jak sci-fi 
protože to nemá nic společného s realitou. Asi ani nemám ve svém životě vzor zdravého vztahu, ale vím, že tahle závislost vnímání vztahu pokrivila ještě víc. 
Musím si restartovat mozek, jít dál a nevzdat to. Kéž by bylo lehké se závislosti přestat tak snadno, jako když se s ní začne. Než si člověk cokoliv uvědomí, je závislý, ale odvykat si, je mnohem těžší. Jsem na sebe zároveň i naštvaná, frustrovaná. Snad to bude zase dobrý a vrátí se mi chuť se snažit být vytrvalá, jenže bohužel, dneska ten můj den není úplně dobrý. Bude konec měsíce a po zhodnocení tohoto měsíce, mám za sebou několik relapsu, hlavně teda v oblasti M. No už s tím nic nenadělám, můžu jen doufat, že nový měsíc bude mnohem lepší. Každopádně se potřebuju uzdravit z toho vztahu co jsem měla, protože se zase cítím, že problém byl jen na moji straně. Což to asi takhle nikdy není, ale vše se obrátilo proti mě. Tak snad s Boží pomocí najdu cestu, jak být zase zdravá a svobodná od závislosti, musím teda ještě napsat na podpůrnou skupinu, abych měla možnost se sdílet. Zase bude líp.
3 Líbí se
Ahoj Julčo,
mrzí mě, že máš teď náročné období. O to více bych Tě chtěla podpořit v tom, abys kolem sebe hledala lidi, kteří Tě podpoří. Může to být například Podpůrná skupinka, o které jsi v několika příspěvcích psala 
Komunita lidí, kteří to mají podobně, bývá léčivá.
Chtěla bych tady také pojmenovat, že mi z toho, co píšeš, přijde, že máš trápení ve vztazích. Prolíná se to více příspěvky, které jsi psala. A zároveň chci říct, že ani na to nemusíš být sama. Osobně bych Tě chtěla i tady podpořit v tom přemýšlet nad tím, zda nepožádat o podporu psychologa nebo psychoterapeuta, který by Ti mohl pomoci ty emoce, o kterých píšeš, zpracovat. Nebo se naučit s nimi nějak šikovněji pracovat. Často je to dlouhá a náročná cesta, ale stojí za to. A moc Ti fandím, aby bylo lépe 
1 Líbí se
Ahojky, děkuju za podporu.
Už jsem napsala na podpůrnou skupinu, sice to budu mít online, protože pracují až do 18:30, ale jsem ráda, že aspoň budu mít kontakt s lidmi. Teď čekám jen už na potvrzení.
Poslouchala jsem teď několik podcastů z Neoprenu.cz což bylo pro mě velmi zajímavé.
Zjišťuji, že prostě mi chybí ve vztazích přijetí.
Když jsem poslouchala podcast o vztazích, úplně jsem se v tom viděla. Což aspoň konečně vím, co je můj hlavní problém.
Jo vztahy už od dětství v rodině, hlavně s taťkou byli nezdravé. Taťku mám ráda, ale jeho přísnost a nezájem o nás, co se týká emočně tam být, byli vážně nezdravé. Taky to, že ať už jsme se snažili dělat věci správně jako děti, tak i tak jsme byli kritizovaný. A já ještě byla nechtěná, neměla jsem se ani narodit, takže tam vznikli určité vzorce o kterých jsem až do teď nevěděla. Díky, že Bůh mi to odhaluje, že mi posílá do cesty různá témata, která vždy ukazují postupně jaký mám problém. Nevím, jestli budu chodit na terapii, protože momentálně si to nemůžu dovolit, ale každopádně děkuju za Tip. 
Budu pokračovat dál s tím co jsem začala, i když teď je to náročné, ale věřím, že nakonec to bude v pohodě.
2 Líbí se
61-66 Den
Uběhlo šest dní, které byli celkem fajn. Hodně teď poslouchám podcasty co jsou na stránce Nepornu.cz…jsou tam zajímavý rozhovory.
Taky jsem si stáhla aplikaci Isle grow, kde jsou různé výzvy, zjednodušená verze 30 dní bez pornografie, a zároveň si člověk tam staví domečky na ostrově, je to taková zábavná verze pro vytvoření si zdravých návyků, což je fajn, taky je to díky článku na stránce nepornu.cz 
Jsem zvědavá jak v tom budu pokračovat, tak uvidím jaký bude měsíc Listopad.
Každopádně se necítím úplně fajn, ale myslím, že je v pořádku, že ne vždy se musí člověk cítit fajn a v pohodě. Nejtěžší je pro mě se vyrovnávat z věcmi, nebo nepříjemnými pocity z minulosti o kterých jsem do teď neměla ani tušení co znamenají, ale učím se to pojmenovávat a modlit se, protože se necítím dobře ve svém těle, a tohle bych ráda chtěla změnit, ale určitě to bude postupný a plný práce. Řekla bych, že se mi líbí myšlenka, že místo abstinence od P, je to o tom dělat věci proto, abych měla zdravější život, a to je dobré si připomenout, zatím jsem ještě nezvítězila úplně, ale věřím, že můj proces k lepšímu životu, k tomu nalézat úctu a hodnotu k sobě samé, změnit pohled na vztahy, vidět muže a ženy v úctě je na dobré cestě. Moje potřeba je cítit se přijatá a milovaná, je to potřeba, která už v mém dětství nebyla naplněna, vůbec si nedokážu vybavit, jestli jsem se cítila bezpečně, ale co si pamatuju, tak je to, že jsem věřila tomu, že nejsem hodná lásky, nechápala jsem, proč mě táta nechtěl, ale tohle se táhne se mnou celý můj život, dokonce jsem se tak styděla za své potřeby, že jsem se naučila, že na nich nezáleží. Bude to práce, ale věřím, že Pán Bůh mě už nasměruje, jak tohle měnit, a obnovit za zdravé věci, vztahy, návyky, myšlení atd.
Uvědomuji si, že to bude dlouhodobá cesta, ale jsou prostě věci, které nejdou urychlit, jako i když člověk se chce dostat z vězení závislosti, tak to taky nejde hned a je to proces, ale každý milník, každý zdařený den, kdy se podaří pro sebe udělat něco, co pomůže k zdravějšímu a šťastnějšímu životu, tak stojí za to. Jak se říká, každá snaha se cení, což každý prožitý den bez P a M se taky cení. Kazdopadne, věřím, že mi Bůh na této cestě bude pomocí a přivede mě i k lidem, s kterými to můžu sdílet. Důležité je, prostě vytrvat a nevzdat se.
3 Líbí se
Pravidelne čítam tvoje prispievky a dávam srdiečka. Teraz som mal potrebu aj napísať. Držím palce, Boh s tebou. S nami všetkými 
2 Líbí se
67-69 Den
Stále pokračuji v procesu pro lepší život, a zatím se mi daří nepodléhat pokušením, přesto mám slabé chvilky, tak jako každý z nás. Stále se učím jak k tomu přistupovat, ale došla jsem do bodu, kdy prostě jednoduše se učím být v tomhle svobodná a mít na paměti to, že každý den, kdy zvládnu být bez P a M je den malého vítězství, hlavně se znovu a pomalu obracím a vracím do vztahu s Bohem, protože tam kde jsem slabá já, Bůh mi může pomáhat. Učím se taky přijmout ten fakt, že prostě mám svoje slabiny, ale to nesnižuje mojí hodnotu. Stále mám silnou touhu po lásce a přijetí, ale učím se, že proto nezbytně nemusím vyhledávat nezdravé věci, které mě ničí, naopak je lepší hledat věci, které jsou zdravé a pomůžou mi. Zatím čekám až bude online podpůrná skupina připravená začít, protože jsem dostala email, kde mi psali, že ještě čekají kdo by se přidal a až by nás bylo víc, tak se mi ozvou. Takže je to v procesu. Každopádně mi pomáhá i to, že se každý pátek modlím s mojí sestrou, voláme si přes WhatsApp, ale máme to pravidelně každý pátek a zároveň s ní můžu sdílet věci s tím spojené. Taky mi strašně chybí můj bývalý přítel, ale pak si vzpomenu na věci, které v tom našem vztahu nebyli zdravé, tak pak si říkám, že takový nezdravý vztah už nechci, protože jsem pak byla z toho všeho vždy smutná a cítila se, že chyba je jen na mé straně. Myslím, že je v pořádku, že mi přítel chybí jako člověk s kterým se prožila dva roky, ať už v dobrém nebo zlém a i když to byla moje první vážná známost, tak už vím, co nechci. Za bývalého přítele se stále modlím, protože pořád ho mám ráda, ale život jde dál. Uvidíme co přijde dál, co Bůh se mnou zamýšlí. Těším se na studium které je přede mnou, ale taky mám obavy jak to budu zvládat.
V podstatě teď pomaličku měním svůj život k lepšímu, chápu že budou lepší i horší dny, ale na mě je jak se k tomu postavím. Každopádně jdu dál a věřím, že Bůh mi bude pomáhat.
2 Líbí se
70-75 Den
Tak uplynulo zase pár dní a já bohužel dneska zažila relaps, ale jdu dál, protože mě to neodradí od toho, abych pokračovala dál pro lepší život. Čím víc se snažím vzchopit, tím víc vidím maličké krůčky zlepšení. Nepřestávam se za to modlit, protože tím, že jsem “křesťanka” což znamená pro mě osobní vztah s Bohem, tím víc zjišťuji, že mi chybí vlastní identita. Mám za sebou cca 10 let manipulace a strachu atd…ale věřím, že přesto vše, tak život je plný krásných věcí, někdy je to těžké, někdy přijdou rány a zklamání, ale vím, že nechci žít život, který je plný zášťe. Pro mě je těžké odpustit hlavně sama sobě, ale věřím, že i to se naučím. I když jsem dneska selhala, tak je to pro mě informace, že stále se musím učit jak to zlepšit, ale jsem ráda, že už dokážu vydržet více a více dní bez P a M. Určitě se musím naučit pracovat s pocity a myšlenkami, protože vím, že jsem přemýšlela o vztazích v mém životě a přemýšlela jsem i o tom čemu vlastně věřím a pak jsem cítila stres, takže tenhle proces je taková malá škola na které zjišťuji příčiny, silné a slabé stránky, to jak o sobě přemýšlím, čemu věřím a určitě vím, že z té závislosti nevyjdu ze dne na den. Rozhodla jsem se, že prostě vytrvam i přes jakýkoliv relaps, vždy začátky jsou nejtěžší, ale přesto vše mě to stále vede k jedné myšlence, “Kým chci být? a Jak chci žít?” Jsem vděčná Bohu za milost, jsem vděčná, za to, že mám všeho dostatek co se týká materiálních věci, ale s čím se učím pracovat, tak jsou moje myšlenky a potřeby. Mysl je vážně silná zbraň, vše začíná pouhou myšlenkou a pak následuje čin. Každopádně, stále toužím po svobodě od P a M. Věřím, že se moje mysl obnoví, ale je to proces. Mám naději, že jednou snad budu mít i zdraví vztah a že i to jak mě ovlivnila P a M se s Boží pomocí změní. Stále si čtu Bibli a teď jsem začala číst “Atomové návyky”. Jsem teď v kapitole která mluví o identitě, což je hodně zajímavé. Tak začínám se vracet ke čtení a to mě vážně baví. Každopádně jdu naproti lepšímu životu a toho se nevzdám. 
1 Líbí se
76-79 Den.
Tak je tu nový týden. Dívala jsem se na kalendář, kde si zapisuji dny které jsem zvládla bez P a M. V tom minulém Týdnu jsem relapsla 3x:person_facepalming:…takže teď přemýšlím nad tím, jaký jsem měla týden a pravda je, že v sobotu a neděli jsem byla dost unavená a taky jsem byla nějaká rozhozená a cítila se sama, takže jsem zase utekla.
Zatím mi to nejde pracovat na mých nepříjemných pocitech, ale já to nevzdám, věřím, že na to přijdu. Každopádně jsem zjistila, že při relapsu a dívání se na P a M tak to bylo jen 15-20 minut, což se totálně zkrátilo, protože dřív jsem u toho dokázala strávit několik hodin, takže se to o dost zlepšilo, ale každopádně stále budu pokračovat k úplnému odstranění této závislosti. Asi udělám detox od veškeré mobilní techniky. Už to plánuju dlouho a zatím jsem to neudělala. 
Tak snad tenhle týden bude o něco lepší.
Přeju všem hodně sil a zdaru v boji ven ze závislosti. 
1 Líbí se
80-82. Den 
V úterý jsem měla další relaps, nějak jsem se zhoršila. 
Je pravda, že se cítím hodně sama poslední dobou a tíhnul k tomu, že bych se vrátila do vztahu z bývalým přítelem, protože přece i když mě nemiloval tak aspoň jsem měla vztah. 
No, mám ze sebe fakt dost, protože je to, jako se vrátit do špatných návyků které mě ničí. Cítím se bez síly, bez motivace, bez chuti cokoliv dělat. Jsem na sebe naštvaná a frustrovaná. Chybí mi přítel, kamarád někdo s kým bych mohla mluvit o všem a necítíte se u toho, jako nejhorší člověk ve světě. Vůbec netuším, co je to zdravý vztah, nebo co je to zdravá láska k druhým nebo k sobě samé. Vždy jsem se cítila vinná za vše co se mi dělo v životě, nevím jestli mám ještě syndrom, kdy 10 let jsem žila v manipulaci a sektě, fakt jsem asi měla vymytej mozek. Přece jen jsem venku asi 4 roky a zjišťuji, že věci jsou jinak.
Každopádně bez ohledu na mé selhání, chci pokračovat dál, musím se naučit se sebou pracovat a být trpělivá sama k sobě, učit se pracovat se svojí hlavou, a neutíkat před realitou. Tak jdu pokračovat dál.
1 Líbí se
83-85 Den
Tak jsem docela prošla svůj kalendář, protože jsem teď dost spadla, jelikož hormony, stres, teď i nemoc a samota opět přišli a já to nějak nezvládla, ale snažím se zase postavit na nohy a nevzdat to.
Cítím se někdy líp a někdy hůř, někdy ani nevím co dělat sama se sebou. Toužím opravdu po lásce, ale momentálně je to na cestě nějakého poznávání, ale taky jsem sama, a mám tendenci se vracet do nezdravého vztahu s mým bývalým, ale radši na to nemyslím. Prostě to bolí, vůbec to není zahojené v mém srdci. 
Netuším co bude dál, nebo co život přinese, ale vnitřně se cítím zlomená.
Jediné co můžu v tuhle chvíli dělat, tak je jít dál a pokračovat v cestě, i když je to teď pro mě úplně hrozný a těžký, ale musím se prostě vzchopit. Možná, že až příliš na sebe tlačím, přece jen to není žádný sprint, ale maratón. Možná se musím trochu zastavit a znovu se podívat na moji cestu a zhluboka se nadechnout a uklidnit se. Zvolit lepší strategii a proměňovat s Boží pomocí svoje návyky. Každopádně jsem teď selhala, ale musím se vzchopit a jít dál a dál se nevzdávat toho, že závislost už nebude mít místo v mém životě.
2 Líbí se
86-88 Den
Během těchto třech dní, jsem přemýšlela o té mé závislosti, o mých relapsech atd…Chtěla jsem zhodnotit tento měsíc, který je a udělat si takový přehled jak na tom jsem. Řekla bych, že tenhle měsíc jsem se nikam neposunula, ale to pro mě neznamená konečný výsledek. Jen to je informace, že v krizových momentech nemám zatím zvolenou správnou strategii a tak potrebuji na tom lépe zapracovat. Největší problém je to, že se nemám ráda, cítím samotu a strach. Budu na tom muset víc pracovat a zaměřit se na systém který mi v tomhle pomůže. Stále čekám, jestli se někdo přihlásí na podpůrnou skupinu online pro ženy, zatím je to stále v procesu režimu čekání. Každopádně, jak jsem zmínila v předešlých příspěvcích, pokracuju dál, a půjdu dál. V pondělí už zase budu pracovat, tak se na to těším, snad to bude ok. Chybí mi prostě přátelé, křesťanské společenství, ale věřím, že mi v tomhle Bůh pomůže. Hodně mě taky povzbuzuje to, že jsi čtu vaše příběhy a tak mě to povzbuzuje, protože každý ten příběh je jiný, ale zároveň je to povzbudivé. 
Je to práce a je to cesta, není to snadné, ale naučila jsem se, pokračovat dál i ve chvílích, kdy se zdá, že se vše hroutí a nic se nedaří. Pořád je co zlepšovat a učit se a nechat se proměňovat, ale řekla bych, že největší výhra je v tom se nevzdat. 
@JolčaJulča napadla mi jedna vec, keď už po niekoľký krát spomínaš, že sa nemáš rada. Je to žiaľ častejšie, než by mohlo byť, v tomto svete. Manželka to mala tiež podobne. Boli sme aj na párovom kurze a tam zaznelo - máš rada na seba aspoň jednu jedinú vec? Trebárs pekný necht? Obočie? Úsmev? Prezradím - moja manželka začala pupíkem. Ten mala rada aj keď nemala rada nič iného na sebe. A tak si ho obspevovať čo najviac, denne mu dávať pozornosť. I ty muj pěkný pupíčku…
A jak vraví aj malý princ:
A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.
Časom trebárs nájdeš aj nejaké ďalšie časti čo máš rada… a kto vie, možno časom budeš mať rada celú seba sa 
Drž sa!
1 Líbí se
89-93 Den.
Tak, zase uběhlo několik dní a já dneska po nemoci se vracím do práce, tak snad to zvládnu s Boží pomocí v klidu. Každopádně začíná nový měsíc Prosinec a přede mnou je nákup dárků atd…Já se těším hlavně na volno spojené s časem s rodinou. Věřím, že mi to pomůže překonat dny bez P a M. Předešlí měsíc se mi vůbec nevydařil a nikam jsem se neposnula, docela bych řekla, že se to i zhoršilo, ale proto na tom s Bohem a jeho pomocí zapracuji. Přemýšlí hlavně o svém motivu, protože bych řekla, že je to taky dobré o tom popřemýšlel, proč chci přestat a jaký je hlavní můj motiv. Jak se říká, někdy je dobré vrátit se na začátek a trochu to přehodnotit. Rozhodně mám v plánu stále na tom pracovat abych znovu byla veselá holka a měla ráda sama sebe, abych obnovila můj vztah s Bohem a měla okolo sebe zdravé vztahy. Je to sice práce, ale bez toho to nejde a tak jsem rozhodnutá vytrvat az do vítězného konce.
2 Líbí se
Je super, že se nevzdáváš a pořád hledáš cestičky, jak být lepší a jak to dělat jinak, aby to fungovalo. Teď za mě začíná to nejtěžší a nejvíce stresující období v roce, ale věřím, že máš správnou motivaci to překonat. Drž se
1 Líbí se
Ahoj, děkuju za povzbuzení. Jo, tenhle měsíc bude stresový, ale snad to vše zvládneme.
Pro mě bude fajn, že během svátků budu u rodičů a sourozenců, samé návštěvy atd, tak budu dost zaměstnaná, hlavně synovci a neteře mě nenechají být, takže to je velká výhoda pro mě. 
Každopádně, věřím, že trošku už vím jak odrážet pokušení.
2 Líbí se
94- 104 Den
Tak dny utíkají jako voda. Měla jsem toho hodně, takže mám pocit, že nic nestíhám. Zatím se mi daří abstinovat, ale cítím na sobě ten tlak, ale to jen z důvodu, že mám v životě nedostatek lásky a to je těžké. Viděla jsem se se svým bývalým přítelem, ale nevím co čekat, ale asi mu řeknu, že pro mě už to nemá smysl se k sobě vracet, protože i když mi říkal, že mu chybím, tak si nejsem jistá, jestli mu chybím opravdu já, jako osoba a nebo ten konfort který se mnou měl, protože jsem do toho vztahu dával vše co jsem měla. 
A pak jsem se stala pro něho samozřejmostí, možná, že na něho jsem byla až příliš citlivá a když mi něco vadilo, tak jsem o tom chtěla mluvit, ale je mu to bylo nepříjemné, neměl potřebu se často vidět, stačilo to jednou týdně a někdy ani to ne, tak si říkám, jestli jsem tak hrozná, že musí mít přítel náladu aby se se mnou viděl, a nebo jestli jsem uvěřila tomu, že tohle má být jakože ta „Láska“ po které tak toužím, ale ve finále nejsem asi tak důležitá, protože přítel musí mít náladu jestli mě chce vidět nebo ne. Trošku, se cítím zklamaná ze sebe samotné. Jsem unavená a smutná, protože jsou to bolavé věci pro mně. Nevím, jestli jsem měla okolo sebe nějaké vzory zdravého vztahu, ale každopádně i když s upřímnosti musím říct že neměla, tak já takhle žít nechci. Vždy jsem byla veselá holka, ráda jsem se smála a chtěla normálně žít. Cítím se sama, opuštěná a přemýšlím nad tím proč, kde se takové pocity berou a proč se tak cítí i lidé, kteří mají vztah? Je to známka, že člověku něco chybí? Nemám na to odpověď, ale já mám pořád touhu žít, pořád mám touhu se měnit, když jsem nespokojená a o to možná budu usilovat celý svůj život. Možná, že lidem na mě nemusí záležet, dokonce ani mému příteli, ale komu záleží na člověku je Bůh. Tohle mi dodává aspoň trochu té naděje. Možná, že to mé sdělení není úplně pozitivní, ale věřím, že to bude lepší, že se musím jen zotavit a dovolit si být autentická a znovu cítit a být k sobě laskavá a trpělivá a bude to zase OK.
2 Líbí se
105-107 Den.
Dneska jsem totálně selhala, ale už delší dobu cítím na sobě docela takový propad. Když se dívám na své příspěvky, tak mi přijde, že nejsem schopná být stabilní a mám horší a lepší dny. Asi mě rozhodilo to setkání s mým bývalým přítelem. Pravdou je, že to nebylo dobré rozhodnutí se s ním vidět, nevím ani proč jsem ho chtěla vidět, asi jsem měla potřebu mu vše vysvětlit, ale stejně se vždy ukáže pravda, že on na vztah není. Má teď sice pár dní v kuse noční, ale do teď si ani nepřečetl mojí zprávu, a ani se mi neozval. 
A pak mi může říkat jak mu chybím, já jsem mu nechyběla, chybělo mu jen ten komfort.Chybělo mu to, že nemusí nést zodpovědnost. Já se rozhodla, že už s ním v kontaktu nechci být. Nebudu žádat o pozornost někoho, komu jsem jedno, kdo si myslí, že normální je vidět se dvakrát do měsíce a ještě pokud bude mít náladu. Tohle prostě není důkaz toho, že člověk miluje. Směšný je, že když jsem se s ním rozešla před pár měsíci, tak jsem se ještě cítila provinilá a myslela, že jsem mu ublížila. Pamatuju si, jak mi jednou řekl, že budu trpět, protože jsem se s ním asi už dvakrát rozešla a pak jsme se k sobě vrátili, ale důvod byl pořád stejný, že mě ve skutečnosti nemiloval, ale on si to nemyslel, ale vždy se to projevilo na činech. On miloval to co jsem přinášela do vztahu, ale nemiloval mě, jako osobu. Takže bude pro mě lepší, když už s ním nebudu komunikovat ani v rámci přátelství. Moji cestu vnímám momentálně, že se mi nedaří, protože se cítím sama, a mám totálně otupělí mozek, jsem emočně nestabilní, asi jako počasí 
. Snažit se budu ale dál, ale asi prostě trochu zvolním. Snad se s Boží pomocí naučím žít svobodněji. Cítím se otupělá, unavená, nemilovaná, ale snad se to změní i když je to tvrdá práce, ale vždy se dá začít znovu a líp.
Tak se držte, protože v tom nejste sami.
3 Líbí se
Taky se drž, ano mě po rozchodu pomohlo odříznout toho člověka úplně z mého života na nějakou chvíli. Jo zvolnit mi tak nepřijde špatný nápad, sám vím, že když si toho naložím hodně tak se z toho jen hroutím. Jde o malé krůčky vpřed i ty nejmenší. Každý má někdy náladu jako na houpačce.
Zdar a sílu všem
1 Líbí se
Děkuju za rady a Tipy.
1 Líbí se