Cesta za svobodou - 90 dní

[Stan]

Zhodnocení roku 2023
Na konci roku 2022 jsem byl skoro měsíc střízlivý. Na konci prosince jsem ale byl na Vánoční výpomoci a to bylo neskutečně náročné. Byl jsem se sboru, kde jsem nikdy před tím nebyl. Měl jsem hnisavou angínu. Nemohl jsem v noci pořádně spát a musel jsem odsloužit za Vánoce a na nový rok 9 bohoslužeb.

V úplném vyčerpání jsem se vrátil zpátky. Unavený, dodělaný, vyčerpaný po třech hodinách v autě. Z posledních sil jsem vynesl věci z auta do třetího patra a potom… PMO.

Dlouho jsem potom nebyl schopný dosáhnout delšího streaku. Bylo zkouškové byl jsem ve stresu. Neustále to ale gradovalo. Byl moment, kdy jsem seděl v autě před bytem ženy, kterou jsem neznal, ale byl jsem s ní domluvený na sex a v té chvíli jsem si to uvědomil, že nejsem schopný se racionálně rozhodovat, že toto ve skutečnosti nechci. Nechci být nevěrný.

To mě dohnalo do SA-čka. https://anonymnisexholici.sk/

Postupoval jsem podle instrukcí. Denně jsem volal lidem. Chodil jsem na meetingy. Našel jsem si sponzora, ale i tak mi to nefungovalo. Nebyl jsem schopný zůstat střízlivý. Dostal jsem se po krok čtyři, ale potom mi sponzor řekl, že už neví co se mnou má dělat a “vyhodil mě.”

Psal jsem dioplomku. Učil jsem se na státnice. Když se na to podívám zpětně, tak to byl celkem dobrý čas, protože jsem si dokázal stanovit systém a denní režim, který mi fungoval a byl jsem schopný se posouvat dopředu. Pokud se nad tím zamyslím, tak pokud jsem byl někdy delší doby svobodný od PMO, tak to bylo vždy, když jsem měl plán a systém, který mi pomáhal fungovat.

Tři nebo čtyři dny před ústními státnicemi jsem zrelapsoval. Bylo to hrozné. Nakonec jsem ale odstátnicoval se samými Áčkami, jako nejlepší z ročníku. Nemohl jsem tomu uvěřit, byla to čistá Boží milost.

Moje psychika byla na kaši, ale měl jsem to za sebou. Stal jsem se panem magistrem. Odjeli jsme s přítelkyní kvázi na dovolenou nejdříve do Česka a potom na hory na Slovensko. Říkal jsem si, že teď už je ten stres pryč, tak teď konečně budu střízlivý.

Začal jsem během té doby ale žádostit po přítelkyni. Pro informaci jsme se rozhodli, že fyzické vyjádření lásky si necháme až po svatbě… To je jedna ze lží, které jsem uvěřil. Moje častá racionalizace. Nedostávám “to co potřebuji” u ní, tak to musím najít jinde. Hrozná blbost…

Vydržel jsem to osmnáct dní a potom jak jsme se vrátili, tak další relaps. Našel jsem si nového sponzora. Celkem se mi s ním dařilo. Byl jsem pár dní střízlivý, ale potom mi když jsem byl na jednom pobytě, kde jsem měl na starosti dorostence večer volal, že už mě nemůže sponzorovat, protože měl acting-out. Byl střízlivý skoro rok.

Našel jsem si potom ale ještě dva sponzory, ale nikdy mi to nefungovalo. Nakonec jsem si řekl, že je bláznovství zkoušet pořád dokola to samé a očekávat, jiný výsledek a z SÁ-čka jsem odešel.

Našel jsem si práci, ale nevěděl jsem co mě čeká. Jak jsem se to dozvěděl, tak jsem věděl, že je to pro mě nemožné. Že budu dělat něco, co nebudu schopný, ale i tak jsem do toho šel a Bůh se o mě vždy postaral. Problém byl v tom, že jsem relapsoval tak na týdenní bázi. Vždy jsem se postavil a pracoval, pracoval, pracoval, pracoval a potom jsem nepracoval…

Tak se to točilo až teď před Vánocemi to bylo opravdu špatné. Byl jsem nakonec tak vystresovaný, že jsem si nebyl schopný pořádně odpočinout za svojí rodinou jsem odjel do Česka nakonec dohoněný jako liška na anglickém venkově.
Během svátků jsem měl bohoslužby, ale vše dopadlo dobře.

Za prosinec jsem měl celkem zatím tři relapsy. Což je mnohem lepší, než to bylo před tím…

Právě teď mám COVID a dneska jsem měl nějaké cravingy. Proto jsem se i vrátil na fórum, velmi mi to pomáhá. Místo toho, abych začal někomu psát a začal zjišťovat, s kým bych se mohl vyspat, tak se přihlásím na fórum a hned přijdu na jiné myšlenky.

Teď na konci roku těch pár volnějších dní vnímám jako z Boží milosti a chtěl bych je využít k tomu, abych si napsal plán ne rok 2024.
Už vím, co mě čeká. Do čeho jdu, a můžu se na to trochu připravit předem a ne pouze reagovat na to, co se zrovna děje. Ve stresu a s množstvím relapsů.

[Stan]

NEMOC
Ahojte, chci dát na světlo, že se cítím hrozně. Mám COVID. Není mi dobře, bolí mě hlava a jsem celý zahleněný. Mám pocit, že se nedokážu zvednout z postele. Takže jestli má někdo špatný den, tak povzbuzením je, že mám pravděpodobně horší. I toto ale přejde a PMO to nezlepší…

[Stan]

Nasledující řádky si píšu, protože je to pro mě lepší než acting-outovat…

Plán na rok 2024
Pokud jsem se v uzdravování od žádostivosti kdy někam dostal, tak to bylo kvůli tomu, že jsem měl plán, strategii, whatever…
Pokud můj mozek ví co mám dělat, tak je to pro mě jednodušší. Pokud mám plán, tak to neznamená, že vše bude tak, jak si to naplánuji, ale mám zhodnocené jaké jsem možnosti a dává mi to více prostoru na improvizaci, než když vůbec nevím co dělám a o co mi jde.

PROBLÉM
Problémem je to, že každý plán co jsem měl mě nakonec “přestal bavit” skončil jsem v letargii. Nechtělo se mi dělat to, co jsem si napsal, i když jsem věděl, že to je správné. Můj život se vždy nakonec stal jenom neubývajícím, ubíjejícím množstvím povinností, které jsem “musel” udělat, i když jsem nechtěl a já jsem se stal nepřítomným robotem, který dělal jednu úlohu za druhou, než jsem se “vyčerpal” a potřeboval “utéct”.

1. POTŘEBUJI BOHA
   Mojí jedinou nadějí je Bůh. Podřizovat se jeho vůli pro můj život. Kdyby dělat co chci, právě ve chvíli, kdy to chci fungovalo, tak by to už muselo fungovat do této doby.
   Jedině Bůh mi může dát vášeň dělat to, co mě přesahuje a stát se nesobeckým.
   PMO je v konečném důsledku velmi sobecké. Nejde mi v acting-outu o nikoho jiného než o mě.

2. LÁSKA
   Můj cyklus byl vždy obrovské množství dopaminu v PMO a potom zbytek života ve stresu kortizolu, abych stihnul “udělat co je potřeba”.
   Ve skutečnosti je to láska - oxytocin, co pomůže člověku se dostat přes jakouko-li těžkou situaci. Učím se to se snoubenkou. Když k ní cítím ryzí, upřímnou lásku, tak nejsem schopný po ní žádostit a využívat ji pro vlastní uspokojení, protože chci dobro pro ni.

3. PLÁN
   Jsem ve svém životě v situaci, kdy vím, co je mými povinnostmi a pokud je splním, tak můžu být relativně v klidu. Nejhorší je když se dostanu do HALTU - Hungry, Angry, Lonely, Tired… Vždy se nakonec dostanu do situace, kterou “nejsem schopný zvládat” je toho příliš hodně. Nestíhám a jsem ve stresu, potřebuji uniknout…
   Proto potřebuji plán a vědomí, že dokážu být produktivní a zvládat svoji situaci a potom si můžu vydechnout, nemusím haltovat… Proto je pro mě plánování tak důležité. Chtěl bych mít nadhled.

Denní rutina 2024
Klíčové je pro mě být produktivní, protože to co mě dostává do stresu a vede k PMO je když si nejsem schopný plnit svoje povinnosti v klidu a potom nejsem vyrovnaný ani v ničem jiném.
Mým snem je mí pravidelný každodenní režim.

Úplně mi stačí když budu vstávat v 7:00, není třeba to přehánět.
7:00 - budíček.
7:00 - 8:00 Snídaně a ranní hygiena.
Ztišení - každý den ráno si udělám ztišení, budu se modlit a čist Bajbl. Můžu si během snídaně pustit svoje guided prayers - to je velmi nenáročné a pomáhá mi to vyjít ze sebe a soustředit se na Boha.
Meditace - Svůj den taky můžu začít pětiminutovou meditací.
12:00 - Oběd
Kurz 30 dní - Vždy jsem přemýšlel, kdy pracovat na kurzu - po obědě na mě většinou přijde letargii, možná, že by to nebyl špatný nápad zkusit právě tehdy řešit kurz.
15:30 - Cvičení - chtěl bych cvičit dvakrát až třikrát týdně, když nemám žádný pohyb, tak mě to ničí, protože mám sedavou práci.
18:00 večeře - večeře si budu vařit sám, zabírá to dost času, ale musím to brát jako relax na konci dne.
19:30 - Od 19:30 už budu odpočívat - trávit čas se snoubenkou.
Deník - Můžu si v tomto čase psát deník na fóru.
21:30 - Chystat se na spaní.
22:00 už chci být v posteli.

Mělo by to být easy peasy.

[Mejdž]

Ahoj, je super že si to takhle píšeš, hodně dobrá práce.
Každopádně mě zaujala jedna věc a nejsem si jistej zda jsi si toho vědomej, tak na to raději upozorním.

Můj život se vždy nakonec stal jenom neubývajícím, ubíjejícím množstvím povinností, které jsem “musel” udělat

A hned potom píšeš:

večeře si budu vařit sám, zabírá to dost času, ale musím to brát jako relax na konci dne.

Chápu to, starý zvyky se těžko odvykají, budu držet všechny palce co mám, ať se v roce 24 daří.

[NinjaPárek]

Ahoj @Stan,
díky za inspirativní plán, jsem moc rád, že ti to pomáhá. A jsem moc rád, že myslíš i na odpočinek, protože to je opravdu důležitá součást, kterou nelze vynechat. Přeju ti všechno dobré do roku 2024, ať se ti ve všem daří!

[Stan]

Týdenní rutina 2024
Pondělí - v pondělí mi stačí vstát normálně. Potom mám pátou třídu na 8:55. Můžu se na chvíli vrátit a potom se připravit na hodinu 11:55. Oběd mám na škole.
Odpoledne mám relativně čas - udělám si přípravy na další dny. Připravím se na mládež.
Večer si můžu jít zaběhat, uvařit si. Na chvíli si odpočinout.

Úterý - v úterý mi zase stačí úplně normálně vstanout v 7:00.
8:00 bývá porada.
Od 11:00 učím a odpoledne mám zase oběd na škole.
Odpoledne bývá náročné, protože ve středu učím nejvíce hodin.
Navíc je ve středu mládež.
Potřebuji jiné dny pracovat více, abych nemusel tolik v úterý a ve středu.

Středa - Středa je můj nejnáročnější den. Učím od 8:55 do 13:45 a večer mám mládež. Celý den jsem na nohou. To bude den, kdy se nebudu soustředit na nic jiného než na práci. Nebudu ve středu cvičit, ani plánovat nic jiného. Důležité je pro mě zůstat v přítomnosti.

Čtvrtek - Čtvrtek je pro mě volnější den. Ráno si budu psát výkazy a plánovat další hodiny. Odpoledne se budu připravovat na dorosty na pátek.
Můžu trochu zvolnit.

Pátek - Páteční ráno nemusí být nijak extra náročné. Důležité je ale vstát rozumně. Udržet si denní rutinu.
Důležité je, ale abych měl co nejvíce energie na večer na dorosty.

Sobota - Sobota nemusí být den, který promrhám. Zase je pro mě důležité vstát normálně. Dělat si přípravy. Zůstat bdělý. Připravovat slovo na mládež.
Co nejvíce času věnovat snoubence.

Neděle - V neděli ráno budu chodit na bohoslužby. Odpoledne znova pracovat a večer si můžu zajít na meeting SA. Důležité je si večer odpočinout a nedělat už nic náročného abych byl připravený na pondělí.

Zatím takto.

[Stan]

1.1.2023 Pondělí
RETROSPECTIVE ENTRY
Pořád je to náročné. Stále jsem nemocný. Dělal jsem si ráno test na COVID a pořád jsem pozitivní. Je to zajímavé, protože to už je pátý den a stále se cítím dost zle.
Jsem ale nesmírně vděčný za nový rok. Věřím že bude lepší než ten předešlý. Přeji všem spolubojovníkům všechno dobré.
Sledovali jsme se snoubenkou Schindlerův seznam, ještě jsem ho neviděl a velice se mě dotknul. Mohl jsem si uvědomit jak moc jsem sobecký. To co si přeju možná nejvíce je být svobodný od svojí závislosti. To je samo o sobě ale velice sobecké. Možná Bůh chce, abych zapomněl sám na sebe a soustředil se na lidi, kterým mám sloužit.

[Stan]

Děkuji za upozornění. Je mnoho negativních návyků a chybných přesvědčení, které mám. Je to i na podvědomé úrovni. To je asi to nejhorší. Člověk má nějaké špatné přesvědčení a ani si to neuvědomuje.

[Stan]

2.1. Úterý
RETROSPECTIVE ENTRY
Dneska jsem se probudil přirozeně v sedm hodin. Měl jsem z toho radost. Honily se mi hlavou stupidní myšlenky, ale byl jsem schopný je odmítnout a shiftnout svoji pozornost. Udělal jsem si snídani a poslechl jsem si guided modlitbu, která mi dala nové myšlenky, nápady a motivaci. Do kanceláře jsem přišel v dobrý čas.

RESPONSIVE ENTRY
Pořád se dneska necítím dobře. Nebude to dokonalé, ale postupem času to bude lepší.

PREEMTIVE ENTRY
Přehodím si peněženku.
Chtělo by to zajít do banky a do telekomu - telekom je na Nivách - před tím, než tam půjdu tak, potřebuji nabít telefon.
Začnu si připravovat náboženství.

Zavolám Frodovi

Oběd si dneska uvařím - už jsem si vytáhl maso.
Večer budu uklízet - začnu s uklízením.

RESPONSIVE ENTRY - 16:40
Měl jsem dnes velmi pozitivní zkušenost. Dostal jsem se do velmi zranitelného stavu. Byl jsem v práci úplně rozrušený. Potom jsem ale použil MUSE a na chvíli jsem meditoval a byl jsem schopný za pár minut meditace se úplně uklidnit. Musím to dělat častě. Zejména, když se dostanu do takového stavu.

[Stan]

3.1. Středa
RETROSPECTIVE ENTRY
Šel jsem spát později než jsem plánoval - protože jsem volal se snoubenkou. Stálo to za to.
Vstal jsem ale v děvět hodin - v noci jsem se probudil. Celkově se ale cítím lépe, než jsem se cítil včera.
Volal jsem s Frodom a vím, jaká je situace.
Začal jsem pracovat na kurzu požádání o e-kouče.
PREEMTIVE ENTRY
Strávím dneska nějaký čas s Jankou.
Nejdříve ale budu meditovat.
Zajdeme si na oběd.
Potom budu pracovat na náboženstvích.
Večer budu uklízet.

RESPONSIVE ENTRY
Bydlím teď na ubytovně, kde nikdy nikdo neuklízel - to je trochu parabola. Začnu dneska - vyměnil jsem nefukční žárovky v koupelně a na chodbě. Vyklepal jsem koberec. Sehnal jsem nějaké detergenty a vysavač. Vím, že to poprvé asi bude tragédie, ale čím častěji to budu dělat, tím to bude lepší.
Večer bych chtěl požádat o e-kouče.

4.1. Čtvrtek
RESTROSPECTIVE ENTRY
Byl jsem na sebe pyšný včera. Ráno jsem měl quality time s Jankou. Postaral jsem se o sebe, co se týče jídla. Dodělal jsem si hodiny náboženství na příští týden. Odpoledne jsem měl cravingy, ale myslím si, že to bylo kvůli tomu, že jsem byl unavený. Šel jsem si na chvíli lehnout a potom to bylo lepší.
Odpoledne jsem uklidil celou ubytovnu. Zabralo mi to půl dne. Byla tam špína, kterou nikdo dvacet let neřešil, ale podařilo se mi to a měl jsem z toho obrovskou radost.

Vtipné bylo to, že ráno začal protékat sifon na umyvadle v kuchyni. Nějaký problém člověk vyřeší, další se objeví. Uvědomil jsem si, že boj nikdy nekončí. Že budu muset bojovat znova a znova.

[Stan]

DVĚ VĚCI
Většinou relapsuju v noci. Kdy se probudím ve tři, ve čtyři hodiny v noci nadržený a ještě rozespalý na autopilota zrelapsuju. Sehnal jsem si starý telefon. Byla v něm ale vybitá baterka, tak jsem šel koupit baterku do Nokie. Problém byl v tom, že mi prodali vadnou, tak jsem ji šel reklamovat. Pak jsem ale zjistil, že je ten telefon zablokovaný.
Vykašlal jsem se na to celé a místo toho, jsem se rozhodl, že si budu nechávat veškerou elektroniku v kanceláři. Zatím to funguje. I kdybych se v noci probudil, tak nebudu mít na čem zralapsovat.

Dneska jsem požádal o e-kouče. Radujte se prosím se mnou.
Já vím, je to jen začátek cesty…

[NinjaPárek]

@Stan

Dneska jsem požádal o e-kouče. Radujte se prosím se mnou.

Let’s goo! Držím palce na tvé cestě!

[Stan]

Relaps 4.leden 2024
Chtěl by se trochu vypsat z tohoto relapsu. Ten den se mi nechtělo nic dělat. Měl jsem krizi. Potřeboval jsem připravovat další sérii témat na mládež, ale absolutně jsem nebyl schopný se do toho dát. Přemýšlel jsem jestli vůbec dokážu dál dělat tuto práci. Sobecký, zaměřený sám na sebe. Jediné co jsem chtěl dělat byl escapismus.
Dostal jsem se dost na dno.
Poslouchal jsem potom Spurgeona: https://youtu.be/wVNDdtckX_M?si=smgLt1FYEmnzqMcB
A Bůh mi dal milost činit pokání.
Potřebuju mít Boha na prvním místě svého života, jsem za to placený.
Stále se ale “snažím zachránit svůj život” a tím o něj přicházím. Lukáš 9, 24.
Musím do toho jít naplno…

[Mejdž]

Je super na věci nebýt sám! Držím palce ať ti to pomůže.

[Stan]

Den šestý 3.6. Pondělí
Srdečne zdravím všechny úžasné lidi, kteří na své cestě životem chtějí být spokojenější a šťastnější a to se závislostí moc dobře nejde.
Dneska je můj 6. den bez PMO.
Rozhodl jsem se znova zkusit sdílet své myšlenky zde. Momentálně je pro mě lepší psát na fórum, než relapsovat.
Nehrozí mi žádné hrozné bezprostřední životní nebezpečí.
Za 110 dní se budu ženit s dívkou kterou miluji.
Dělám práci v oboru, který jsem studoval a která mě i baví.
Měl bych si kariérně polepšit.
Mnoho lidí si mě váží.
Přesto dnes zažívám totální letargii. Nic se mi nechce. Vše se mi zdá zbytečné.
Po práci jsem na půl hodiny usnul a teď se mi nedaří se do ničeho přinutit.
Prosím o ochotu vystoupit z této letargie a jít dělat něco užitečného.
Ve skutečnosti je vše v pořádku.
Díky…

[Marcipan]

Ahoj a opět vítej!
Je skvělý slyšet, že se daří! Mimochodem jak se daří s e-koučem?

[Stan]

Sedmý den 30.11. Neděle

Včera jsem dokončil program 30 dní bez porna - trvalo mi to asi rok. Jsem teď rok a dva měsíce ženatý. Je to zázrak, ale moje manželka je do mě bezhlavě zamilovaná. Naše intimita je stále lepší. Přála by si ale se milovat častěji, což sabotuji svými PMO recidivami. Před prázdninami tohoto roku jsem relapsoval s fekvencí asi něco déle než měsíc. Celé prázdniny jsem byl střílivý a potom jsem měl relaps na začátku školního roku. Myslel jsem si, že už jsem dá se říct skoro za vodou, když jsem relapsoval co čtyřicet, padesát dní. Ta touha po dopaminu a pocity nedostatku zde ale stále byly někde v pozadí. Teď poslední necelé dva měsíce se situace zhoršila. Dostal jsem se do nové situace - posunul jsem se ve službě - můj nadřízený, který mě rok doprovázel odešel do důchodu a já jsem najednou byl v situaci, kdy jsem musel začít zvládat věci, na které jsme byli ve dvou, sám. Navíc mi přibilo povinnosti nad rámec toho, co jsem dělal minulý rok ve stejnou dobu. Věděl jsem, jako tolikát v minulosti, že jdu do toho, co nevím, jak budu zvládat. Mám přibližný odhad, co mi jak dlouho trvá a neviděl jsem před sebou žádnou možnost, jak bych věci mohl řešit tak, abych vše v klidu stihnul.

VZOREC

Poslední asi dva měsíce už jsem relapsoval na týdenní bázi. Za začátku pro mě bylo těžké identifikovat proč. Neviděl jsem to. Potom jsem si ale všimnul, že je to v určitých chvílích a podobné. Prožíval jsem stavy obrovského stresu a napětí ve specifických situacích - když jsem šel na setkání, kde jsem nevěděl, co mě čeká. Taky před tím, než jsem šel učit, nebo přednášet - ne vždy, ale opakovalo se to.

Před situací tohoto typu jsem byl tak nervózní, že jsme nebyl schopný si urovnat myšlenky, najít nějaký vnitřní pokoj. Cítil jsem takový stres a strach, že jsem se nevěděl uklidnit.

A kdo by to byl tušil - z nenadání přišel trigger a já jsem nevěděl, jak se jinak uklidnit - neviděl jsem jinou možnost. PMO se stalo jasným, logickým východiskem. Po většinou, né zas tak dlouhém boji, kdy jsem věděl, že jdu do něčeho, co nechci - co si nemůžu dovolit, co není v souhlase s tím kým jsem a mým vnitřním přesvědčením jsem tento boj prohrál a oddal jsem se tlaku, který se zdál být neúnosný.

Relaps mě úplně vygumoval - necítil jsem potom nic, kromě viny a hanby. Ten strašný stres a strach byl ale pryč - do vyučování, nebo na schůzku jsem šel úplně přejetý, ale bez toho stihomamu. Dost jsem trpěl pár dní, než se to zopakovalo. Velmi zlý kolotoč.

Zdálo se mi, že namám jinou možnost. Jak “vyřešit” ten pocit strachu a úzkosti například před vyučováním, na které jsem neměl dostatek času a prostoru se připravit.

Tento týden jsem nezrelapsoval - ve chvíli, kdy jsem byl unavený - a začal jsem se dostávat do stavu letargie, ale měl jsem další povinnosti, které jsem musel okamžitě řešit - stav ve kterém mám už většinou dost namále, jsem se rozhodl pro meditaci a našel jsem vnitřní klid a vyrovnanost.

Moje emoce se uklidnily - a mohl jsem věci řešit v klidu. Bylo to až neskutečně jednoduché - měl jsem pocit, že jsem jednoduše na problém našel řešení. Nevím, jak dlouho budu schopný s Boží pomocí být vyrovnaný, ale tento týden mi to zafungovalo.

Chtěl jsem se z toho vypsat. Přeji vše dobré každému na tomto fóru. Mějte se!

[AdamH]

Ahoj, tak jak se daří?
Zrovna jsem odeslal svůj příspěvěk tady na fóru když jsem si všiml, že jsi něco přidal.
Přečetl jsem celý tvůj deník jedník dechem, důvod byl ten, že se v určitých věcech vidím…

Nevzdávej se, po přečtení odcházím plný inspirace a odhodlání, líbí se mi tvůj přistup k životu a psaní deníku. Mohl by jsi přispívat častěji, baví mě to

Zdar a sílu všem

[Stan]

Díky moc, vážím si toho.

[Stan]

Šesnáctý den 9.12. Úterý

Poslední týden byl pro mě velmi náročný. První týden jsem měl pokoj - opravdový pokoj. Nevnímal jsem žádnou žádostivost. Měl jsem čisté myšlenky. V Nofap komunitě - se tomu asi říká flatline. Devátý den to ale přišlo - měl jsem trochu času, tak jsem si šel zacvičit. Nevím jestli to bylo kvůli regeneraci, nějakém skoku testosteronu, ale po cvičení na mě přišly cravingy. Manželka měla své dny, takže tudy cesta ani nemohla vést. Skoro celou noc jsem nespal. Hlavou se mi honily žádostivé myšlenky. Další den v práci jsem byl jako přejetý.

Tahalo mě to zlým směrem - špatně se mi soustředilo na to co bych měl dělat. To co mě trochu drželo nad vodou bylo to, že jsem byl s ostatními lidmi v kanceláři, takže to nejdůležitější jsem nějak z Boží milosti udělal.

V té nejhorší chvíli jsem narazil na jedno kázání:www.youtube.com/watch?v=o9pyqkFZtgQ Judah v něm mluví o tom, že je možná ta jedna věc, kterou Bohu nechceme odevzdat. Že to je ale proto, že nevěříme, že Bůh je dobrý, že se o nás postará.

Že “potřebujeme” tuto “jednu věc” protože máme pocit, že kdybychom ji dali Bohu, tak náš život bude strašný a proto si tu “jednu věc” potřebujeme podržet.

Tyto myšlenky mě vedly k tomu, že jsem dokázal Bohu tu strašnou touhu a cravingy odevzdat. Ano zažil jsem pocit ztráty a nedostatku. Jako bych se vzdával něčeho důležitého, ale dostal jsem víru, že to bude lepší.

Z 11. na 12. den jsem zase v noci vůbec nemohl spát. Ze čtvrtku na pátek. V pátek jsem toho měl zase dost hodně, ale s trochou odhodlání a trochou kávy to dopadlo dobře.

V neděli 14. den už jsem si připadal celek vyrovnaný. Čtrnáct dní bez orgasmu se určitým způsobem projevilo. V neděli jsem měl pocit, že jdu do věcí více po hlavě. Méně mi záleží na názoru ostatních. Byl jsem si jistější v situacích, kdy jsem dost self-conscious. Dokonce jsem zjistil, že mám větší potěšení z trvdší hudby.

Večer už toho na mě ale zase bylo dost - po ranních bohoslužbách jsem připravoval slovo na jedno setkání, kde bylo asi 800 lidí - naštěstí jsem na ně vůbec neviděl, protože mi světla reflektorů na pódiu svitily do oči a z Boží milosti to nějak dopadlo.

Večer jsem se miloval s manželkou - nestálo to za moc, protože i ona brzo vstávala a byla dost unavená, jsem za ni ale strašně vděčný - neberu to jako relapst. Myslím si, že jsme zažili skvělé spojení.

Přemýšlel jsem teď poslední den nad tím, jestli se v někde v pozadí mé závislosti neskrývá moje skytá potřeba intimity, lásky a přijetí ve vztahu s manželkou.

Dívám se s naději do budoucnosti. Přeji vše dobré Těm, kteří jsou na podobné cestě ze sexuální závislosti! Jsem za Vás vděčný - pomohlo mi tento týden číst si vaše přízpěvky.