Děláš dobře. Odvykneš na vnější zdroje dopaminu. Všechno souvisí se vším.
1 Líbí se
Uvědomuju si, jak je ta moje abstinence vlastně stále strašně křehká. Mám teď docela těžké a přelomové období pracovně i školně a abstinování, pravidelný pohyb a relativně dobrý spánek mi pomohly se s tím vším celkem slušně vypořádávat. Včera jsem si po dlouhé době dal fakt volný den, zašel si na dobré jídlo, byl to druhý den bez většího pohybu (resp. dávky endorfinů, co jsem zvyklý), a trochu jsem ujel na sladkém pití - po čtyřech dnech bez. No a dneska? Za to že jsem se odměnil, tak se cítím totálně na prd. Nejsem v práci vůbec produktivní, mám totální mood swings, jsem nostalgickej a mám chuť se vším seknout a místo do budoucnosti koukám do minulosti. Cíl pro dnešní den je tak prostě nějak přežít… Každý den holt není posvícení.
Dny bez:
Porna: 73
Masturbace: 73
Alkoholu: 120
Sladkého jídla: 14
Sladkého pití: 0
Další týden, opět bez větších trablů. Porno i masturbace bez problémů, alkohol tak. Vlastně se mi nechce uvěřit že jsou to už tři týdny, co jsem měl nějaký sladký jídlo :)) not bad. Ale necítím žádný větší změny, zatím, takže nevím, jestli není na čase trochu zpřísnit a neomezit i ovoce nebo náhražky. To je totiž i u sladkého pití – já sice nepiju sladké pití, ale coca-cola zero jede 
a zároveň jsem dnes objevil i Sprite zero Každopádně dobrý.
Dny bez:
Porna: 81
Masturbace: 81
Alkoholu: 126
Sladkého jídla: 20
Sladkého pití: 6
1 Líbí se
V noci na dnešek se mi zdálo, že jsem relapsnul probudil jsem se úplně zhrozený. No, každopádně, byť jsou to už skoro tři měsíce bez porna, myslím, že o nějakém restartu mozku v mém případě zatím nemůže být řeč. Často se přistihnu, jak myslím na slečny v mém okolí, které mi přijdou nějak atraktivní a mám hlavu plnou divokých představ s nimi. Ne vyloženě explicitní obrázky a myšlenky na sex, spíš věci, co by jemu předcházely. Prostě je asi třeba si přiznat, že jsem typ člověka, co prostě touží v tomhle smyslu po nějakém adrenalinu, zkoušení a flirtování. Chtěl bych se toho zbavit a být v pohodě sám se sebou, tak jak jsem v dané chvíli. Fakt je, že léto a spoře oděné dámy všude tomuhle nepomáhají, ale jsem rozhodnutý to nějak postupně zvládnout. Možná na čase se zase vrátit k meditacím.
Btw. s trackováním sladkého pití si dávám pohov. Ne že bych teď hned začal lemtat kolu jak hovado, ale necítím v tomhle směru žádné zásadní změny, nemám abstinenční příznaky apod… ale zároveň si říkám, že jedno nealko pivo za pár dní neuškodí a pomůže mi se uvolnit… To už možná časem zkusim spíš najet na stravu úplně bez cukrů a dosáhnout ketozy. Mnohem větší problém pro mě vždycky byly sladkosti tak či onak – takže sladké jídlo trackuju dál. Btw, v mrazáku mám už asi měsíc tři nanuky a ani jsem na ně nesáhl co s nima budu dělat teda nevím.
Dny bez:
Porna: 85
Masturbace: 85
Alkoholu: 131
Sladkého jídla: 25
1 Líbí se
Ahoj Jirko,
jsem moc rád, že se ti daří pokračovat na tvé cestě. Jsi pro mě inspirací, jelikož už nějakou dobu tuším, že budu muset změnit i svoje stravovací návyky. Teď se zatím snažím pracovat na pohybu, jelikož ten mi v posledním roce opravdu chyběl. Jak se ti daří v abstinenci? Co je nového?
Drž se, přeju ti vše dobré! 
1 Líbí se
Zdarec, long time no see. Už jste si mysleli, že jsem na to tady vykašlal, co?
No, proveďme si rekapitulaci uplynulých třech měsíců. Přes léto jsem vlivem cesty zpět ze zahraničí domů ztratil svůj typickej režim, rutinu… stále jsem se hýbal, ale z toho školně a pracovně překotného období se rychle stala docela pohodička a najednou jsem byl v situaci, kdy jsem měl hodně času na přemýšlení, koníčky. Řekli byste si že to je dobrá zpráva, ale vlastně to bylo přesně naopak. Příliš volnýho času škodí. Obnovil jsem sladký – ne nějak zásadně, pořád jsem se držel, ale zároveň ani nějak extra nehlídal. Alkohol držím – tam bych skoro řekl, že je to jde jak na drátkách. Kéž by bylo PMO taky tak detabuizovaný téma, že by se mě potom, co oznámim že nepiju, každej ptal, proč. Vlastně by to velmi pomohlo tý accountability. Taky jsem obnovil Instagram – snažim se učit s tou platformou pracovat jako inspirativní a edukační – abych tam strávenej čas nepovažoval za ztracenej. A z velký části se to daří. Čas od času je ale potřeba ji odinstalovat, protože ten soft porn obsah je tam opravdu všude.
Přetočme čas do současnosti. Jsem zase v zahraničí, zajíždím se opět do svých rutin.
Zejména v druhý části prázdnin jsem ale byl vlivem novýho vztahu byl dost sexuálně aktivní, což – jak jsem zjistil – je dost trigger i v oblasti sebeuspokovojování. Takže jsem to bohužel pokazil. Od porna jsem se stále udržel, ale MO je dneškem na nule. Klasické kombo mobilu a postele a přemýšlení nad přítelkyni. Ani se nemůžu tentokrát vymlouvat na stres. NO, takže v tuhle chvéli se necítím vůbec dobře a byť je víkend, tak ani nijak extra odpočatě. Spíš jsem tak mentálně vyčerpanej.
Samozřejmě, že to MO dnes za to nestálo, měl jsem být silnější. Kdyby alespoň nebylo tak horko, sakra už by mohl být skutečně podzim. Ani ty ledový sprchy nejsou dostatečně ledový, jak je voda ve vodovodu vyhřátá. A zároveň, jestliže se mám vrátit k hodně cvičení, musim zároveň i hodně odpočívat – kvalitně, tak že i několik dní v týdnu
- Jedna observace stran jídelníčku: sladkosti jsou jedna věc, ale ani když si dam vločky s jogurtem, ovocem a trochou medu, tak ten sacharidovej nápor moje tělo vůbec nedává a zvyšuje se riziko relasu. ČIli větší nápor sacharidů jen když vím, že budu venku z domu, z pokoje
- taky zkusim vytvořit si kolem postele jakousi beztechnologickou zónu. Mobil, noťas tam nebudou smět. Je to jeden z hlavních triggerů. Ani na filmy a seriály, hovory, prostě absolutní zákaz. Budu si i tohle teď tak počítat. Dny bez mobilu a noťasu v posteli.
Tak jo, začínáme znovu.
Dny bez:
Porna: 179
Orgasmu: 0
Masturbace: 0
Alkoholu: 225
Sladkého jídla: 6
Sladkého pití: 6
Mobilu / noťasu v posteli: 0
2 Líbí se
Pocitově je to jako bejt zase úplně na začátku. Všechny holky se mi sexualizujou, mám mokrý sny a dokonce jsem se vzbudil párkrát uprostřed noci s tím že jsem masturboval. Hned jsem to sice utnul, ale M je holt M. Takže tohle počítadlo na nule. Věřím že tohle se zlepší, je to jen otázka času si to zase zajet. Bohužel jsem byl na jedné pracovní konferneci, kde jsem neodolal sladkému z cateringu, takže to tomu pocitu nadrženosti taky nepomohlo. To je prostě na pytel, když jsou ty sladký hnusy lehce dostupný. Sám bych si to nikdy nekoupil. Dneska jsem byl nakoupit a odnesl si prakticky plnej košík zeleniny, cizrny, a tofu A ani jsem neměl extra tendence sáhnout po něčem nezdravim do regálu.
Co se mobilu a noťasu v posteli týče, je to fakt hardcore, jelikož prakticky v pokoji mám ne zdrovna dvakrát pohodlnou židli a postel, a nic dalšího.Tím spíš ale budu muset hodně z hloubky přemýšlet nad tím, jak vlatně mobil v pokoji používám.
Dny bez:
Porna: 182
Orgasmu: 3
Masturbace: 1
Alkoholu: 228
Sladkého jídla: 2
Sladkého pití: 8
Mobilu / noťasu v posteli: 1
Už jsem to zažíval tolikrát, že to ani snad nemá smysl popisovat znova. Podzim, venku hnusně, všichni se mračí a já z toho mám depky. Zvláštní je, že to snad eni nemá nějakej určitej důvod. Prostě na mě tak nějak doléhá všechno. V práci se nějak extra ve stresu necítím, za to ze všeho ostatního celkem jo. Vztah na dálku se snažím rozvíjet, ale nejde mi to jak bych chtěl. Necítím se vůbec aktivně a jediný co mi pomáhá je rychlej dopamin v podobě rychlýho zkouknutí sítí.
Tyhle dny jsou na té odvykačce to nejtěžší. Nejdřív si člověk uvědomí, že to zdaleka není jen o pornu, takže přidá odvykání od MO, alkoholu, sladkýho, snaží se omezit socky… a najednou nezůstane skoro nic. Žádnej coping mechanismus, takže mě ve finále rozhází i taková blbost, jako špatný počasí. Ach jo.
Dneska jsem si dal horkou čokoládu. Well, první sladký pití za nějakou dobu, takže co už. Nějak se za to nehodlám lynčovat.
Dny bez:
Porna: 187
Orgasmu: 7
Masturbace: 6
Alkoholu: 230
Sladkého jídla: 11
Sladkého pití: 0
Mobilu / noťasu v posteli: 5
1 Líbí se
Nějak v tom lítám. Od té doby, co jsem relapsnul od MO se necítím nějak extra, ale ani nějak dobře. Jak kdybych život vlastně vůbec nějak intenzivně neprožíval. Emoce se vytrácejí. Vím, že to teď musim překonat, abych se dostal zprátky tam kde jsem byl znova. Bohužel MO jsem v posledních dvou týdnech několikrát porušil – pokaždý prakticky ze stejných důvodů, jako kdykoliv předtím. Cukr, mobil v posteli a lascivní twitter účty. Dvakrát to bylo za dopomoci přítelkyně, která je odemně teď daleko, to jsem nepočítal, ale i tak to byl dostatečnej trigger na to, abych do toho spadnul znova. To je fakt jediný skutečný řešení totální mód mnicha? 
Možná je na čase se tomu postavit.
Takže jsem opět odinstaloval instagram z mobilu. Štve mě, že zase si sexualizuju holky všude kolem, blbě na ně civim a nechci.
Pravidlo být bez mobilu a laptopu v posteli se v mým malým pokojíčku zdá prakticky neproveditelný, takže tohle počítadlo rušim. Reálnější už je vymyslet si více aktivit venku a co nejvíc z těch vyžadujících technologie dělat u stolu nebo úplně mimo byt.
Nějaké dlouhodobé posuny přesto registruju. Už dokážu jít do supermarketu a koupit si skutečně jen to co potřebuju a bez toho, abych se vůbec zastavoval u regálů se sladkostma nebo sladkým pití. Půjde to. Byť cukr vnímám teda zatím jako suverénně nejtěžší věc, od který odvykat kolem všeho ostatního je alespoň malinký sociální stigma, nějaké guardrails, které by pomohly. Tady v tom případě jsem odkázaný skutečně jen na svojí vlastní vůli.
Vnímám taky, že částečně mi pomohl držet se už jenom to, když jsem do tohodle deníku psal pravidelněji. Takže je na čase se k tomu vrátit. Udělám z toho součást mojí každovečerní rutiny. Dávám si předsevzetí na příštích 14 dní toto držet a psát sem skutečně každý den.
Mimochodem, jsou to právě odpolední časy, po příchodu z práce, která jsou dost danger zone. Už léta se snažím i tenhle čas nějak rutinizovat, ale vzhledem k tomu, že až teď má pravidelnější kontury, nebylo by možná od věci to zkusit znovu. Asi bude nejlepší na tento úkol hned první půl hodina po příchodu z práce.
Porna: 199
Orgasmu: 0
Masturbace: 0
Alkoholu: 252
Sladkého jídla: 0
Sladkého pití: 2
Pondělky jsou vždycky relativně snadný, to si ze svých víkendových relapsů pamatuju dobře. A dnešek nebyl nějak zvlášť jinej v tomhle směru. Ne že by mi by bylo nějak veselo… Spíš naopak. Cítím lehkou melancholii, ale nic strašnýho. Nemám ani nějak zvlášť velkou radost z toho, že jsem dneska zvládnul prakticky všechno co jsem tak nějak chtěl a zvládnul jsem to včas. Na to vůbec nejsem zvyklej. Velkej vliv na to pravděpodobně má i fakt, že jsem na mobilu v součtu strávil tak půl hodiny za celej den a to ještě velkou část z toho v appkách na učení jazyků.
Za měsíc bude zase NNN, což značí i cca rok od doby, kdy jsem začal psát sem. Dost se toho za rok změnilo. Přestal jsem pít a ve svých snahách skončit s pornem jsem dál než kdykoliv předtím. A tak mě napadlo, si dát za měsíc extra těžký NNN: tzn. v totálním módu mnicha, tzn. i nula sexu v mém případě samozřejmě včetně alkoholu a sladkého.
Když je řeč o sladkým, dneska jsem mistrně odpálkoval spolubydlícího, co mi nabízel jablečnej koláč takhle brzo si to fakt podělat nenechám 
Do uší mi teď hraje San Holo – myslim na poklidný večery doma ideálka. Doporučuju 
Porna: 200
Orgasmu: 1
Masturbace: 1
Alkoholu: 253
Sladkého jídla: 1
Sladkého pití: 3
Dnešek byl vlastně v dost podobném duchu jako včerejšek. Náročný den pracovně, bez velkých emocí, bez velkých urges. Ovšem ráno jsem si na crossfitu zlepšil PR na back squat 
což mě celkem potěšilo. Jinak normálka. Jsem příjemně unavenej.
Porna: 201
Orgasmu: 2
Masturbace: 2
Alkoholu: 254
Sladkého jídla: 2
Sladkého pití: 4
1 Líbí se
Ahoj Jirko,
moc gratuluju k překonání hranice 200 dní bez porna!
Mám jeden dotaz. Přemýšlel jsi někdy nad tím, že bys sepsal svůj příběh o závislosti a cestě ven, abychom ho mohli anonymně uveřejnit na web Nepornu? Co ty na to? 
Čau Matěji, díky moc. Hele, zatím se na to asi necítím. Klidně vám něco napíšu ve chvíli, až budu cítit, že alespoň nabíhám na určitý restart mozku a budu moc celý ten proces trochu lépe zreflektovat. Ale tam zatím nejsem. Budu na to určitě myslet a dám ti kdyžtak vědět do soukromé zprávy.
1 Líbí se
Dneska když jsem jel na kole, tak jsem zase na chvíli cítil takovej ten zdravej nával endorfinů. Bylo to docela příjemný. A asi půl minuty na to se na mě usmála slečna na přechodu. Sluníčko, fajn den v práci, dobrá nálada a dělá to divy 
I tak asi jinak celkem normální den. Not great, not terrible. Urges asi začnou přicházet v dalších dnech, jak to tak vychází ze zkušenosti.
Porna: 202
Orgasmu: 3
Masturbace: 3
Alkoholu: 255
Sladkého jídla: 3
Sladkého pití: 5
Dneska jsem měl takový pomalejší ráno, bez velkých návalů energie. Ale při běhu jsem se cítil chvílemi moc fajn – možná bych měl zkusit intervalovej trénink a ne běhat jen tak.
Bojuju stále se sexualizací holek okolo mě. Je mi to samotnýmu nepříjemný pokaždý když mi dojde, že na ně tak blbě civim. Bohužel se mi stále objevujou i mokrý sny. Ráno si je sotva pamatuju, ale budím se pokaždý s erekcí. Snad časem. Na to by asi byl potřeba totální mód mnicha, včetně zákazu jakýhokoliv obsahu, co by jen mohl jen lehce podněcovat sexuální zvědavost.
Myslim že podvědomě pořád tak nějak čekam na zázraky. 200+ dní, řeknete si, to už se musí něco se životem dít. No, jenže neděje. Možná je na čase se smiřovat s tím, že většinu dlouhodobých účinků už prostě zažívám teď a je to nový normál.
Porna: 203
Orgasmu: 4
Masturbace: 4
Alkoholu: 256
Sladkého jídla: 4
Sladkého pití: 6
Do prkna dubovýho. Pátek večer, únava, mobil v posteli. Ani to nemuselo bej porno ani nijak extrémně vyzývavý obrázky. Byl jsem jen zvědavej, začal scrollovat app storem a našel jsem nějaký zajímavý seznamky. Tady je pro kontext třeba říct, že o datingových appkách jsem dělal diplomku, takže jsem si to ještě jak idiot racionalizoval. Že se přece jen podívám. No, jasně. Nejdřív jen edging, ale i to je naprosto na prd, jak víme.
MO tedy zase na nule. Už ani nevím pokolikátý to je vlastně úplně stejnej setup – mobil a postel. A je jedno, kolik blokátorů a věcí okolo si nainstaluju, dopadne to takhle pokaždý.
Takže ten problém je zkrátka o tom, že mobil = odpočinek a vypnutí mozkových závitů, který prostě v pátek po práci potřebuju. A zatím jsem nepřišel na to, jak to nahradit. Moje práce je kancelářská, myšlenková, vytvářím a tvořím a vymýšlím celý den. Tělo si říká pak po příchodu z práce o nějakej coping mechanismus, jak ty myšlenky prostě vypnout.
Zkusim meditaci, nebo jinej zdravej zvyk. A taky si vytvořim nějaký místo na mobil, krabičku nebo tak něco, kam ho odložím bezprostředně po příchodu domů, tak abych s ním nezamířil do postele. A budu si tenhle zvyk trackovat.
Zajímavý je, že už jsem se celkem dokázal zbavit i toho, abych na mobilu trávil příliš mnoho času třeba o víkendu, paradoxně když je na to ještě víc času. Ten hlavní trigger je zřejmě skutečně fakt ta hodina dvě po práci v pondělí až pátky. V tom, že jsem to držel tento týden mi pomohlo podle mě i to, že se učím nový jazyk a vždycky jsem k tomu sednul hned po příchodu domů. Dneska jsem měl v práci trochu času, tak jsem procvičoval tam, a hle, přijdu domu, nemám vlastně co dělat a průser hotov. Zajímavý je, že jsem ani neměl velké urges. Kdybych do té postele s mobilem nelehl, dost možná to dám v pohodě.
Nicméně, je to cesta. Ne každý den je posvícení a jsem rozhodnutý v tom pokračovat. Když si tak reflektuju, tenhle zvyk ulehnout s mobilem / před televizi na gauč nebo do postele po příchodu z práce/ školy je něco, co je součástí mýho života minimálně devět let, od začátku gymplu, ale dost možná ještě déle. Asi je naivní si myslet, že se mi to podaří změnit za pár měsíců jen tak lehce.
Stále jsem rozhodnutý dát si letos EXTRA-NNN: mód mnicha, nula sladkého, nula alkoholu, nula ležení s mobilem v posteli, a sociální sítě na nutný pracovní minimum. Ještě mám tři týdny na přípravu. Kdybyste do toho někdo chtěli se mnou, budu rád.
Uf, tak znovu a lépe. V dalších dnech se zkusim víc rozepsat a reflektovat moji závislost na mobilu (která není tak hrozná jak bývala) a jak to ovlivnilo můj sexuální život. A položit si otázku, jak moc moje závislost na pornu a masturbaci souvisí s existencí mobilu jako takového. (Poznámka pro mě: čas u obrazovky, první seznamky, 3-4 hod denně byl standard, pokaždý si říkat, proč ho beru do ruky, soustředěnost, paměť, odinstalování appek, hlava jak včelí úl, ulehat bez mobilu, budík, ráno před cf)
Dal jsem si taky po práci s kolegou trojku nealko piva, na které mě pozval, takže sladké pití taky nula, ale to mě asi extr netrápí. Nemyslim si, že to na relaps mělo vliv. Po celým týdnu si tohle asi dovolím…
Porna: 204
Orgasmu: 0
Masturbace: 0
Alkoholu: 257
Sladkého jídla: 5
Sladkého pití: 0
Hm, tak dnešek se taky teda nepovedl. Sakra. Navzdory tomu, že jsem si skutečně udělal krabičku na mobil, tak mi to nezabránilo v ranním rauši zpráv z Izraele zalehnout s noťasem do postele, otevřít Twitter a pak už to bylo kousek k lascivním obrázkům. Nejdřív to u nich zůstalo, ale později během dne jsem se k nim bohužel vrátil. A to dokonce i přesto, že jsem mezitim šel cvičit . Zkrátka, ráno očividně fakt dělá den. Rizikové víkendy se opět projevily.
Dneska už je pozdě, a jelikož jsem si volal s přítelkyní, tak jsem se k deníku dřív nedostal, takž jen krátce: Začnu trackovat a budu abstinovat i od soft porna – to znamená jakékoliv lechtivé obrázky se sexuálním podtextem, které budu aktivně vyhledávat. Instagram ani Twitter už na mobilu nemám a na desktopu už se mi snad za rok snažení podařilo algoritmus vycvičit. Ale je to jednoznačnej trigger a upřímně se divim, že mě to nenapadlo dřív. Teda, věděl jsem že bych na to koukat neměl, ale nijak aktivně jsem se nehlídal a nereflektoval. Velká chyba. Myslím, že mi pomůže se z toho zpovídat i tady. A hledat novou vnitřní sílu.
Dny bez:
Porna: 205
Softporna: 0
Orgasmu: 0
Masturbace: 0
Alkoholu: 258
Sladkého jídla: 6
Sladkého pití: 1
Dnešek fajn. Ačkoliv jsem měl dneska rest day od crossfitu, a nebyl ani pracovní den, tak jsem dnešek dal bez relapsu. Vstal jsem, čeknul zprávy z Izraele, udělal trochu práce, dal si studenou sprchu, udělal oběd, šel si číst do knihovny, učil se jazyk, šel nakoupit, udělal večeři… vlastně naprosto obyčejnej den, a přece i celkem užitej Několikrát jsem měl urges, ale vědomí, že se tady dneska večer budu hlásit, mi pomohlo to překonat.
Včera jsem taky kdesi zahlédnul tuhle, cekem inspirativní hlášku od rakouského psychiatra a neurologa Viktora Frankla:
When a person can’t find a deep sense of meaning, they distract themselves with pleasure.
Myslim, že víc netřeba dodávat. S hledáním nějakého vnitřního smyslu bojujeme asi všichni.
Jinak, je aktuálně půl deváté večer, do uší mi hraje jen uklidňující white noise a cítím zase takovej ten lehce nepříjemnej pocit, jako jsem popisoval kdysi na začátku tohoto deníku. Nazval jsem to tehdy nesnesiltenou intenzitou bytí (Milan Kundera by doufám prominul, ať odpočívá v pokoji) a myslim si, že to stále platí. Ve chvílích, kdy skutečně neexistují žádný coping mechanismy ani distrakce, najednou není světu vystaveno nic menšího, než celé tělo, duše, a celý mozek. Každý dech je intenzivnější, stejně tak každý pocit, dotek, a úder do klávesnice. To zní dost filozoficky, ale v podstatě si myslím, že je to do značné míry náběh do nějakého meditativního stavu. To je věc, která taky není zprvu vůbec příjemná, pokud ji člověk dělá správně.
Nicméně, sliboval jsem tady předevčírem, že se trochu rozepíšu o tom, jaký vliv na konzumaci porna, masturbaci a vlastně můj sexuální život jako celek ovlivnil mobil. Pro kontext je potřeba říct, že jsem ročník 1999. Klíčovej, přelomovej rok byl v tomhle směru asi rok 2014. To mi bylo patnáct, začal jsem chodit na gympl a zároveň jsem si poprvé založil Instagram. Ze základky na gympl se tak trochu přelilo, že jsem byl společenský outsider. Byl jsem strašně stydlivej, nervák, šprťák a vůbec jsem netušil, jak za holkama.
Vím, že krátce po začátku gymplu se mi začala líbit jedna slečna z ročníku, Jana se jmenovala. Zjistil jsem, jaký má číslo skříňky a hodil jsem do ní psaníčko, kde jsem jí zval na rande Myslel jsem to zcela vážně a vůbec mě tehdy nenapadlo, jak trapný, nevyspělý a svým způsobem úchylný bylo ji takto oslovit. Samozřejmě to vykecala svým kamarádkám a byl z toho trapas po celým ročníku. Byl jsem za dementa a vlastně jsem s ní až do konce gymplu nepromluvil. Výsledek byl takovej, že jsem se ještě víc uzavřel, zintrovertil a znejistěl. Natolik, že říct nějaký holce do očí, že se mi líbí (tím myslím že jsem jí to nejdřív nenapsal do zprávy) jsem poprvé byl schopnej až na pozdim 2020. O nějakých šest let později. I tenkrát to bylo odmítnutí, ale o tom zase někdy jindy.
No, chvíli jsem se z tohodle trapsasu dostával, a někdy v té době jsem objevil i svojí první seznamku. Vím, že se jmenovala Meow Jako každej v tý době jsem prostě nafejkoval datum narození a otevřel se mi svět, kdy najednou holky byly na dosah pár kliků. Vlastně mi vůbec nejdřív nevadilo, že mi většina absolutně neodpovídala a nejevila zájem. Ale já jsem měl asi pocit, že jsem mohl něco dělat, že jsem se mohl aktivně snažit. Někdy v tý době jsem taky asi poprvé začal – zprostředkovaně, přes digitálno – pociťovat určitou sexuální přitažlivost. Na porno jsem tehdy ješt určitě nekoukal, ale určitě jsem v té době narážel na lascivní obrázky na denní bázi. S jednou holkou jsem se takto nakonec přes tuhle divnou appku fakt viděl na několika rande. A šli jsme i na můj první koncert v životě. Pak už jsme se nikdy neviděli. Tohle jsem zreplikoval v dalších letech v malých obměnách víckrát, přes různý dalšíc seznamky.
Tinder se pro mě stal výchozím způsobem, jak kontaktovat opačné pohlaví. Bohužel, tahle relativně brzká zkušenost s nekončící paletou převážně onlinových, povrchních, sexualizovaných a strašně snadno nahraditelných vztazích mě vybavela skillsetem tak akorát na to, jak vztahy opravdu neřešit. Když jsem pak v sedmnácti začal svojí první skutečnou práci, šéf si rychle všiml, že se mnou něco není v pohodě. Svěřil jsem se mu tehdy že mě trápí, že všichni kolem mě mají přítelkyně, zažívají první vztahy, lásky, sex, a já neměl nic. O deset let starší borec, tehdy mi řekl, že ať počkám, že za pár let si budu moct vybírat. Měl samozřejmě pravdu. Neznamená to, že jsem nějakej fuckboy, ale jsem už dneska v tomhle směru mnohem sebevědomější. Vím, že můžu mít holky, na který bych tehdy neměl ani pomyšlení.
Moje neseběvědomí mě provázelo takto celej gympl. Je to vtipný, ale zpětně jsem si pak skutečně vybavoval řadu situací, kdy o mě holky očividně začaly jevit zájem, a některý dokonce, který byly skutečně jiná liga, a já jsem ty signály vůbec nerozklíčoval Asi jsem svým zdánlivým nezájmem takhle zazdil spoustu potenciálních vztahů. Nebyl jsem na to absolutně připravenej. Pamatuju si jeden specifickej moment na mým maturáku, kdy jsem se tak podíval na všechny ostatní lidi z ročníku a došlo mi, že naprostá většina těhlech lidí už má za sebou první sex i vztah! A já měl v té době pár trapných virtuálních rande.
Bylo to dost zoufalý období po této stránce. Pořád jsem byl zahrabanej hluboko v seznamkách a svojí první holku jsem poznal v dubnu 2018 přes Twitter. Že jí miluju jsem jí řekl přes videohovor. Z dnešního pohledu naprostej bizár. Vydrželo nám to skoro dva roky, ale prakticky celou dobu to byl vztah na dálku. Plný nedůvěry a toxicity.
Vždycky jsem obdivoval lidi – a znám pár takových – co svýho manžela nebo manželku potkali v sedmnácti a jsou spolu od tý doby, třeba patnáct, dvacet let. Chtěl jsem přesně takovej být. Jsem ale přesvědčenej o tom, že kultura online seznamování, do který jsem spadl naprosto nepřipravenej, mě ve vztazích znejistila a dala mi alespoň podvědomej pocit, že přeci vždycky je jiná možnost. Vždycky přeci můžu znova swipovat. Můj smysl pro nějakou věrnost byl absolutně povrchní. Vůbec jsem nechápal, že být věrnej je práce. Že vztah jako celek je sakra práce.
Zároveň mi kultura seznamek dala dojem, že přece vždycky bude někdo dokonalejší, lepší a intuitivně jsem na každém novém protějšku hledal chyby, nedostatky a při prvním problému měl tendenci ty věci zabalit. Byl jsem strašně nevyzrálej, ach jo. Musel jsem se ještě několikrát spálit, abych to pochopil a u toho spoustě holkám dost ublížil. Zpětně mě to strašně mrzí. I proto, že jsem spoustu skvělejch vztahů nejspíš takhle na dobro ztratil.
Takže asi jen pro shrnutí: chytrej telefon, instagram, seznamky, soft porno od patnácti, defaultní způsob komunikace textovej, a prakticky veškerej volnej čas strávenej na internetu. To všechno po dlouhá léta přispívalo nevyhnutelně k tomu, že jsem až do nedávný doby nezažil nejen standardní partnerský, ale i kamarádský vztahy. Nejen že to přispívalo, vlastně bych řekl, že to byl ten hlavní a zcela jistě nejdůležitější faktor. Doufám, že se časem dostane společnost do dobu, kdy tyhle způsoby navazování intimních kontaktů budou pro mladiství výrazně ztížený nebo nelegální. Je to zlo. Myslim, že mentálně nevyspělí jedinci by na seznamkách neměli co dělat - přitom jsou to právě takoví lidé, na kterých ty seznamky nakonec nejvíc vydělají.
Tenhle způsob trávení mladí přispěl i k tomu, že mám dneska mnohem víc kamarádek, než kamarádů. Ale chci to změnit. Už nějakou dobu si říkám, že potřebuju najít nějaký brotherhood chlapů, který si budou oporou. Chci to, potřebuju to. Měl bych se o svý kamarády kluky víc starat. Myslím, že by mi to víc pomohlo celkově moje vztahy obohatit ze všech stran.
Takže tak. Digitální sexualita od útlýho věku. Dobrou noc.
Dny bez:
Porna: 206
Softporna : 1
Orgasmu: 1
Masturbace: 1
Alkoholu: 259
Sladkého jídla: 7
Sladkého pití: 2
Dneska nic zajímavýho asi nemám. Cítil jsem velkou část dne takový “nepříjemný klid” – může to zní jako oxymoron, ale není. Opět stav čistoty vnímání, když jsem se neměl čím – a vlastně ani nechtěl čím – vyrušit. Chce to sílu, ale cítím, že každým dnem, kdy tohle zvládám, je to lepší a lepší.
Dny bez:
Porna: 207
Softporna : 2
Orgasmu: 2
Masturbace: 2
Alkoholu: 260
Sladkého jídla: 8
Sladkého pití: 3
Trochu víc než obvykle jsem prokrastinoval v práci, což mě trochu štve… prostě jsem se normálně flákal. To normálně nedělám takřka vůbec. Ale zítřek bude nejspíš bude naopak produktivní den. Na všech counterech +1
Dny bez:
Porna: 208
Softporna : 3
Orgasmu: 3
Masturbace: 3
Alkoholu: 261
Sladkého jídla: 9
Sladkého pití: 4