Zakopnutí při cestě

Ahojte,
takže jsem byl na “dovolené” kde všechno proběhlo hladce ano párkrát jsem si na porno vzpomněl, ale to bylo spíše tím , že jsem nad tím pořád přemýšlel, proč jak a kdy…

Nicméně se člověk vrátil do normálního života, nějaké resty, trochu stresu silná nechuť dělat školu, sám na bytě…..

Ano hádáte správně, včera jsem podlehl, blokátory fungovali dobře a spíš jsem ve vyhledávači hledal co by mu mohlo tak uniknout. Je to dost zvláštní 2h jsem hledal, nenechal jsem se odradit blokátorem a zkoušel vše možné, zkrátka šlo jen o to, že v tu chvíli člověk nemyslí na nic jiného a soustředí se jen na toto, ale to už víme.
Našel jsem nějakou stránku pro sdílení souborů kde byla možnost nahlédnout na video na 1m a zde se sdílelo p, bylo to otravné, zdlouhavé, spíš mě to nevzrušovalo než jo, párkrát jsem si i uvědomil co dělám a že zde utápím hodiny mého života, ale hodně jsem se “snažil” utéct i když jsem v průběhu měl varovné myšlenky a věděl jsem co bude následovat.

Zkrátka jsem jen zoufale chtěl utéct před tím hlasem který mi říká, že bych měl dělat tohle a tamhle to, ale nechce se mi, vyhýbám se tomu jako čert kříži. Nemám problém s prací nebo pohybem nebo cvičením, nebo vymýšlením čehokoli…..

Jde o to, že mi porno umožní zapomenout na chvíli, problém je v tom, že nemohu místo toho ani dělat nic jiného z výše uvedeného protože pořád myslím na to že bych měl dělat věci do školy které tak odkládám a tak se uchýlím k tomuto a dostanu se do fáze kdy neudělám z ničeho nic a jen vymažu svůj čas a energii.

Na pc mám blokátor který se mi nepodařilo obejít v mé touze po pornu, takže teď jsem hledal na telefonu. Zatím používám blokování obsahu pro dospělé a blokování stránek od iPhonu, heslo od toho neznám, jde změnit přes apple id ale od toho si také heslo nepamatuju, mám ho napsané a schované doma, zatím jsem se nedostal k tomu abych ho v porno chuti vyhledal a změnil, bojím se toho, musím to nějak více zabezpečit, když nad tím tak přemýšlím.

Dost zajímavé je, jak je závislost silná a i přes to, že člověk ví proč to NEchce, proč to dělá, zná negativní vlivy, odstrašující příběhy dlouhodobé následky, zná pocity které následují, tu neschopnost za kterou může p, ale stejně to udělá.
Ano vím, my lidi se neřídíme logicky, kór v tomhle případě, i tak mi to přijde dosti zajímavé a značně omezující.

Den 4.

O svých problémech jsem řekl své přítelkyni i kamarádům, aktivně to řeším s přítelkyní, ale nejsem si jistý jestli jí to spíše nezraňuje, což se projevuje v náladě a naší normální komunikaci = nepříjemné, více stresu, věší tlak na nás oba (mě) = větší touha po úniku = p

Den 4. 30 dní bez p

  1. Máš už vykazatelnostního partnera? Jak reagoval na tvou žádost? A jak ses cítil poté, co ses svěřil se svým problémem?
    Ano oslovil jsem svou partnerku a nabídl se mi kamarád s kterým jsem o tom jen mluvil.
    Zezačátku jsem cítil, že to pro ní byla velká rána, už dřív jsem jí říkal, že koukám na porno a chci s tím skončit, ale netušila jak moc jak často a že to je závislost. Dosti důležité (alespoň u mě) bylo jí vysvětlit, že jde jakýsi způsob útěku a ulevení stresu a nesouvisí to s tím, že mě nepřitahuje nebo není dost dobrá nebo bych jí chtěl podvést.
    Upřímně jsem se cítil dosti trapně a poníženě i když mi nikdo nic nevyčítal a nehádali jsme se.

  2. Zabezpečil jsi už svá zařízení pomocí nějaké blokovacího programu? Jaké s tím máš zatím zkušenosti?
    Ano zabezpečil.
    Zkrátka žádný ten program není dokonalý a vždy když jsem ho obešel, tak jsem poté v pocitu hanby tuto cestu zablokoval. Od stahování jiných prohlížečů anonymních oken, přes pochybné p stránky které nedokázal zachytit, po twitter, redit, všelijaké akty, cloudy kde se to dá stáhnout a tak. Samozřejmě heslo k blokátoru nemám, má ho přítelkyně a i pouze ona ho může změnit.

  3. Jaký je tvůj plán, aby pro tebe nebylo porno snadno “dostupné”?
    Zablokovat vše co se dá a hlavně nezůstávat sám doma, v souvislosti p a nechutí se učit se mi osvědčilo chodit do knihovny a domů se vracet s tím, že co už jsem nestihl, tak jsem nestihl a nebudu pracovat do noci.

Uvidíme jak to půjde…
Zdar a sílu všem

Díky za zdieľanie @AdamH , presne pre to, čo popisuješ v prvom príspevku veľmi neuznávam blokátory. Možno to niekomu fakt pomôže, ale nesmie to byť jediná „bezpečnostná brána“. Maximálne tak spomaľovač, kým sa „zapne“ iná ochrana - zavolať vykazatelnostného partnera, napísať na fórum, aktivovať svoj záchranný plán keď sa stihnú odplaviť hlavné hladiny hormónou… Mne osobne to nepomohlo a radšej tento „krok“ keď som sa sám challengoval - tož poď blokátor, šak já ťa porazím - rovno preskakujem. Prídemi to ako uľahčenie egu - ináč by môjmu egu polichotilo - ha programátori sú slabí ešte toto neošetrili.. atď.

Držím palce!

2 Líbí se

30 dní bez p den 5.

Ahoj @xkrchnav , děkuji za komentář, vlastně mi udělal radost. Jo mám dosti podobné pocity s těmi blokátory, sranda je, že jsem si při 1. stažení této zábrany myslel, že tím to všechno skončí a vyřeší to za mě.

A teď ke mně, ve škole začínají zkoušky, finišují projekty a je pořád tma což nemusím. Taky na vás má velký vliv počasí a hlavně to zimní? Já bych celé dny jenom spal a ležel být na mně. Nicméně budoucích pár týdnů budu mít nabytých a už teď se trochu bojím jak to zvládnu, do toho budou vánoce, ty mám rád, ale vždy přes ně strašně zlenivím a vypadnu ze své rutiny, kterou potřebuju, nemůžu se řídit dle pocitů, zkrátka mi vyhovuje určitá forma řádu a plánování, jinak bych nic neudělal.
Vyzkoušel jsem, že pro mě je prakticky nemožné se učit doma a ještě když jsem doma sám, nejvíce mi vyhovuje chodit do knihovny, tak to teď dělám. Problémy jsou víkendy, knihovna má upravenou otevírací dobu, zároveň musím taky něco udělat doma a nechce se mi cestovat do knihovny, i když je to cesta o 20min.
Dostal jsem se do fáze kdy se doma vůbec neučím, zrovna učení nebo plnění povinností do školy byl a pořád je zaručený spouštěč. No uvidíme jak to takhle půjde dál.

Den 5: Co tě táhne ke sledování porna?

  1. V jakém emocionálním rozpoložení se obvykle nacházíš, když sleduješ porno?
    (jestli tě nezajíma story přeskoč na poslední odstavec)
    Nooo myslím si, že před tím, než jsem se odhodlal mou závislost řešit, tak jsem tím řešil skoro vše.
    Úplně na začátku to byla zvědavost a ta sexuální stránka. Nejvíc se to zhoršilo v karanténě, dlouho mi to nedocházelo ale začal jsem tím zabíjet nudu a dostal se do fáze kdy jsem ho sledoval při dělání školy. Což se mnou táhne od té doby. Jsem si jistý, že je to můj největší spouštěč a důvod, pamatuju si, že o prázdninách nebo víkendech bez školy, jsem na porno ani nepomyslel a když jo tak to bylo, protože jsem byl zkrátka nadrženej.
    “Zlepšilo se to když jsem nastoupil na vysokou, sdílený pokoj, zkrátka pořád s někým, v té době se tohle přesunulo na každo čtvrteční koukání před spaním, narušení spánku, špatné spaní. Ale proč to tak bylo? Ve Čt večer jsem nedělal školu, ani žádné povinnosti, možná “uvolnění stresu” přes týden, nevím nevím.
    Zhoršilo se to když jsem odjel na Erasmus, kde bydlím sám v garsonce, nový prostředí, jinej jazyk, jiní lidi vše nový zkrátka, no tak jsem se čačal dívat na nudu, před učením, po škole, před nějakou akcí studentskou, asi jsem byl nervózní. Dostal jsem se do fáze kdy jsem se koukal na porno po tom co jsem se koukl na porno, protože jsem nechtěl ty výčitky svědomí a blblou náladu a poct, kdy se ti nic nechce.
    Důležité je říci, že bojuji né s “normálním sledováním”, ale s edgingem, protože mi to dávalo vetší čas úniku od reality, takže takový můj p výadek trval nejméně 2-3h, někdy 5 a více. Je to děsivý, když si člověk uvědomí, že sedí 100% focus a jen sleduje, bez ostatních potřeb jako jsou jídlo, pohyb, pití, záchod, kamarádi, prostě člověk úspěšně maže svůj drahocený čas, energii sociální kontakt a problémy a povinnosti se jen hrnou, nemluvím o náladě po tom, při které jsem nechtěl ani prokrastinovat, ani spát, ani být, zkrátka niccc

    • silná únava
    • vystresovaný, že nestíhám a mám spoustu povinností
    • nechuť dělat věci (primárně jen škola)
  2. Jaké jsou tvé spouštěče?

    • když musím dělat něco do školy
    • čeká mě něco co je mimo mou komfortní zónu
    • chci “utéct” z mého života, protože nejsem asi spokojený
    • jsem vyčerpaný, unavený po celém dni povinností – naštvaný, že pořád jenom něco musím ( nechce se mi ani jít do postele nebo se najíst )
2 Líbí se

30 dní bez P den 6.

Než začneme, tak bych se s vámi chtěl podělit o mé pocity, jsem trochu zklamaný, včera jsem si poctivě pročítal příběhy na fóru, byl jsem namotivovaný a odhodlaný, nebo jsem si to myslel, ale vlastně jsem trochu zděšen. Zděšen z toho že s tím člověk třeba vědomě pracuje 2/3 roky a stejně sem tam spadne, uvědomění, že si to člověk ponese opravdu celý život, nebo uvědomění, že se opakují stavy úspěšné “abstinence” a období “nemá to cenu”.
Myslíte že se dá zbavit závislosti, bez toho aniž by si člověk vyřešil ty vnitřní problémy proč je závislý?
Jako uvědomit si kdy to člověk a v jakých situací je fajn, ale stejně člověk bude muset vyřešit ten opravdový důvod. Možná je to pro vás samozřejmostí, ale pro mě je to v momentální chvíli (tak jak to mám ve zvyku) “děsit” se z té práce kterou vidím před sebou a z toho množství…

Dnes jsem celý den sám doma, řekl jsem si že dnes se asi učit nebudu, takže se k tomu ani nenutím, tudíž nemám ani takový sklon k p. Nicméně jsem nachytal sám sebe jak se ošahávám v “nudné chvíli”, zastavil jsem to, ale přijde mi to nějak šílený jak je to “nevědomí”.

Nemá někdo typ na úspěšný příběh zvládnutí závislosti na p. rád bych si to přečetl a připomenul, že je to reálné.

  1. Pokud sis ještě nerozebral, v jakých situacích jsi v pokušení sledoval porno, vrať se k předchozímu dni a odpověz si na otázky 1-2 týkající se emocionálního rozpoložení a spouštěčů.
    Myslím, že jsem to udělal
  2. Následně se zamysli nad kruhem závislosti. Jaký “rituál” (bod 2) sis konkrétně vytvořil ty?
    Málo kdy to začalo tím, jo teď si udělám čas a podívám se na p.
    Vzal jsem si věci, podíval se co musím dneska udělat, začal si vše chystat (sešity, otevírat soubory), už při čtení zadání jsem se většinou začal ošahávat, někdy jsem ani nezačal nic plnit s z toho jak jsem byl otrávený nebo jsem se trošku snažil, ale pořád se ošahával, pak proběhlo něco jako, diť to nevadí, mrknu se, všechno mě štve, a už to jelo…
  3. Jak se obvykle cítíš poté, co vyvrcholíš u porna? Jak vypadá tvůj “návrat do reality”?
    Hrůza, zklamání sám ze sebe, bolest očí, bo si myslím, že jsem ani nemrkal, stud, nadávání sám sobě jakože fakt hodně, nechuť se ani zvednout a jít cokoli udělat(nebavíme se o povinnostech, ale i o zálibách nebo věceh jako jít do sprchy nebo si vyčistit zuby nebo se najíst, to bylo docela často), jediný “řešení” bylo zkusit to zaspat, ale samozřejmě mi ty obrazy pořád problikávali před očima a nemohl jsem usnout
  4. A teď možná ta nejdůležitější otázka. Když se podíváš na ty chvíle rozhodnutí v rámci kruhu závislosti, co by ti mohlo pomoci, aby ses rozhodl si to porno nepustit?
    tohle je pro mě opravdu osobní a nechám si to pro sebe, ale j to spojeno s mou partnerkou

Zdar a sílu

Zaujímavé de-ja-vú. Neviem či si pročítal aj môj denník, ale presne k takému „zdeseniu“ som prišiel aj ja sem :slight_smile: . Toto fórum som objavil keď bolo v plenkách a nič moc tu nebolo, takže som sklamaný odišiel. Teraz som ho objavil znova a je skutočne plné príbehov. Mrkni na h t t p s :// nepornu.cz / zivotni-pribehy /

zaujala ma odpoveď na otázku 4. Často je to spojené podľa toho čo čítam so školou… ale čo by ti pomohlo je „tajné“… zaujímavé…

1 Líbí se

Ahoj, ano ano tvůj deník jsem taky viděl myslím, díky příběhy čtu skoro pravidelně.
No nevím jestli by mi to pomohlo, ale napsal jsem “si k sobě” věci které si myslím, že by mě mohli odstrašit od p. a je to pro mě citlivé, tak jsem to nechtěl zveřejňovat, nevím jestli to bude fungovat a le na nic jiného jsem nepřišel

Díky za reakcii

1 Líbí se

Tak s pravdou ven, nechce se mi o tom mluvit, ale vím že j to jediná cesta k osvobození…

Včera ani nevím jak, ani nevím co bylo špatně, den proběhl normálně, vyhnul jsem se učení doma (když mi to nejde) domů jsem se vrátil, jen napapat, nachystat svačinu osprchovat, měl jsem čas i na seriál a za včas spinkat, ale někde po cestě se to pokazilo.
Opravdu to moc nechápu, zbývalo mi se osprchovat přečíst si zápis do školy před spaním(jen přečíst max 5min) a šup na seriál.

Nechtělo se mi do sprchy, tak jsem seděl v koupelně a poslouchal další a další písničky na spotifi(je to taková moje scrolování bo nemám sociální sítě no) to mě po půl hodině přestalo bavit tak jsem začal hledat a prouzdat, h bez úspěchu pak jsem našel “jen nahé fotky” a v tu chvíli mi volal kamarád, osvobození, 10 min jsme volali, já šel do sprchy do postele a spinkat….hezká představa, až na to, že mi to nedalo a vrátil jsem se k telefonu, který mám na druhé straně místnosti kvůli budíku, tady jsem (nekecám) seděl 2,5h na zemi s telefonem na nabíječce a nemohl jsem se odtrhnout pryč, strašně jsem bojoval, vzrušený bez schopnosti cokoli udělat, bez masturbace protože já přece nechci “prohrát”, ale nemůžu ani přestat koukat, přišla mi zpráva od mámi, tu už jsem vyignoroval, šel jsem spát o půl 2., s velkým pocitem viny, snažil jsem se utěšit, že “jsem se jen koukal” a že jsem to zvládl.

Noc byla srandovní, před usnutím a nad ránem se mi pořád vraceli obrazy, co se stal, co jsem viděl a hlavně pocit provinění a zklamání.

Ranní rutinu jsem zvládl v pohodě a chtěl jsem vyrazit do knihovny. Jen ty stránky co jsem včera našel hodím do blokátoru přece, odůvodnil jsem si podívání se znova tímto lišáckým způsobem, co člověk nevymyslí.
Dostal jsem se do stejného koloběhu, ještě horšího, od 9 do 12 jsem zase koukal na p. Udělal jsem si i pauzy na pití nebo na záchachod, neodradilo mě ani, že mi spadl internet a vše jsem musel načítat na několikrát.
Řekl jsem si, že na to kašlu, podlehnu, bude klid, budu se cítit špatně, prohraju, ale nebudu už koukat, musí to nějak skončit, dovolil jsme si to nezvládnout, nedokážu to popsat, asi jsem se tak naštval sám na sebe, že jsem to vypl, ani jsem nad tím nestihl přemýšlet a přemlouvat se že to nebudu vypínat.

Dneska je 7. den…no alespoň bez vyvrcholení u p., nepřestávám se divit jak ta závislost je silná a vychytralá, pořád mi nejde do hlavy, že to přišlo jen tak, ikdyž zde nebyl přímí “tlak na mě” nebo stres.

30. dní bez p. den 7: Jakým typem muže chceš být?

  1. Jakým typem muže chceš být?
    Chci být mužem, který se nevzdává, který si nevylévá své neduhy na druhých, chci opravdu vědět co chci, proč to chci, chci se cítit svobodný, chci dělat věci, které si řeknu že budu dělat a né utéct nebo prokrastinovat.
  2. Jaký typ mužů respektuješ? Jakého typu mužů si vážíš? Jaký typ mužů obdivuješ?
    Ten který dělá věci a nemluví pořád jen o všem, asi muž činu se tomu říká xD.
    Vážím si mužů, kteří jsi jdou za svým, přes všechny překážky, těch kteří si nehoní triko na ostatních, těch kteří plní své závazky.
    Obdivuju, ty kteří udělají to co je potřeba i když se jim nechce, ti kteří nehledí jen na sebe, ti kteří prokázali nějakou míru sebezapření. (Vždycky jsem měl rán prostě klasické hrdiny z filmů no)
  3. Jak chceš, aby si tě lidé pamatovali, až tu jednou nebudeš?
    Jako muže který, dokázal přiznat chybu, omluvit se, jako muže který neutekl od povinností a postavil se jim, jako muže který vždy pomohl a konal dobro.

Zdar a sílu

2 Líbí se

Ahoj, tak jsem tady zase, cca se hlásím co 2. den a plním 30. dní bez p., nebudu na sebe tlačit ještě kvůli tomuhle, takže to tak nechám.

Fůhaaa, nějak na to p. musím pořád myslet a dohání mě divný představy. Myylím si, že je to tím, že na to pořád myslím, nesmíš nesmíš pozor na to, ale nějka nevím jak to můžu pustit z hlavy.

No po posledním příspěvku, jsem měl včera zase velkou krizi, budu úplně upřímný jak jsme slíbil.
Včera jsem přišel domů až večer, unaven, nachystal si věci, že budu ještě dělat školu, protože jsem to zase nechal na poslední chvíli a chci se připravit na test (ano klasický spouštěč který jsem už popisoval několikrát), říkal jsme si, víš o tom, tak se to přece nestane, odkládal jsem to víc a víc = víc a víc unavený a pak asi autopilot jak se to říká, po chvíli a pár neúspěšných pokusů jsme našel co jsme hledal.
Zasekl jsem se zde na 5h, šel jsem spát ve 2:00 ráno i když jsem věděl, že se potřebuju vyspat na ten test a bla bla bla. Ano slyšíte správně 5h koukání, boj sám ze sebou, edgování. Zajímavé je, že jsme se nedostal k vyvrcholení, něco mě zastavilo, to že se přece koukáš a masturbuješ není přece špatně, jen nesmíš mít o. To je podle mě to co mě zastavilo, tohle jsme si uvědomil až teď jak to píšu. Samozřejmě vím, že je to kravina. Ano pocity viny a provinění a tak na sebe nenechali dlouho čekat.

Test jsem zvládl s vypjetím všech sil, pak obídek domů, že si dám nap a budu funguvat dál, tahal jsme nohama. No, ale jak jsem byl unavený a ležel v posteli, místo toho abych šel spát tak jsme zkusil najít nějaké stránky na mém ipadu, bomba. Ano našel jsme se, koukl se 5 min ale ani jsme se nevzrušil, “úspěšně to odložil” a dal si napík. Po probuzení jsem si na to hned vzpomněl, říkal jsme si, že se na to vykašlu, udělám to nebo alespoň m. ať mi dají pokoj - neudělal jsme to a píšu tento deník.

Pravda je taková, že to je asi týden a i tak je to nejvíc co jsme vydržel bez alespoň o. Tohle jsme nikdy nepociťoval, když to na mě přišlo tak jsme to udělal, ale neměl jsme nikdy tyhle tak silné myšlenky. Nevím jestli je to klasické klišé: Zakázané ovoce chutná lépe nebo tak.
No nic, poslal jsem 2k na dobrou věc, 500 za každé kouknutí, není to pro mě upe málo pro mě. Zkouším různé věci a způsoby a cesty.

Den 8. 30 dní bez p.

  1. Spouštěč: Jaké jsou mé spouštěče?
    stres, pocit, že jen něco pořád musím, škola, únava, hlad ne to se zase rád najím, prostě chci rozptýlení nachvíli zapomenout utéct vypnout tu hlavu

  2. První myšlenka: Jaké jsou mé první myšlenky, když narazím na spouštěč?
    asi pomyšlení na p., opravdu nevím, možná prostě musím zase musím jen musím,

  3. Emocionální reakce: Jakým způsobem se cítím, když narazím na spouštěč?
    hmm nevím nevím jak se cítím, pocit znechucení z normálních dnů možnáaáaá

  4. Vyloučení hormonů: Ideálně by ses měl naučit zarazit celý proces před tímto bodem.
    Ano to mám i v deníčku, psal jsme to tak 4x. Je mnohem těžší zastavit vlak, když už se rozjede. Jenomže já prostě chci alespoň na chvilku, tak si řeknu že se jen “mrknu”, klasické výmluvy naší hlavy

  5. Řeč těla: Jakým způsobem se na mně projevuje, že došlo k vyloučení hormonů?
    Vím upe přesně, sevření a zvláštní pocit asi trochu sucha v krku, neklid.

  6. Druhá myšlenka (zápas): Jaké jsou mé myšlenky pro sledování porna? A jaké jsou mé myšlenky proti sledování porna?
    Jen na chvilku, začneš zítra, bože jeden relaps, to nic není, je normální updanout na zem
    Chceš to zažít celé znovu? Co asi řekneš lidem s kterým jsi se svěřil, chceš vidět jak budou zklamaní, co řekneš koučovi, dokážeš se podívat partnerce do očí, víš že ty holky tě tím “ovládají” a ještě na tobě vydělávají když ty nechceš. Je to fake, to se jim rozhodně nemůže líbit, diť si tím zničili sexuální život, možnost najít si partnera možná, možná i svoje tělo

  7. Jednání: Jakým způsobem se cítíš, když nakonec u porna skončíš? A jakým způsobem se cítíš, když pokušení odoláš?
    P R O H R A , slaboch, nula, lůzr, jsi nic, nic nedkožážeš a celý život budeš sedět u p. s nenávistí, nešťastnej a možná to začneš ještě zapíjet (mám k tomu sklony a máme to i v rodině) snažím se na sebe pořád jen nekydat hnůj, vím že to pak vede k většímu nutkání, protože přece nejsem dost dobrej.
    Kámo dívej kolik ti to vzalo síly a času, zvládneš to vůbec příště, je to vůbec úspěch, nedokážu se pochválitt

Zdar a sílu všem

1 Líbí se

No nejsem na to pyšný, zopakovala se stejná situace jako před tím.

Unavený protože jsem den před tím byl do noci na akci, nepil jsem alkohol, ale šel prostě pozdě spát, ráno vstát připravit se na prezentaci, pak prezentace ve škole v angličtině, šel jsme do fitka a i když jsem byl unavený a vše šlo pomalu tak jsem odjel trénink, udělal něco doma, najedl se, zavolal s přítelkyní.

Problém je, že jsme se po prezentaci dozvěděl, že musíme upravit náš final report k té prezentaci. Byl jsem unavený, na konci dne, bez dostatku vůle, věděl jsem ano tohle je krizová situace, chceš se jim vyhýbat, ale někdy to nejde, do půl noci to musí být hotové.

Začal jsem úspěšně, bojoval jsme s tím, nebyl jsme schopný se pořádně soustředit, bomba 1. hodina byla v pohodě. Ale pak jsme zjistil, že to musím předělat, bo jsem to udělal špatně.

Práskkkkk začal jsme hledat p. a taky jsem ho našel. Asi je na čase přijmout fakt (který jsem několikrát četl), že překážky které mám nastavené tě zpomalí, ale nevyřeší to za tebe, vždy si najdeš cestu když budeš chtít a záleží jen na tobě jestli to uděláš nebo ne, tohle důležité rozhodnutí za tebe nikdo neudělá chlape.

Další hodinu jsem pracoval s p. otevřeným ve vedlejším okně, nemastrboval jsem, chvilku práce, pak se podívat co je “nového” pak chvilku práce pak co je “nového”. No takže jsme to udělal, ale po tom jsem zůstal sedět připoutaný k židli, totálně vyčerpaný a scroloval jsme p. Chcete vědět jak dlouho jsem si gumoval mozek xd 3h do jedné do rána. Na začátku jsem byl i vzrušený, ale pak to nějak opadlo, chtěl jsem utýct od únavy nebo nevím mohl jsme jít normálně spinkat v 10 večer, ale nešlo se odlepit. Or*asmu jsme nedosáhl, já tam jen pak seděl a chtěl rozptýlení které ani nepřicházelo, už se mi zavírali oči při tom koukání, tak jsem to vypl a šel spát.

Ideální příůad by byl si to prostě nepustit, dát si pauzu při zjištění, že je to potřeba udělat znova, znovu si uvědomit, že tohle je ještě krizovější situace a jít do toho. Jak to udělat prakticky a najít na to sílu a hlavně vůli, jsme ještě nezjistil, ale to není nic co nezjistím.

den 9. 30 dní bez p

  1. Jaká je tvá hlavní motivace přestat s pornem? Vytvoř si i krátkou verzi, kterou použiješ ve 2. kroku. “Nechci se dívat na porno, protože…”
    Nechci, protože už nechci znovu sám brečet v bytě po uvědomění si co jsem posledních 7h dělal a zažívat pocity totálního prázdna, znovu už NE.

  2. Jak konkrétně můžeš odvést pozornost od myšlenky pustit si porno? Napiš si několik variant nejrůznějších činností, které bys mohl začít dělat. Pamatuj při tom i na různé okolnosti (špatné počasí, pokušení přes den vs. přes noc atd.).
    Zavolat někomu/napsat někomu
    Jít na procházku
    Změnit prostředí
    Změnit prováděnou činnost
    Pustit si místo toho seriál

Zdar a sílu všem

Dámy a pánové,
musím říct, že se to jenom zhoršilo od doby co jsem se pevně na 100% rozhodl s mou závislostí něco dělat a nebo ne? Možná si jen poctivě vše zapisuju a uvědomuju počet a hodiny strávený na p.

Opět se to zopakovalo,
NE sám doma, dopoledne jsem uklízel, pral a umýval, vše bylo v pořádku. Před obědem jsem měl chvíli čas a myslel jsem, že šlo všechno v pohodě, pln energie, jen něco udělám na počítači, ani to nebyla škola, u které jsem si myslel, že je to spouštěč a hlavní důvod mé závislosti. Strašná nuda, tak jsem ani nevím proč vlastně začal prostě zkoušet prolamovat blokátor a vymyslel jsem si “geniální” výmluvu na to: Já přece hledám slabé místa, abych tomu mohl zamezit a přidat tuto stránku na block list, samozřejmě se mi nechtělo a projížděl jsem každou stránku tak 10 miin než jsem jí blokl.

Ale “dobrý” bez m. jsem to vypl a šel jsem se najíst, pak jsem na to nemohl přestat mylet a můj mozek jel na plný výkon, ale myslel jen na p.,(místo toho abych po obědě šel ven, nebo šel do knihovny když jsem potřeboval pracovat, nebo někomu zavolal, nebo si četl) tak jsem se myslím, že vědomě vzdal, ani jsem už nezapínal dokumenty do školy a neseděl na židli, prostě jsem se na to vykašlal, hledal jsem další p. stránku, chvíli to zabralo, ale zvládl jsem to. po krátkém boji jsem si řekl, že na všechno už kašlu a prostě to udělám, že si to dovoluju.

Připravil jsem vše potřebné a v tu chvíli, nevím jak to popsat asi jsem byl vzrušený to jo, ale něco mi říkalo: Adame, tak tohle opravdu chceš, tohle je to co tě zastaví na tvé cestě, tohle je to pro co všechno zahodíš?

Neudělal jsem to, nicméně jsem se další h díval na p., myslím, že jsem se co nejvíce snažil, nemyslet na to co vlastně dělám a “zapomenout”/vypnout hlavu.

Jop, pak jsem se viděl s kamarády a šli jsme do sauny, bylo to domluvené, ale já jsem byl úplně vyplej, ani mi tak nejela hlava, já jsem prostě…jako bych měl z toho p. vymyto a vstřebával co se stalo, nebyl jsem přítomný. Pak to přišlo, ty pocity studu a hlavně zklamání, jako po každé kouknutí na p.

Příčiny?
Opravdu nedovedu říci. Je pravda, že den před tím jsem poslouchal podcast o závislosti na p., abych se utvrdil v tom, že je to špatné. Zaznělo, tam že kolikrát člověk na začátku abstinence, má větší chuť se dívat, protože pro jeho hlavinku je zkrátka nepochopitelné a nepřijatelné když si člověk řekne: Nikdy už se nebudu dívat a zakazuji si p. i m., ”jak jako nikdy a nebudu, diť to je přece to jediné, které nám poskytuje úlevu od krutého světa”. Mým laickým pohledem to dává docela smysl. Já o sobě vím, že jsem člověk který potřebuje dělat změny pomalu, nefunguju tak, že se prostě rozhodnu a je to.

Proto si tady nahlas říkám, že výzva 30 dnů nez p. je opravdu 30 dnů bez p. a pak se následně rozhodnu, jak a v jaké formě budu pokračovat. Všichni víme pro co v hloubi duše doufám, že se rozhodnu.
Ano třeba m. a nebo m. “jen s časopisem” je riskantní, z hlediska návratu, ale zajímavá z hlediska: Hele tak nezakazujeme si to úplně, jen to omezíme na trošku méně.

Tento týden by jsem se měl spojit s e-koučem, tak si nechám poradit, protože vím, jak moje myšlení v tomto směru umí být vychytralá.

Jo jen ještě musím zmínit tohle. Je to fakt divný, jak při psaní fóra, poslechu podcastů a tak se člověk utvrzuje v tom, že je to správné, ale když přijde na věc na tak jsem si nemohl vzpomenout na důvody, proč i když jsem si je den před tím psal.

30dní bez p. den 10.

  1. Vnitřní kruh: Jaké chování považuješ za závislostní? Co považuješ za neúspěch?
    Chování kdy něco dělám prosti své vůli, rozhodl jsme se, že se nebudu dívat a dělám t. Chování, které nemám ve svých rukou a když začnu, tak si nedokážu říct dost, tohle nechci, dost stačilo jdu dělat něco jiného. Chování, které mě negativně ovlivňuje, jak v náladě, energii, zvládání povinností, vztazích. Věc na kterou “musím” pořád myslet.
    Neúspěch: sledování/podívání sena pornografii.
    Neúspěch: masturbace při tom.
    Neúspěch: masturbace sama o sobě (vím, že bych myslel na p.)

  2. Střední kruh: Jaké chování považuješ za rizikové? Co tě často strhne k závislostnímu chování?
    ”Očumování holek”
    rozvíjení myšlenek na m./sex (i s přítelkyní)
    únava/nechuť/nuda k povinnostem (i ke každodenním)
    škola/práce na počítači
    sám doma
    přes den dívání se na film/seriál

  3. Vnější kruh: Co konkrétně ti pomáhá abstinovat od závislostního chování?
    kontakt s lidmi/chození do společnosti/volání s někým
    psaní deníku/čtení příběhů
    plánování aktivit/dne
    mít denní rutinu

Zdar a sílu všem

1 Líbí se

Ahoj, momentálně sedím v knihovně, tam kde se mi dobře pracuje a rozhodl jsem se napsat tento příspěvek protože ještě dnes chci jít do fitka a vím, že pak budu unavený a už teď se bojím co se bude dít potom.

Ano snažím se na to nemyslet, ať to pořád nepřivolávám, no tak jsem si přečetl pár dalších příběhů a deníků a ty mě namotivovali, jedeme dál.

  1. 30 dní bez p. 11. den
    Jaké konkrétní hranice si můžeš nastavit pro aktivity, které sis napsal do vnitřního kruhu?
    žádné vyhledávání vzrušujících/vybízejících fotek
    žádné ošahávání
    žádné přemýšlení o s., praktikách, možnostech
  2. Jaké konkrétní hranice si můžeš nastavit pro aktivity ve středním kruhu?
    nebrouzdat na internetu jen z nudy
    film/seriál jen před spaním
    neporušovat svoji disciplínu/rutinu ani malinko
    dodržet co sis naplánoval
  3. Když se zamyslíš nad aktivitami ve středním kruhu, napadají tě nějaká pravidla či podmínky, za jakých bys mohl tyto činnosti provádět, aniž by hrozilo riziko, že tě to svede do vnitřního kruhu?
    když mám pocit že jenom něco musím –udělat si radost, zvednout se jít něco podniknout a nervat to jen na sílu
    problémy s prací a školou – jít mezi lidi pracovat
    nepracovat večer –uvědomit si, že je to riziko, nejlépe mít někoho na telefonu, udělat jen to nejnutnější, radši jít dříve spát a vstát brzo
    únava – prostě jdi fakt spát kámo
    samota – zavolat někomu prostě/jít se jen projít do města
    máš moc volného času – tak se zastav a naplánuj si ho teda

Ahoj Adame, děkuji moc za tvoje sdílení a hlavně za upřímnost, je to pro mě velkým povzbuzením! Velmi mě zaujalo, když píšeš o edgingu. Chtěl bych popsat svoji zkušenost. Já když podlehnu cravingu a podívám se na něco, začnu se dotýkat sám sebe - vstoupím do toho vzrušení a dopamin mi zaplní mozek, tak potom už nejsem schopný dostat se z té vysoké hladiny dopaminu nazpět. Taky jsem schopný strávit v tomto stavu vzrušeni hodiny. Když jdu dělat něco jiného, tak můj mozek v tom stejně zůstává a tu nepřirozeně vysokou hladinu dopaminu si potom nesu se sebou i několik dní. To je podle mě to úplně nejhorší pro mě - to nepřirozené. Já to mám tak, že to radši zkousnu a “dokončím, co jsem začal”. Dojdu k orgasmu a začnu znova. Tak se dostanu z toho “High” a můžu hledat naplnění v jiných věcech svého života, ve vztazích, své práci, službě. Pokud ale začnu edgingem, neudělám se a potom jdu dále, tak ty receptory zůstanou nepřirozeně naplněné a potom člověka akorát bolí hlava. Vrací mě to stále zpátku k masturbaci a stejně po nějaké době dosáhnu vyvrcholení - v tomto případě si ale ničím mozek mnohem déle. To je jen moje zkušenost. Díky

2 Líbí se

Díky chlapi za intímne popisy tejto konkrétnej záludnosti. Len potvrdzujem, že to funguje podobne aj u mňa. Zárveň v tom „rauši“ či ako by som to nazval dlho fungovať nedokážem - že práca alebo tak… takže to tiež „dokončujem“ ako písal Stan.

2 Líbí se

Ahoj Stene, díky díky, zajímavá zkušenost, chtěl bych si zjistit jak to funguje s mozkem a hormonama z “odborného hlediska”…

No nic dneska píšu takhle ráno, pak mám plný den, což mi vyhovuje, protože není čas na blbosti, na drahou stranu vím, že to takhle dlouho nevydržím a přijde z ničeho nic “vynucená” prokrastinace a flákání. Jo jo jo ten balanc ještě hledám.

30 dní bez p. den 12.

  1. Jak ses cítil před relapsem?
    Je to zvláštní, posledně jsem se necítil ve stresu, ani otrávený z povinností, ani unavený, snažil jsem se vyvarovat všem spouštěčům, ale zkrátka jsem na to od rána nemohl přestat myslet, myšlenky, představy, našeptávání toho čerta na rameni, který to obhajoval. Něco ve mně chtělo. – Zpětně si myslím, že to byla myšlenka nebo pomyšlení, že se nedokážu vzdát p.

  2. Jaké spouštěče tě vedly k relapsu? Můžu jim do budoucna nějak předcházet?
    Ano, myslím si, že jsem si uvědomil, že musím být doma, mám silnou touhu a musím dělat věci do školy, rozhodl jsem školu “vypustit” ale už jsem se nezamyslel nad tím co můžu dělat místo toho a automaticky to bylo flákání, které přináší myšlenky, že bys mohl dělat něco jiného a následná chuť je umlčet.
    – Nuda, nenaplánovaný volný čas

  3. Kde byly ty momenty rozhodnutí, kdy jsem mohl změnit směr?

    • když jsem si uvědomil, že se ošahávám (je to šílený, ani si to neuvědomuju a ruka automaticky sklouzne dolů, “přirozená poloha při učení pro mě je mít jednu ruku na stole, která pracuje a druhou položenou na klíně, což je začátek toho nebezpečí)
    • když jsem začal vyhledávat “jen” vzrušující fotky
    • když jsem slyšel zvuky z jiného bytu/seknutí internetu/ někdo něco napsal – To mě vždy trochu vrátí do reality, ale nikdy jsem v sobě nenašel dost síly na to to přerušit.
  4. Co mohu udělat pro to, aby se tento konkrétní případ již neopakoval?
    dělat věci – zamyslet se nad tím co bych mohl dělat, volný čas ≠ ležení, filmy, seriály, p.

    Obecné otázky - obzvláště pro ty, kteří aktuálně neřeší relaps:

  5. Jakým způsobem se obvykle cítíš po relapsu?
    kamarád tomu říká: jako h*vno – bez chutě děla cokoli, silný stud, výčitky, blbá nálada, neschopnost se podívat sám sobě do očí

  6. Jaké další věci by ti mohly pomoci v tom, aby ses tak necítil?

    • pro mě nejlépe funguje jít mezi lidi kamarády/ jen někam kde jsou i ostatní (jo je to megga těžký)
    • procházka, jít ven
    • komunikace s někým
    • ono se to nezdá a i když jsou to jednoduché věci, v tu chvíli člověk opravdu nechce NIC, ale vůbec nicc (alespoň já)

Zdar a sílu všem

1 Líbí se

Pokud chceš zjistit jak to funguje a opravdu tě to zajímá tak zkus Svět levného dopaminu: Průvodce pro přežití v době rychlého uspokojení od chlapců z podcastu Brain We Are nebo pokud něco odbornějšího tak Dopamin: Jak přežít blahobyt a neubavit se k smrti od Anny Lembke.

3 Líbí se

Až tak odborné mi to od Anny Lembke neprišlo, tým to neznižujem, skôr naopak. Povbudzujem, že sa to dá zvládnuť. Majú to aj v peknej audioknižke :slight_smile:

1 Líbí se

Děkuji moc za tip - podívám se na ty knihy. Pro mě to je každodenní zápas, nespadnout do levného dopaminu. Adame přeji moho motivace k pokračování v kurzu Třicet dní bez porna. Držím palce!

3 Líbí se

Ahojte, tak se zase hlásím
Děkuji za komentáře reakce a doporučení, nevím proč, ale dělá mi to radost. Díkyyy

Jo zatím se držím, celý týden jsem se úspěšně zaměstnával a včera jsem si dal odpočinek, který jsem naplánoval, ale nějak cítím, že dneska se to bude lámat.
Hned ráno v rozespalosti ty myšlenky, ty jsem potlačil, sranda jak hned po ránu to vleze do hlavy, ani se člověk neprobudil. Mám za sebou nepříjemný hovory, kde jsem řešil osobní věci, venku hnusně, nechce se mi, cítím na sobě zase ten pocit, že jen něco musím. Bohužel nemám plán na dnešek a o to je to těžší a jsem sám doma. — “ideální podmínky na podlehnutí”

Ale teď si to tady zvědomuju a můžu s tím něco udělat, což je superrr, jen to chce sílu a vůli.

Půjdu se naobědvat, pak se projít do parku, po parku udělám školu, na večer půjdu do sauny, zkusím napsat kamarádům jestli nechcou jít taky. Ještě před tím si musím zhruba naplánovat týden bo už nemám školu. Večer udělat večeři, seriálek přečíst si a jít spinkat.

Fůha je to fakt sranda, kam se člověk dostal, prostě trochu nervozity, volného času únavy možná nudy a lenosti a bez síly s tím něco udělat a už by k tomu sklouzl.

30dní bez p. 13 den
Vzdělávej se.

Ano určitě souhlasím a tímto bych chtěl poděkovat projektu nepornu, protože je tady spoustu rad a článků na jednom místě a tudíž už odpadá výmluva nemám informace, ještě v době internetu.
Ano nejlépe na mě fungují osobní příběhy lidí nebo odborníků a nejvíce mi sedí dokumenty, mám problém se čtením “odborných věcí”.
Zaujali mě: V zajetí pornografie a dokumenty Brain, Heart, World a samozřejmě co doporučení v předchozím příspěvku, nejvíce Svět levného dopaminu o té už jsem slyšel. Vím že musím začít pomalu a po krůčkách, nikdy se mi nestalo že bych něco přečetl jedním dechem (knížku myslím), ale vím o tom a se vzděláváním nekončím.
Na druhou stranu, to jsem četl i tady na fóru a mám stejný problém, když se o tuto problematiku člověk zajímá, tak přece jenom slyší pořád porno/sex/orgasmus/uspokojení atd a to ve mě taky vyvolává určité chutě, takže opět pro mě platí to nečíst sám doma.

Zdar a sílu všem

1 Líbí se

Ahoj,

včera večer jsme málem podlehl, v posteli, unavenej, náročnej den psychicky, začalo to ošaháváním a pak myšlenkou, “že si přece můžu zlepšit náladu” naštěstí jsem si to uvědomil, poslal telefon po zemi na druhou stranu místnosti a šel spát. Člověk musí být vždy v pozoru a hlavně když mu dochází síla na konci dne.

No nic, dneska zase nějaké povinnosti do kterých se mi nechce, hnusné počasí a neshody s kamarády. Jsem v knihovně mezi lidmi, což mi pomáhá to je super. Ale i tak mám nějaký strach, nikdy jsme si nemyslel, že se tím budu tak stresovat, ano snažím se na to nemyslet a říkat si, že až to přijde, tak si to uvědomím a budu s tím bojovat.

30 dní bez p. 14. den

Představ si, že by za tebou přišel tvůj kamarád, který by si procházel úplně tím samým, čím si procházíš ty. Co bys mu řekl? Jak bys ho povzbudil, aby na své cestě vytrval?

Nejsi na to sám a můžeš kdykoli napsat na discord, na fórum, ekouči a nebo mě. Víš proč jsi se tak rozhodl, hodně jsi nad tím přemýšlel, tak si to připomeň a připomínej si pořád. Čti si příběhy, dokumenty, knihy já ti věřím, když budeš chtít tak to dokážeš.

Jo a už mám ekouče, tak jsme zvědav a dělá mi to radost.

Zdar a sílu všem

3 Líbí se