Den 5
19:36
Dnes super produktivní den i přes několik nepříjemných triggerů 
přešel jsem je s noblesou s držím se. Trochu se bojím co bude až dám kluka spát ale plán na večer mám jasný 
nemůžu to vzdát zrovna teď kdy začínám cítit pozitivní energii a začínám si po maličkých kouskách užívat života.
Den v cajku 
Den 7
20:07
Tak jo prošvihl jsem jeden den ale nic se nestalo. Včera taková ta normálka až na večerní program. Úklid, hraní se synem, sekání zahrady a přípravy na večer. A pak? Pánská jízda!
Po opravdu velmi dlouhé době jsem měl tu možnost vyrazit si s přáteli bez partnerky někam na drink. Začátkem týdne jsem o tom ještě dost pochyboval ale v sobotu ráno už jsem se těšil jak malý kluk na vánoce. To není obvyklé neboť jsem spíš vlk samotář. No užil jsem si to jako už dlouho ne a vážně jsem se odreagoval 
řešili jsme i pár vážnějších témat a celkově mi to dost sedlo.
Dnešek už mi tolik nesedí. Mám kocovinu jakou nepamatuji 
celý den se valím po domě jako pytel brambor. Naštěstí je mi tak zle že na PMO nemám ani pomyšlení
Takže Dnešek zvladnutý
Den 8
8:26
Pořád je mi šeredně zle z té sobotní kalby.
Bohužel ráno po cestě do práce jsem měl nevím proč menší flash back následovaný přemítáním o sexu, pornu, videochatu… Nevím jestli je to večerním triggerem v podobě partnerčina úsporného pyžama a tulení se nebo tím, že vím že ji skončili její dny, což bývá předzvěstí blížícího se sexu. Možná tím druhým. Když o tom píšu, brní mě finchík.
Každopádně se zatím držím a vlastně se začínám bát že na sex dojde. Co abstinuji, trápí mě čím dál tím víc předčasná ejakulace a nevím jak s ní bojovat.
Na druhou stranu začínám být fakt nadržený.
Den bez PMO
MO 
Den 9
Navzdory předsevzetí přestávám stíhat psát deník každý den. Začínám psát retrospektivní poznámky což jsem nechtěl. Zkusím to zase vybalancovat v dnech budoucích.
Včera jsem měl slabou chvilku kdy jsem si poprvé natvrdo odzkoušel funkčnost BlockerHero. Naštěstí funguje skvěle. Ani nevím co k mému pokusu o vyhledávání vedlo. Spíš než konkrétní trigger si myslím že na vině byla soura okolností. Ranní flashbacky, partnerka na noční, očekávání sexu, únava, stres z dovolené vedoucího (teď zastupuji a navíc nemám dozor což svádí k relapsu) a jako třešnička na dortu opět počínající spontánní úniky semene/precum. Nevím jestli mě to znervózňuje nebo utvrzuje v nadrženosti.
Díky bohu ta slabá chvilka mi dala možnost zablokovat spoustu obsahu na který jsem zapomněl nebo teď přišel. Když jsem trochu vychladl rozhodl jsem se pro rychlé MO ve sprše za pomoci fantazií o partnerce. Myslím že to předejde sexuální frustraci, relapsu, spontánním unikům a celkem mě to uklidnilo. Do budoucna bych to možná viděl na takovouhle pravidelnou údržbu cca 1x týdně jako zmírnění pnutí? Navíc pořád jsem chlap a mám svoje potřeby. Vyvrcholení bylo ke konci trochu bolestivé tak doufám že to byla jen anomálie.
7:19
Šéf má dovolenou a já jsem z toho nervózní. Naposledy to vedlo k ošklivému relapsu. Dnes to bude chtít vážně zápřah abych to ustál.
9:03
Je to tu. Začíná se navalovat tíseň, potřeba utéct. Mám v hlavě tu myšlenku že bych se šel zašít a hodiny masturboval jen aby ten den byl za mnou. Nálada klesá, cítím únavu. Mám pocit že život nemá cíl ani smysl a že v něm není radost.
Nejen že se potkám s poklesem motivace ale začínám si v hlavě opět obhajovat chování které není zdravé.
Tak mám prostě rád sex, no a co.
A co mám asi tak dělat když ho teď nemůžu mít.
Vždyť porno je přece to menší zlo. Přece nepujdu a nepodvedu svou partnerku, porno je ta správná cesta.
To vše je blbost. Sex mám dost možná tolik rád právě kvůli pornu. A mám ho mít rád doma v soukromí se ženou. Ne na firemním hajzlu.
Musím to zvládnout!
Musím to zvládnout…?
11:49
Je to oxymoron.
Popirám s čím souhlasím…
20:42
Oukej tohle byl fakt dlouhej den. Celý den se mi jakž takž dařilo házet si klacky pod nohy v oblasti závislosti. Ke konci směny došly klacky. Kancl prázdný → prokrastinace → triggery → explicitní obsah poslední hřebíček do rakve. Obešel jsem blocker a došlo na relaps.
Ale i přes kratší interval od posledního relapsu tu vidím posun. Odolávat se mi dařilo dlouho až po poslední hřebíček do rakve. Z hodin jsem se dostal na minuty a k O jsem nakonec došel bez stimulu. Prostě jsem zahodil telefon… mám ještě hodně na čem pracovat ale i přes konečný neúspěch vím, že jsem si to snažil stížit a změnit směr
Chaser efekt a skutečnost nefunkčního blockeru bohužel vedli k relapsu č. 2. Show must go on! Musím si do práce dotáhnout konečně nějaký ten melouch abych měl únikovou činnost. Plus přezabezpečit BlockerHero
Teď je hlavní se v tom neutopit. Deprese která mě doběhla po posledním relapsu byla ošklivá. Je to větší uklouznutí ale ukázalo na pár skulin které jsem schopný zabednit. Nejhorší jak člověk zapomene, že to co dělá, je špatné…
Relaps x 2 - den 0
Den 1
6:07
To jsem tomu dal. Včerejší pokus o dohánění spánkového deficitu skončil zažíráním spánkového deficitu do 10 večer. Nic jsem nedohnal, nekvalitně se vyspal a ještě je mi blbě. Další návyk který musím odbourat …
7:43
No nečekal jsem že mi bude takhle zle teda. V břiše se mi to vaří až hanba. Ani se dnes netěším na oběd. A unavenej jsem jak pes. Začínal jsem mít relativně našlápnuto ke zdravým návykům a co jsem se v sobotu ožral, totálně jsem to zazdil. Dnes bych se chtěl trochu vrátit do těch zdravých kolejí. Partnerka už bude dnes doma tak bych si mohl jít večer konečně zase zaběhat snad na to po celém dni zbude energie…
9:16
Jakoby toho nebylo málo, něco na mě leze. Rýbu báb jak tráb a na jedno ucho hluchnu. To bude zase vikend 
Úspěch
Coitus ala unavený rodiče 
Den 2
7:11
Včerejšek se nakonec celkem vydařil. Mrtvou hodinku v práci jsem náhodou strávil s AI chatbotem konverzací o závislosti. Byl to vskutku zajímavý zážitek vzhledem k tomu, že to bylo mé první setkání s takto moderním systémem AI.
Večer jsem si byl po necelém týdnu zaběhat a bylo to fajn. Jen běhání večer mezi domy asi není to pravé. Pořád jsem měl tendenci nahlížet jestli se v nějakém osvetleném okně nepřevléká nějaká mamina… prostě nahotu a potřebu ji vidět mám stále zakořeněnou velmi hluboko.
Partnerka dala po večerní sprše velmi laxně najevo že by stála o sex. Je zvláštní že i přes dlouholetou závislost potřebuji aby měl sex ten správný feel. Buď přímo nádech romantiky nebo alespoň částečnou spontánnost. Partnerčino “tak co dáme sex? Nabízím naposledy. Tak šup ať můžeme jít spát.” Je pro mě nějak… eee… měkne mi z toho.
Vzhledem k relapsu den před tím jsem vydržel o něco déle ale neby to tak silný prožitek. Byla to trochu nudná rodičovská rychlovka bez předehry. Na víc bohužel často nemáme ani prostor.
Přestože partnerka dosáhla vrcholu chvilku po mě, měl jsem okamžitý pocit zklamání ze sebe sama.
Potřebuji to mít prostě se vším všudy, chybí mi to. Snad na to příště budeme mít více času.
7:22
Jsem totálně nevyspalý. Syn mě v noci volal chvíli po tom co jsem usnul. Vytuhl jsem u něj v posteli, probral se ve 2 a vedle partnerky jsem dlooouho nemohl usnout. Do práce jsem zaspal a teď si tu přijdu jako kus lejna. Tělo je unavené a mysl otupělá… Dnes tu musím být déle a popravdě vůbec nevím jak to zvládnu.
12:10
Relaps.
Jak sladká by teď byla domácí lobotomie vrtačkou. Provrtat se až k těm blbým, blbým napadům a jednou provždy je dostat z hlavy…
14:17
Sebedestruktivní, demotivační proces je snad u konce. Dnešní druhý relaps zneutralizoval snad poslední zbytky energie. Chci už jen spát. Jít spát a probudit se až v pondělí. Vážně.
Vím že 3 kroky vpřed a dva vzad je pořád posun o krok. Ale mám dojem že bych to měl vzít poctivě od začátku. Přestat si lhát, nespoléhat na vůli, nastavit vše opravdu pečlivě tak, abych neměl šanci se k pornu dostat. Protože i když teď vím že to nechci, když přijde slabá chvíle, jsem schopný udělat pro svou drogu téměř cokoli.
Vždycky jsem tvrdil, že chci být zdravý a “normální”. A teď, když mám nástroje k lepší cestě, se mi pro to nechce nic dělat.
Pravda je že chceme věci rychle a snadno. Makat na nich, to už jentak někdo nechce. Ani já vlastně nevím jestli chci. Ale jsem tu, píšu, přiznávám se, přemýšlím nad příčinami, následky a nad smrtí. Někde tam ta vůle je. Ale to vůle toho desetiletého kluka který kouká na své první porno a myslí, že našel poklad jakýsvětneviděl. Je slabá, vrtkavá, s pochybnými důvody a celkově naprosto nezralá. Chtěl bych teď brečet jak ten malý kluk. Takový cítím propad zpět.
Do téhle své dnešní podoby v jaké tu sedím, dýchám, pracuji, přemýšlím, funguji a brečím jsem se vyvýjel 15 let. 15 let Od chvíle kdy jsem užasle hleděl na ty sprosté náhledy. Nedokážu to zlomit dnes. Ani zítra. Možná ani za rok. Třeba se budu vyvýjet dalších 15 let abych si dokázal říct NE a v mžiku se poslechl. Když v součtu alespoň polovinu z nich budu bojovat sám proti sobě, budu moct říct, že jsem se snažil.
Chtěl bych tuhle bitvu bojovat sám. Vážně Chtěl. Ale pravda je, že nebýt vás, kdo se tu svěřujete a pomáháte si i mě, neměl bych na kontě 33 čistých dní z 38. To je vážně o dost lepší než PMO 2x a vickrát denně. Nespoléhejte na tu malou prchlivou bublinu jménem motivace. Nikdy nevíte kdy vezme do zaječích. Ale i když tu není, máte na to. I já na to mám. Teď se mi sice nechce ale i tak vím, že jsem se za měsíc nějak zlepšil. A že když to nevzdám úplně, bude to mít smysl! A když k sobě budu upřímný a najdu sílu, říct si na té cestě o pomoc příteli, možná to zvládnu nehodit za záda jak jsem to udělal už mockrát.
Tenhle hrob jsem si kopal sám, ale jednou ho snad zahrabu s kámošem.
Den 1
8:31
Dnes jsem se konečně o něco lépe vyspal. Po včerejším štípání dřeva, které mě mimochodem celkem dobře vyvedla z té sebenenávistné nálady, cítím lehké namožení. Ale takové to přijatelné z dobře odvedené práce a nijak mě to nelimituje dnes zabrat od rána jsem musel nasadit v práci tempo, protože situace si to vyžadovala. Teď už jsem zase svým pánem. Teď už je jen na mě jestli udržím tempo a budu se věnovat práci, nebo sabotuji svou snahu a půjdu po relapsu.
Ja to casto mam tak, ze dokazu treba 3 dny v kuse makat, byt produktivni, aktivne a hlavne zdrave travit volnej cas, rozvijet vztahy atd, a pak jako by si telo reklo o “odmenu” nebo chvilku kdy si odfrknout od vseho a kona se relaps…
A cyklus se vesele opakuje. Produktivni sebevedome ja - par dnu - relaps - a znovu…
Jako kdybych porad vnitrne vedel, ze na te dobre vlne nemuzu surfovat porad, ze vzdycky po x dnech, mesicich se k tomu mojemu nejoblibenejsimu hobby vratim.
Podle me je klic tohle presvedceni vyvratit. Muzeme takhle zit porad a k pornu ani jinym formam sexualni zavislosti se uz vracet nemusime. Ta volba je na nas a vzdycky byla na nas
Vidím to tak podobně. Problém je, že vyvrátit to přesvědčení nebude pr*el… Navíc závislý mozek je velmi vypočítavý aby tě udržel ve správném přesvědčení. Nikdy bych nevěřil jak mě vlastní hlava dokáže zradit a přechcat (dámy snad prominou…). Nevím jak to jinak říct. Chce to vlastně doslova přeprogramovat způsob jakým člověk funguje. Nejen jakým přemýšlí o pornu a věcech na kterých je závislý.
V kurzu 30 dní bez porna Pete mluví o tom jak si své závislostní chování omlouváme. “Nebude vadit když se jednou podívám.” nebo “Už je to dlouho, zasloužím si to.”
To je asi pravda. Ale problém je, že to obhájení proběhne automaticky a v takovém mžiku, že ho v hlavě ani “neslyším”. Není to tak, že bych si pro sebe řekl takovou větu a v duchu si ji odkýval. Je to jako programová sekvence kterou si mozek provede ve zlomku vteřiny a ty už se jen vezeš. Takže pro mně krok 1: rozpoznat co předchází této sekvenci
Krok 2: navrhnout sekvenci novou a vměstnat mezi kroky 1 a 2 = zlomení onoho přesvědčení?
Abych ti řekl pravdu, jen tak plácám a nejspíš to nebude fungovat. Momentálně jsem v rozpoložení, že se chytám stébel které by mě byť o půl dne někam posunuli.
Ahoj Finchi, zábavná věc, tahle sekvence je už docela pěkně popsaná. Možná už jsi ten článek četl, ale jestli ne, myslím si že v něm je spousta informací co teď řešíš a co by se ti mohly hodit.
Samozřejmě četl. Chtěl jsem tím jen říct že tuhle sekvenci nemám prostě ještě dostatečně podchycenou. Tudíž si často ani nevšimnu že probíhá. To je fuk. Dneska už asi nemám mozkovou kapacitu řešit nějaké smysluplné myšlenky
Den 3
Relaps Den 0
Po včerejší hádce s partnerkou to šlo z kopce. Navíc jsem nemohl usnout, nudil se a pořád jsem nezacelil skuliny v zabezpečení BlockerHero. Napravím. Jedu dál
Den 1
9:25
Ufff, tak jo. Začínám to nějak flákat. Asi to bude tím že poslední dobou mám náladu jak na horské dráze. Může za to celá řada faktorů z nichž 2 souvisí s abstinencí a sebou navzájem.
Předčasná ejakulace a relaps. V tomto poradí.
Po pátečním styku s partnerkou jsem byl celkem v depresi. Začalo to velmi spontánně a bylo to velmi vzrušující pro oba z nás. Bohužel však i velmi krátké.
Partnerka se snažila být chápavá a ohleduplná ale prohodila něco ve smyslu “To už?” a zklamání patrné z jejích očí mi vypálilo díru do hlavy. Jsem z toho velmi nešťastný. Místo toho aby se mé problémy lepšily, spíš se rozvětvují. To co následovalo aby i partnerka dosáhla vrcholu bylo, eee… Asi nudné pro nás oba. Místo aby se náš intimní život lepšil, začíná být jaksi nestabilní.
Všechny tyto pocity nejistoty a zklamání vedli k relapsu, což vedlo k chaser efektu, který vedl k touze po dalším sexu. A absence sexu k dalšímu relapsu. Bohužel, s relapsem se teď už vyrovnávám lépe, než se zklamáním ze sebe sama po “nevydařeném” sexu.
Tady nastává ten ironický paradox.
Léčení z toho, že jsem byl nešťastný, vede k tomu, že jsem nešťastný.
Jak je možné že u P vydržím oddalovat vyvrcholení celé hodiny a při styku sotva pár minut? Je mi z toho k zbláznění. Jsem na sebe za to naštvaný. Jsem z toho nešťastný. Vím že to není to podstatné co bych měl řešit. Ale vadí mi, že to narušuje náš už tak oslabený intimní život. Sex pro mne místo naprosté nirvany začíná být ponurým strašákem…
relaps Den 0
Den 2
8:34
Tak jo. Jde se napravovat. Tak nějak jsem upustil od každodenních zápisů a to kvůli třídenní relapsiádě a změnám nálad. Měl jsem návaly vzteku a je vlastně asi dobře že jsem si je nepsal sem, abych nebyl zbytečně toxický. Bohužel však, vzhledem k tomu že nemám žádné přátele se kterými bych se pravidelně vídal, to odnesla moje rodina.
Vše se vyjasnilo a všichni jsme se usmířili ale je to něco co mě mrzí, a čemu bych chtěl do budoucna zamezit.
I partnerka nás občas nechtíc využije jako emocionální hromosvod. Není to dobře. Ale občas to nejde jinak. Žijeme v uspěchané době, neumíme si zorganizovat čas a občas je to těžké.
Včera konečně nastal světlý moment kdy jsem zacelil mezeru v zabezpečení telefonu. Partnerka ochotně poskytla svůj email a telefon a spravuje mi teď BlockerHero. Vím ještě o jedné mezírce na kterou nezbyl čas a to starý partnerčin telefon pohozený v šuplíku. Dokud mám sílu se držet, odhlasím ji z Google účtu a bude to.
Měli jsme i další rozmluvu o našem intimním životě. Úplnou náhodou jsem zjistil že příležitostně (jednou za 2 měsíce) sama praktikuje PMO. Velmi mě to vzrušilo ale podařilo se nám to po chvíli zamluvit. Vlastně nevím co si o tom myslet. Jsem rád, i nerad.
Velmi mě podpořila ohledně mých současných problémů a obav. Opět projevila velké pochopení. Jen v jednom jsme se neshodli. Tvrdí že předčasná ejakulace je něco co lze ovlivnit silou vůle. Já tvrdím že nikoli, neboť jsem se posledně modlil ke všemu božstvu, ve které nevěřím, abych vydržel o minutu déle. A nic…
Ono to bude časem lepší. Jen to časem je něco, z čeho jsem dost nervózní. Nevím totiž jak dlouho to bude trvat. A popravdě je to něco, co bych měl pustit z hlavy.
Myslím že je to jeden ze spouštěčů. Nebo minimálně způsob myšlení který ke spouštěčům vede. Jsem prostě na začátku. 26 letý znovupanic co se vše učí téměř od nuly.
V práci mi teď pomáhá odvádět pozornost od nepravostí melouch který jsem si na sebe vymyslel. Odvádí trochu pozornost i od práce ale to se srovná. Až ho dokončím, čeká na mě další
Začínám chodit běhat celkem pravidelně a docela mě to baví. Dnes bych chtěl pokořit příčku 30 minut, což je prý bod kdy se na 100% septne spalování atp. Zatím jsem vždy běžel cca 3km 20 minut.
Je to prd, ale na totální gaučovou brambor unenávidějící sporty…
Tak snad dnes všechno klapne
Reakce na deník @Scout mě přivedla k sepsání tohoto “vtipu”.
Sedí gambler, alkoholik a pornoholik na baru a baví se o životě a o problémech. Jak jim nic nejde a jak každý tráví čas svou závislostí.
Slyší je barman, chvíli přemýšlí a pak povídá:
“tak si to prohoďte. Když vás závislosti trápí, vyměňte si je mezi sebou a je to!”
Chvíli koukají ale pak se shodnou že to zkusí a jdou si po svých.
Za týden se zase sejdou v tom baru.
Alkoholik: "Kluci to je na prd. Sypal jsem do beden a rulety víc peněz než do chlastu a furt nic. Na to se můžu vykašlat. Ale jak jsem u toho vystřízlivěl, můžu zas jezdit do práce autem. S chlastem jsem sekl.
Gambler: “Hele já nevím co na tom pornu Pepa měl. Žádný Bary, jen uřvaný baby. Ruka mě bolí. Ale jak jsem nesypal prachy do beden, zjistil jsem že brzy ušetřím na tu rekonstrukci. Tak jsem s bednama sekl.”
Pornoholik: “kluci mě to teda taky pomohlo a na porno už nekoukám. Ale asi jsem to trochu poplet. Takhle rychle mě z baru nikdy nevyhodili. Rozbitá huba, kocovina a dokonce jsem za to byl noc v base. To mě nadobro vyléčilo!”
A všichni jako proč? Co se stalo?
Pornoholik:
" No po pár dnech chlastání jsem byl fakt mimo našel bedny. Tak jsem sedl k bednám a hrál. Furt nic nic, a najednou padli 2 broskve! No to mě nastartovalo. A jak jsem ho vytáhl že pohoním, už mě táhli ven…
A tady jeden, se kterým mi pomohl AI chatbot:
Sedí gambler, alkoholik a pornoholik na baru.
Gambler si objedná whisky a řekne: “Doufám, že vyhraji na ruletě.”
Alkoholik si objedná pivo a řekne: “Doufám, že najdu nějakou hospodu, která je otevřená.”
Pornoholik si objedná vodku a řekne: “Doufám, že najdu nějakou ženu, která se mnou bude spát.”
Barman se podívá na ně a řekne: “Tak co myslíte, kdo z vás je nejvíc v prdeli?”
Gambler si odpije whisky a řekne: “Já jsem.”
Alkoholik si dopije pivo a řekne: “Já jsem.”
A pornoholik se podívá na ně a řekne: “Já jsem ten, kdo vám to všechno platí.”
Den 1
Včera relaps.
Vždy jsem si myslel že nejradši jsem sám doma. Ale řekl bych že včerejší relaps mluví o opaku. Přesto že jsem měl na večer plány, rozhodl jsem se je ignorovat a systematicky jsem si šel za svým. Budu muset zabezpečit doslova každé elektronické zařízení s přístupem na internet v domě. I ty u kterých jsem se zařekl, že na ně nesahnu
Znám ten pocit.
Přijdu domů, vím, co je třeba udělat, nejsem nutně ani nadržený nebo ve špatném mentálním rozpoložení ale… z nějakýho důvodu otevřu oblíbenou stránku.
BLIK… a zbytek dne i důstojnosti je v tahu. Místo všech těch produktivní, zábavných, naplňujícíh aktivit, který jsem měl naplánovaný, jsem hřebík závislosti posunul o kousek hlouběji do vlastní rakve.
Že to je přehnaný přirovnání? Kéž by… tahle věc reálně ničí životy.
Nechce tě zrazovat od používání blokátorů, ale sám jsem je zkoušel, a došel jsem k závěru, že “kvalitní” závislák by porno našel nebo vyrobil i na opuštěným ostrově
Den 3
20:07
Tak jo, víkend jsem i přes veelkou spoustu triggerů zvládl. Hlavně proto, že byl hodně nabitý. V pátek krátký odskok do práce, pak přespávání dětí, rodinné sešlosti… Nálady všelijaké a nebýt blokátoru, dnes bych dost možná uklouzl. Byla celkem depka a přemítání o marnosti života. Část jsem zaspal a zbytek příjemně přebil na rodinné sešlosti.
Před chvílí jsem pak zabezpečil domácí wifi pomocí nextDNS. Uvidíme jak to bude fungovat. Zatím to vypadá dobře. Poslední věc co mě trápí, je možnost dát hotspot telefonem jinému zařízení. Tím by se dalo DNS obejít a nevím jak to zabezpečit.
Na nějaké zdravé aktivity bohužel nebyl moc čas. Mohl jsem si jít dnes zaběhat, ale asi jsem něco špatného snědl, tak běhám jen doma… V práci mám nějaké resty a ještě zítra dorazím později tak se mi tam moc nechce. Ale ono se to nějak zvládne. Aspoň budu v zápřahu…
Retrospektivní dodatek
Večer se dostavila velmi příjemná odměna za náročný víkend v podobě orálního uspokojení. Nebudu lhát. Dělal jsem fakt smutné psí oči. Trochu jsem se bál, jestli mě to nějak nerozhodí ale spíš mě to uklidnilo a zatím se mě ten klid drží.
Bez PMO
Den 4
10:42
Dnes je to prostě… eeee…
Večer jsem musel neplánovaně do práce a zdržel se skoro do 1 ráno. Kolem 4 už mě budil syn že nemůže spát a když jsem se konečně v půl 6 vyhrabal z postele, ulehl on a nechtěl jít do školky. No radostné ráno.
Jsem fakt unavený a bojím se jak s ním zvládnu odpoledne ale na druhou stranu se na něj moc těším. Dnes bude na programu budování vztahů. Snad mi do toho kluk nehodí vidle
12:26
Těžká otupující únava na mne doléhá čím dál víc. Nejradši bych to sbalil a šel se domů prospat. Cítím že jindy by to byl nejspíš popud k zašití se na WC. Dnes se ale vschopím a pokusím se být ještě trochu produktivní a pak půjdu dom. Resp. pro syna.
23:00
Lepší
Den 0
Den 1
5:34
Nechápu proč k tomu došlo. Všechno bylo úplně v pohodě dokud jsem se večer neocitl sám, když už všichni spali… Bylo to úplně zbytečný. Navíc to vyžadovalo nemalou a celkem dlouhou snahu při dostávání se k obsahu. Měl jsem dost času na rozmyšlenou… Ach jo, to jsem ale blbej.
Navíc jsem byl opět dlouho vzhůru, takže nepříjemná únava se se mnou táhne dál.
Přitom stačilo poklidit obývák a jít spát.
Tak jednoduchá věc.
8:07
Zmítám se na vlnách únavy, sebelítosti, hanby, smutku a vzteku. Přemítám. Dokola si prehrávám včerejší večer a říkám si proč.
Je to past na past…
Každá moje snaha se z toho dostat vede k dalšímu selhání. Každé zamezení přístupu vede téměř rovnou k cestě já ho obejít. Každý další den je jako trest za ty předešlé.
Už nechci!
Nechci bojovat
Nechci být závislý
Nechci myslet pořád jen na sex a porno
Nechci myslet na to, že se mám ovládat
Nechci myslet na tenhle deník
Nechci vědět, že se mnou není něčo v pořádku
Nechci už nic řešit
Ahoj, jsem Finch a jsem Pornoholik.
A Takovéhle to teď je. Když si konečně uvědomíš svůj problém, prý je to první krok k uzdravení. Když se s ním svěříš, poplácají tě po zádech a řeknou, že to bude dobré. Začneš pro sebe něco dělat. A pak… Až pak ti dojde, jak hrozně si v prdeli.
Přiznání si, že máš problém, je jen klouzání po povrchu. První odražení kamene od hladiny, když hodíš žabku. Trochu se oťukáš a pak prostě zahučíš do hluboké vody. A není cesty zpět. Jsi závislý a víš to. A i kdybys nad tím teď mávl rukou a šel si zas po svých, už to nebude jako dřív. Můžeš ten problém popírat a dělat, že se nic neděje. Ale hluboko uvnitř už víš, že si prostě v prdeli. Závislý, nemocný, labilní a křehký člověk, co se neuměl vyrovnat se životem. Můžeš před lidmi nosit masku jakou chceš. Jakmile se ocitneš sám, v úplné tmě, úplném tichu, osamělý, uslyšíš to. To zoufalé volání o pomoc z hloubi svého zlomeného nitra. To jsi ty. Ten, kdo potřebuje pomoc.
Ale ostatní to neslyší. To volání neprojde přes tvou masku… A sundat ji není snadné. Už ji nosíš dlouho, stal jsi se její součástí. Když to zkusíš, zjistíš, že to bolí jako čert. Jsi bez ní jako nahý, slucne tě pálí do očí, vzduch tě štípe na kůži a všichni konečně vidí, co jsi zač. Zase jsi úplně v prdeli. Ale teď teprve může někdo slyšet to nejisté volání o pomoc.
Už Nechci!
Nechci být ten s maskou. Už mi přijde mdlá, opotřebená. Nic přes ni nevidím, necítím…
Nechci a nemůžu být ten bez masky. Je vyčerpaný, zlomený, zkažený. Příliš brzy tu masku nasadil a příliš často se za ni schovával. Možná, že už ji nikdy celou nesundá.
Přál by si život, protože se bojí smrti.
Přál by smrt, protože neumí žít.
12:17
Relaps. Vtipný… únava a nálada na hovno mě navedli zpět do začarovanýho kruhu. Dobrý je že jsem zablokoval dalších x věcí který jsem zjistil že ještě můžu. Do budoucna super.
Teď už jen vydržet sám se sebou do večera. Dnes se fakt těším do postele a doufám že ve sladkém spánku se rozpustí spousta těch shitty věcí co se mi honí hlavou. A ta nálada typu “tak už mě někdo konečně zabijte prosím”