DEN 3
Od posledního zápisu jsem měl celkem velkej relaps, za kterej můžu vinit jen sám sebe. Asi půlhodinu jsem dokázal vzdorovat, během tý doby jsem si opakoval, proč porno nechci sledovat, ale nakonec jsem zcela dobrovolně vypnul bezpečnostní nastavení na mým mobilu (heslo mám v práci), abych se doma mohl plně oddat PMO.
U posledních relapsů jsem si všiml, že mají většinou podobnej průběh - prvních cca 15 minut jako bych ještě pořád byl sám sebou - v hlavě si říkám, že relaps v žádným případě nechci, nestojí to za to, a ve finále se mi to ani tak nelíbí - prostě bojuju. Naivně si myslím, že tentokrát to binge nebude, protože to není až taková hitparáda, jak jsem si myslel…CVAK. Po půl hodině už za mobilem sedí úplně jinej člověk, pro kterýho je PMO to nejlepší co život může nabídnout.Čas přestává běžet, nic jinýho než PMO mě nezajímá. Děsivá, rychlá proměna.
Nechybělo moc a historie se dneska opakovala. Long story short, jsem pořád neštastně zabouchlej do jedný slečny, kterou bohužel musím pořád vídat, i když ten kontakt omezuju. Po tom, co jsem se s ní dnes viděl, se tradičně dostavily ty negativní emoce - “Já ji tak chci, proč jí nemůžu mít.? A proč mi sakra nedá pokoj, když mě nechce? Proč jí musim pořád potkávat, proč na ní nemůžu zapomenout? atd. atd.”… Připadám si zkrátka jak nějakej pubescent, i když věkově bych už měl být dávno z puberty venku.Jakmile se vyplavily tyhle negativní emoce, prvním instinktem bylo udělat to znovu - znova relapsnout. Utéct, zapomenout, dostat se do toho zombie-stavu.
Ale já to neudělám. Rozeberu si, proč je zbytečný před emocema utíkat a proč je zbytečný se trápit kvůli lidem, který vás jen využívají pro zvýšení vlastního ega. Udělám si popcorn a kouknu na nějakej film nebo si něco přečtu. Dneska to prostě bude příjemnej, PMO-free večer. A vám radím to samý
Pokud jsi dočetl až sem, získáváš zlatýho bludišťáka
Večer proběhl podle představ:) Rozebral jsem si zase, proč jsem relapsnul a jak můžu riziko dalšího relapsu snížit:
zpřísnil jsem si blokování porna na el. zařízeních (např. na mobilu už vůbec nemám internetový prohlížeč (a nemůžu si ho nainstalovat) a světe div se - nechybí mi, protože na všechno důležitý existujou aplikace
opět jsem si stanovil nějaký konkrétní režim - kdy budu vstávat, co budu dělat po práci, co si musím každý den připomínat v souvislosti s abstinencí atd.
Může se to zdát trochu rigidní, ale asi nějakej řád potřebuju.
ujasnil jsem si, že pro mě platí, že MO je vždycky menší zlo než PMO, respektive edging… zjistil jsem totiž, že často mám chuť na MO, ale na sílu to i několik dní potlačuju, protože to pořád asi vnímám jako nějakou prohru, a je pravda, že se nějakou dobu po tom cítím trochu bez energie… jenže výsledkem toho potlačování je, že se stejně nakonec dostaví relaps, obvykle binge.
Bohužel blbě Pete:/
Nedodržoval jsem body 2. a 3. výše, a zase jsem padnul dost tvrdě na hubu (včera). To se mi stává vždycky, když se sejde víc povinností/aktivit - úplně přestanu myslet na to, že mám nějaký problém se závislostí.
Není mi vůbec příjemný sem teď chodit a přiznat, že jsem to opět podělal, ale cítim, že je potřeba jít s pravdou ven.
Říkám si, jestli není načase zkusit vykazatelostního partnera - nevím teda, jak konkrétně to funguje, ale vypadá to, že úplně sám to moc nedávám.
Chápu, že se o tom blbě píše, ale i to je součástí procesu. A navíc víš, že tady tě nikdo soudit nebude
K vykazatelnostnímu partnerovi bych tě určitě povzbudil. Potřebuješ nějak vystoupit z té anonymity, a tohle ti v tom určitě pomůže. Už sis prošel tím kurzem 30 dní bez porna?
Každopádně… od posledního zápisu jsem v tom fakt solidně lítal a vypadá to, že strategie s blokováním porna, kterou jsem zkoušel snad půl roku, bohužel nefunguje. V mojem případě jako by ještě dávala tomu všemu punc něčeho zakázaného - a stalo se tak pro mě lákavějším. Navíc jsem ten typ, který rád řeší problémy a nedá mu spát, dokud je nevyřeší (obcházení porna) - trochu jako hra.
Závislost dospěla do bodu, kdy jsem P sledoval i na FIREMNÍM PC, a to dlouhé hodiny… to mě vyděsilo.
Odteď bude můj mobil bez jakéhokoliv blokování. Případně uvažuju nad tím, že vymezím jen určité okno, během kterého blokování nebude zapnuté - to samozřejmě neznamená, že bych během toho okna chtěl PMO. Byl by to takový kompromis mezi úplným blokováním a úplnou “svobodou”,- věděl bych, že když chci, tak P sledovat můžu (ztráta toho pocitu zakázaného ovoce), ale zároveň bych nemusel tomu nutkání odolávat pořád, ale jen 15 minut týdně.
Uvidíme, jak to bude fungovat, ale myslím, že horší než teď to snad být ani nemůže.
Pokud s tím někdo máte zkušenosti, tak budu rád za feedback.
Jakým způsobem ovlivnila pornografie tvé současné nebo minulé vztahy?
Co tě dovedlo do bodu, že ses rozhodl pro změnu?
Představ si, že nic nezměníš a budeš dál sledovat porno. Jak myslíš, že bude vypadat tvůj život za 5 let? Co je ta nejhorší možná věc, která by se mohla stát?
Jak by vypadal tvůj život za 5 let, když bys přestal sledovat porno? Co nejlepšího by se ti mohlo stát díky této změně?
Ta nekonečná rozmanitost. To, že můžu vidět tisíce žen s dokonalým tělem během chvilky, anebo naopak celé hodiny.
Během relapsu jedu na autopilota - nejsem to už já. Vím to, ale přesto s tím nic nedokážu dělat. Vadí mi ta bezmocnost.
Od začátku jsem měl zkreslené představy o sexu, jak by měl vypadat, jak často by ho moje partnerka měla chtít, co by u toho měla dělat. V obdobích bez přítelkyně (teď) mě zase závislost drží u dna, mám kvůli němu nízké sebevědomí a pocit, že bez sexu nestojí můj život na nic. Ztráta času a energie, které by mě mohly posunout v životě dopředu. Odpověď na tuhle otázku by vydala na celou knihu.
Těch bodů bylo hodně. Hlavně to, že jsem několikrát strávil PMO takřka celou noc.
Závislost bude eskalovat a já nebudu schopný normálně fungovat jak v práci, tak v osobních vztazích. Porno bude můj jediný zdroj “štěstí”, obrovská samota a nulové sebevědomí.
Budu konečně věnovat čas věcem na kterých záleží, nebudu trávit tolik času přemýšlením o sexu, budu mít kvalitní mezilidské vztahy a ideálně přítelkni/manželku, s kterou budu mít normální vztah nezaložený pouze na fyzické přitažlivosti.
Den 5 Pro jakou úroveň restartu mozku ses rozhodl? Pro přehled úrovní restartu se podívej na náš článek Restart mozku. Jaké si nastavíš milníky či záchytné body? A jak jednotlivé milníky oslavíš, až jich dosáhneš? Jaké si chceš nastavit krátkodobé cíle? (rozpětí 1-2 týdny) Jaké jsou tvé střednědobé cíle? (rozpětí 2-6 týdnů) Co vše zahrnují tvé dlouhodobé cíle? (1-6 měsíců)
Bez porna
Zatím mi rychlé MO pomáhá vyhnout se PMO
10, 30, 50, 70 a 90 dní. Cenu zatím vymyšlenou nemám, ale nebude problém něco vymyslet až milníku dosáhnu.
Najet na nějaký slušný režim po té dlouhé sérii relapsů.
Zdravě zvládat negativní emoce, omezit i MO.
Nebýt posedlý myšlenkami na sex, na vztahy atp. Pracovat víc na vztazích s přáteli, vlastní kariéře a koníčcích. Ostatní se stejně většinou dostaví přirozeně
Mimochodem, @Pete, blokovací programy (minimálně ten můj) vnímají videa ke kurzu na YT jako nevhodná, takže se na ně nemůžu podívat. Bylo by dobré to nějak ošetřit.
Máš už vykazatelnostního partnera? Jak reagoval na tvou žádost? A jak ses cítil poté, co ses svěřil se svým problémem?
Zabezpečil jsi už svá zařízení pomocí nějaké blokovacího programu? Jaké s tím máš zatím zkušenosti?
Jaký je tvůj plán, aby pro tebe nebylo porno snadno “dostupné”?
Nemám nikoho, zatím mi vyhovuje psát na forum
na PC porno nemůžu sledovat vůbec, na mobilu momentálně ano
Chci zavést blokaci porna “pouze” 95 % času - tzn. že třeba 15 minut denně budu mít “svobodu” - můžu jít na jakoukoli stránku chci. Zjistil jsem, že když mám porno úplně zablokované, tak mě láká o to víc, a 2) ztrácím zábrany a sleduju ho i na služebním PC
Ale na druhou stranu, je to podle mě jenom cesta jak se nějak vykroutit z toho, že se nechci vzdát svého pohodlí a komfortu. Jakože, za mě když jsem fakt došel do bodu, kdy jsem si řekl, že si porno zablokuji fakt natvrdo, tak je to sice o to těžší a prostě tě láká, ale stejně by tě porno lákalo i kdyby jsi k němu měl přístup podle mě. A vlastně když přijde touha si to porno pustit, tak co ti pak brání?
Já jsem tu blokaci zrušil hlavně proto, že jsem se regulérně začal bát, že zaměstnavatel zjistí, co dělám na služebním počítači. Jinými slovy jsem si řekl - Ok, očividně se neumíš ovládat, takže když už relaps, tak na vlastním počítači.
Měl jsem už vychytaný skoro všechny díry v systému, takže jsem bez většího úsilí dal několik dní bez PMO, jenže pak přišel den, kdy jsem k tomu najednou měl přístup, a já se tomu nedokázal ubránit, i když to bylo riskantní a já to moc dobře věděl.
Souhlasím, že porno nepřestane být lákavý jen proto, že je dostupný, ale přece jenom tam nějaká změna je. Asi je to trochu i tím, že člověk má z té čisté série o něco lepší pocit když to dává bez jakékoli “pomoci” (programu).
V jakém emocionálním rozpoložení se obvykle nacházíš, když sleduješ porno?
Jaké jsou tvé spouštěče?
Ta škála je hrozně široká - od negativních emocí jako je osamělost, stres z toho když něco nestíhám nebo se chci úkolům vyhnout (prokrastinace), po pozitivní stavy - když se mi něco podaří, “odměním se” PMO. V pubertě to byla asi hlavně nuda, je zajímavé, jakým způsobem se to plíživě změnilo.
Kromě spouštěčů naznačených výše :
když vidím atraktivní ženu a/nebo vyzývavě oblečenou (hlavně v reálu, ale na internetu taky)
když probírám s nějakou ženou věci okolo sexu
když na mě vyskočí článek rozebírající sex a vztahy (seznam, novinky apod.)
když si vzpomenu na bývalou a na náš sex - následuje lítost, že to s ní už nezažiju a že s ní nevyzkouším v posteli věci, které jsem si přál (poměrně velký spouštěč)
DEN 13
Dneska nemám nic světobornýho na duši, ale podělím se o random myšlenku, která mě napadla při škrábání auta, a sice že z pohledu abstinence se vlastně NETĚŠÍM na léto.
Vidět hezkou holku IRL je pro mě hodně velký trigger a v létě o tyhle situace fakt není nouze, kor u nás v český kotlině. Stačí mi jít jednou k vodě a jsem rozhozenej na celej den. Často to pak končí u PMO, kde ty pocity zaháním. Co jsem se tak bavil s kámošema - nezávislýma, tak většinou na tyhle podněty nereaguj tak jako já… tzn. uvidí pěknou holku, řeknou si “Jo, ta je pěkná” a jdou si po svým. Neslintaj jako já, nezabírá to 99 % jejich pracovní paměti.
Trochu doufám, že tahle hypersexualita je alespoň zčásti způsobená PMO, a po restartu už to nebude tak hrozný.
Kdyby měl s tímhle někdo zkušenost, tak se podělte
No, po restartu to může být lepší, ale taky nemusí
Ne, nechci tě nijak děsit, ale jenom na rovinu říkám, že je to o tom, jak si to člověk nastaví v hlavě. Jakým způsobem se bude dál dívat na ženy. A to nezmizí jen tak, ale člověk tomu musí vyjít naproti a promyslet si to. A klidně si tam nastavit nějaký myšlenkový vzorec, který mu s tím pomůže.
Například: Je to pěkná holka, ale vlastně vůbec nevím, jaká je. Jaká je její osobnost? Jaké koníčky má ráda? Atd.
Hlavně pokud seš single, tak prostě je ok to přehodit do toho, že se o tu holku začneš reálně zajímat, že se na ní nebudeš dívat jenom jako na kus masa, a to tě třeba povede k tomu, že ji oslovíš. Ale důležité je to směřovat na ten “vztah”, ne na “sex”. (Verzi pro ženaté zatím psát nebudu )
Dává to smysl?
Jo a pak ještě jedna myšlenka: Pokud víš, že ti nějaká místa dělají “větší” problém, tak tam nelez … a teď nemyslím “už nikdy”, ale teď tam nelze, než si dokončíš restart a srovnáš si to v hlavě a “připravíš se” na to, že tam zase půjdeš. Do té doby je v pohodě se rizikovým místům vyhnout (samozřejmě se nevyhneš všem, ale třeba “k vodě” … tomu se vyhnout lze, byť je to v něčem určitě oběť)
Díky za odpověď, určitě mi to dává smysl…
asi by neměl člověk čekat, že abstinence je všelék, aby pak nebyl zklamanej. Problém je v tom, že používám porno už od začátku puberty (spíš ještě před pubertou) a tak vlastně nevím, jak velká část mojí “sexuality” - ne ve smyslu hetero/homo, ale spíš sexuální apetit, preference atd - je přirozenou součástí mojí osobnosti a nemá kořeny v PMO. Snad to jednou zjistím
dneska se krásně ukazuje, jak abstinence zamává s emocema závisláka.
Zatímco včera jsem měl skvělou náladu a užíval jsem si každej rozhovor s kolegama v práci, tak dneska nastal totální sešup.
Od rána mě všechno iritovalo, vyhýbal jsem se lidem, interakce byly krátký, povrchní,. obsesivně jsem přemýšlel o negativních věcech (ta moje věčná, nešťastná “láska”), do bodu, kdy jsem se nebyl schopnej soustředit na svoje povinnosti (zítra mě čeká důležitá prezentace a musím se na ní připravit).
Skončilo to tak, že jsem regulérně brečel (samozřejmě v soukromí), a chvíli všechno vypadalo hrozně černě
ALE
Teď, po pár hodinách, je mi daleko líp. Někdy to člověk ze sebe prostě potřebuje dostat i tímhle způsobem. Že jsem po příchodu z práce nesáhl k PMO je určitě i zásluha tohodle fóra, že spolu tyhle věci můžeme sdílet
Jasně, chápu. S tím částečně restart určitě pomůže, ale zároveň je i otázka na tebe, co bys chtěl ty sám. V kurzu máme jeden den zaměřený na “Zdravý pohled na sex”, což je přesně otázka na to, co tady teď řešíš. Jaký je vlastně nějaký zdravý pohled na sex? A nemyslím nějak obecně, ale co si pod tím představíš ty sám? Jaký je nějaký tvůj “ideál”?
Přičemž v tom kurzu je to hodně provázené s otázkou vztahů. Jakou roli při sexu hraje vztah nebo jakou roli hraje sex ve vztahu? Jaké je jeho místo?
Když si promyslíš tyhle věci (a tady ti s tím můžeme pomoc), tak právě pak budeš alespoň vědět, k čemu bys chtěl směřovat
Zamysli na kruhem závislosti. Jaký “rituál”) sis konkrétně vytvořil ty?
Jak se obvykle cítíš poté, co vyvrcholíš u porna?
Co by ti mohlo pomoci, aby ses rozhodl si to porno nepustit?
Bydlím sám, takže nemusím být kdovíjak vynalézavý, když chci PMO. Většinou je noc/tma. Uvelebím se na gauči, otevřu současně 5 nejoblíbenějších stránek a “jedu”… Bývají to často pátky, kdy vím, že druhý den nemusím mezi lidi, takže to vlastně nevadí (haha).
U porna v 95 % relapsů nevyvrcholím…relaps může trvat i 5 hodin, ale poté unaven/znuděn naněkolikrát porno vypnu. Vyvrcholení přijde buď později ten den nebo až další - a bez porna. Jakási chabá snaha zachránit co se dá, i když vím, že by bylo daleko lepší strávit 10 minut PMO než 5 hodin edgingem.
Návrat do reality je vždycky tvrdej… sebevědomí je na nule nebo spíš pod nulou, šíleně se za sebe stydím. Mám pocit, že nevím, kdo jsem, že se porna nikdy nezvládnu zbavit. Někdy jsem znechucenej tím, co jsem sledoval. Mám hrůzu z toho, kolik času jsem promhral. Kouknu se do zrcadla a vidím něco, co (ne)výrazem připomíná zombie.
a) Jednoznačně nebýt sám. Pokud je možnost, trávit čas s lidmi nebo zavolat rodině, kamarádům.
b) Zastavit se a zamyslet se. Nad tím, jakým člověkem chci být a proč musí porno z mého života pryč.
c) Připomenout si, že porno NENÍ sex. Nedokáže ho nahradit, nikdy mi nepřinese to, po čem doopravdy toužím. Proto nemá smysl pustit si porno, když pociťuju chuť na sex.
