Není to k pos*ání? - jak všichni vždycky víme, co nás k relapsu vedlo a proč je to hovadina, ale stejně to děláme?
Z toho by se člověk zbláznil
1 Líbí se
Podobnou masku jsem velmi dlouho nosil a asi částečně ještě pořád nosím. Vždycky se bojím, že když ji někde sundám, tak mě někdo bodne, zradí… že mi prostě ublíží. Zajímavý ale je, že se v ní celkem dusím a ubližuju tím sám sobě. A tam, kde jsem ji už odkryl a zrovna mě nikdo nesejmul, se mi najednou lépe dýchá.
Co tím chci říct. Nejsi v tom sám. Spousta lidí se za něco schovává. Věřím, že i s tím se dá pracovat, ač nejsem odborník a neumím poskytnout ten správný návod. Ale myslím, že dobrý začátek je, že člověk tu svou masku vůbec vnímá. Doufám, že to bude povzbuzením.
1 Líbí se
Přesně! A ještě víc k po*rání je to uvedomění. Mám pocit že si v tu chvíli plně uvědomuji co dělám. Jen je mi to fuk. Jakoby v tu chvíli na ničem jiném nezáleželo. Vlastně se ani nevyznám v tom co je závislé chování a co opravdu chci. Působí to na mě stejně. Je to k zbláznění. To teda je
Doufám že jednoho dne ji nebudeš potřebovat. Nikdo z nás.
Je to přirozené, skrývat své zranitelné já. Ale to není vše co schováváme. Určitě je to pro mě povzbuzení a doufám že jednou budu moci říct “stojím před vámi takový jaký jsem” aniž bych se za to musel stydět nebo se bát oné kudly do zad. A to přeji všem kdo se tu navzájem podporují, a vědí, o čem mluvím.
2 Líbí se
Den 2
12:41
Laps
Pokoušel jsem se vyhledávat obsah tak dlouho až se mi to povedlo. Naštěstí jsem odolal pokušení a než došlo k hledání ostřejšího obsahu nebo k PMO, stránku jsem zablokoval.
Je to pro mě vlastně docela úspěch. Neberu to jako relaps. Jindy by to už končilo víme jak.
Přesto se cítím celkem mizerně.
Mám chuť to dnes v práci zabalit a jít domů. A spát.
Přestože se snažím chodit brzy spát, mému synkovi je spánkový deficit… prostě mu to nic neříká. Je ještě malý.
To máme jeden ze spouštěčů - únava
Dlouhé sezení u pc
Nuda
Oddalování pracovních povinností
Špatná nálada
Den 3
Nebudu lhát. Včera jsem to dal jen o fous. Několikrát se mi povedlo vyhledat jistý obsah. Ale nějak zvlášť jsem se v něm nerochnil a neváhal vše nekompromisně blokovat. K MO nedošlo a ani se k tomu neschylovalo.
11:27
Dnes se mi celkem daří. Celý den poslouchám hudbu nebo podcasty a daří se mi tak nemyslet na to pokušení.
Na večer mám jasný plán, tak doufám že si mi podaří ho naplnit. Vykoupat kluka, přečíst pohádku a jít spát. Partnerka má noční takže víkendové večery musím nějak pošéfovat.
Když přijde krize, holení břitvou za doprovodu Dark country by mohl být dobrý únikový můstek. Parádně si při tom vyčistím hlavu.
Jen to běhání mě mrzí. Už jsem nebyl déle jak týden takže smysl se trochu vytrácí.
Taky mam pred sebou trochu rizikovejsi vecer a co mne pomaha je v dostatecnym predstihu si predstavit dva mozny scenare - relaps se vsim co to obnasi, a produktivni pohodovej vecer. Kde chci byt? Jasna volba
Jinak k tomu behani - nedavno jsem zazil tu dopaminovou smrst po dobrym behu a mam z toho radost, musim praktikovat castejs. A zes parkrat vynechal? Tim bych se netrapil… dulezity je, ze neco delas. Znam dost lidi (nerikam ze to je tvuj pripad) co jsou takovy perfekcionisti a natolik se furt porovnavaj s okolim, ze si vubec nedokazou uzit ty veci, ktery by jim normalne samy o sobe mely prinaset radost (sport, konicky).
I to pro me je obcas trigger a proto s tim pracuju
1 Líbí se
Jo dneska se o něco jako to porovnání snažím celé odpoledne. Říkám si nahlas kam moje myšlenky vedou a že to nemám zapotřebí. Zatím snad úspěšně. Užíval bych si hru se synem ale neřád mě vyloučil, tak tu sedím jak pecka a aspoň si užívám ten pohled, jak devastuje bagrem přítelkyni záhon 
Perfekcionalista fakt nejsem. Spíš mám problém si vůbec organizovat čas. A I tak mám problém užít si kouzlo okamžiku. Myslím, že bych potřeboval komplet dopamin detox.
Ať ti vyjde večer. Nebýt kluka, mohli jsme jít na pivo 
Den 4
Relaps.
Opět úplně zbytečný.
Únava, vztek, nuda, náročný den, partnerky pyžamo a ta její postava, osamocený večer…
Tak dlouho jsem se snažil obejít zabezpečení pomocí pc, až jsem zjistil že mi úplnou náhodou spadl BlockerHero. Teď je vše napraveno a opět přibylo pár věcí na blocklistu.
Jdu to zajist a zaspat a v blízké době se asi dokopu k žádosti o online kouče. Sám to opravdu nedávám…
Sorry nečital som celý tvoj denník ale sa chcem spýtať ako vlastne funguješ ? Máš klasický sex a partnerkou a popritom ešte Masturbuješ či ako vlastne fungujete ? U mňa je spúštač väčšinou samota. Ked som mal chvíľu partnerku, tak na porno ani masturbáciu som vôbec nemal chuť.
Odporúčim ti zajdi si do fitka zacvičiť. To ti hlavne pomôže od porna hlavne psychicky.
Ano s partnerkou normálně fungujeme. Přesto jsem byl schopný 2x přes den masturbovat u porna, večer mít číslo s partnerkou a završit to ještě jednou masturbací s ní, když zrovna nechtěla druhé číslo. Bohužel na fitko fakt nemám čas. Partnerka má krátký-dlouhý týden v práci a na střídačku se doma staráme o malého syna. Začal jsem běhat ale poslední týden mi do toho pořád něco leze…
Chtěl jsem začít chodit na skupinu AP ale s naším rozvrhem bych se tam dostal nanejvýš 1 za 14 dní
Samota u mě hraje taky velkou roli. Problém je že když je partnerka na noční a syn už spí v pokoji, ocitnu se doma “sám” ale nemůžu nikam vypadnout mezi lidi nebo běhat. Obecně mám problém zorganizovat si cokoli mimo rodičovské povinnosti
Kámo, skús to obmedziť na klasický sex s ňou. Toľko vyvrcholení ťa úplne vyčerpáva. Ak nemáš čas chodiť do fitka, tak aspoň začni doma cvičiť alebo jóga s meditáciou. Slubujem trocha ti to určite pomôže.
Ja napríklad príklad sa snažím pred začiatkom dňa ráno praktizovať jogu s k tomu si pustím na youtube očistné frekvencie. Pomáha to, treba si začať rozvičovať stuhnuté svaly čo máš na tele. Pomôže ti to na hlavu.
Ak ti smiem poradiť, tak ako chlap by si mal začať pomali cvičiť a sprchovať sa v studenej vode. Ono dosť pomáha ak sa snažíš vychádzať zo svojej komfortnej zóny.
Ešte pre rokom som bol úplne ale úplne v sračke a začarovanom kruhu a nedokázal som sa z toho vymaniť, za posledný polrok som spravil toľko pokroku a pozitívnych zmien, že sa niekedy ani nezpoznávam. Samozrejme, že som ešte nevyhral ale viem, že som na dobrej ceste.
1 Líbí se
Den 1
Včera relaps. Vědomý a systematický.
Začínám v tom vidět vzorec.
Nebo v tom přestávám vidět smysl…?
Vlastně vůbec nevím na čem jsem.
Ano nastal posun. Z 2x denně jsem se dostal na 1 za 3 dny cca. Ale zbytek mého činění… nejsem teď schopný nic. Doslova jsem celý víkend proválel. Činnost jsem omezil jen na to nejnutnější. Nemám motivaci, chuť, náladu, sílu cokoli dělat. Cítím se prázdný a zároveň jakobych měl prasknout. Je mi zle. Jsem unavený. Bez nejmenší jiskry naděje.
A nejhorší je, že je mi v tom snad dobře.
Jakobych se v tom bahně sebelítosti, sebenenávisti a sebedestrukce úplně vyžíval. Zachumlal jsem se do toho jako do teplého, huňatého kožíšku. Nic jiného jakoby nemělo smysl.
Relaps
Bez komentáře 
Občas to mám taky. A zjistil jsem, že existuje určitá zdravá míra kdy ty pocity musím prožít abych je zpracoval. Pustím si ty nejdepresivnější písničky co mám, lehnu si do postele, deku přes hlavu a koukám do prázdna. Ale na konci je mi skrz tuhle katarzi líp. Problém nastává přesně v moment, kdy jsem si těchhle emocí vědom a místo toho abych se zastavil a dovolil si je zpracovat, tak je tlačím dál před sebou.
Nevím proč, ale připomnělo mi to Sysifa co valí ten kámen do nekonečnýho kopce.
Jenom já, ani ty, nemusíme ten kámen, narozdíl od něj, tlačit pořád. Občas to chce pod kámen položit zarážku a odpočinout si v jeho stínu, než bude síla tlačit jej dál.
3 Líbí se
Díky za přesný pojmenování toho, co taky zažívám. Jako závislák se musim naučit to, co jsem se vlastně nikdy nenaučil - čelit negativním emocím a situacím zdravým způsobem
Je takové zvláštní slyšet, že je vlastně “zdravé” si tím projít. Jen se bojím že to není zrovna můj případ. “Zdravě” si to prožít jak popisuješ. Občas mám pocit že házím sám sobě klacky pod nohy abych se do takových nálad dostal. Navíc tupé civění na hodiny seriálu, vykouřit u toho lahvičku liqudu a přežírání se až téměř k po*lití… to je vlastně taková náhražka za porno. Jen další závislosti. A tím ten kámen valím dál. Z toho je jen další sebenenávist a deprese. Ještě se z toho neumím zdravě vymotat. Ale co jsi napsal mě motivuje to příště zvládnout líp.
Dělám jen maličké krůčky ale při každém uklouznutí si podbíjím podrážky o trošku lépe.
Diky
Den 2
Relaps
Nechtěl jsem ho sem přiznat ale musím. Někam/někomu musím…
Co říct…
Jen blbá nuda a neschopnost pustit se do pořádné práce. Dnes mi byla řekl bych velmi upřímně nabídnuta pomocná ruka. A já toho nevyužil… vlastně ani nevím proč. Možná bych to popsal takhle:
Chci chtít přestat. Přesně tak. Chci to chtít protože vím že je to správné. Ale nevím jestli přestat chci. Že 100% odhodlání před dvěma měsíci se stal jen pochybný pokus změnit něco, co možná ani nechce být změněno.
Mám hrozné výkyvy snahy. V řádu hodin od “porno už nikdy” po “kašlu na to, proč abstinovat když nechci”
Abych byl úspěšný v abstinenci, musím začít měnit vzorce svého chování a myšlení. A to půjde těžko. Nenaučil jsem se ani nakupovat v jiném obchodě.
Uff. Tak odkud to tedy vzít? Začínám být víc ztracený než na začátku…
Ahoj, já jsem tu poměrně nový, nicméně s relapsy, kolapsy, phallapsy i scrollaxy mám menší zkušenost. A včera jsem narazil na hodně zajímavé video. Třeba by Ti mohlo pomoci otevřít vrátka k novému mindsetu: https://www.youtube.com/watch?v=dgRSfhoHE4g&ab_channel=HealthyGamerGG. Je to dost paradoxní, že bychom se měli soustředit na to, co chceme vytěsnit, aby se nám podařilo nad tím zvítězit… Ale třeba to funguje.
A ač třeba máš pocit, že na porno myslíš neustále, stačí třeba je ten kratičký moment, kdy si řekneš “to nemá cenu”, přestaneš se soustředit a jsi tam, kde jsi nechtěl být. Nicméně pokud jsi se předtím díval na porno několikrát denně, dva dny vydržet je slušný výkon. Teď by se z toho měla stát norma.
Jo a… Sáfra, nepoužívej budoucí čas. Používej přítomný. Pokud chceš být boháč, chovej se jako boháč. Stejné je to se vším. Fake it 'till you make it. (Subjektivní rada.)
1 Líbí se