1/ Je tomu asi tak. Jako já to možná udělal dost radikálně, že jsem fakt vypl soc. sítě, hry a porno takže jsem měl dost veliký výpadek dopaminu.
Ale na druhou stranu jsem za to rád. Nemůžu dělat kompromisy. Buď chceš porno ve svým životě a něco pro to obětuješ, nebo to není tvůj cíl a neakceptuješ tu bolest, která za tím je.
Takže asi tak.
2/
True, ale teď, když jsem stále ještě ve fázi odvykání, tak mi to moc nepomáhá . Jako je fakt, že pornem jsme si totálně zkazily mozek. Na druhou stranu, holky jsou něco, po čem naše tělo touží, což naopak třeba po alkoholu ne, pokud nejsi závislí. Takže si myslím, že i kdybychom na porno nekoukali, tak nás to bude dráždit, ale asi ne tolik. Spíš bychom se asi nekoukali tak moc perverzně…
Jako já to nemyslel tak, aby se změnily, spíše jsem jenom objasnil to, jak se to dneska posunulo tak, že je normální aby holky chodily po městě skoro ve spodním prádle. Je to tím, jak moc je naše doba sexualizovaná, což je dost způsobené pornem.
Ale jo, pozitivní změny tam jsou, to určitě, jenom jsem měl trochu mentálně breakdown - mám jich nějak často, jak se snažím abstinovat…
Výrazně méně prokrastinuji bych řekl. Dále se mám prostě lépe. Nevím jak to říct, ale prostě ten pocit svobody od porna je mega. Jakože i když chodí ty chutě, tak jsem prostě nějakým způsobem volnej. Mám spoustu času, který můžu využívat na dobré věci a netahám za sebou už tak těžkou kouli porna, jako předtím.
Jako já nevím, za mě stačí už ten měsíc bez porna a je to fakt změna.
Zásadní změna asi je, že kdykoli se od někud vrátím, tak neběžím do pokoje na porno. Přestává mě to otročit bych řekl.
je zajímavý, když si to pročítám zpětně, jak vidím ten vývoj
Hele, to psychický vyčerpání a všechno je v průběhu abstinence normální, obzvláště když jsi tak radikálně vyhodil i soc.sítě a pc hry. To udělá fakt hodně. A ostatní aktivity zatím nejsou pro mozek tak zajímavé (přináší méně dopaminu), ale to se změní. Je ale zapotřebí vytrvat … tak tě chci povzbudit, že jsi na dobré cestě
Jenom možná upozornění: Problém takového radikální vysazení porna, soc. sítí a pc her může být “návrat”, tedy když se k soc.sítím a PC hrám vrátíš, že mohou fungovat trochu jako trigger, protože mozek si může spojit to množství dopaminu se sledováním porna (dopaminový most), což může vést k relapsu. Takže doporučuji si před “návratem” nastavit jasné hranice v těchto oblastech, abys tyto věci používal “zdravým způsobem”. (Viz článek Tři kruhy a na něj navazující Hranice)
Ahoj @Pete,
jo ten vývoj je dost zajímavý.
Právě tento týden jsem měl svoji oslavu narozenin. Dobrý to den co? No, ani za mák. Když jsem se večer s rodinou sedl ( sice ne všichni, jenom rodiče a brácha, ostatní sourozenci jsou pryč), tak jsem se cítil úplně hrozně. Iritovalo mě úplně vše, co jsem viděl. Maličkosti, které bych prostě mohl nechat plavat tak jsem za ně byl hrozně vnitřně vytočený. Ani když jsem pak dostal menší dárek, tak jsem ho vůbec vnitřně nepřijal a nebyl za něj vděčný. A poté jsem celkem rychle odešel protože jsem to prostě nedával do svého pokoje.
Lehl jsem si do postele a brečel jsem. Brečel jsem kvůli tomu, jak jsem se špatně zachoval vůči rodině, sobecky a arogantně. Takové ty hlasy, jak si k ničemu, z porna se nedokážeš dostat atd. Stav, kdy buď můžeš dál ležet a nic nedělat a motat se v tom celou noc, bez toho, aniž bych se někam posunul nebo si reálně ulevil.
Řekl jsem si, že to takhle nejde. Zašel jsem za rodičema ještě ten večer. Omluvil jsem se za tu scénu, že mi prostě nebylo dobře a byl jsem psychicky zničený. A oni se ptali proč.
No, tak jsem jim řekl, že to je způsobené absťákem od porna. Nebylo to lehké, byl jsem fakt emočně na dně. Taťka to o mě ví, kdysi jsem mu to už říkal, ale neřešil to nějak moc. Ale teďka když jsem mu řekl, tak fakt viděl, jak mě to dostává. Aji moje mamka se mnou měla soucit a fakt velký. Chápali to a byli s tím v pohodě. Podpořily mě a vůbec jim nevadilo to, co jsem tam předtím udělal.
Taťka se mi dokonce nabídl, že se mě bude občas ptát na to, kolik dní mám a jak se mi daří.
Byla to ohromná úleva. Ten pocit, že oni to ví a už prostě budou vědět, že když něco není ok, tak to je asi pornem. Hlavně jsem pak mohl v klidu usnout, takovém klidu, jaký jsem dlouho neměl…
Ta láska od mých rodičů je tak obrovská. Byl jsem za to hrozně rád.
No, trochu jsem se rozepsal a to jsem popsal tak třetinu toho, jak to bylo .
Takže tak. I když ten den mohl být fakt mými nejhoršími narozkami v životě tak jsem z toho nakonec hrozně moc vytěžil.
Jako já se k některým věcem jen tak vracet nechci. Už jsem to psal trochu nahoře v jednom příspěvku. Jestli mě něco táhlo k pornu, jako třeba IG, tak ho prostě mít nebudu, min. ne teď.
Ale chápu co jsi tím chtěl říct a sám si to hodně uvědomuji a dávám si na to fakt bacha. Hlavně třeba u her je ten spád fakt rychlej.
Díky moc za radu. Ten článek je hodně dobrý, dobře to tam popisuje.
Kámo,
obrovská gratulace. Normálně mě mrazilo v zádech když jsem to četl a i jen přes řádky na internetu mohl cítit část tý obrovský tíhy a pak tu úlevu když z tebe spadla. Inspiroval jsi mě, musím to říct aspoň někomu z rodiny, už dlouho si říkám že bych to řekl ségře, ale zatím jsem na to nenašel odvahu. Tak třeba teď. Držím palce na tvý cestě, něco mi říká, že jsi právě udělal obrovskej skok dopředu.
Tyhle momenty nejsou nikdy jednoduchý, ale jak píšeš, tak člověku mohou hrozně prospět. Hlavně ve chvíli, kdy tam opravdu nepřijde odsouzení, ale naopak pochopení a pomoc. Vědomí, že máš tuhle podporu od blízkých, může být taky úžasným motorem kupředu!
Ty jo, nebudu lhát, teďka v neděli to byl celkem tryhard.
Trochu jsem lízl auto od rodičů když jsem couval a byl jsem z toho trochu vynervovanej. Tak jsem dojel domů a potřeboval jsem se uklidnit. No a jak jinak než na péčku. Ta touha, chuť. Obrovská. Stačilo abych to začal hledat a už se mi to spouštělo. Naštěstí jsem odešel hned po tom, co jsem to začal hledat. Ale ten feeling, když to člověk dlouho nemá je dost divnej. Najednou jako by se mi ta chuť vrátila ještě silněji.
Zašel jsem na discord a pokecal. To mě hrozně uklidnilo. Včera jsem mohl rodičům trochu pokecat o tom, jak to vlastně s tou mojí závislostí funguje a co mi to způsobuje. Bylo to hrozně zajímavý. Mohli by to nechat být, ale zatím se mě ptají celkem často a hrozně mi to pomáhá. Jsem za to vděčný. Možná že asi spadnu, ale rodiče o tom ví a jsou v tom se mnou. Stojí při mě ať se daří či ne.
Dneska ráno jsem se pushnul a udělal první muscle up. Ne úplně clean ale poprvé přes obě ruce. Někam mě to porno pushuje, to jde vidět. Jak popisoval @Mejdž. Ta radost z malých věci je obrovská.
Díky moc @Mr.V, @Mejdž, @BlackFish@Luboš,
vážím si toho. Díky moc za vaší podporu. Doufám že se všichni jednou potkáme na tom místě, kdy si řekneme, že jsme to dali!
Relaps
Prostě proč. Přes 3 měsíce se připravuji na závody, vrchol sezóny a těsně před nimi onemocním Na tuhle situaci jsem se fakt neučil. Neuměl jsem na tohle zareagovat. Co mám psát?!
Tak tu bolest kterou mám když mlátím do zdi po relapsu, myšlenky - nechybělo mi to
Jenom ležím v posteli, koukám do zdi, v hlavě mám prázdno, na nic nemyslím…
Chápu, že tě to mrzí a štve, ale teď je důležité se sebrat a jít dál. Možná si prohrál jednu bitvu, ale věřím, že celou válku určitě vyhraješ. Držím palce!
Wow, tohle bylo silné. Jsem hrozně vděčný. Ani ne rok zpět bych byl schopen takhle doma okolo všech věcí vydržet tak 2 dny. Ano, relaps přišel ale s takovou budu mít za sebou x dalších relapsů kvůli stejné chybě.
Jednu věc se stále učím. Nemůžeš ovlivnit to, co se stane. Ale můžeš ovlivnit to, jak se k tomu pak poté zachováš.
V čem byl problém?
Vnitřně jsem si připustil prohru v sobě. Místo řešení problému jsem se o něj nezajímal a vlastně jsem chtěl jít dál bez toho, aniž bych to vnitřně vyřešil. Poté to už byla jenom otázka času, než jsem ten den relapsnul. Ztratil jsem motivaci. Jak jsem popisoval výše. Not like this. Nemůžu nechat sebe příště takhle spadnout.
Ano sportu se snažím dávat své maximum, ale když se nedaří, protože to je z mé chyby nebo z následku něčeho, čeho jsem nemohl ovlivnit, tak sebe nemůžu nechat takhle zničit. Prohra je součást této hry, nelze jenom vyhrávat.
Díky abstinenci na pornu se měním. Mění se moje myšlení, moje priority, to, za čím si jdu.
Přišli těžké chvíle, hodně těžké. Často jsem fakt myslel že to nezvládnu, ale hej, udělal jsem celkem posun a zase se někam dostal. Objevil nové místo, věci, lidi okolo sebe. Navázal spoustu nových vztahů. Poznal jsem, jak spousta věcí je na světě super, když člověk nejede P každý den. Jak mi dělají radost maličkosti.
Hodil jsem držku v závodě, ale chci ho dokončit, i když cesta je ještě dlouhá
Jako důležitý vidím ten postoj, že jsi připravený se z toho poučit, protože to je správná reakce na selhání. Sebelítost, naštvání, pocit viny atd. vůbec nepomáhají, protože člověk se v tom akorát začne utápět. Takže je super, že sis to začal rozebírat a že sis uvědomil, že sis sám v sobě připustil prohru. To myslím, že je velmi zásadní. I to, že se vracíš k otázce motivace. Prostě tě chci jenom povzbudit, že tohle je mnohem lepší cesta, když se na to snažíš dívat konstruktivně
Je to hard. Po relapsu mám silný chaser efekt. Zatím jsem ještě k pornu naneštěstí nespadl. Dneska zrovna jsem začal zase hledat nějaký obsah a oblbovat svůj mozek, že to nic není. Odešel jsem ale, ten chaser je silný. Chce to zpátky. Cítím, že musím obnovit nastavené věci které jsem měl back in the days před relapsem. Trávit čas věcmi, které mě naplňují,
So: Nehledat jen tak něco. Hodně rychle to pak jde dolů. Dále netrávit čas na telefonu a nic nedělat. Trávit čas na telefonu v společenských místech, jasně vědět, co tam potřebuji a potom odejít.
Můj kouč mi půjčil knížku - Porno je mýtus. Zatím jsem ji nedočetl ale silně doporučuji. Hodně silně zpracovaná kniha, která mě dala se zamyslet nad tím, jak to fakt všechno funguje.
Nemám zrovna nejjednodušší období. I když jsem si už myslel, že jsem zdravý tak se nemoc stále vrací. Spousta času o samotě takže musím být hodně opatrný, jak svůj čas strukturuji. Včera jsem se i přesto sešel s koučem, takže jsem mohl mít super talk. Sám mi popisoval, jak porno hrozně ničí vztahy a hlavně společný sex ve vztazích.
Dlouhý proces. Trochu jsem teď podcenil sílu porna. Cesta je ještě dlouhá ale vede ke svobodě.
. Jako je fakt, že pornem jsme si totálně zkazily mozek. Na druhou stranu, holky jsou něco, po čem naše tělo touží, což naopak třeba po alkoholu ne, pokud nejsi závislí. Takže si myslím, že i kdybychom na porno nekoukali, tak nás to bude dráždit, ale asi ne tolik. Spíš bychom se asi nekoukali tak moc perverzně…
… tak tě chci povzbudit, že jsi na dobré cestě 
.
Nic takového bych já nikdy nedokázal.
Na tuhle situaci jsem se fakt neučil. Neuměl jsem na tohle zareagovat. Co mám psát?!