Truth: někdo by na mém místě s mými depresemi bral porno nebo jiné drogy, aby zahnal pocit, že na nic nemá. Já takový nejsem. V těžkým období mám největší streak. Divné.
Důvod je docela prostý. Už jsem na to přišel. Místo toho, abych věci řešil, tak na ně házím náplast a snažím se to nějak přejít a postavit se dál. No jo, ale co když už další postavení dál a neřešení problému by mohlo vyústit v to, že bych tady nemusel být? A takhle jsem se přesně cítil včera. Už nebylo to nějak přejdu, cesta dál by znamenala asi můj konec všeho. Už se mi do cesty postavila jedna velká značka, která říkala, hele jestli se vydáš dál, tak skončíš opravdu tam, kde si jenom představuješ být, ale opravdu tam chceš jít? Sebevražda, věc po které jsem někde toužil, ale když ta myšlenka opravdu přišla, zhroutil jsem se. Ta samota, hrůza, strach, opuštění. Ne, nechci to.
Opravdu chci takto pokračovat dále? Ničit sám sebe, říct že je vše v pohodě a za nějaký čas se v tom hrabat znovu, ale intenzivněji. Ne, takto už nechci žít. Myslel jsem si, že jsem své dno už našel, ale já spadnul ještě hlouběji. Tam, kam jsem si myslel, že se reálně spadnout nedá, tak mě se to povedlo.
Asi nedokážu zde popsat, co jsem reálně řešil, ale ve zkratce odmítnutí, snaha jet na výkon, zalíbit se otci, snaha umřít, aby si mě někdo všimnul…
Díky lidem, co za mnou stojí a kteří mě vyslechnou vidím tento svět jinak. Díky mým přátelům a rodině, co za mnou stojí.
Edit: jsou to docela random myšlenky ale nějak jsem se chtěl trochu vypsat
. Pro mě fakt MO není dobrá, protože to u mě nastartuje neskutečný chaser efect, který je až moc rizikový, jelikož vždy po dlouhé době, co nemasturbuji tak je to pro mě velký stimul.



přeji ti ať to zvládneš