Pravda osvobozuje 5

[JolčaJulča]

Ahojky Terko

Jj, já to asi nenapsala, ale mám svojí e-koucku, takže to s ní potom chci rozebrat.

A máš pravdu s Tím začátkem, vím, že chci jít zatím pomalu, a neocekavat od sebe něco, na co třeba ještě nemám silnější vůli, nebo jak to říct, prostě asi jako když člověk začne cvičit, tak nemá hned svaly a ty se cvičením vypracujou, tak asi takto to vnímám já, že jít tak, jak jsem schopná a co zatím dokážu zvládnout s Boží pomocí. Je zajímavé, že ani nejsem na sebe naštvaná, že jsem padla, protože jsi uvědomuji, že je to proces, cesta a tak vím, že to vyžaduje i čas, a po tom co jsem si četla článek o Restartu mozku, je dobré být i realistkou. Oni i začátky můžou být těžké, hlavní je prostě vytrvat i přesto, že na té cestě člověk může třeba padnout, nebo se může stát cokoliv, ale ať už budu mít jakékoliv okolnosti, tak se chci naučit stát pevná a nedělat si zkratky, nemít těžké okolnosti jako výmluvu, spíš se chci naučit to řešit, ale jak říkáš správně, je dobrý mít na začátku zvolené tempo, což já jsem si řekla, že chci prostě začít pomalu a nepřehánět to, takže si dávám malí cíle, říkala jsem si, že každé tři dny, které zvládnu, tak budou dobrou motivaci, mám aplikaci, kde mi to počítá dny, které budu bez P a M, mě třeba hodně pomáhá to, že to vidím, mám to na tapete na mobilu, takže každý den budu vidět, jak to zvládám, což je za mě super. Takhle mám Duolingo, kde už mám 613 dní, což mě povzbuzuje abych si udělala další den, tak sem si říkala, že si naistaluji nějakou aplikaci, kde se mi budou počítat dny, které jsem vydržela v abstinenci a plus si psát deníček o tom všem, kdo ví, třeba jednou to pouziju abych mohla pomoct i já dalším lidem, co bojují s touto závislostí.

Děkuju za různé tipy, jsou pro mě inspiraci, hodně si teď čtu, tady jak kdo zápasí, ale věřím, že to všichni zvládneme.

[JolčaJulča]

Pravda osvobozuje - nový začátek.

Tak jsem tu po měsíci. Musím přiznat, že stále bojuji, ale nevzdávám se. Začínám si uvědomovat, že bych nejspíš potřebovala nějaký celkový detox od internetu a mobilu, protože ta dostupnost všeho je na pár kliknutí.…Taky jsem přemýšlela o tom, proč se vlastně nemám ráda, proč jsem na sebe tak tvrdá a mám vysoké nároky na sebe, asi to vychází z toho, že jsem se neměla narodit, možná nějaký podvědomí vzorec destruktivního chování, kdy věřím, že si nezasloužím nic dobrého, každopádně se nad tím zamýšlím. Myslím, že se mi snížila schopnost pevné vůle, ale co když tím největším problém je opravdu hlava, podle toho co jsem četla v různých článcích o fungování mozku, tak si mozek vytváří cesty, které pak se opakují dokola a dokola a tím vzniká závislost, protože nás to táhne opakovat stejné věci, hlavně bych řekla, ze závislosti ohledně intimity, je snad nejtěžší věc, která je v souvislosti s tím, že když je na to člověk sám, tak asi je náchylnější dříve spadnout ke starým zvykům. …Hmmm bude zapotřebí si dělat plán, protože jsem zjistila, že když nemám žádný plán, tak to svádí k dívání se na P a M. Takže budu ještě si muset tu cestu za svobodou muset ještě více upravit. Změnit to myšlení, že o nic neprichazim, protože jsem před x lety normálně dokázala žít, bez P a M, tak proč by to nešlo znovu. Tak přeci jen bude zapotřebí si to v té mé hlavě jednoduše přenastavit, což netvrdím, že to bude snadné, protože vždy ta cesta za svobodou vyžaduje jisté úsilí, práci, odhodlání, odvahu a hlavní je vytrvalost, protože to není žádný běh na 100 metrů. Tak snad se budu sdílet častěji, ale někdy prostě se na mě toho navalí dost, že ani nevím co dřív. V září mě čeká dálková škola dá-li Bůh, teda pokud by mě přijali, tak se na to docela těším, i když se bojím, že po těch letech co jsem mimo školu, budu jak Alenka v říši divů ale snad se do toho vrátím, kdyby něco mi nešlo, tak mám v plánu si zajistit doučování, abych to zvládla a dodělala si maturitu. Budu to mít na čtyři roky, ale snad se mi to podaří s Boží pomocí.

[JolčaJulča]

Pravda osvobozuje - nový začátek.

Tak dneska je to přesně 7 dní abstinence, ale ty myšlenky na to, tak jsou docela silné, ale říkám si, že o nic neprichazim, ale vůbec to není lehké. Po práci jsem většinou unavená, tak si vždy jdu aspoň na hoďku a půl lehnout. V ten moment přicházejí největší chutě si pustit P a M
Jenže se mi pak vybaví, jak se budu zase cítit špinavá a frustrovaná a nic se nevyřeší, jen prohloubim svoji závislost.
Přemýšlím víc o tom detoxu od mobilu a internetu a víc se zaměřím na četbu a učení se na kytaru. V týdnu jsem si zahrála na kytaru a bylo to super, takový obcerstvujici pocit. Koupila jsem si Bibli - slovo na cestu, tak jsem začala číst, je to modernější překlad, tak mě to baví. Zjišťuji, že je to daleko zábavnější si číst, nebo něco vytvářet, asi postupně pak přidám i nějaký to fitness, někde jsem četla, že každodenní pohyb zlepšuje duševní zdravý. Tak určitě na tom něco bude.

Každopádně se pořád držím toho, že je to cesta, proces a že to hlavně nesmím vzdát, mám naději, že nad tím zvítězim s Boží pomocí a proměnou mysli. Opravdu hodně dělá to rozhodování a hlava, takže to bude ještě zajímavé.

[JolčaJulča]

Pravda osvobozuje - nový začátek.

Koukám, že můj poslední příspěvek je 9.cervence, což zase tak měsíc jsem tu nebyla. Bylo by super jsem napsat, že za uplynulý měsíc jsou nějaké pokroky v cestě za svobodou, ale bohužel to tak není.
Mám totiž pocit, že se v tom stále plácám, což není vůbec dobré zjištění. Abych byla upřímná, tak se cítím poslední dobou víc a víc a víc otupělá. Trošku jsem předělává garsonku, vyhodila nepotřebné věci, a ještě jsou predemnou nějaké úpravy.

Bohužel mám za sebou nějaké relapsy, tak zvažuji, že zkusím online pornoholiky, nebo zkusím najít jestli je i v mém městě kde bydlím nějaké skupinky, tak uvidím co najdu. Nejhorší je, že prostě nemám s kým pořádně mluvit a moje taková slabá stránka je, že nedokážu věci dovést do konce, což asi v tomhle směru to není úplně nejlepší vlastnost. Pravdou je, že ani má vůle není dostatečně silná na to, abych překonala svojí závislost, ať už je to P a M a nebo taková určitá pohodlnost, tím chci říct, že ten boj nedokážu vyhrát jen pouhou vlastní vůlí, protože jsem dost za ty roky otupělá.

Pořád prostě mám trochu destruktivní chování, protože pravdou je, že už jako malá holka jsem potřebovala lásku, jenže v tomhle jsem dost strádala, tím, že jsem se neměla narodit a skoro žádný vztah s taťkou, tak prostě to na mě nechalo nějakou stopu, pořád někde v hlavě nebo podvědomí mám to, že nejsem hodná lásky, že si nezasloužím dobré věci, podle toho asi se odvíjí i to, že většinou volím pro vztah někoho, kdo mě ve skutečnosti nemiluje, a tak trpím, pak jsem na sebe naštvaná a nadáváme si, nemám ani pořádné hranice. Je to takové temné údolí, ve kterém se cítím unavená, ale to neznamená, že jsem poražená, jen musím vše pojmenovat pravím jménem. Uvidíme jak se tato cesta bude vyvíjet, moje naděje je to, že tam kde já sem slabá je Bůh silný, a i když třeba nevidím směr či cestu, věřím, že Bůh má cestu jak jednou provždy porazit závislost. Možná jen potřebuju odhalit tajemství, před čím utíkám? Proč nechám abych byla otrokem závislosti na P a M, když je to jen náhražka pocitu, cítit se milovaná.
Možná, že tato nenaplněná touha z dětství, být přijata a milovaná mě podvědomě táhne k tomu, abych naplnit tuto touhu v mém srdci. Možná, že tím, že nevím jak vypadá mít hluboký vztah, jsem víc náchylnější k povrchním věcem, a je to vůbec v mé schopnosti naplnit tuto potřebu?

Možná, že jsou potřeby, které dokonale dokáže naplnit jedině Bůh. Jedno vím jistě, nechci celý svůj život prožít v závislosti na P a M a i když mě opouští síla, motivace, vůle a v hlavě mám chaos, nebo padám a vstávám, tak se nevzdám toho výhledu do budoucna, kdy se vidím jako svobodná od závislosti na P a M. Možná to je těžký a bolestivý boj, ale ta cena je daleko, daleko lepší. Vědět, že jednoho dne budu svobodná od závislosti mi nedovolí to vzdát.

[BetterMe]

Ahoj Julčo. Jak to tak čtu, tvé problémy nebudou zrovna lehké k řešení, ale rozhodně bych ti poradil začít navštěvovat psychologa. To co tu popisuješ muselo pro tebe byt hodne těžké, a zanechalo to na tobě hluboké šrámy, které nejdou z venčí vidět.
Jinak nevěš hlavu. Vůle je jako sval, namáhá se a unaví se. Hlavní je motivace a většinové množství střizlivých dnů. Nevěš hlavu. Určitě se najde nekdo, kdo ti pomůže v tvé cestě. Přeju ti hodně štěstí!

[JolčaJulča]

Pravda osvobozuje - nový začátek.

Včera jsem prožila relaps, dívala jsem se do zápisníku, kam si zapisuju svoje relapsy a dny kdy zvládám abstinovat, takže jsem přišla na to že za 1 měsíc mám tak zruhba 7 relapsu, což je asi hodně. Nebudu se prostě vymlouvat, prostě selhávám. No tenhle měsíc je asi nejtěžší. Cítím se fakt hrozně, protože jsem teď dost padala. Myslím, že prostě kořenem všeho je to, že nemám lásku ve svém životě, která mi chybí od dětství a to mě hrozně drtí. Musím to nějak s Boží pomocí vyřešit, protože takhle vážně žít nechci. Pravdou je, že jsem citlivá holka a lásku potřebuju, i sama k sobě, ale to taky neumím. V tomhle měsíci se mi ozvali z jedné střední školy, kde jsem si dávala přihlášku na jeden 4 lety dálkový obor, bohužel vybrali lidí kteří už nějak pracují z dětmi, a mě tím pádem dali odklad na příští rok, v podstatě pro velké množství uchazečů mě nevybrali, ale vzali by mě až příští rok, a já prostě nevím, jsem z toho docela zklamaná, nějak mě to vzalo. Mám do konce října potvrdit jestli si moji přihlášku mají nechat na příští rok, vůbec nevím jestli to potvrdit. Vůbec nedávám to odmítnutí, protože to probouzí staré rány, nečekala jsem, že mě to tak zaskočí. …do toho ty relapsy, mám fakt ze sebe dost, mám pocit, že už nic nedává smysl, ale nechci to vzdát bez ohledu na to co se mi děje, jen se možná musím naučit mít trochu jiný pohled. Odmítnutí mám spojeny s tím, že je něco se mnou špatně, no asi věřím, totálním lžím sama o sobě, musím to nějak zvládnout s Boží pomocí, začít znovu, i když vnitřně se cítím totálně bez síly, ale nechci se vzdát, budu prostě dál bojovat za to, abych byla svobodná od závislosti, protože je to jediné co mě nutí se vždy zvednout, ale vím, že fakt sama to nedokážu.

[JolčaJulča]

Pravda osvobozuje - nový začátek

1.Den
Je tu nový měsíc a já doufám, že tenhle měsíc Září bude pro mě lepší než měsíc Srpen. V srpnu jsem měla hodně relapsu, ale doufám, že teď to bude lepší, modlím se aby bylo.
Opravdu se chci změnit, protože tahle závislost mě ničí zevnitř, dokonce se nenávidím a stydím sama za sebe. Už jako malá jsem cítila stud, osamělost, myslela jsem, že je něco se mnou špatně, když jsem se neměla narodit a taťka mě nechtěl, nevím proč, ale prostě to, že taťka pak od určitého věku už nás neobjimal, neříkal nám, že nás má rád, postaral se o nás materiálně, ale já se ho bála když nadával,nikdy jsem nevěděla jak zareaguje, to jsem se taky bála se dokonce i na něco ptát, protože občas se stalo, že když mě učil matematiku, která mi nešla, řval na mě, že jsem hloupá, s já tomu věřila, že je to pravda. Taky často mě kritizoval i když jsem se snažila dělat věci správně, uklízet správně tak přesto vždy to bylo špatně. Ve škole se mi smály za to, že jsem silnější postavy, nikdy jsem s nikým o těchto věcech ani nemluvila, dokonce jsem to ani neříkala Bohu, protože jsem uvěřila tomu, že na mě absolutně nezáleží, proto asi myslím, že i sama k sobě se chovám hrozně, že se nenávidím, za to jaká jsem, ale ten kořen je prostě nevyřešené pocity z dětství, lži které se stali pro mě pravdou. Jsem závislá cca 4 nebo teď už 5 rok, ale je to nejhorší závislost které jsem čelila a stále čelím. Pomalu mě to zabíjí a dělá mě to víc a víc depresivnější, agresivnější, smutnou a zlomenou. Já opravdu taková být nechci, protože přesto vše co jsem zažívala, jsem byla veselá holka, co se ráda smála, hledala jsem vždy něco pozitivního i v těch nejtěžších chvílích, ale někdy to prostě nešlo, přesto jsem se snažila být Veselá a neklesat na mysli. Prostě vím, že potřebuju opravdu se změnit, proto si tu každý den budu psát aspoň to jak to zvládám, a ještě si začnu číst, protože jsem unavená z mobilu a internetu a nic neděláni. Zkusím vše, co mi pomůže se mít ráda, získat zase svojí hodnotu zpět a to co mi chybí minimálně dovolit Bohu, aby to uzdravil a naplnil On sám. Uvidím jak se taky vyvine můj vztah s přítelem, mám ho ráda, jen prostě jemu přednější mobil než se mnou si povídat, plus další věci, je to můj první vážný vztah, už jsem se s ním i dvakrát rozešla a pak zase dala a ním dohromady, protože jsem strašně dlouho byla sama, ale nejsem si jistá jak to s námi dvěma vůbec bude. Vše je tak zamotaný, komplikovaný. Jsem ráda, že jsem s Boží pomocí překonala první den abstinence, což je super. Jsem za to ráda, že jsem to zvládla.

[JolčaJulča]

2.Den

Tak dneska se cítím trošku líp, v práci toho bylo hodně, ale jsem vděčná za ten pohyb co při uklízení mám, jen je to někdy náročný, ale zároveň mám svůj klid. Ani jsem si dneska nevzpomněla na P a M. Mám teď úplně jiné myšlenky. Přemýšlím o té škole, jestli jim potvrdím tu prodlouženou přihlášku. Mám termín do konce října, kdy mám potvrdit jestli mi mají nechat přihlášku na školní rok 2026/2027…no, pořád se nemůžu rozhodnout, protože se mi chce i nechce a mám i obavy jestli to zvládnu, taky mě prostě zklamalo to, že mám ten odklad.
Každopádně uvidím jak budu zvládat teď svoji závislost, budu si tady to psát teď ze začátku, než budu v tom stabilní Modlím se abych hlavně byla vytrvalá a trpělivá. Taky abych se naučila nebýt na sebe příliš přísná a byla prostě k sobě laskavá. …tak druhý den za mnou, který jsem překonala. Aspoň mě to psaní sem docela motivuje, tak uvidíme jak budu ty následující dny zvládat.

[JolčaJulča]

3.Den

Moc jsem toho nenaspala, takže se cítím unavená a v práci jsem toho měla hodně, ale díky Bohu, že mi pomohl to zvládnout i přes mojí únavu. Za to jsem dneska vděčná. Jsem taky vděčná za to, že mám střechu nad hlavou, a že teď můžu trošku oddechovat.
Většinou v takové únavě se mi ozývala závislost, ale dneska to tak není, i když jsem trošku měla obavy, že když budu unavená, doma, že k tomu sklouznu, ale nestalo se tak. Za což jsem ráda a díky Pánu za tu milost. Začínám teď místo zapnutí videii si číst Bibli, to mě uklidňuje a hlavně se mi líbí to ticho, takový klid, moje hlava je v klidu, žádný myšlenky, žádný stres, což je fajn. Půjdu taky dřív spát, protože cítím, že dneska už nemám na nic energii, ale ještě si přečtu bibli, potom umýt a spát. Bude to fajn, mám naději, že s Boží pomocí, se z té závislosti vymanim a že budu zase volná. Tak jo, dneska nebudu psát extra dlouze, ale jsem vděčná, že tento den abstinence jsem vydržela.

[JolčaJulča]

4.Den

Dneska jsem ráno měla trošku krizi, ale díky Bohu mi pomohl to překonat. Ráno totiž jsem pociťovala chuť na P a M, ale neudělala jsem to, nechtěla jsem zase cítit to selhání, tak jsem se prostě šla umýt a bylo líp. Musím přiznat, že jsem na sebe za to hrdá, že se mi podařilo to ustát, a bylo to docela teď i snadné. Každý den, když přijdu domů, tak místo sledování filmů, nebo různých seriálů, tak si Sednu, najím se a poslouchám to úžasné ticho, pak jsi přečtu bibli, nebo si píšu s přáteli a modlím se. Zatím musím říct, že je to na dobré cestě, tak doufám, že to bude lepší a lepší. Taky mi pomáhá to, že jsem můžu psát, je to taková uzdravující forma. Tak ještě musím vychytat to spaní, teď asi dva dny, nespím úplně dobře, nevím proč, ale každopádně doufám, že se to zlepší. …Jsem vděčná, že tenhle den další abstinence se vydařil, že jsem s Boží pomocí překonala menší krizi, no a že můžu pokračovat dál. Je to opravdu fajn si psát tento deník. Moc mi to pomáhá s překonáváním P a M.

[JolčaJulča]

5 - 6 Den.

Včera jsem zapomněla sem napsat, protože jsem řešila spousty věcí, tak jsem se rozhodla, že napíšu teď. Díky Pánu, jsem včerejšek zvládla dobře, jelikož jsem byla zaměstnaná úplně něčím jiným, tak jsem na P a M ani nepomyslela, což je pro mě super, protože poslední dobou, přemýšlím úplně o jiných věcech. Hodně mi pomáhá to, že si můžu sem psát, nebo si povídat s přáteli a sdílet svoje myšlenky. Taky řeším, jak chci žít dál, jak se rozhodnout, protože jsem ve vztahu, kde to moc nefunguje, i když má drahá polovička v ničem nevidí problém, já ho mám upřímně ráda, ale nejsem šťastná, jeho první láska jsou hry a pak někde jsem já, nejhorší je, že se mnou nechce mluvit, stačí, že se vidíme jednou týdně, občas si napíšeme atd… A já to nechci jen tak vzdávat, ale nejsem v pozici kdybych měla sílu mu pomoct. Vždy sem byla holka, co se dokáže přizpůsobit, jen nevím jestli je dobré, si myslet to, že důležité je to, aby on byl spokojený, že na mě prostě nezáleží, protože takhle žiju po celý čas od malá, že jsem vždy dávala přednost ostatním před sebou samou, protože jsem nechtěla být až moc sobecká, ale teď nevím, jestli je to dobře mýt takový postoj k životu, k sobě samé. Na víc toužím po vztahu s Bohem, protože chci mít okolo sebe společenství (Boží rodinu) která mi chybí. Chci se vrátit k hudbě, ráda hraju na kytaru a chci se naučit na piáno, vždy byla hudba součást mého života.
Zároveň vidím i dopad mé závislosti na P a M, protože nejsem schopná prožívat intimní vztah, nebo mít hluboký vztah. Mám tendenci se za vše obviňovat, ale nechci žít v takovém módu vlastního života, jen vím, že potřebuju v tom pomoct, protože sama to nedokážu. Tak se modlím za moudrost od Pána, aby mi pomohl udělat moudré kroky ke kvalitnějšímu životu. Jsem ráda, že každý den, kdy zvládám nepodlehnout se přibližují k tomu, být zase víc a víc svobodná, hlavně mi opravdu svědčí i to, že si sem mohu psát a sdílet svoje myšlenky s přáteli, jen mě trápí vztah s přítelem, protože si začínám myslet, že po roce a něco je to jednostranná záležitost a to mě netěší. No, budu dál pokračovat v modlitbách a uvidím jak se to bude dál vyvíjet.

[JolčaJulča]

6.Den

Dneska jsem měla menší krizi, ale ne ohledně toho, že bych chtěla sledovat P a M, ale spíš, že jsem unavená, protože nemůžu nějak pořádně spát. Každopádně má abstinence pokračuje dobře, zatím je to na dobré cestě. I když momentálně si procházím rozchodem tak snad i tak s Boží pomocí zvládnu pokračovat v abstinenci dál. Hlavní je, že se nechci vzdát.

[BetterMe]

Držím palce, všechno bude dobré, neboj se.

[JolčaJulča]

Děkuju moc za slova povzbuzení

[JolčaJulča]

7.Den

Jelikož teď prožívám hodně emocí, tak pociťuji už, že se ozývá závislost, ale nepodlehla jsem, protože mi to prostě nepomůže od bolesti. Takže se modlím, a teď jsi půjdu číst a snad i usnu. Sice nevím, jak mám pracovat s vlastními emocemi, ale rozhodně vím, že P a M nejsou cestou. Potřeba sice je, ale dá se to zvládnout překonat. Takže abstinuji dál, ať už cítím cokoliv.

[JolčaJulča]

8 - 9 - 10 Den.

Tak dneska už jsem pociťovala krizi, ne že by mě to lákalo pustit si P, ale strašně mě to táhlo k M, ale řekla jsem si, že se nechci pak cítit zase špatně, už teď moje emoce jsou jak na horské dráze, protože ten rozchod samozřejmě bolí, ale útěchou mi je to, že mi Bůh každý den pomáhá a nechci zase mít relaps. Zatím s Boží pomocí se mi daří odrážet pokušení. Jen to emoční vypětí je unavující, ale musím se zotavit po tom rozchodu. Věřím, že zase bude dobře a že se třeba otevřou nové dveře, že přijde nová kapitola.
Díky Bohu, že mi pomáhá každý den nepolevit. Na P nemyslím skoro vůbec, spíš občas mám větší problém s tím, že se ozývá pocit na M, ale i tak se dal modlím a odrážím ta pokušení která přichází. Takže se pořád držím, díky Bohu, cítím se líp opravdu bez P a M, protože cítím větší motivaci žít, ale samozřejmě v tento moment i ten rozchod mi dává zabrat, ale bude to dobrý, věřím tomu.

[Terik98]

Ahoj Julčo,

mrzí mě, že je to pro tebe těžké a zároveň tě chci moc ocenit za to, jak to zvládáš. Věřím, že je Ti Bůh velkou oporou. Velký díl na tom máš Ty sama tím, jak silná jsi. Je dobré pojmenovávat nahlas ty emoce, které cítíš, a umět je zpracovat. Přijde mi, že tohle ti jde opravdu dobře Máš nějakou další oporu kromě Boha a tohohle fóra? Nějaké přátele, komunitu apod.?

Posílám sílu do dalších dní

[JolčaJulča]

11 - 12.Den

Včera, jsem abstinenci zvládla poměrně dobře, ale dneska musím přiznat svůj relaps v oblasti M. Každopádně je to daleko pro mě přijatelnější, než kdybych si pustila P. Sice jsem relapsla v M, jelikož to vše na mě dneska dolehlo, a zároveň mě boli hlava, a celý týden po tom rozchodu jsou moje emoce jak na horské dráze, tak přesto i když jsem dneska selhala hlavně v Mast…tak jsem ráda, že jsem si nepustila P, že v tomhle jsem zůstala pevná. Každopádně budu pokračovat dál, nevzdám se, dokud neuvidím vítězství v mém životě, protože to je pro mě motivaci, být svobodná a neubližovat sobě ani lidem co mám ráda. Zároveň, chci znovu obnovit můj vztah s Pánem, kterého mám moc ráda, protože vždy je mým rádcem, a bez něho by moje srdce bylo prázdné.
Sice jsem dneska relapsla v M, ale i tak to neberu jako konec světa, jsem prostě jen člověk a mám svoje potřeby, ale jsem ráda, že se mi stále daří nedívat se na P, protože P pro mě je větší problém, protože po shlédnutí P jsem se opravdu cítila tak 100x hůře.

Takže pokračují dál, nechci zároveň selhávat ani v M, to možná bude složitější, ale věřím, že se mi to podaří, protože mi Bůh dal do cesty přátelé s kterýma o tom můžu mluvit a je to pro mě velká podpora vědět, že nejsem na tom sama. Určitě je pro mě i podpora psát o tom i sem, i když občas, se mi nedaří psát každý den, protože je někdy toho hodně, ale jsem ráda, že se i tak snažím si to tu udržet.

Pokračují dál v zápase za svobodu, za to abych se měla ráda, viděla vlastní hodnotu a byla časem pomocí pro ostatní, protože věřím, že vše je možné, když na naší straně je v tom všem s námi Bůh a přátelé a rodina. Tak se pomalu každým dnem, každým malým krůčkem přibližujeme k našemu vítězství.

[JolčaJulča]

Ahojky Terik98

Ano, Bůh je pro mě velkou oporou a ještě moje sestra a jeden kamarád v Kristu, který se se mnou modlí. Můžu s nimi řešit různé věci a jsou pro mě takovou blízkou rodinou.
Už se na to necítím tak sám, jen teď po tom rozchodu je to ještě takové bolavé vše, ale i v tom mi jsou sestra a kamarád velkou pomocí, takže se to dá zvládnout, protože jim můžu kdykoliv napsat, když se cítím hrozně nebo tak něco.

Děkuju taky za podporu.

Hodně mi taky pomáhá to, že sem můžu psát. Je to na dobré cestě.

[JolčaJulča]

14 -15 Den.

Dál pokračuji v mé abstinenci. Sice dneska mě hrozně bolí hlava a jsem úplně bez nálady, ale nemám chuť ani na P a ani na M, tak jsem ráda, že ať už včera nebo dneska, tak se mi daří držet abstinenci.
Bez P se cítím více fajn a v pohodě. Včera jsem byla venku s přáteli, což mě hodně povzbudilo. Jsem moc vděčná za každý okamžik, který můžu zažívat s rodinou, nebo přáteli. Bůh je dobrý, že mi pomáhá a dal mi do života přátelé, se kterými můžu sdílet věci, které mě trápí. Taky jsem ráda, když i já můžu být pro ně pomocí v tom, co třeba trápí je. …vidím, že bez P a M je ten život daleko veselejší, mám větší chuť něco dělat, rozvíjet se, pracovat, zase se víc usmívam. … Jediné co mě dělá smutnou je ten rozchod, ale beru to, že každý má právo se svobodě rozhodnou jak chce žít, nebo s kým chce žít. Věřím, že vše bude zase dobré, jen se moje srdce z té vší nelasky musí zase uzdravit. Za což se modlím.
Měla jsem obavy, že po tom rozchodu se vrátím k P a M, protože ty první dny byli nejtěžší pro moji psychiku a emoce, ale díky Bohu, že mi pomohl a že jsem o tom mohla mluvit. Opravdu nevím, jak by to dopadlo, kdybych neměla Boha a přátelé, kteří mě hodně podrželi. Pořád mám samozřejmě ráda svého bývalého přítele, oba jsme měli své chyby, byli bychom spolu dva roky, ale nakonec jsme to ukončili, protože každý jsme jiný. Vztahy nejsou dokonalé, ale někdy to prostě fakt nejde. Každopádně život pokračuje dál, a zase bude dobře, já tomu věřím.