Právě jsem dorazil hodně ožralej. Myšlenky jsou. Tenhle moment je pro mě velmi důležitej v tom, že vidím, že to lze ovládnout. Raději napíšu sem a pak rychle zahodit telefon.
Mimochodem mým dalším problémem jsou sociální sítě. Nesouvisí s pornem, ani nejsou nikdy spouštěčem. A nikdy tam nehledám jinej než seriózní obsah. Alespoň v rámci možností. Nicméně civím tam, chodím si pravidelně kontrolovat lajky apod.
Můžeš na komunikaci používat messenger a FB deaktivovat, kdyby ses k němu chtěl po nějakém čase vrátit, jen se přihlásíš, ale zruší se ti alespoň upozornění na nové příspěvky.
Jak říká Orange, instagram je v tomhle horší protože nemá rozdělený channely, ale až to dá Meta dohromady, měly by být sdílený chaty pro Instagram i Messenger.
Případně je možný si je přes Covenant Eyes natvrdo zablokovat (tak to mám já). A mám povolený jen messenger.
Ahoj na filmy a seriály mám jeden tip. Na stránce IMDB když si zadáš film a sjedeš do kolonky “parents guide” , tak tam uvidíš kolik sexuálních scén tam má být a je to fajn si to občas zjistit, protože i když ti ten film pak za to stojí, tak alespoň víš, kde přetáčet.
Jsem pod vlivem a chce se mi M. P ne, to jsem už překonal. Skoro jsem se těšil a sám sebe zklamu, pokud si to upřu. Ovšem více budu zklamán zítra ráno pokud podlehnu. Důležité poznání k sebekontrole.
Uvědomil jsem si důležitost tohoto fóra. Závislost na pornu je totiž tabu. Člověk s ní zápasí sám, tiše, uvnitř sebe. Zatímco kuřáci si postojí na rohu u popelníku a klidně si postěžujou, že by rádi přestali, dokonce znají někoho, komu se to prý povedlo.
Souhlasím, že závislost na pornu se prezentuje mnohem hůř než závislost na cigaretách. Mám ale hodně dobrou zkušenost s tím se někomu svěřit. Už jsem to řekl spoustě lidí. Nejprve za pomoci alkoholu s obrovskou hanbou, časem už pak bez problémů prostě jako fakt. Hodně mi to pomohlo se s tím vnitřně vyrovnat a odstranit chorobnou hanbu.
Mám za sebou škaredou událost. Manželka žádala sex a protože jsem byl unavený a bez nálady, rozehřál jsem se troškou porna. Sex byl fajn, během něj jsem si na porno nevzpomněl, to bych nás okrádal oba. Nicméně v noci jsem porno dokoukal.
Nojo, jdeme dál. Poučení je, že je to jako s heroinem. Nejde přestat napůl.
Jednou za měsíc dva je však lepší než dvakrát denně.
Posledně pomohlo se vypsat na fórum. Příště tedy zase půjdu raději sem.
Rozumím tomu strachu. Mě samotného to hodně let blokovalo. I třeba, když jsem se svěřil mámě, tak mi radila, abych to nikomu neříkal, že budu stigmatizován.
Moje osobní zkušenost je ale opačná. Všichni lidi, kterým jsem to řekl reagovali s velkým respektem a pochopením. U nikoho jsem nezaznamenal nějaké zhoršení vztahu ke mně. Samozřejmě do hlavy jim ale nevidím Je teda taky pravda, že to říkám jen lidem, ke kterým mám důvěru, když se cítím bezpečně.